Yì hosọ lẹ ji

Yì todowhinnu hosọ lẹ tọn ji

Azọngban Malia Tọn to Lẹndai Jiwheyẹwhe Tọn Mẹ

Azọngban Malia Tọn to Lẹndai Jiwheyẹwhe Tọn Mẹ

Azọngban Malia Tọn to Lẹndai Jiwheyẹwhe Tọn Mẹ

TO LIZỌNYIZỌN Jesu tọn whenu, yọnnu de ze ogbè daga to gbẹtọgun he to fìnfàn de mẹ dọmọ: “Donanọ wẹ adọ̀ he ji we, po anọ́ he hiẹ nọ́ lẹ po.” Eyin Jesu jlo dọ gbẹtọ lẹ ni sẹ̀n onọ̀ etọn wẹ, dotẹnmẹ hundote dagbe de die nado ze wunmẹ sinsẹ̀n-bibasi ehe tọn dai. Kakatimọ, e gblọn dọmọ: “Donanọ wẹ yé he sè ohó Jiwheyẹwhe tọn, bosọ yí i whlá.”—Luku 11:27, 28.

Jesu ma na yẹyi vonọtaun de onọ̀ etọn podọ e ma biọ to hodotọ etọn lẹ si gbede nado wàmọ. Kanṣiṣa tẹwẹ ehe tindo po aliho he mẹ yisenọ susu nọ basi sinsẹ̀n hlan Malia te po? Mì gbọ mí ni gbadopọnna nuhe Biblu dọ do nuplọnmẹ he gbayipe gando onọ̀ Jesu tọn go delẹ ji.

“Hiẹ He Mọ Ojọmiọn Susu Yí,” “Donanọ Wẹ Hiẹ to Yọnnu lẹ Mẹ”

Angẹli Gabliẹli dọ nuhe na yin azọngban Malia tọn to lẹndai Jiwheyẹwhe tọn mẹ na ẹn. To nujijọ enẹ whenu, e dọnudo e dọmọ: “[Kúdo lewhenu], hiẹ he mọ nukundagbe daho, [Jehovah] tin to dè we.” (Luku 1:28) Lẹdogbedevomẹ devo dọmọ: “Kúdo lewhenu, hiẹ he mọ ojọmiọn susu yí, Oklunọ tin to dè we.” Tlolo to enẹgodo, Elizabẹti dọnudo Malia po hogbe ehelẹ po dọmọ: “Donanọ wẹ hiẹ to yọnnu lẹ mẹ, donanọ wẹ sinsẹ́n adọ̀ towe mẹ tọn.” (Luku 1:42) Be hogbe ehelẹ ma dohia dọ Malia jẹna yẹyi vonọtaun de ya?

Nado dọ hójọhó, lala. Dile etlẹ yindọ Katoliki lẹ nọ yí hogbe ehelẹ zan to odẹ̀ he yé nọ hò hlan Malia de mẹ, Biblu ma na whẹwhinwhẹ́n depope nado hodẹ̀ hlan Malia. Gabliẹli po Elizabẹti po yọnẹn dọ lẹblanulọkẹyi vonọtaun wẹ Malia tindo nado ji Mẹssia lọ, ṣigba linlẹn lọ nado hodẹ̀ hlan Malia ma tin to Owe-wiwe mẹ gba. Kakatimọ, whenuena devi Jesu tọn lẹ biọ to e si nado plọn yé lehe yè nọ hodẹ̀ do, e dohia dọ Otọ́ emitọn wẹ yè dona hodẹ̀ hlan. Na nugbo tọn, odẹ̀ apajlẹ tọn Jesu tọn he yin yinyọnẹn gbayipe lọ bẹjẹeji po hogbe ehelẹ po dọmọ: ‘Otọ́ mítọn he tin to olọn mẹ.’—Matiu 6:9.

E Yin Dopo to Mẹhe Na Dugán lẹ Mẹ

Nuplọnmẹ devo he sọ gbayipe gando Malia go wẹ yindọ “Ahọsi olọn tọn” wẹ e yin todin. Biblu ma na ẹn tẹnmẹ-yinkọ mọnkọtọn de pọ́n gbede. Ṣigba, e dohia dọ e tin to otẹn vonọtaun de mẹ to tito he Jiwheyẹwhe zedai to olọn mẹ nado deanana nulẹ mẹ. Otẹn tẹwẹ?

