Yì hosọ lẹ ji

Yì todowhinnu hosọ lẹ tọn ji

E Plọnnu sọn Nuṣiwa Etọn lẹ Mẹ

E Plọnnu sọn Nuṣiwa Etọn lẹ Mẹ

Hodo Apajlẹ Yise Yetọn Tọn

E Plọnnu sọn Nuṣiwa Etọn lẹ Mẹ

E NA ko jlo Jona dọ nudidọ sinsinyẹn ehelẹ ni doalọte. Lala, e ma yin nudidọ yujẹhọn he to okàn alavọ tọjihun lọ tọn lẹ mẹ gbọn gba; mọjanwẹ e masọ yin zingidi agbówhẹn dahodaho he to gbigbà ṣinyọ́n tọjihun lọ tọn do niyẹn. Dẹn do enẹ! Nuhe to ahungbàdona Jona wẹ awhágbe hùzọ́nwatọ lẹ, yèdọ tọjihun-kùntọ lọ po hagbẹ etọn lẹ po tọn, dile yé to kanván na tọjihun lọ ni ma do siọ. Jona yọnẹn ganji dọ omẹ ehe lẹpo wẹ na kú to madẹnmẹ—kiki na ewọ wutu!

Etẹwẹ hẹn Jona biọ ninọmẹ sinsinyẹn ehe mẹ? To nuyiwa etọn lẹ mẹ, e ko ṣinuwa sinsinyẹn do Jehovah, Jiwheyẹwhe etọn. Etẹwẹ e ṣiwà? Be e ma sọgan vọ́ haṣinṣan etọn hẹ Jehovah jlado ba wẹ? Mí sọgan plọn nususu sọn gblọndo kanbiọ ehelẹ tọn mẹ. Di apajlẹ, otàn Jona tọn gọalọna mí nado mọdọ mẹhe yise yetọn tlẹ lodo taun lẹ sọgan ṣinuwa—podọ mí nasọ mọ lehe yé sọgan basi vọjlado lẹ do.

Yẹwhegán de sọn Galili

To whenuena gbẹtọ lẹ to nulẹnpọndo Jona ji, yé nọ saba ze ayidonugo yetọn do awugbopo etọn lẹ ji taidi tolivivẹ po tasinsinyẹn etọn po. Ṣigba, mí sọgan plọn nususu sọn apajlẹ dawe ehe tọn mẹ. Flindọ, Jona yin dide nado wadevizọn taidi yẹwhegán Jehovah Jiwheyẹwhe tọn. Eyin Jona ma yin nugbonọ kavi dodonọ wẹ, e na vẹawu dọ Jehovah ni de e nado hẹn azọngban vonọtaun ehe di.

To 2 Ahọlu lẹ 14:25, mí mọ nudọnamẹ delẹ gando fie Jona wá sọn go. E wá sọn Gati-hẹfeli, he to kilomẹtlu ẹnẹ poun do Nazalẹti, fie Jesu Klisti whẹ́n te to nudi owhe 800 godo. a Jona wadevizọn taidi yẹwhegán to whenuena Ahọlu Jeloboami II to gandu do ahọluduta whẹndo-ao Islaeli tọn ji. Elija ko nọgbẹ̀ wayi hoho, podọ Eliṣa he jẹ otẹn etọn mẹ ko kú to gandudu otọ́ Jeloboami tọn whenu. Dile etlẹ yindọ Jehovah ko yí omẹ ehelẹ zan nado de sinsẹ̀n-bibasi Baali tọn sẹ̀, Islaelivi lẹ sọ jo Jiwheyẹwhe do sọn ojlo mẹ wá whladopo dogọ. Todin, ahọlu he to “enẹ he yin oylan to nukun OKLUNỌ tọn mẹ” wà de wẹ to gandu do aigba lọ ji. (2 Ahọlu lẹ 14:24) Enẹwutu, azọ́ndenamẹ Jona tọn ma na ko bọawu kavi yin awuvivinu. Etomọṣo, e hẹn ẹn di po nugbonọ-yinyin po.

