Otázky čtenářů

Co měl Ježíš na mysli, když řekl, že věrný otrok bude také „rozvážný“?

Ježíš položil řečnickou otázku: „Kdo je skutečně ten věrný a rozvážný otrok, kterého jeho pán ustanovil nad svou čeledí, aby jim dával jejich pokrm v pravý čas?“ (Matouš 24:45) „Otrok“, který opatřuje duchovní „pokrm“, je sbor duchem pomazaných křesťanů. Proč o nich Ježíš řekl, že jsou rozvážní? *

Co měl Ježíš zřejmě na mysli, když použil slovo „rozvážný“, můžeme nejlépe pochopit z jeho vlastního učení. Když mluvil o ‚věrném a rozvážném otroku‘, uvedl například podobenství o deseti pannách, které čekaly na příchod ženicha. Tyto panny nám připomínají pomazané křesťany před rokem 1914, kteří nedočkavě vyhlíželi příchod velkého Ženicha, Ježíše Krista. Pět z těch deseti panen nemělo při příchodu ženicha dostatek oleje, a tak o svatební hostinu přišly. Dalších pět panen však bylo rozvážných. Vzaly si s sebou do zásoby dostatek oleje, aby si mohly lampami dál svítit i při příchodu ženicha, a tak jim bylo umožněno se hostiny účastnit. (Matouš 25:10–12)

Když se Ježíš v roce 1914 chopil své královské autority, mnozí pomazaní křesťané si tehdy mysleli, že se k němu okamžitě připojí a půjdou do nebe. Na zemi však měli vykonat ještě hodně práce, a někteří z nich na to nebyli připraveni. Podobně jako pošetilé panny se předem duchovně neposilovali, a proto nebyli schopni dál poskytovat světlo druhým. Většina pomazaných však jednala rozvážně — s moudrostí a prozíravostí — a tito křesťané byli duchovně silní. Když zjistili, že je před nimi ještě spousta práce, s radostí se do ní pustili. Prokázali se tedy jako „věrný a rozvážný otrok“.

Uvažujme také o tom, jak Ježíš použil slovo „rozvážný“ v Matoušovi 7:24. Řekl: „Každý, kdo slyší tato má slova a činí je, bude přirovnán k rozvážnému muži, který vystavěl svůj dům na skalním masivu.“ Rozvážný muž staví na pevných základech, protože počítá s tím, že může přijít bouře. Naproti tomu pošetilý muž staví na písku a o svůj dům přijde. Podobně rozvážný následovník Ježíše předvídá špatné následky toho, kdyby se řídil lidskou moudrostí. Díky své rozlišovací schopnosti a dobrému úsudku tedy pevně zakládá svou víru, skutky i učení na tom, co učil Ježíš. „Věrný a rozvážný otrok“ jedná podobně.

Všimněme si také, jak se slovo překládané jako „rozvážný“ používá na jiných místech v mnoha překladech Hebrejských písem. Například faraon ustanovil Josefa za správce zásob potravin v celém Egyptě. Jehova řídil záležitosti tímto způsobem proto, aby opatřil potravu svým ctitelům. Proč k tomu byl vybrán právě Josef? Faraon mu řekl: „Nikdo není tak rozvážný a moudrý jako ty.“ (1. Mojžíšova 41:33–39; 45:5) Podobně se v Bibli píše o Abigail, že měla „dobrou rozvahu“. Poskytla jídlo Jehovovu pomazanému, králi Davidovi, a jeho mužům. (1. Samuelova 25:3, 11, 18) O Josefovi a Abigail mohlo být řečeno, že jsou rozvážní, protože rozeznali, jaká je Boží vůle, a jednali prozíravě a s dobrým úsudkem.

Když tedy Ježíš označil věrného otroka také jako rozvážného, ukázal tím, že lidé, které tento otrok znázorňuje, budou projevovat rozlišovací schopnost, předvídavost a dobrý úsudek, protože svou víru, skutky a učení budou zakládat na Božím slově pravdy.

[Poznámka pod čarou]