Otázky čtenářů

Je vhodné, aby svědek Jehovův šel na svatbu příbuzného nebo známého, který svědkem není? *

Svatba je radostnou událostí, a je proto pochopitelné, že se jí křesťan chce účastnit. Když je na svatbu pozváno dítě, pak by o tom, zda tam půjde, měli rozhodnout jeho rodiče nebo ti, kdo se o něj starají. (Efezanům 6:1–3) Co však dělat, když křesťanskou sestru požádá její nevěřící manžel, aby s ním šla na svatbu, která se koná v kostele? Svědomí jí možná dovolí tam jít, ale nezapojí se do žádných náboženských obřadů, které budou v kostele probíhat.

Obecně se tedy dá říci, že to, zda se křesťan nějaké svatby zúčastní nebo ne, je věcí jeho osobního rozhodnutí. Měl by však pamatovat na to, že se zodpovídá Jehovovi a že při rozhodování, zda půjde na svatbu někoho, kdo není svědkem, by měl vzít v úvahu několik biblických zásad.

V prvé řadě by měl mít na mysli, že si chce zachovat Boží schválení. Ježíš řekl: „Bůh je Duch a ti, kdo ho uctívají, musí uctívat duchem a pravdou.“ (Jan 4:24) Z tohoto důvodu se svědkové Jehovovi nezapojují do ekumenických činností, jako jsou modlitby, rituály nebo obřady, které jsou v rozporu s biblickou pravdou. (2. Korinťanům 6:14–17)

Křesťan si také uvědomuje, že jeho rozhodnutí může ovlivnit druhé. Pokud se rozhodnete na svatbu jít, mohlo by se stát, že vaši příbuzní budou pohoršeni, když se nebudete účastnit všech svatebních radovánek? Je potřeba vzít v úvahu také to, jak by vaše účast zapůsobila na spoluvěřící. (Římanům 14:13) Vy sami nebo jiní členové vaší rodiny se možná domníváte, že účast na svatbě někoho, kdo není svědkem, nepředstavuje problém. Mohlo by to však negativně ovlivnit vaše duchovní bratry a sestry? Mohlo by to zatížit jejich svědomí?

I samotný svatební obřad příbuzného, který není svědkem, může být zdrojem komplikací. Co když budete požádáni, abyste byli ve svatebním průvodu? Nebo co když se do podobných činností chce zapojit váš nevěřící manželský partner? Pokud se svatební obřad koná na úřadě, pravděpodobně budete přítomni pouze právním krokům.

Při svatebním obřadu, který se koná v nějaké náboženské budově nebo který provádí nějaký náboženský představitel, však mohou vyvstat další obtíže. Možná se v takovém případě rozhodnete, že se svatby nezúčastníte, abyste se drželi svého biblicky školeného svědomí a vyhnuli se něčemu, co by bylo proti vašemu náboženskému přesvědčení nebo co by se dotklo svatebčanů. (Přísloví 22:3) Sobě i své rodině ušetříte mnoho stresu, když jim předem vysvětlíte své biblicky podložené stanovisko a řeknete, na čem jste ochotni se podílet a na čem ne. Možná také navrhnete jiné řešení.

Po pečlivém zvážení všech faktorů někteří křesťané snad usoudí, že není nic špatného na tom, když se zúčastní svatby někoho nevěřícího, aniž se zapojí do náboženských obřadů. Pokud si ale křesťan myslí, že účast na takové svatbě by ho sváděla k tomu, aby porušil biblické zásady, pak může dojít k závěru, že bude lepší, když tam nepůjde. Jestliže se nezúčastní obřadu, ale přijme pozvání na hostinu, která se potom bude konat, měl by být rozhodnut ‚všechno dělat k Boží slávě‘. (1. Korinťanům 10:31) Za svá rozhodnutí ‚ponese každý svůj vlastní náklad‘ odpovědnosti. (Galaťanům 6:5) Ať už na svatbu půjdete nebo ne, pamatujte na to, že je důležité zachovat si čisté svědomí před Jehovou Bohem.

[Poznámka pod čarou]