Braňme se ‚duchu světa‘

„Nepřijali jsme . . . ducha světa, ale ducha, který je od Boha.“ (1. KOR. 2:12)

1, 2. (a) Proč se dříve používali v britských dolech kanárci? (b) Jakému nebezpečí jsou vystaveni křesťané?

V ROCE 1911 britské úřady vydaly zákon, který měl chránit život horníků v uhelných dolech. Bylo v něm stanoveno, že pro každou jámu mají být k dispozici dva kanárci. Proč? Když v jámě propukl požár, záchranáři brali kanárky s sebou pod zem. Tito ptáčci jsou citliví na jedovaté plyny, například na oxid uhelnatý. V případě, že vzduch byl takovými plyny znečištěn, ptáčci projevovali známky úzkosti, nebo dokonce spadli z bidélka. Toto včasné varování bylo životně důležité. Oxid uhelnatý je bezbarvý plyn bez zápachu a má smrtící účinky, protože znemožňuje červeným krvinkám přenášet v těle kyslík. Kdyby záchranáři nebyli na toto nebezpečí upozorněni, mohli by omdlít a potom zemřít, a vůbec by nevěděli, že se otrávili.

² Křesťané jsou na tom podobně jako tito pracovníci v dolech. Jak to? Když Ježíš pověřil své učedníky, aby na celém světě kázali dobrou zprávu, věděl, že je vysílá do nebezpečného prostředí, které je pod vládou Satana a ve kterém působí duch světa. (Mat. 10:16; 1. Jana 5:19) Ježíš se o učedníky natolik obával, že večer před svou smrtí řekl v modlitbě svému Otci: „Prosím tě, ne abys je vzal ze světa, ale abys nad nimi bděl kvůli tomu ničemnému.“ (Jan 17:15)

3, 4. Před čím varoval Ježíš své učedníky a proč by nás to mělo zajímat?

³ Ježíš své následovníky varoval před nebezpečím  smrtonosného duchovního spánku. Jeho slova jsou zvlášť důležitá pro nás, kteří žijeme v závěru systému věcí. Ježíš své učedníky nabádal: „Zůstaňte tedy bdělí . . ., aby se vám podařilo uniknout všem těmto věcem, jimž je určeno, aby nastaly, a stát před Synem člověka.“ (Luk. 21:34–36) Ježíš však učedníkům také slíbil, že jeho Otec jim poskytne svatého ducha, a ten jim připomene věci, které se naučili, a pomůže jim, aby zůstali bdělí a silní. (Jan 14:26)

⁴ Jak jsme na tom my? Může i na nás působit svatý duch a pomáhat nám? Pokud ano, co musíme dělat, abychom ho obdrželi? Co je duch světa a v jakých směrech působí? A jak se duchu světa můžeme úspěšně bránit? (Přečti 1. Korinťanům 2:12.)

Svatý duch, nebo duch světa?

5, 6. V čem nám může svatý duch pomáhat, ale co musíme dělat, aby na nás působil?

⁵ Svatý duch byl poskytován nejen v prvním století, ale působí i dnes. Může nás posilovat, abychom správně jednali, a povzbuzovat nás ve službě Bohu. (Řím. 12:11; Fil. 4:13) Může v nás také podporovat růst ušlechtilých vlastností, jako je láska, laskavost a dobrota, což jsou různé stránky „ovoce ducha“. (Gal. 5:22, 23) Jehova Bůh však svého svatého ducha nikomu nevnucuje.

⁶ Bylo by tedy moudré položit si otázku: ‚Co mám dělat, aby na mě svatý duch působil?‘ Bible ukazuje, že věcí, které pro to můžeme udělat, je celá řada. Jeden důležitý a přitom jednoduchý krok je prosit o něj Boha. (Přečti Lukáše 11:13.) Dále nám pomůže, když budeme studovat a uplatňovat rady obsažené v Božím Slově, které bylo svatým duchem inspirováno. (2. Tim. 3:16) Božího ducha samozřejmě neobdrží každý, kdo Bibli pouze čte. Ale když Boží Slovo studuje upřímný křesťan, může při tom na sebe nechat působit postoje a názory, které se v tomto inspirovaném Slově zrcadlí. Je také důležité uznat, že Jehova ustanovil Ježíše jako svého představitele a jako toho, skrze něhož svého ducha poskytuje. (Kol. 2:6) Chceme tedy svůj život utvářet podle Ježíšova příkladu a učení. (1. Petra 2:21) Čím více se budeme snažit, abychom byli jako Kristus, tím více na nás bude působit svatý duch.