Jesu dohia dọ delẹ to devi nugbonọ etọn lẹ mẹ na dugán hẹ ẹ to Ahọluduta etọn mẹ. (Luku 22:28-30) Jesu na na aṣẹ mẹhe yin dide enẹlẹ nado yin ‘yẹwhenọ hlan Jiwheyẹwhe mítọn: bọ yé nasọ to ahọludu do aigba ji.’ (Osọhia 5:10) Taidi kọdetọn de, Biblu dohia mí hezeheze dọ Malia tin to mẹhe tindo lẹblanulọkẹyi vonọtaun ehelẹ mẹ. Naegbọn mí do wá tadona ehe kọ̀n?

Hiẹ na flindọ to okú Jesu tọn godo, Malia “yí ayiha dopo do nọte to odẹ̀” mẹ hẹ devi lẹ po nọvisunnu Jesu tọn lẹ po. Nudi gbẹtọ 120 he mẹ “yọnnu delẹ” tin te wẹ pli na lẹndai enẹ. (Owalọ lẹ 1:12-15) Biblu dọ dọ dile ‘hùnwhẹ pẹntikọsti tọn to yìyì, yemẹpo tin to fidopo’ whenuena Jiwheyẹwhe kọ̀n gbigbọ wiwe etọn do yé ji, bo na yé nugopipe nado dó ogbè voovo lẹ.—Owalọ lẹ 2:1-4.

Nugbo lọ dọ Malia tin to mẹhe mọ dona vonọtaun ehe yí lẹ mẹ dohia dọ ewọ po yọnnu devo he mọ gbigbọ wiwe yí lẹ po yin dide nado dugán hẹ Jesu to Ahọluduta olọn tọn etọn mẹ. Enẹwutu, mí tindo whẹwhinwhẹ́n lẹpo nado yise dọ Malia tin po Jesu po to gigo olọn tọn mẹ todin. (Lomunu lẹ 8:14-17) Gbọ mí ni gbadopọnna delẹ to lẹblanulọkẹyi he ewọ po gandutọgbẹ́ Jesu tọn devo lẹ po na tindo to lẹndai Jiwheyẹwhe tọn lẹ hinhẹndi mẹ.

Yé Na Kọ̀n Dona Jiawu lẹ do Gbẹtọvi lẹ Ji

To Biblu mẹ, owe Osọhia tọn dọ dọ omẹ 144000 na yin finfọnsọnku do gigo olọn tọn mẹ nado wadevizọn hẹ Jesu taidi yẹwhenọ, whẹdatọ po ahọlu lẹ po. (Osọhia 14:1, 4; 20:4, 6) Taidi yẹwhenọ lẹ, yé na kọnawudopọ hẹ Jesu nado kọ̀n dona avọ́sinsan etọn tọn lẹ do gbẹtọvi tonusetọ lẹpo ji bo hẹn yé nado tindo haṣinṣan pipé de hẹ Jiwheyẹwhe gọna walọyizan po agbasa pipé de po. (Osọhia 21:1-4) Lẹblanulọkẹyi nankọ die na sinsẹ̀n-basitọ nugbonọ Jehovah tọn lẹpo nado mọ ojlẹ jiawu ehe! a

Malia yí adà de wà to lẹndai Jehovah tọn lẹ hinhẹndi mẹ bo gbẹ́ pò to mọwà. E ze apajlẹ dagbe dai na mí nado hodo, na gbọnvona whiwhẹ, yise, tonusise po mẹdezejo he e dohia taidi onọ̀ de po, e sọ doakọnnanu to whlepọn lẹ glọ. E jẹna sisi taun to whenuena e yindọ ewọ wẹ ji Mẹssia lọ bosọ yí adà de wà to dona mavọmavọ lẹ kinkọ̀n do gbẹtọvi lẹ ji mẹ.

Ṣigba, onú titengbe hugan he mí plọn sọn apajlẹ Malia tọn mẹ wẹ yindọ ewọ, to pọmẹ hẹ devizọnwatọ nugbonọ Jiwheyẹwhe tọn he pò lẹpo ma sẹ̀n yẹwhe devo depope gbọnvona Jehovah. Malia ze ogbè etọn daga po gandutọgbẹ́ Klisti tọn devo lẹ po to olọn mẹ dọmọ: “Dona po yẹyi po, gigo po huhlọn po, ni tin hlan ewọ he sinai to ofìn ji [Jehovah Jiwheyẹwhe], podọ hlan Lẹngbọvu lọ [Jesu Klisti] kakadoi.”—Osọhia 5:13; 19:10.

[Nudọnamẹ odò tọn]

a Na nudọnamẹ gigọ́ gando dona ehelẹ go, pọ́n weta 8 owe Etẹwẹ Biblu Plọn Mí Taun? tọn, he Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ zinjẹgbonu.

[Blurb on page 10]

E jẹ dọ mí ni hodo apajlẹ whiwhẹ, yise po tonusise Malia tọn po