Ṣigba to gbèdopo, gbẹzan Jona tọn diọ to ajiji mẹ. Jehovah na ẹn azọ́ndenamẹ de he e pọnhlan taidi nuhe vẹawu taun. Etẹwẹ Jehovah biọ to e si nado wà?

“Tite, Yì jẹ Nineve”

Jehovah dọna Jona dọmọ: “Tite, yì jẹ Nineve, tòdaho gbó nẹ, bo dawhá do oji na ẹn; na yè hẹn yinylan yetọn hẹji wá nukọn ṣie.” (Jona 1:2) E bọawu nado mọ nuhewutu azọ́ndenamẹ ehe do kàn dẹpẹ biọ. Nineve tin to whèzẹtẹn-waji podọ e na biọ dọ yè ni zọ̀nafọ na nudi kilomẹtlu 800 whẹpo do jẹ tòdaho lọ mẹ, yèdọ zọnlin osun dopo tọn nkọ. Ṣigba, afọzinzọn yì Nineve ma sọtẹ́n yijlẹdo azọ́ndenamẹ he e dona hẹndi to dọ́n go. To Nineve, Jona dona do owẹ̀n whẹdida Jehovah tọn na Assilianu lẹ he yin yinyọnẹn taidi danuwatọ podọ etlẹ yin gbẹtọ kanlinjọmẹ lẹ. Eyin omẹ Jiwheyẹwhe tọn lẹ lọsu ma kẹalọyi wẹndomẹ Jona tọn sọmọ, nẹmunẹmu wẹ kosi ehelẹ tọn? Be e na pà devizọnwatọ Jehovah tọn dopo gee ehe to Nineve daho-gbó he na wá yin yiylọ to godo mẹ dọ “tòdaho ohùnnọ” lọ mẹ ya?—Nahumi 3:1, 7.

Mí ma sọgan dọ eyin Jona lẹnnupọndo onú mọnkọtọn lẹ ji. Ṣigba nuhe mí yọnẹn wẹ yindọ e họ̀n. Kakati Jona ni yì whèzẹtẹn-waji fie Jehovah do e hlan, e pànta whèyihọ-waji bo yì dẹn tlala dile e sọgan yọnbasi do. E yì huto, yèdọ tòdaho bato-glintẹn tọn de he nọ yin Jọppa, fie e do tọjihun he jei Talṣiṣi te. Weyọnẹntọ delẹ dọ dọ Espagne wẹ Talṣiṣi te. Eyin mọ wẹ, be Jona pànta fie dẹn do Nineve na nudi kilomẹtlu 3500. Gbejizọnlin mọnkọtọn yì adà awetọ pete Ohù Daho tọn—dile Ohù Méditerranée nọ yin yiylọdọ to whenẹnu—sọgan yí nudi owhe dopo blebu! Ehe dohia dọ Jona magbe sinsinyẹn nado deta sọn azọ́n he Jehovah dena ẹn nado wà lọ mẹ.

Be ehe dohia dọ Jona yin butọnọ wẹ ya? Mí ni ma yawu wá tadona enẹ kọ̀n gandego blo. Dile mí na mọ do, gbẹtọ adọgbotọ ayidego tọn de wẹ ewọ yin. Ṣigba taidi mímẹpo, gbẹtọ mapenọ he to ahidi hẹ awugbopo susu lẹ wẹ Jona yin. (Psalm 51:5) Mẹnu wẹ ma ko dibu pọ́n to mí mẹ?