7. Jaký vliv na jednotlivce má duch světa?

⁷ Naproti tomu duch světa lidi ovlivňuje, aby zrcadlili osobnost Satana. (Přečti Efezanům 2:1–3.) Duch světa působí v mnoha směrech. Ponouká lidi, aby se vzpírali proti Božím měřítkům. Doklady toho dnes vidíme všude kolem sebe. Duch světa vyvolává a živí ‚touhu těla a touhu očí‘ a podněcuje k ‚okázalému vystavování prostředků, které má někdo k životu‘. (1. Jana 2:16) Vede ke skutkům těla, k nimž patří smilstvo, modlářství, spiritismus, žárlivost,  výbuchy hněvu a opilství. (Gal. 5:19–21) Vytváří živnou půdu pro odpadlické řeči, které znevažují, co je svaté. (2. Tim. 2:14–18) Čím více na sebe člověk nechává působit ducha světa, tím více se podobá Satanovi, ať chce nebo nechce.

8. Před jakou volbou každý z nás stojí?

⁸ Nemůžeme žít v duchovním vzduchoprázdnu. Každý člověk si musí zvolit, čím se nechá v životě ovládat — zda svatým duchem, nebo duchem světa. Ti, kdo jsou dnes pod vlivem ducha světa, se mohou z tohoto vlivu vymanit a dát se vést svatým duchem. Může však nastat i opačná situace. Lidé, kteří byli po nějaký čas vedeni svatým duchem, mohou být zlákáni duchem světa. (Fil. 3:18, 19) Zamysleme se nad tím, jak se můžeme duchu světa bránit.

Včas rozpoznejme varovné příznaky

9–11. Které varovné příznaky by mohly svědčit o tom, že se poddáváme duchu světa?

⁹ Britští horníci, o kterých byla zmínka v úvodu, používali kanárky, aby je tito ptáčci včas varovali před přítomností jedovatého plynu. Když horník uviděl kanárka spadnout z bidélka, věděl, že musí jednat rychle, aby se zachránil. Jak to můžeme vztáhnout na náš křesťanský život? Co patří k prvním varovným příznakům toho, že na nás působí duch světa?

¹⁰ V době, kdy jsme poznávali biblickou pravdu a pak zasvětili svůj život Jehovovi, jsme asi dychtivě četli Boží Slovo. Pravděpodobně jsme se často a vroucně modlili. Také jsme rádi chodili na sborová shromáždění — každé pro nás bylo zdrojem duchovního osvěžení, jako oáza pro žíznivého člověka. To vše nám pomohlo vymanit se z vlivu ducha světa a chránit se před ním.

¹¹ Stále se snažíme číst Bibli každý den? (Žalm 1:2) Modlíme se často a opravdově? Jsou pro nás shromáždění drahocenná a účastníme se každý týden všech? (Žalm 84:10) Anebo jsme od některých z těchto dobrých zvyků upustili? Je pravda, že může být mnoho věcí, které si žádají náš čas a energii, takže zachovat si zdravé duchovní návyky je možná obtížné. Ale pokud některé z našich návyků během času utrpěly, nemohlo by to snad signalizovat, že se poddáváme duchu světa? Uděláme všechno pro to, abychom svoje dřívější dobré zvyky co nejrychleji oživili?

„Dávejte . . . na sebe pozor“

12. Na koho měli podle Ježíše jeho učedníci ‚dávat pozor‘ a proč?

¹² Co ještě můžeme dělat, abychom se bránili duchu světa? Předtím než Ježíš vybídl své učedníky, aby ‚zůstali bdělí‘, varoval je před některými konkrétními nebezpečími. Řekl jim: „Dávejte . . . na sebe pozor, aby vaše srdce nikdy nebylo obtíženo přejídáním a silným pitím a úzkostnými životními starostmi a aby na vás náhle, v jednom okamžiku, nepřišel ten den jako léčka.“ (Luk. 21:34, 35)

13, 14. Jaké otázky ohledně jedení a pití by bylo vhodné si položit?

