Přejít k článku

Přejít na obsah

Osvobozeni z pastí ptáčníka

Osvobozeni z pastí ptáčníka

Osvobozeni z pastí ptáčníka

„[Jehova] sám tě . . . osvobodí z pasti ptáčníka.“ (ŽALM 91:3)

1. Kdo je ‚ptáčník‘ a proč je nebezpečný?

VŠECHNY pravé křesťany ohrožuje predátor, který má nadlidskou inteligenci a je velmi zákeřný. V Žalmu 91:3 se o něm mluví jako o ‚ptáčníkovi‘. Kdo je tím nepřítelem? Už ve vydání z 1. června 1883 bylo ve Strážné věži vysvětleno, že to není nikdo jiný než Satan Ďábel. Tento silný nepřítel se vychytrale snaží zavádět Jehovovy ctitele na scestí a chytit je do pasti, podobně jako se ptáčník snaží chytat opeřence.

2. Proč je Satan přirovnán k ptáčníkovi?

2 Ve starověku lidé ptáky lovili kvůli jejich krásnému zpěvu a barevnému peří, ale také kvůli potravě a pro obětní účely. Ptáci jsou však plaší a ostražití, a proto není snadné je polapit. A tak když chtěl v biblických dobách ptáčník nějaké ptáky chytit, pečlivě nejdřív studoval jejich zvláštnosti a zvyky. Pak vymyslel úskočné metody, jak se jim dostat na kobylku. Když tedy Bible přirovnává Satana k ptáčníkovi, pomáhá nám pochopit jeho metody. Ďábel nás každého jednotlivě studuje. Všímá si našich zvyků a charakteristických rysů naší osobnosti a klade před nás skryté léčky ve snaze chytit nás zaživa. (2. Timoteovi 2:26) Pokud by se mu to podařilo, znamenalo by to naši duchovní smrt a v konečném důsledku věčné zničení. Kvůli své ochraně se tedy musíme naučit ‚ptáčníkovy‘ nejrůznější úklady rozpoznat.

3, 4. Kdy se Satanovy taktiky podobají útoku lva a kdy jedná jako kobra?

3 Žalmista používá barvitý jazyk a Satanovy taktiky přirovnává rovněž k taktikám mladého lva nebo kobry. (Žalm 91:13) Satan někdy podobně jako lev podniká otevřené, frontální útoky; to znamená, že vyvolává pronásledování Jehovových služebníků nebo legislativní omezení jejich činnosti. (Žalm 94:20) Takové útoky podobné útokům lva mohou být příčinou toho, že se někteří křesťané své víry vzdají. Obvykle to však dopadá tak, že otevřené útoky mají opačný účinek a vedou k ještě větší jednotě Božího lidu. Ale jak je to se skrytějšími Satanovými útoky, které se podobají chování kobry?

4 Ďábel využívá svou nadlidskou inteligenci k tomu, aby podnikal zákeřné smrtonosné výpady, které se podobají zákeřnému a nečekanému útoku jedovatého hada. Tímto způsobem se mu podařilo otrávit mysl některých Božích ctitelů a přimět je, aby konali jeho vůli, a ne Jehovovu. Následky byly pro takové křesťany tragické. Naštěstí však o Satanových záměrech nejsme v nevědomosti. (2. Korinťanům 2:11) Uvažujme teď o čtyřech smrtonosných léčkách, které „ptáčník“ používá.

Strach z lidí

5. Proč je léčka v podobě strachu z člověka tak účinná?

5 ‚Ptáčník‘ si dobře uvědomuje, že lidé mají přirozenou touhu být svým okolím uznáváni. Křesťané nejsou natolik necitelní, že by jim bylo lhostejné, co si o nich lidé kolem myslí a jak se na ně dívají. Ďábel to dobře ví, a tak by rád využil toho, že křesťanům není jedno, jaký dojem v druhých vyvolávají. Některé Boží ctitele se snaží vykolejit například tím, že používá léčku v podobě strachu z člověka. (Přísloví 29:25) Pokud se Boží služebníci kvůli takovému strachu připojí k ostatním a dělají to, co Jehova zakazuje, nebo nedělají to, co nám ve svém Slově přikazuje, byli chyceni ‚ptáčníkem‘. (Ezekiel 33:8; Jakub 4:17)

6. Uveďte příklad toho, jak se mladému člověku může stát, že ho ‚ptáčník‘ chytí do pasti.

6 Například mladý člověk možná podlehne nátlaku spolužáků a vykouří cigaretu. Když ten den odcházel do školy, bylo kouření asi tím posledním, nač myslel. Záhy se však dopouští jednání, kterým si ničí nejen zdraví, ale i vztah k Bohu. (2. Korinťanům 7:1) Jak to, že se nechal do takové pasti chytit? Možná se stýkal se špatnými kamarády a bál se, že by si z něj utahovali. Mladí, nenechte se ‚ptáčníkem‘ nalákat a chytit do pasti! Nechceme-li jím být zaživa chyceni, nesmíme dělat kompromisy ani v maličkostech. Respektujme tedy biblickou výstrahu a špatné společnosti se vyhýbejme. (1. Korinťanům 15:33)

