Přejít k článku

Přejít na obsah

Usiluj o zralost, protože „Jehovův velký den je blízko“

Usiluj o zralost, protože „Jehovův velký den je blízko“

Usiluj o zralost, protože „Jehovův velký den je blízko“

„Usilovně spějme ke zralosti.“ (HEBR. 6:1)

1, 2. Díky čemu se křesťanům v Jeruzalémě a Judeji naskytla příležitost ‚uprchnout k horám‘?

JEDNOU se na Ježíše jeho učedníci obrátili s otázkou: „Co bude znamením tvé přítomnosti a závěru systému věcí?“ Ježíš jim odpověděl proroctvím, které se mělo poprvé splnit v prvním století. Mluvil o neobvyklé události, která měla signalizovat, že konec je velmi blízko. Řekl, že jakmile ‚ti v Judeji‘ tuto událost zpozorují, mají ‚začít prchat k horám‘. (Mat. 24:1–3, 15–22) Rozpoznají učedníci toto znamení a budou podle Ježíšových pokynů jednat?

2 O necelých třicet let později, v roce 61 n. l., apoštol Pavel napsal hebrejským křesťanům žijícím v Jeruzalémě a jeho okolí přímočarý a závažný dopis. Pavel ani jeho spoluvěřící netušili, že do chvíle, kdy se objeví signál znamenající začátek ‚velkého soužení‘, zbývá už jen asi pět let. (Mat. 24:21) V roce 66 n. l. k Jeruzalému přitáhlo římské vojsko pod vedením Cestia Galla a město bylo téměř dobyto. Vojsko se však náhle stáhlo, a tím se křesťanům naskytla příležitost uniknout do bezpečí.

3. Jakou vybídku dal Pavel hebrejským křesťanům a proč?

3 K tomu, aby křesťané rozpoznali, že zvrat událostí je splněním Ježíšových slov, a aby se dali na útěk, potřebovali dobrou rozlišovací schopnost a duchovní vnímavost. Avšak některým se stalo, že „otupěli ve svém slyšení“. Byli podobní duchovním nemluvňatům, která potřebují „mléko“. (Přečti Hebrejcům 5:11–13.) ‚Od živého Boha se odtahovali‘ i někteří z těch, kdo po cestě pravdy chodili několik desetiletí. (Hebr. 3:12) Přestože se den katastrofy přibližoval, někteří křesťané měli ve zvyku zanedbávat shromáždění. (Hebr. 10:24, 25) Bylo proto na místě, že je Pavel vybídl: „Když jsme nyní opustili prvotní nauku o Kristu, usilovně spějme ke zralosti.“ (Hebr. 6:1)

4. Proč je důležité, abychom zůstávali duchovně ostražití, a co nám v tom pomůže?

4 Žijeme v době, kdy dochází ke konečnému splnění Ježíšova proroctví. „Jehovův velký den“ — den, kdy bude zničen celý Satanův systém — „je blízko“. (Sef. 1:14) Zůstávat duchovně vnímaví a ostražití je důležitější než kdy dříve. (1. Petra 5:8) Daří se nám to? K tomu, abychom si jasně uvědomovali, kde jsme v proudu času, nám pomůže křesťanská zralost.

Co je křesťanská zralost

5, 6. (a) Co to je duchovní zralost? (b) Máme-li usilovat o zralost, na jaké dvě oblasti se musíme zaměřit?

5 Pavel hebrejské křesťany nejen povzbudil, aby o zralost usilovali, ale také jim vysvětlil, co duchovní zralost znamená. (Přečti Hebrejcům 5:14.) „Zralým lidem“ nestačí pouze „mléko“. Přijímají „hutný pokrm“. Rozumějí proto jak „základním věcem“, tak i ‚hlubokým věcem‘ pravdy. (1. Kor. 2:10) Navíc používáním neboli uplatňováním toho, co znají, cvičí svou vnímavost, která jim pomáhá rozlišovat správné od nesprávného. Když stojí před nějakým rozhodnutím, jsou tedy schopni rozeznat, které biblické zásady je potřeba vzít v úvahu a jak je uplatnit.