¹³ Zamysleme se nad tímto Ježíšovým varováním. Říkal Ježíš, že je špatné, když se člověk rád nají a napije? To ne. Znal Šalomounův výrok, že pro lidské syny „není . . . nic lepšího, než aby se radovali a činili za svého života dobro; a také že by každý člověk měl jíst a vskutku pít a vidět dobré za všechnu svou tvrdou práci. Je to dar od Boha.“ (Kaz. 3:12, 13) Ježíš si však uvědomoval, že duch světa vede lidi k tomu, aby se v těchto ohledech neovládali.

¹⁴ Jak můžeme zjistit, zda jedovatý duch světa neotupil naši vnímavost k nebezpečí v podobě přejídání a nemírného pití? Mohli bychom si položit otázky: ‚Jak reaguji, když v Bibli nebo v našich publikacích čtu rady, které se týkají nenasytnosti? Mám sklon takové vybídky přehlížet v domnění, že jsou nepodstatné nebo přehnané, a snažím se své  jednání nějak omlouvat nebo ospravedlňovat? * Jak pohlížím na doporučení, abychom alkohol pili umírněně (pokud ho vůbec pijeme) a abychom se v každém případě vyhýbali „pitkám“? Bagatelizuji taková doporučení, protože si myslím, že mě se z nějakého důvodu netýkají? Když někdo vyjádří obavy, že piju příliš, začnu se bránit nebo rozčilovat? Povzbuzuji druhé, aby takové biblické rady nebrali vážně?‘ Naše odpovědi na uvedené otázky mohou být ukazatelem toho, zda se poddáváme duchu světa. (Srovnej Římanům 13:11–14.)

Ať vás nezadusí úzkostné starosti

15. Před kterým lidským sklonem varoval Ježíš?

¹⁵ K tomu, abychom se bránili duchu světa, je dále nezbytné umět zvládat úzkostné starosti. Ježíš věděl, že lidé ve své nedokonalosti mají sklon být úzkostliví kvůli každodenním záležitostem. Svým učedníkům laskavě řekl: „Přestaňte být úzkostliví.“ (Mat. 6:25) Je pochopitelné, že si děláme starosti s důležitými věcmi. Například nám záleží na tom, abychom dělali, co se líbí Bohu, plnili své křesťanské závazky a hmotně zajišťovali rodinu. (1. Kor. 7:32–34) Jaké poučení si tedy můžeme vzít z Ježíšových varovných slov?

16. Jaký vliv má na mnohé lidi duch světa?

¹⁶ Duch světa vyvolává v mnoha lidech úzkostné starosti, které jsou škodlivé. Zdůrazňuje totiž okázalé vystavování prostředků k životu. Vnucuje nám názor, že peníze jsou zárukou bezpečí a že hodnota člověka je dána množstvím a kvalitou jeho majetku, a ne jeho duchovními vlastnostmi. Ti, kdo se nechají touto propagandou obalamutit, jsou ochotni do úmoru pracovat, aby zbohatli, a nemají klid, dokud si nepořídí to nejnovější, největší nebo nejmodernější. (Přísl. 18:11) Pod vlivem takového pokřiveného názoru vzniká v lidech úzkost, která dusí neboli znemožňuje jejich duchovní pokrok. (Přečti Matouše 13:18, 22.)

17. Co nám pomůže, aby nás nezadusily úzkostné starosti?

 ¹⁷ Úzkostné starosti nás nezadusí, jestliže budeme poslouchat Ježíšův příkaz: „Neustále tedy hledejte nejprve království a Otcovu spravedlnost.“ Ježíš nás ujišťuje, že budeme-li to dělat, pak nám vše, co opravdu potřebujeme, bude přidáno. (Mat. 6:33) Jak můžeme dát najevo, že tomuto slibu věříme? Jedním ze způsobů je hledat nejprve Boží spravedlnost. Děláme to, když se řídíme Božími spravedlivými měřítky v oblasti finančních záležitostí. Například nezkreslujeme svoje daňové přiznání a v obchodních jednáních se neuchylujeme ani k „malým“ lžím. Ze všech sil se snažíme, abychom plnili své finanční závazky a aby naše ‚ano znamenalo ano‘, když jde o splácení dluhů. (Mat. 5:37; Žalm 37:21) Člověk, který je poctivý, možná nezbohatne, ale má Boží schválení, čisté svědomí a mnohem méně úzkostných starostí.