7. Jak může Satan přimět některé rodiče k tomu, aby ztratili duchovní rovnováhu?

7 Svědomití rodiče berou vážně svou Bohem danou odpovědnost starat se o svou rodinu po hmotné stránce. (1. Timoteovi 5:8) Satanovým cílem však je připravit křesťany v tomto směru o vyrovnanost. Možná mají ve zvyku zanedbávat shromáždění, protože se podvolují nátlaku zaměstnavatele, aby zůstali v práci přesčas. Snad se obávají požádat o dovolenou na oblastní sjezd, aby Jehovu mohli uctívat spolu se svými bratry a sestrami. Ochranou proti této léčce je ‚důvěra v Jehovu‘. (Přísloví 3:5, 6) Když kromě toho neztratíme ze zřetele, že my všichni jsme členy Jehovovy domácnosti a že Bůh sám se zavázal, že nás bude střežit, pomůže nám to zachovat si vyrovnanost. Rodiče, důvěřujete Jehovovi, že když budete konat jeho vůli, on se o vás vždycky nějak postará? Nebo dovolíte Ďáblovi, aby vás zaživa chytil do své pasti, a kvůli strachu z člověka budete konat jeho vůli? O těchto otázkách byste měli s modlitbou přemýšlet.

Léčka v podobě hmotařství

8. Jak Satan využívá lákadlo v podobě hmotařství?

8 Satan používá jako léčku také hmotná lákadla. Obchodní systém tohoto světa často propaguje plány na rychlé zbohatnutí, kterými se někdy nechají ošálit i někteří Boží služebníci. Čas od času bývá slyšet vybídky: „Tvrdě pracuj a až získáš dobré postavení, budeš za vodou a můžeš si užívat. Dokonce budeš moct sloužit jako průkopník.“ Taková slova někdy zaznívají z úst těch, kdo jsou nevyrovnaní a kontakty v křesťanském sboru zneužívají k obchodním účelům. Buďme ale vzhledem k takovým vybídkám obezřetní. Nezrcadlí se v nich snad stejné smýšlení, jaké měl „nerozumný“ boháč z Ježíšova podobenství? (Lukáš 12:16–21)

9. Proč někteří křesťané padli do léčky v podobě touhy po hmotných věcech?

9 Satan manipuluje svým ničemným systémem tak, aby lidé toužili po různých věcech. Takové tužby mohou křesťanovi zasahovat do života a zaplevelit ho do té míry, že slovo udusí a ono se pak stane „neplodným“. (Marek 4:19) Bible nás vybízí, abychom byli spokojeni s tím, že máme obživu, co na sebe a střechu nad hlavou. (1. Timoteovi 6:8) Mnozí křesťané se však ‚ptáčníkem‘ nechají chytit, protože tuto radu nevztahují na sebe. Možná jim pýcha brání slevit z určitého životního standardu. A co my osobně? Vede nás touha po hmotných věcech k tomu, že pravé uctívání dáváme až na druhé místo? (Ageus 1:2–8) Je smutné, že v období ekonomických obtíží někteří křesťané obětovali své duchovní smýšlení tomu, aby si udrželi životní úroveň, na kterou byli zvyklí. Takové hmotařské smýšlení dělá ‚ptáčníkovi‘ velkou radost.

Léčka v podobě nevhodné zábavy

10. V jakém směru by se měl každý křesťan prozkoumat?

10 Další ‚ptáčníkovou‘ taktikou je snaha narušit přirozený smysl lidí pro to, co je správné a co nesprávné. Ve velké části dnešního zábavního průmyslu se odráží stejná mentalita, jakou měli chlípní obyvatelé Sodomy a Gomory. Dokonce i v televizních a novinových zprávách se neustále zdůrazňuje násilí, a média v lidech živí nezřízenou touhu po sexu. Mnoho věcí, které se ve sdělovacích prostředcích předkládají jako zábava, narušuje schopnost lidí ‚rozlišovat mezi správným a nesprávným‘. (Hebrejcům 5:14) Vzpomeňme si však na to, co Jehova řekl Izajášovým prostřednictvím: „Běda těm, kdo říkají, že dobré je špatné a špatné je dobré!“ (Izajáš 5:20) Nenakazil snad zákeřně ‚ptáčník‘ takovou nevhodnou zábavou i naše smýšlení? V tomto směru by se měl každý z nás prozkoumat. (2. Korinťanům 13:5)