6 „Je nutné, abychom věcem, které jsme slyšeli, věnovali více než obvyklou pozornost,“ napsal Pavel, „abychom nikdy nebyli zavlečeni pryč.“ (Hebr. 2:1) Mohlo by se stát, že od víry budeme zavlečeni pryč dříve, než si to uvědomíme. Něčemu takovému se můžeme vyhnout tím, že studiu Bible — doma i na shromáždění — věnujeme „více než obvyklou pozornost“. Každý z nás by si tedy měl položit otázky: Zabývám se stále jen základními věcmi? Studuji pouze povrchně a rutinně, aniž by to působilo na mé srdce? Jak mohu udělat opravdový duchovní pokrok? Máme-li dosáhnout zralosti, je nutné vynakládat úsilí přinejmenším ve dvou oblastech — musíme se dobře seznámit s tím, co nám Bůh sděluje, a musíme se naučit poslušnosti.

Dobře poznej ‚slovo‘

7. Jaký užitek budeme mít z toho, že se lépe seznámíme se slovem od Boha?

7 „Kdokoli se . . . podílí na mléku, není seznámen se slovem spravedlnosti, neboť je nemluvně,“ napsal Pavel. (Hebr. 5:13) K tomu, abychom dosáhli zralosti, se musíme dobře seznámit se „slovem“ neboli poselstvím, které nám Bůh sděluje. Toto poselství je obsaženo v jeho Slovu, Bibli, a proto bychom měli pečlivě studovat Písmo a také publikace od ‚věrného a rozvážného otroka‘. (Mat. 24:45–47) Tím si osvojíme Boží způsob myšlení, což nám může pomoci cvičit vnímavost. Uvažujme o zkušenosti Orchid. * Říká: „Ze všech připomínek měla na můj život největší vliv ta, abychom pravidelně četli Bibli. Trvalo mi dva roky, než jsem ji celou přečetla, ale měla jsem pocit, že svého Stvořitele dobře poznávám. Lépe jsem pochopila jeho cesty, to, co se mu líbí a nelíbí, jeho velkou moc a hloubku jeho moudrosti. Každodenní čtení Bible mě posilovalo v nejtěžších chvílích mého života.“

8. Jakou moc v nás slovo od Boha může vykonávat?

8 Jestliže Boží Slovo čteme pravidelně, jeho poselství v nás může ‚vykonávat moc‘. (Přečti Hebrejcům 4:12.) Takové čtení může utvářet naši vnitřní osobnost a měnit nás tak, že Jehova z nás bude mít větší radost. Můžeš si na čtení Bible a rozjímání o tom, co čteš, vyhradit víc času?

9, 10. Co patří k tomu, že jsme seznámeni s Božím Slovem? Uveď příklad.

9 Poznání Bible zahrnuje víc než vědět, co tato kniha říká. Křesťané, kteří v Pavlově době byli v duchovním ohledu jako nemluvňata, Boží inspirované Slovo zřejmě do určité míry znali. Ve svém životě ho však neuplatňovali, a tak si jeho hodnotu neověřili v praxi. S biblickým poselstvím nebyli seznámeni v tom smyslu, že by jim pomáhalo dělat moudrá rozhodnutí.

10 Být seznámen se slovem od Boha znamená vědět, co říká, a toto poznání uplatňovat. Jak to lze dělat, můžeme vidět ze situace, kterou zažila Kyle. V práci se pohádala s jednou kolegyní. Jak roztržku urovnala? Vypráví: „Vybavila se mi myšlenka z Římanům 12:18, kde je napsáno: ‚Pokud to závisí na vás, buďte pokojní vůči všem lidem.‘ Kolegyni jsem navrhla, že se po práci sejdeme.“ Nedorozumění si vysvětlily a to, že Kyle byla iniciativní, udělalo na její spolupracovnici velký dojem. „Poznala jsem, že pokud uplatňujeme biblické zásady, nikdy nemůžeme udělat chybu,“ říká Kyle.