E sọgan taidi dọ Jiwheyẹwhe nọ biọ to mí si nado wà nuhe vẹawu kavi nuhe ma tlẹ yọnbasi to whedelẹnu. Mí tlẹ sọgan mọ ẹn taidi nuhe kàn dẹpẹ biọ nado lá wẹndagbe Ahọluduta Jiwheyẹwhe tọn, dile e yin bibiọ to Klistiani lẹ si nado wà do. (Matiu 24:14) Mí sọgan wọn nugbo sisosiso he Jesu dọ to hogbe ehelẹ mẹ po awubibọ po dọmọ: ‘Onú lẹpo wẹ yọnbasi na Jiwheyẹwhe.’ (Malku 10:27) Eyin mí nọ wọnji nugbo enẹ go to whedelẹnu, e ma na vẹawuna mí nado mọnukunnujẹ awusinyẹnnamẹnu Jona tọn lẹ mẹ. Ṣigba, etẹwẹ jọ to whenuena Jona họnyi godo?

Jehovah Domẹplọnlọ Yẹwhegán Etọn He Sinyẹnta lọ Go

Mí sọgan yí nukun homẹ tọn do pọ́n Jona dile e to tẹnmẹ dín nado sinai to tọjihun lọ mẹ, vlavo tọjihun Phénicie-nu lẹ tọn de he nọ bẹagbàn. E to pinpọn dile tọjihun-kùntọ lọ po hagbẹ etọn lẹ po to vivẹnudo nado súnhún sọn bato-glintẹn lọ. Dile yé to yìyì dẹẹdẹ kakajẹ whenue yé ma mọ agé ba, Jona sọgan ko lẹndọ emi ko to ota de sọn azọ́ndenamẹ he to budona emi lọ mẹ. Ṣigba to ajiji mẹ, osàn diọ.

Jẹhọn daho de yìn sọmọ bọ ohù fọ́n adán podọ agbówhẹn etọn lẹ yiaga taun bo tlẹ sọgan siọ tọjihun dahodaho egbezangbe tọn lẹ. E ma dẹn bọ tọjihun daho blibata enẹ bà huhlọn pò to agbówhẹn he to bibli enẹlẹ ṣẹnṣẹn sọmọ bọ tọjihun-kùntọ lẹ ma sọgan deanana ẹn ba. To ojlẹ ehe mẹ, be Jona yọ́n zẹẹmẹ gigọ́ nuhe ewọ lọsu wlan to godo mẹ tọn—dọ “OKLUNỌ dọ̀n jẹhọn daho tọ́n biọ ohù lọ mẹ” ya? Mí ma sọgan dọ. Ṣigba, e mọdọ hùzọ́nwatọ lẹ jẹ awhádo ylọ yẹwhe voovo yetọn lẹ ji, podọ e yọnẹn dọ alọgọ depope ma na wá sọn yẹwhe enẹlẹ dè. Kandai etọn dọmọ: “Ohún lọ tin taidi nado yin gbigbà.” (Jona 1:4; Levitiku 19:4) Podọ nawẹ Jona sọgan hodẹ̀ hlan Jiwheyẹwhe he ewọ to hinhọ̀nna do?

Na Jona mọdọ emi ma sọgan wà nude nado gọalọ wutu, e yì atọ̀ ohún lọ tọn glọ bo dín fide mlọ́n. E damlọn yì kanmẹ to finẹ. b Tọjihun-kùntọ lọ mọ Jona, fọ́n ẹn bo biọ to e si nado hodẹ̀ na yẹwhe etọn, dile mẹlẹpo to wiwà do. Na hùzọ́nwatọ lọ lẹ kudeji dọ yujẹhọn ehe ma yin tata wutu, yé dlan ovò nado yọ́n mẹhe yin adọ̀ nuhahun lọ tọn to ohún lọ mẹ. Matin ayihaawe, ahun Jona tọn to hihò dile ovò lọ to yìyì sọn mẹde ji jẹ mẹde ji. E ma dẹn bọ nulẹpo jẹ gbangba klòlò. Jehovah wẹ to anadena yujẹhọn lọ po ovò lọ po nado do mẹhe yin adọ̀ nuhahun lọ tọn hia—enẹ wẹ Jona!—Jona 1:5-7.