11. Jaké varování ohledně televizních seriálů bylo uveřejněno v tomto časopise?

11 Už asi před 25 lety byli v tomto časopise Boží služebníci láskyplně varováni před televizními seriály. * O zákeřném vlivu takzvaných „mýdlových oper“ tam bylo řečeno: „Touha po lásce se využívá jako omluva pro jakékoli jednání. Například jedna neprovdaná těhotná dívka říká své přítelkyni: ‚Jenže já Viktora miluji! Na ničem jiném mi nezáleží. . . . Mít jeho dítě je pro mě to nejdůležitější!‘ V pozadí hraje podmanivá hudba, a tak je opravdu těžké považovat dívčino jednání za špatné. Možná i tobě se Viktor líbí. A s onou mladou ženou se ztotožňuješ. ‚Chápeš‘ ji. Jedna divačka, která si později uvědomila, jak pokroucené takové názory jsou, řekla: ‚Je až neuvěřitelné, jak si člověk všechno dokáže zdůvodnit. Víme, že nemravnost je špatná. . . . Ale já jsem se s takovým jednáním citově ztotožňovala.‘“

12. Z čeho je zřejmé, že varování před určitými televizními pořady je namístě?

12 Od doby, kdy byly zmíněné články uveřejněny, se takové pořady, které kazí srdce lidí, objevují nepoměrně častěji. Na mnoha místech se vysílají 24 hodin denně. Tímto druhem zábavy si často plní mysl a srdce muži, ženy i mnozí dospívající. My se však nesmíme obelhávat scestným uvažováním. Bylo by nesprávné myslet si, že pokleslá zábava není o nic horší než to, co vidíme v reálu. Může snad křesťan skutečně ospravedlnit to, že se dobrovolně nechává bavit lidmi, které by si domů ani ve snu nepozval?

13, 14. Co někteří křesťané řekli o tom, jaký užitek měli z varování před určitými televizními pořady?

13 Mnozí křesťané měli užitek z toho, že si zmíněné varování od ‚věrného a rozvážného otroka‘ vzali k srdci. (Matouš 24:45–47) Když si přečetli otevřené biblické rady, někteří z nich napsali, jak na ně osobně uvedené články zapůsobily. * Jedna křesťanka se přiznala: „Na seriálech jsem byla závislá 13 let. Myslela jsem si, že když chodím na křesťanská shromáždění a tu a tam do kazatelské služby, nemůže se mi nic stát. Jenže jsem přejala postoj prezentovaný v seriálech, totiž: ‚Pokud s tebou manžel nejedná hezky nebo pokud se cítíš nemilovaná, je cizoložství omluvitelné. Může si za to sám.‘ A proto když jsem si takové jednání ‚ospravedlnila‘, dopustila jsem se téhle špatnosti a zhřešila jsem jak proti Jehovovi, tak proti manželovi.“ Tato žena byla vyloučena. Nakonec si ale svou chybu uvědomila, činila pokání a byla do sboru znovu přijata. Články varující před televizními seriály jí dodaly sílu odmítnout zábavu, kterou Jehova nenávidí. (Amos 5:14, 15)

14 Jiná čtenářka, na niž uvedené informace hluboce zapůsobily, řekla: „Když jsem si ty články přečetla, rozplakala jsem se, protože jsem si uvědomila, že moje srdce už není vůči Jehovovi úplné. Svému Bohu jsem slíbila, že se těmi seriály už nenechám zotročovat.“ Jedna křesťanka pro tyto články nejprve vyjádřila ocenění a potom přiznala, že i ona byla na seriálech závislá. Napsala: „Říkala jsem si, . . . jestli to náhodou nějak neovlivňuje můj vztah k Jehovovi. Můžu snad mít za přátele ‚je‘ [seriálové postavy] a mít zároveň přátelský vztah s Jehovou?“ Jestliže takové televizní pořady kazily srdce křesťanů už před 25 lety, jak asi působí dnes? (2. Timoteovi 3:13) Před Satanovou léčkou v podobě pokleslé zábavy se tedy musíme mít na pozoru, ať už je její forma jakákoli. To se týká seriálů, násilných videoher i smyslných hudebních videoklipů.