Nauč se poslušnosti

11. Z čeho je vidět, že projevovat poslušnost za obtížných okolností není vždy snadné?

11 Uplatňovat to, co jsme z Písma poznali, není vždy snadné, a to zejména za obtížných okolností. Dokladem toho jsou dějiny Izraele. Například krátce potom, co Jehova tento národ osvobodil z egyptského otroctví, se lid „začal hádat s Mojžíšem“ a stále ‚zkoušel Jehovu‘. Proč? Protože nebyla voda k pití. (2. Mojž. 17:1–4) Necelé dva měsíce poté, co Izraelité vstoupili s Bohem do smluvního vztahu a souhlasili, že budou činit „všechna slova, která Jehova mluvil“, porušili jeho zákon o modlářství. (2. Mojž. 24:3, 12–18; 32:1, 2, 7–9) Mohlo být důvodem to, že Mojžíš byl dlouho pryč, protože dostával pokyny na hoře Choreb, a oni se začali bát? Možná si mysleli, že na ně znovu zaútočí Amalekité a že bez Mojžíše budou bezmocní, protože vítězství předtím dosáhli díky jeho pozdviženým rukám. (2. Mojž. 17:8–16) Ať už to bylo jakkoli, Izraelité „odmítli poslouchat“. (Sk. 7:39–41) Pavel vybízel křesťany, ať se ‚vynasnaží‘, aby ‚nepadli podle téhož vzoru neposlušnosti‘, kterou projevili Izraelité, když měli strach vstoupit do Zaslíbené země. (Hebr. 4:3, 11)

12. Jak se Ježíš naučil poslušnosti a jaký z toho měl užitek?

12 Máme-li usilovat o zralost, musíme se snažit Jehovu poslouchat ze všech sil. Z příkladu Ježíše Krista je vidět, že poslušnosti se často učíme v situacích, kdy trpíme. (Přečti Hebrejcům 5:8, 9.) Ježíš svého Otce poslouchal ještě před tím, než přišel na zem. K tomu, aby jeho vůli konal zde na zemi, však patřilo i tělesné a duševní utrpení. Svou poslušností za extrémně obtížných okolností byl Ježíš „učiněn dokonalým“, aby mohl zastávat nové postavení, které pro něj Bůh zamýšlel — postavení Krále a Velekněze.

13. Z čeho se pozná, zda jsme se naučili poslušnosti?

13 A jak je to v našem případě? Jsme rozhodnuti poslouchat Jehovu i tehdy, když se potýkáme s náročnými problémy? (Přečti 1. Petra 1:6, 7.) Dobře víme, co nám Bůh radí v otázkách mravnosti, poctivosti, mluvy, osobního čtení a studia Písma a účasti na shromáždění a na kázání. (Jozue 1:8; Mat. 28:19, 20; Ef. 4:25, 28, 29; 5:3–5; Hebr. 10:24, 25) Posloucháme Jehovu v těchto věcech i za nepříznivých okolností? Naše poslušnost je dokladem toho, že spějeme ke zralosti.

Proč je křesťanská zralost prospěšná?

14. Uveď příklad, ze kterého je vidět, že když usilujeme o zralost, může to být pro nás ochranou.

14 Ve světě, který pozbyl „všechen mravní smysl“, je pro křesťana skutečnou ochranou, jestliže má vnímavost, díky níž dokáže rozlišovat mezi správným a nesprávným. (Ef. 4:19) Je to vidět z toho, co zažil James, který pravidelně čte biblické publikace a velmi si jich váží. Tento bratr nastoupil do zaměstnání, kde byl mezi samými ženami. „Mnohé z mých kolegyň dávaly najevo, že jim morálka nic moc neříká,“ vypráví James, „ale byla tam jedna, která vypadala, že je slušná, a která projevovala zájem o biblickou pravdu. Jednou jsme však zůstali v místnosti sami a ona mě začala svádět. Nejdřív jsem si myslel, že si dělá legraci, ale bylo velmi těžké ji zastavit. V tu chvíli jsem si vzpomněl na to, že jsem v jedné Strážné věži četl o bratrovi, který se v zaměstnání setkal s podobným pokušením. Článek uváděl příběh Josefa a Potifarovy manželky. * Okamžitě jsem tu dívku odstrčil, a ona rychle odešla.“ (1. Mojž. 39:7–12) James byl rád, že se nestalo nic víc a že si zachoval dobré svědomí. (1. Tim. 1:5)