18. V čem nám dal Ježíš krásný příklad a jaký užitek máme z toho, že jej napodobujeme?

¹⁸ Hledat nejprve Království mimo jiné znamená správně si stanovit pořadí toho, co je v životě důležité. Příkladem je nám Ježíš. Někdy nosil kvalitní oblečení. (Jan 19:23) Potěšilo ho, když se najedl a napil vína ve společnosti dobrých přátel. (Mat. 11:18, 19) Majetek a zábava však nebyly hlavní náplní jeho života, ale pouze kořením. Pokrmem pro něj bylo činit Jehovovu vůli. (Jan 4:34–36) Když se řídíme Ježíšovým příkladem, život nám přináší hluboké uspokojení. Máme radost z toho, že lidem, kteří prožívají různé útrapy, pomáháme, aby získali útěchu z Písma. Pociťujeme lásku a podporu ze strany křesťanského sboru. A rozradostňujeme Jehovovo srdce. Pokud dáváme na první místo to, co je opravdu důležité, pak nejsme otroky majetku ani zábavy, ale tyto věci naopak slouží nám. Pomáhají nám v naší službě Jehovovi. A čím více se věnujeme činnosti, která podporuje Boží Království, tím spíše se ubráníme duchu světa.

‚Zaměřujme svou mysl na věci ducha‘

19–21. Jak můžeme ‚zaměřovat svou mysl na věci ducha‘ a proč bychom to měli dělat?

¹⁹ Činům předcházejí myšlenky. Jednání, které mnozí označují jako bezmyšlenkovité, bývá často podníceno tělesným smýšlením. Apoštol Pavel nám proto připomíná, že si musíme dávat pozor, o čem přemýšlíme. Píše: „Ti, kdo jsou ve shodě s tělem, zaměřují . . . svou mysl na věci těla, ale ti, kdo jsou ve shodě s duchem, na věci ducha.“ (Řím. 8:5)

²⁰ Co můžeme dělat, aby naše smýšlení — a tím i naše jednání — nebylo ovládáno duchem světa? Musíme svou mysl obrazně řečeno opatřit ochranným filtrem, aby do ní pokud možno nepronikla světská propaganda. Když si například vybíráme zábavu, vyhýbáme se programům, které oslavují nemravnost nebo násilí a které by naši mysl znečistily. Uvědomujeme si totiž, že ve znečištěné mysli nemůže přebývat Boží svatý neboli čistý duch. (Žalm 11:5; 2. Kor. 6:15–18) Navíc svou mysl otevíráme působení Božího ducha tím, že pravidelně čteme Bibli, modlíme se, rozjímáme a účastníme se shromáždění. S Božím duchem také spolupracujeme, když se pravidelně podílíme na kazatelské činnosti.

²¹ Je jisté, že se musíme bránit duchu tohoto světa a tělesným žádostem, které tento duch podporuje. To stojí mnoho úsilí, ale takové úsilí se vyplatí. Pavel totiž říká, že „tělesné smýšlení . . . znamená smrt, ale duchovní smýšlení znamená život a pokoj“. (Řím. 8:6)

[Poznámka pod čarou]

Zapamatovali jste si?

• Co bychom měli dělat, aby na nás působil svatý duch?

• Například v jakých směrech by nás mohl ovlivňovat duch světa?

• Jak se můžeme duchu světa bránit?

[Studijní otázky]

[Obrázek na straně 21]

Před odchodem do práce nebo do školy se modlete o svatého ducha

[Obrázky na straně 23]

Musíme si zachovat čistou mysl, musíme ve finančních záležitostech dělat to, co je správné, a být umírnění v návycích