Jona basi zẹẹmẹ onú lẹpo tọn na tọjihun-kùntọ lọ lẹ bo dohia yé dọ devizọnwatọ Jiwheyẹwhe nupojipetọ lọ, Jehovah tọn wẹ emi yin. Jiwheyẹwhe ehe wẹ e waylan do bo to hinhọ̀nna bosọ gbọnmọ dali ze yemẹpo do owù daho ehe mẹ. Obu jẹ dawe ehelẹ ji podọ Jona sọgan mọ ehe to nukunta yetọn ji. Yé kàn nuhe yé dona wà na ẹn sè e nado sọgan whlẹn yede po ohún lọ po. Etẹwẹ e dọ? Jona sọgan ko to budi dọ emi na kútọ eyin emi biọ osin mimiọn ohù he to adán ji lọ tọn mẹ. Ṣigba nawẹ e na jo omẹ ehe lẹpo do nado kú domọ do to whenuena ewọ yọnẹn dọ emi sọgan whlẹn yé gán? Enẹwutu e dọmọ: “Mì ze mi daga, bo ze mi dlan biọ ohù lọ mẹ; mọ wẹ ohù lọ na yin whiwhẹnọ hlan mìwlẹ, na yẹn yọnẹn dọ ṣie tọn wutu wẹ jẹhọn daho gbó he do tin to mì ji.”—Jona 1:12.

E na vẹawu dọ butọnọ de ni zan hogbe ehelẹ, kavi e ma yin mọ wẹ? Jehovah na ko hùnhomẹ taun nado mọ adọgbigbo Jona tọn po gbigbọ mẹde-yido-sanvọ́ tọn etọn po to ojlẹ sinsinyẹn enẹ mẹ. Be ehe ma do yise dolido Jona tọn hia ya? Mí sọgan hodo apajlẹ etọn to egbehe gbọn dagbemẹninọ mẹdevo lẹ tọn dindin jẹnukọnna mítọn dali. (Johanu 13:34, 35) Eyin mí mọ mẹde to nuhudo mẹ, vlavo to agbasa-liho, numọtolanmẹ-liho kavi to gbigbọ-liho, be mí nọ tẹnpọn nado gọalọ ya? Lehe mọwiwà nọ hẹn homẹ Jehovah tọn hùn do sọ!

E sọgan ko vẹawuna tọjihun-kùntọ lẹ lọsu nado wà nuhe Jona biọ, na yé gbẹ́ jẹnukọn bo wà nuhe go yé pé lẹpo nado pehẹ yujẹhọn lọ—ṣigba e ma pà yé. Yujẹhọn lọ fọ́n bo to sinsinyẹn dogọ. To godo mẹ, yé mọdọ emi ma sọgan wà nudevo hugan nuhe Jona dọna yé. Enẹwutu, yé dawhá ylọ Jehovah, Jiwheyẹwhe Jona tọn nado do lẹblanu hia yé, podọ enẹgodo, yé ze Jona daga bo ze e dlan ohù lọ mẹ.—Jona 1:13-15.

Jona Mọ Lẹblanu Yí Bosọ Yin Whinwhlẹngán

Jona flẹ biọ agbówhẹn he to adán ji lẹ mẹ. E sọgan ko dovivẹnu nado linsin bo gbọṣi osin nukunmẹ, kiki nado mọdọ tọjihun lọ to yìyì po awuyiya po bo to osin fúnfún do godo. Ṣigba agbówhẹn ohù tọn huhlọnnọ ehelẹ gbà ṣinyọ́n ẹn bo siọ ẹ. E to doyi bo to yìyì bosọ mọdọ todido depope ma tin ba.

To nukọn mẹ, Jona wá basi zẹẹmẹ nuhe yin numọtolanmẹ etọn tọn to ojlẹ enẹ mẹ. E flin onú delẹ. E lẹn to ede homẹ po awubla po dọ emi ma nasọ mọ tẹmpli whanpẹnọ Jehovah tọn he tin to Jelusalẹm gbede ba. E mọdọ emi jei ohù-sabọ, sẹpọ odò pete osó lẹ tọn, fie ogbé hùmẹ tọn lẹ lẹdo e pé te. E taidi dọ yọdò etọn wẹ ehe na yin.—Jona 2:2-6.