15. Jak může úsilí o zralost posilovat naše obrazné srdce?

15 Zralost je prospěšná také v tom, že posiluje naše obrazné srdce a pomáhá nám, abychom se nedali „odvést různými a cizími naukami“. (Přečti Hebrejcům 13:9.) Když usilujeme o duchovní pokrok, naše mysl zůstává zaměřena na ‚důležitější věci‘. (Fil. 1:9, 10) Díky tomu si Boha i všech opatření, která pro nás udělal a dělá, stále více vážíme. (Řím. 3:24) Křesťan, který je ‚dospělým ve schopnostech porozumění‘, takovou vděčnost prohlubuje a těší se z blízkého vztahu s Jehovou. (1. Kor. 14:20)

16. Co jedné sestře pomohlo, aby ‚upevnila své srdce‘?

16 Jedna sestra jménem Louise o sobě řekla, že po křtu jí nějakou dobu záleželo hlavně na tom, co si o ní myslí druzí. „Nedělala jsem nic špatného,“ vysvětluje, „ale moje srdce nebylo naplněno touhou sloužit Jehovovi. Uvědomila jsem si, že pokud chci mít pocit, že dávám Jehovovi všechno, co mohu, musím něco změnit. Největší změnou bylo to, že jsem do uctívání Jehovy dala celé srdce.“ Díky takovému úsilí Louise ‚své srdce upevnila‘, což se ukázalo jako nesmírně důležité v době, kdy ji potkaly vážné zdravotní problémy. (Jak. 5:8) Louise říká: „Musela jsem s nemocí tvrdě bojovat, ale můj vztah k Jehovovi se velmi prohloubil.“

Poslouchej ze srdce

17. Proč byla v prvním století poslušnost nesmírně důležitá?

17 Křesťanům, kteří v prvním století žili v Jeruzalémě a v Judeji, Pavlova rada „usilovně spějme ke zralosti“ zachránila život. Ti, kdo se touto radou řídili, měli dobrou rozlišovací schopnost, díky níž rozpoznali signál, aby ‚začali prchat k horám‘, jak o tom mluvil Ježíš. Když uviděli „ohavnost, která působí zpustošení . . ., jak stojí na svatém místě“, neboli římskou armádu, která obklíčila Jeruzalém a začala do něj pronikat, uvědomili si, že je čas dát se na útěk. (Mat. 24:15, 16) Křesťané uposlechli Ježíšovu prorockou výstrahu a opustili Jeruzalém dříve, než byl zničen. Podle historika rané církve Eusebia se usadili ve městě Pella v hornatém kraji Gileadu. Tak se vyhnuli největšímu neštěstí, jaké kdy Jeruzalém potkalo.

18, 19. (a) Proč je v dnešní době poslušnost tak důležitá? (b) O čem bude pojednávat příští článek?

18 Až dojde k hlavnímu splnění Ježíšova proroctví o tom, že „bude velké soužení“, jehož rozsah nebude mít obdoby, pak i nám poslušnost, která je výsledkem úsilí o zralost, zachrání život. (Mat. 24:21) Uposlechneme jakýkoli naléhavý pokyn, který od ‚věrného správce‘ dostaneme? (Luk. 12:42) Naučit se ‚ze srdce poslouchat‘ je tedy velmi důležité! (Řím. 6:17)

19 Máme-li dosáhnout zralosti, je nezbytné cvičit svou vnímavost. To znamená, že musíme vynakládat úsilí, abychom se lépe seznámili s Božím Slovem, a že se musíme učit poslušnosti. Získat křesťanskou zralost je zvlášť obtížné pro mladé lidi. Následující článek pojednává o tom, jak se jim to může podařit.

[Poznámky pod čarou]

^ 7. odst. Některá jména byla změněna.

^ 14. odst. Viz článek „Posíleni, aby při pokušení jednat nesprávně řekli ‚ne‘“ ve Strážné věži z 1. října 1999.

Co jste se dozvěděli?

• Co je duchovní zralost a jak ji můžeme získat?

• Jakou úlohu má v našem úsilí o zralost to, že se dobře seznámíme se slovem od Boha?

• Jak se učíme poslušnosti?

• V jakých ohledech je pro nás zralost prospěšná?

[Studijní otázky]

[Obrázek na straně 10]

Když uplatňujeme biblické rady, pomáhá nám to řešit problémy zralým způsobem

[Obrázek na straně 12 a 13]

Křesťané v prvním století poslechli Ježíšovu radu, a to jim zachránilo život