Boží láska se zrcadlí v mateřské lásce

„Může manželka zapomenout na svého kojence, takže by nelitovala syna svého břicha? I tyto ženy mohou zapomenout, a přece já sám na tebe nezapomenu.“ (IZAJÁŠ 49:15)

MAMINKA láskyplně chová své novorozené děťátko. Je to obraz něhy a lásky. „Když jsem poprvé měla v náručí své miminko, zaplavila mě láska a pocit odpovědnosti za tento nový život,“ říká Pam.

Mateřská láska hluboce ovlivňuje vývoj děťátka, což potvrzují i odborníci. Program duševního zdraví Světové zdravotnické organizace vydal dokument, ve kterém je napsáno: „Studie ukázaly, že kojenci, kteří jsou opuštěni a odděleni od své matky, jsou nešťastní a sklíčení, a někdy dokonce prožívají pocity panického strachu.“ Stejný dokument zmiňuje studii, podle níž děti, které od prvních dnů života cítí lásku a pozornost, mají podstatně vyšší IQ než děti, které jsou zanedbávány.

Pokud jde o nezbytnost mateřské lásky, Alan Schore, profesor psychiatrie na lékařské fakultě Kalifornské univerzity v Los Angeles, říká: „První vztah dítěte, tedy vztah, který má se svou matkou, je určitým modelem, jenž natrvalo formuje schopnost jednotlivce navazovat citové vztahy.“

Je smutné, že deprese, nemoc nebo jiné tlaky mohou způsobit, že matka své dítě zanedbává, nebo dokonce ‚na  svého kojence zapomene‘. (Izajáš 49:15) To se však stává jen výjimečně. Zdá se totiž, že milovat své dítě je pro matku naprosto přirozené. Odborníci zjistili, že při porodu se v těle matky zvyšuje hladina hormonu nazývaného oxytocin, který vyvolává stahy a později hraje úlohu při tvorbě mléka. Tento hormon, který se tvoří jak u mužů, tak u žen, se podle odborníků podílí na tom, že matka přirozeně touží jednat láskyplně a nesobecky.

Kde má láska svůj původ?

Lidé, kteří propagují evoluční teorii, učí, že nesobecká láska, jako je například láska mezi matkou a dítětem, je výsledkem náhody a přirozeného výběru, protože je to výhodné pro zachování druhu. V internetovém časopise Mothering Magazine bylo napsáno: „První část mozku, která se ve srovnání s plazy vyvinula u lidí navíc, je limbický systém, sídlo emocí. Právě díky této části mozku může mezi matkou a dítětem vzniknout citové pouto.“

Výzkumy ukázaly, že limbický systém opravdu hraje svou úlohu v našem citovém životě. Připadá vám ale rozumné, že láska, kterou matka cítí ke svému dítěti, je produktem části mozku, která je důsledkem náhodného vývoje mozku plazů?

Zkuste vzít v úvahu ještě jiné vysvětlení. Podle Bible byli lidé stvořeni k Božímu obrazu, tedy se schopností projevovat Boží vlastnosti. (1. Mojžíšova 1:27) Boží dominantní vlastností je láska. „Kdo nemiluje, Boha nepoznal,“ napsal apoštol Jan. Proč? „Protože Bůh je láska.“ (1. Jana 4:8) Všimněte si, že tento biblický text neříká, že Bůh má lásku. Je v něm uvedeno, že Bůh je láska. Je samotným Zdrojem lásky.

Bible popisuje lásku takto: „Láska je trpělivá a laskavá. Láska není žárlivá, nevychloubá se, nenadýmá se, nechová se neslušně, nevyhledává své vlastní zájmy, nedá se vyprovokovat. Nevypočítává urážky. Neraduje se z nespravedlnosti, ale raduje se z pravdy. Všechno snáší, všemu věří, ve vše doufá, ve všem vytrvává. Láska nikdy neselhává.“ (1. Korinťanům 13:4–8) Zdá se vám rozumné věřit tomu, že taková ušlechtilá vlastnost je výsledkem slepé náhody?

Jak to na vás působí?

Když jste v předcházejícím odstavci četli popis lásky, zatoužili jste, aby vám někdo takovou lásku projevoval? To je naprosto přirozené. Proč? Protože „jsme . . . Boží potomstvo“. (Skutky 17:29) Byli jsme vytvořeni tak, abychom takovou lásku přijímali a také ji dávali. Můžeme si být jisti, že Bůh nás hluboce miluje. (Jan 3:16; 1. Petra 5:6, 7) Biblický verš, který je citován na začátku tohoto článku, uvádí, že Boží láska k nám je mnohem silnější a trvalejší než láska matky k jejímu dítěti.

Možná si ale říkáte: ‚Jestliže je tedy Bůh moudrý, mocný a láskyplný, proč všechno to utrpení neukončí? Proč dovoluje, aby umíraly děti, aby existovala nespravedlnost a aby země byla ničena v důsledku špatného hospodaření a chamtivosti?‘ To jsou logické otázky, které si zaslouží odpovědi založené na pádných argumentech.

Bez ohledu na to, co možná tvrdí agnostici, uspokojivé odpovědi na tyto otázky je možné najít. Miliony lidí ve stovkách zemí je našly při studiu Bible se svědky Jehovovými. Vydavatelé tohoto časopisu vás povzbuzují, abyste to udělali také. Když budete Boha poznávat prostřednictvím jeho Slova a stvoření, uvědomíte si, že není ani vzdálený, ani nepoznatelný. Zjistíte, že „není daleko od nikoho z nás“. (Skutky 17:27)

[Praporek na straně 8]

Boží láska k nám je ještě větší než láska matky k jejímu dítěti