Ṣigba nọte whẹ́! Nude to gòwhàn to yakẹ—yèdọ onú gbẹ̀te yuu daho de. E mọ oyẹ̀ etọn ja bọ nulọ wá ṣiṣọ́ do e ji. Nulọ kẹ̀ onù daho etọn, zlọn jẹ e ji bo ze e mì!

E taidi dọ Jona tọn ko vọ̀ ján niyẹn. Ṣogan, e mọ to ede mẹ dọ nujiawu de to jijọ. Ewọ pò to ogbẹ̀! Nulọ ma dù i kavi lì i, podọ agbọ́ masọ whè do e. Lala, Jona pò to ogbẹ̀ dile etlẹ yindọ e to nuhe dona ko yin yọdò etọn mẹ. Vudevude, e jẹ mimọ ji dọ yè dona dibusi Jiwheyẹwhe. Matin ayihaawe, Jehovah Jiwheyẹwhe wẹ “wleawuna whèvi daho de nado ze Jona mì.” cJona 1:17.

Ojlẹ lẹ to jujuyi. To finẹ, to zinvlu gọ́ngọ́n he nkọ e ma ko nọ̀ pọ́n mẹ, Jona tindo whenu nado lẹnnupọn bo hodẹ̀ hlan Jehovah Jiwheyẹwhe. Odẹ̀ etọn he yin kinkàndai to gigọ́ mẹ to weta awetọ owe Jona tọn mẹ dohia dọ e tindo nukunnumọjẹnumẹ sisosiso Owe-wiwe tọn, na odẹ̀ lọ dlẹnalọdo owe Psalm tọn whlasusu. E sọ dohia dọ Jona tindo jẹhẹnu dagbe de: enẹ wẹ pinpẹn-nutọn-yinyọnẹn. Jona dotana odẹ̀ etọn dọmọ: “Yẹn na yí ogbè pẹdido tọn do sánvọ hlan we; yẹn na depà he yẹn ko do nẹ. OKLUNỌ tọn wẹ whlẹngán.”—Jona 2:9.

Jona plọn sọn numimọ etọn mẹ dọ Jehovah sọgan whlẹn mẹdepope gán to fidepope podọ to ojlẹ depope mẹ. Etlẹ yin “to adọgo whèvi lọ tọn mẹ,” Jehovah mọ devi etọn he to nuhahun mẹ lọ bo whlẹn ẹn gán. (Jona 1:17) Jehovah kẹdẹ wẹ sọgan hẹn gbẹtọ do ogbẹ̀ to ohò whèvi daho de tọn mẹ na okle atọ̀n, ozán atọ̀n. To egbehe, mí dona nọ flindọ Jehovah wẹ “Jiwheyẹwhe alọ mẹhetọn mẹ gbọfufu [mítọn] te.” (Daniẹli 5:23) Mí duahọ ogbẹ̀ mítọn tọn do e. Be mí nọ dopẹ́ na ehe ya? Eyin mọ wẹ, be e ma jẹ dọ mí ni nọ setonuna Jehovah po ahun mítọn lẹpo po ya?

Etẹwẹ dogbọn Jona dali? Be e plọn nado do pinpẹn-nutọn-yinyọnẹn etọn hia Jehovah gbọn tonusisena ẹn dali ya? Gbau. To okle atọ̀n, ozán atọ̀n godo, whèvi lọ hẹn Jona wá agé bo “kọ́ Jona jẹgbonu do aigba klo ji.” (Jona 2:10) Pọ́n bo—to nujijọ enẹ lẹpo godo, Jona ma tlẹ linsin na ede wá agé! Nugbo wẹ dọ e dona dín ali fie e jei tọn mọ sọn huto lọ, mahopọnna fidepope he whèvi lọ kọ́ ẹ do. Ṣigba e ma dẹn to enẹgodo bọ gbigbọ pinpẹn-nutọn-yinyọnẹn tọn etọn yin whiwhlepọn. Jona 3:1, 2 dọmọ: ‘Ohó OKLUNỌ tọn sọ wá jẹ Jona dè whla awetọ, dọmọ: Tite, yì jẹ Nineve, tòdaho gbó nẹ, bo dawhá dọyẹwheho he yẹn degbena we.’ Etẹwẹ Jona na wà?

