VÍŠ, že následovníky Ježíše se stali také někteří příbuzní apoštola Pavla? * — Patřili k nim Pavlova sestra a její syn. A právě on zachránil Pavlovi život. Nevíme, jak se jmenoval, ani neznáme jméno jeho maminky, ale víme, co udělal. Budu ti o tom vyprávět. Chceš? —

Pavel se vrátil ze své třetí misionářské cesty a byl v Jeruzalémě. Bylo to zřejmě v roce 56 n. l. Pavel byl zatčen a čekal na soud. Jeho nepřátelé ale nechtěli, aby byl souzen. Chtěli jeho smrt! A tak vymysleli plán. Asi čtyřicet mužů mělo číhat na cestě, kudy měl Pavel jít, a tam ho zabít.

Pavlův synovec se o tom nějak doslechl. Víš, co udělal? — Šel za Pavlem a všechno mu pověděl. Pavel potom řekl jednomu důstojníkovi: „Odveď tohoto mladého muže k vojenskému veliteli, neboť mu má o čem podat zprávu.“ Důstojník s ním tedy šel za velitelem Claudiem Lysiem a sdělil mu, že ten mladý muž má pro něj důležitou informaci. Claudius ho odvedl stranou, aby je nikdo neslyšel, a Pavlův synovec mu všechno řekl.

Claudius mu pak nařídil: „Nevyžvaň nikomu, že jsi mi to objasnil.“ Potom k sobě zavolal dva důstojníky a řekl jim, aby zařídili, že 200 vojáků, 70 jezdců na koních a 200 mužů ozbrojených kopím bude připraveno na pochod do Cesareje. V devět hodin večer se těchto 470 mužů vydalo na cestu a Pavel se pod jejich ochranou bezpečně dostal do Cesareje k římskému místodržiteli Felixovi. Claudius poslal Felixovi dopis, ve kterém mu o plánech Pavla zabít napsal.

Židé tak byli přinuceni setkat se s Pavlem u soudu v Cesareji a předložit svá obvinění. Žádný důkaz, že by Pavel udělal něco špatného, ale samozřejmě neměli. Přesto pak neprávem strávil další dva roky ve vězení.  Proto nakonec požádal, aby byl souzen v Římě, a tak tam byl poslán. (Skutky 23:16–24:27; 25:8–12)

Co se z této zprávy o Pavlovu synovci můžeme naučit? — Zastávat se toho, co je správné, vyžaduje odvahu, ale když to děláme, můžeme tím někomu zachránit život. Ježíš věděl, že nepřátelé se ho ‚snaží zabít‘, a přesto lidem dál vyprávěl o Božím Království. A nám řekl, abychom to dělali také. Budeme to dělat? Pokud budeme odvážní, jako byl Pavlův synovec, tak určitě ano. (Jan 7:1; 15:13; Matouš 24:14; 28:18–20)

Pavel vybízel svého mladého přítele Timotea: „Dávej neustále pozor na sebe a na své vyučování. Zůstaň u těch věcí, neboť takovým jednáním zachráníš sebe i ty, kdo ti naslouchají.“ (1. Timoteovi 4:16) V souladu s těmito slovy vlastně jednal už Pavlův synovec. Budeš tak jednat i ty?