Léčka v podobě osobních neshod

15. Jak některé lidi chytil Ďábel zaživa pro konání své vůle?

15 Satan využívá osobní neshody jako léčku, pomocí níž působí mezi Jehovovými ctiteli rozdělení. Do této pasti se může chytit každý z nás, bez ohledu na to, jaké výsady snad má. Někteří jsou Ďáblem chyceni zaživa, protože v důsledku osobních neshod narušují pokoj a jednotu našeho nádherného křesťanského společenství, za něž vděčíme Jehovovi. (Žalm 133:1–3)

16. Jakým způsobem se Satan zákeřně snaží rozbít naši jednotu?

16 Během první světové války se Satan snažil zničit pozemskou část Jehovovy organizace frontálním útokem, ale nepovedlo se mu to. (Zjevení 11:7–13) Od té doby se záludně snaží rozbít naši jednotu. Pokud bychom kvůli osobním neshodám narušovali soulad ve sboru, otvírali bychom tím ‚ptáčníkovi‘ dveře. Tím bychom bránili volnému působení svatého ducha jak na nás osobně, tak i na sbor. Pokud by se něco podobného stalo, Satana by to potěšilo, protože jakékoli narušení pokoje a jednoty sboru má negativní dopad na kazatelskou službu. (Efezanům 4:27, 30–32)

17. Co pomůže křesťanům, kteří s někým mají osobní neshody, aby je urovnali?

17 Co tedy můžete dělat, pokud máte s někým ze spolukřesťanů nějaké neshody? Je pravda, že každá situace je jiná. Avšak přestože problémy vznikají z mnoha příčin, není žádný důvod pro to, aby se neřešily. (Matouš 5:23, 24; 18:15–17) Rady zapsané v Božím slově jsou inspirované a dokonalé. Pokud člověk biblické zásady uplatní, nikdy tím nebude zklamán. Tyto zásady totiž vždy vedou k dobrým výsledkům.

18. Proč nám při urovnávání osobních neshod pomůže to, když budeme napodobovat Jehovu?

18 Jehova je „přichystaný odpouštět“ a u něho je „pravé odpouštění“. (Žalm 86:5; 130:4) Pokud jej napodobujeme, dáváme tím najevo, že jsme jeho milovanými dětmi. (Efezanům 5:1) Všichni jsme hříšníci, a proto Boží odpuštění naléhavě potřebujeme. Pokud je tedy pro nás těžké někomu odpustit, musíme si dávat pozor. Mohli bychom se totiž začít podobat otrokovi z Ježíšova podobenství, který odmítal odpustit svému spoluotrokovi dluh, jenž byl pouhým zlomkem toho, co jemu samotnému odpustil jeho pán. Když se to pán dozvěděl, nechal toho nemilosrdného otroka zavřít do vězení. Ježíš své podobenství uzavřel slovy: „Stejně bude můj nebeský Otec jednat i s vámi, jestliže nebudete ze srdce odpouštět každý svému bratrovi.“ (Matouš 18:21–35) Když budeme o uvedeném podobenství rozjímat a zamyslíme se nad tím, kolikrát už Jehova velkoryse odpustil nám samotným, pomůže nám to urovnat jakoukoli neshodu, kterou snad s nějakým spolukřesťanem máme. (Žalm 19:14)

Bezpečí na „tajném místě Nejvyššího“

19, 20. Jak bychom se měli dívat na Jehovovo ‚tajné místo‘ a na ‚stín‘, který nám v této nebezpečné době poskytuje?

19 Žijeme v nebezpečné době. Nebýt Jehovovy láskyplné ochrany, Satan by nás rozhodně všechny zahubil. Proto chceme-li se nástrahám „ptáčníka“ vyhnout, musíme zůstat v bezpečí na jistém obrazném místě — totiž „na tajném místě Nejvyššího“. Tam si můžeme ‚přímo ve stínu Všemohoucího opatřit nocleh‘. (Žalm 91:1)

20 Na Jehovovy připomínky a pokyny se tedy vždy dívejme jako na něco, co nás má chránit, a ne omezovat. Společně čelíme predátorovi, který má nadlidskou inteligenci. Bez láskyplné pomoci od Jehovy by jeho nástrahám neunikl nikdo z nás. (Žalm 124:7, 8) Modleme se tedy k Jehovovi, aby nás z pastí „ptáčníka“ osvobodil. (Matouš 6:13)

[Poznámky pod čarou]

^ 11. odst. Strážná věž číslo 21 z roku 1983, strany 16–20.

^ 13. odst. Strážná věž číslo 12 z roku 1984, strana 15.

Vzpomínáte si?

• Proč je strach z člověka smrtonosnou pastí?

• Jak Ďábel používá lákadlo v podobě hmotařství?

• Jak se Satanovi podařilo chytit některé křesťany do pasti prostřednictvím nevhodné zábavy?

• Jakou léčku Satan používá k tomu, aby rozbil naši jednotu?

[Studijní otázky]

[Obrázek na straně 27]

Někteří křesťané se nechali chytit do pasti v podobě strachu z člověka

[Obrázek na straně 28]

Necháváte se bavit tím, co Jehova nenávidí?

[Obrázek na straně 29]

Co můžeme dělat, pokud s někým ze spolukřesťanů máme osobní neshody?