Jona ma whleawu. Mí hia dọmọ: “Mọ wẹ Jona tite, bo yì jẹ Nineve, kẹdẹdi ohó OKLUNỌ tọn.” (Jona 3:3) Mọwẹ, e setonu. E họnwun dọ e plọnnu sọn nuṣiwa etọn lẹ mẹ. Mí dona hodo apajlẹ yise Jona tọn to ehe mẹ ga. Mímẹpo wẹ nọ waylando; mímẹpo wẹ nọ ṣinuwa. (Lomunu lẹ 3:23) Ṣigba be mí nọ jogbe wẹ kavi mí nọ plọnnu sọn nuṣiwa mítọn lẹ mẹ bo nọ do tonusise mítọn hia gbọn sinsẹ̀nzọn Jiwheyẹwhe tọn gigọ̀ bẹ dali ya?

Be Jehovah dona Jona na tonusise etọn ya? Mọwẹ, e wàmọ. Di apajlẹ, e taidi dọ Jona wá sè to godo mẹ dọ tọjihun-kùntọ enẹlẹ lọsu gán. Yujẹhọn lọ doalọte tlolo to whenuena Jona yí ede do sánvọ godo podọ hùzọ́nwatọ enẹlẹ ‘dibusi OKLUNỌ tlala’ bosọ sanvọ́ hlan ẹn kakati nido yin hlan yẹwhe lalo yetọn lẹ.—Jona 1:15, 16.

Dona he tlẹ klo hugan enẹ de sọ wá to godo mẹ. Jesu yí ojlẹ he Jona yizan to ohò whèvi daho enẹ tọn mẹ jlẹdo ojlẹ he ewọ na yizan to yọdò kavi Ṣeol mẹ go to dọdai-liho. (Matiu 12:38-40) Lehe homẹ Jona tọn na hùn nado sè dogbọn dona enẹ dali to whenue e na yin finfọnsọnku do aigba ji do sọ! (Johanu 5:28, 29) Jehovah jlo na dona hiẹ lọsu ga. Taidi Jona, be hiẹ na plọnnu sọn nuṣiwa towe lẹ mẹ bo do gbigbọ tonusise po mẹde-yido-sanvọ́ tọn po hia ya?

[Nudọnamẹ odò tọn]

a Nugbo lọ dọ Jona wá sọn Galili jẹna ayidego na Falesi lẹ dọ po goyiyi po gando Jesu go dọmọ: “Dín, bo pọ́n: dọ yẹwhegán de ma fọ́n sọn Galili gba.” (Johanu 7:52) Lẹdogbedevomẹ-basitọ po dodinnanutọ susu po dọ dọ Falesi lẹ to didohia to paa mẹ dọ yẹwhegán depope ma ko fọ́n sọn Galili he ma diyin mẹ pọ́n. Eyin mọ wẹ, be omẹ ehelẹ to nukunmiyọndo nuhe whenuho po dọdai lẹ po dọ niyẹn.—Isaia 9:1, 2.

b Nado zinnudo lehe Jona damlọn yì kanmẹ do ji, Septante dọ dọ e lùnwhà. Ṣigba kakati nado lẹndọ vọdonanu wẹ hẹn Jona nado damlọn yì kanmẹ, mí sọgan flindọ to whedelẹnu amlọn sọgan yawu wle mẹhe to awubla delẹ. To ojlẹ he mẹ Jesu tin to awufiẹsa mẹ to jipa Gẹtsemani tọn mẹ, Pita, Jakobu po Johanu po “to [amlọngọsa] na awubla” wutu.—Luku 22:45.

c Hogbe Heblu tọn na “whèvi” yin lilẹdo Glẹkigbe mẹ taidi “nudazi hùmẹ tọn,” kavi “whèvi daho.” Dile etlẹ yindọ mí ma sọgan dọ nudida hùmẹ tọn wunmẹ he e yin po nujikudo po, e ko yin ayidego dọ gbòwle delẹ (requin) tin to ohù Méditerranée mẹ bo klo sọmọ bọ yé sọgan mì gbẹtọ blebu. Gbòwle he klo taun hugan ehelẹ tin to ohù devo lẹ mẹ; di apajlẹ wunmẹ gbòwle tọn delẹ nọ dite na nudi mẹtlu 15 kavi humọ!

[Apotin/Yẹdide to weda 29]

Owe Jona Tọn Yin Homọdọdego

▪ Be nujijọ he yin kinkàndai to owe Jona tọn mẹ lẹ jọ nugbonugbo ya? Gbẹtọ lẹ ko to homọdọdo owe Jona tọn go sọn hohowhenu gbọ́n. To ojlẹ mítọn he mẹ wesetọ susu nọ dín tlintlindo gando kandai Biblu tọn lẹ go te, owe Jona tọn nọ saba yin pinpọnhlan taidi otangblo. Wekantọ owhe kanweko 19tọ tọn de na linlin dọ sinsẹ̀ngán de dlẹnalọdo kandai Jona po whèvi daho lọ po tọn taidi hopàdọ de poun dọmọ: Jona nọ̀ hotẹli de to Jọppa he nọ yin yiylọdọ Ohia Jámajátlẹ tọn. To whenuena e ma tindo akuẹ he pé nado sú ahọ́ he e dù, mẹhe tindo hotẹli lọ yàn ẹn tọ́n. Lehe jámajátlẹ lọ “mì” Jona bosọ “kọ́ ẹ” to godo mẹ do niyẹn! Na nugbo tọn, e taidi dọ mẹhe nọ mọhodọdo Biblu go lẹ magbe sinsinyẹn nado jẹagọdo owe Jona tọn kẹdẹdile whèvi daho lọ wleawufo nado ze Jona mì do!

Naegbọn mẹsusu tindo ayihaawe gando owe Biblu tọn ehe go sọmọ? Na e basi zẹẹmẹ azọ́njiawu lẹ tọn wutu. E taidi dọ homọdọdonugotọ susu nọ tindo pọndohlan hẹngogo tọn gando azọ́njiawu lẹ go dọ onú mọnkọtọn lẹ ma sọgan jọ. Ṣigba, be pọndohlan ehe sọgbe hẹ lẹnpọn dagbe nugbonugbo ya? Kanse dewe dọ, ‘Be n’yí wefọ tintan Biblu tọn sè ya?’ Wefọ lọ dọ dọ: “To whẹwhẹwhenu Jiwheyẹwhe dá olọn po aihọn po.” (Gẹnẹsisi 1:1) Lẹdo aihọn pé, gbẹtọ lẹnpọn dagbenọ livi susu wẹ nọ kẹalọyi nugbo he bọawu ehe. Ṣigba to aliho de mẹ, hodidọ enẹ kẹdẹ bẹ nususu hẹn hugan azọ́njiawu depope he Biblu donù e go to godo mẹ.

Lẹnnupọndo ehe ji: Na Mẹhe dá agahomẹ gblagada he gọ́ na sunwhlẹvu lẹ po nutogbẹ̀ gigẹdẹ wunmẹwunmẹ he tin to aigba ji lẹ po, etẹwẹ jọ to owe Jona tọn mẹ he na vẹawuna ẹn nado wà? Nado wleawuna yujẹhọn wẹ ya? Nado deanana whèvi daho de nado ze gbẹtọ mì wẹ ya? Kavi nado hẹn whèvi enẹ dopolọ nado kọ́ mẹlọ jẹgbonu? Na Mẹlọ he huhlọn etọn ma tindo dogbó, onú mọnkọtọn lẹ ma na vẹawu paali.—Isaia 40:26.

To whedelẹnu, nuhe paṣamẹ delẹ nọ jọ to paa mẹ. Di apajlẹ, mẹdelẹ dọ dọ to 1758, tọjihun-kùntọ de fli sọn tọjihun etọn mẹ jẹ Ohù Méditerranée mẹ bọ whèvi daho he nọ yin yiylọdọ gbòwle ze e mì. Ṣigba, mẹde desò do whèvi daho lọ. To whenuena sòpẹ́n jẹ whèvi lọ go, e kọ́ tọjihun-kùntọ lọ bọ gbẹtọ lẹ dọ̀n ẹn tọ́n jẹ agé podọ e ma tlẹ gbleawu sọmọ. Eyin otàn ehe yin nugbo, mí sọgan dlẹnalọdo e taidi nujijọ he sẹhundaga bo tlẹ hẹn awuji mẹ taun—ṣigba e ma yin azọ́njiawu gba. Be Jiwheyẹwhe ma sọgan yí huhlọn etọn zan nado wà nuhe klo hugan ehe ya?

Mẹhe tindo ayihaawe gando owe Jona tọn go lẹ sọ tẹkudeji dọ gbẹtọ ma sọgan nọ̀ ohò whèvi tọn mẹ na azán atọ̀n bo nọgbẹ̀. Ṣogan, nuyọnẹn gbẹtọ lẹ tọn yiaga jẹ obá lọ mẹ nado yọ́n lehe jẹhọn oxygène sọgan yin didó ogò lẹ mẹ do bo yí yé zan nado sọgan gbọ to otọ̀ glọ na ojlẹ dindẹn. Be Jiwheyẹwhe ma sọgan yí huhlọn po nuyọnẹn etọn he jiawu hugan po zan nado hẹn Jona dogbẹ̀ bọ e na to gbigbọ na azán atọ̀n ya? Dile dopo to angẹli Jehovah tọn lẹ mẹ dọna Malia, onọ̀ Jesu tọn to ojlẹ de mẹ wayi do, ‘ohó he tọ́n sọn Jiwheyẹwhe dè ma na gbọ̀vọ́.’—Luku 1:37.

Etẹwẹ sọ dohia dọ owe Jona tọn yin nugbo? Jona basi zẹẹmẹ gigọ́ he sọgbe hẹ lẹnpọn dagbe gando tọjihun lọ po mẹhe tin to e mẹ lẹ po go. To Jona 1:5 mẹ, mí mọ lehe tọjihun-kúntọ lẹ to agbàn lẹ bẹ dlan ohù mẹ nado hẹn ohún lọ fua do. Whenuho-kàntọ hohowhenu tọn lẹ po osẹ́n labbi tọn delẹ po dohia dọ tọjihun-kùntọ lẹ nọ saba wàmọ eyin yujẹhọn fọ́n. Zẹẹmẹ he Jona basi gando Nineve go to godo mẹ sọ sọgbe hẹ kunnudenu whenuho-kàntọ po dodinnanutọ dòkuntọ lẹ po tọn. Hú popolẹpo, Jesu Klisti dlẹnalọdo azán atọ̀n he Jona yizan to ohò whèvi daho lọ tọn mẹ taidi dọdai azán he e na yizan to yọdò mẹ lẹ tọn. (Matiu 12:38-40) Nuhe Jesu dọ dohia dọ otàn Jona tọn yin nugbo.

‘Ohó he tọ́n sọn Jiwheyẹwhe dè ma na gbọ̀vọ́.’—LUKU 1:37

[Yẹdide to weda 26]

Tọjihun-kùntọ lẹ ze Jona daga bo dlan ẹn do ohù mẹ dile e biọ to yé si do