Xeen tiʼ baʼax ku taasik

Xeen tu cuadroil baʼax ku taasik

Unaj k-yaabiltik u yotoch Jéeoba

Unaj k-yaabiltik u yotoch Jéeoba

Unaj k-yaabiltik u yotoch Jéeoba

«In yaakunaj tu yoʼolal a najileʼ tu tʼabaj in wóol.» (JUAN 2:17)

1, 2. ¿Baʼax tu beetaj Jesús ka ook teʼ templooʼ, yéetel baʼaxten?

MÁANS ta tuukul lelaʼ: Jesuseʼ táan u bin tu kaajil Jerusalén utiaʼal le Pascua tiʼ u jaʼabil 30 tiʼ le yáax siglooʼ. Le ka úuch lelaʼ seis meses káajak u kʼaʼaytaj. Ka kʼuch Jerusaleneʼ, bin teʼ templooʼ, ka ook teʼ tuʼux ku kʼuchul le j-táanxel luʼumiloʼoboʼ tu yilaj «le máaxoʼob táan u konikoʼob wakaxoʼob, tamanoʼob yéetel palomaʼob, bey xan tu yilaj le máaxoʼob kulukbaloʼob tu kúuchil tuʼux ku kʼexikoʼob taakʼin[oʼ]». Ka tu beetaj upʼéel látigo utiaʼal u jóoʼsik le baʼalcheʼoboʼ, le máaxoʼob ku koonoloʼoboʼ jóokʼoʼob xan. Tu kʼitaj u taakʼin le máaxoʼob kʼexik taakʼinoʼ yéetel tu walkʼesaj u mesaʼob, tu yaʼalaj xan tiʼ le máaxoʼob ku kon palomaʼoboʼ ka u moloʼob tuláakal u nuʼukuloʼobeʼ ka jóokʼokoʼob (Juan 2:13-16).

2 ¿Baʼaxten tu beetaj Jesús le baʼaloʼobaʼ? Tumen jach u yaabiltmaj le templooʼ. Letiʼeʼ tu yaʼalaj tiʼ le máaxoʼob ku koonoloʼoboʼ: «¡Maʼ a sutikeʼex u najil in Taataeʼ jumpʼéel u najil koonol!». Ka ilaʼab tumen u disipuloʼob le baʼax tu beetoʼ, kʼaʼajtiʼob le baʼax tsʼíibtaʼan úuchjeakil tumen Davidoʼ: «In yaakunaj tu yoʼolal a najileʼ tu tʼabaj in wóol» (Juan 2:16, 17; Sal. 69:9).

3. 1) ¿Baʼax ku péeksik máak u beet le yaabilaj jeʼex le tu yeʼesaj Jesusoʼ? 2) ¿Tiʼ baʼax kʼáatchiʼi maʼalob ka tuukulnakoʼon?

3 Jesuseʼ tu beetaj lelaʼ tumen u yaabiltmaj u yotoch Jéeoba. Le yaabilaj jeʼex le tu yeʼesajoʼ upʼéel yaabilaj ku péeksik máak u maas tsʼáa u yóol u beet wa baʼax meyajil. Teʼ kʼiinoʼob tiaʼanoʼon ichil le maas tiʼ siete millones máaxoʼob meyajtik Diosoʼ, cada utúul tiʼ toʼoneʼ unaj u tuklik lelaʼ: «¿Bix jeʼel u páajtal in maas yaabiltik u yotoch Jéeobaeʼ?». Utiaʼal k-núukik le kʼáatchiʼaʼ, koʼoneʼex ilik baʼax le u yotoch Dios bejlaʼaʼ, tsʼoʼoleʼ k-ilik baʼax tu beetaj jujuntúul máakoʼob úuchjeakil utiaʼal u yeʼeskoʼob u yaabiltmoʼob. Le baʼax tu beetoʼoboʼ tsʼíibtaʼab ichil le Biblia utiaʼal k-kaambal tiʼ letiʼoboʼ, leloʼobaʼ jach jeʼel u yáantkoʼon k-maas yaabilt xan u yotoch Dioseʼ (Rom. 15:4).

U yotoch Dios úuchjeakil yéetel bejlaʼeʼ

4. ¿Baʼax u beelal kaʼach le templo tu beetaj Salomonoʼ?

4 Tu luʼumil Israeleʼ, le templo beetaʼab tu kaajil Jerusalenoʼ letiʼ kaʼach u yotoch Dios. Baʼaleʼ maʼ u kʼáat u yaʼal wa tiʼ kajaʼan kaʼachiʼ. Jéeobaeʼ ku yaʼalik: «Kaʼan[eʼ] in jalaʼach kʼáancheʼ luʼumeʼ u kúuchil u jetsʼtal in wook. ¿Tuʼux bíin páatak u beetaʼal tiʼ teen jumpʼéel [templo]? ¿Tuʼux bíin páatak u beetaʼal jumpʼéel u kúuchil jeʼelel in tiaʼal?» (Isa. 66:1). U templo Salomoneʼ ku yaʼalaʼal kaʼach u yotoch Jéeoba tumen tiʼ ku adorartaʼaliʼ yéetel tiʼ ku beetaʼal payalchiʼobiʼ (1 Rey. 8:27-30).

5. ¿Baʼax le templo tuʼux ku adorartaʼal Dios bejlaʼoʼ?

5 Bejlaʼeʼ, u yotoch Jéeobaeʼ maʼ upʼéel naj yaan tu noj kaajil Jerusaleniʼ mix tuláakʼ tuʼuxiʼ. Baʼaxeʼ letiʼe tuláakal le baʼaxoʼob u tsʼaamaj Dios utiaʼal k-adorartikoʼ, lelaʼ ku béeytal yoʼolal le u kuxtal Jesús tu kʼubajoʼ. Le oʼolaleʼ jeʼel u páajtal u yaʼalaʼaleʼ le máaxoʼob meyajtik Dios bejlaʼaʼ bey ku muchʼikubaʼob tiʼ upʼéel templo utiaʼal u adorartoʼob Dioseʼ (Isa. 60:4, 8, 13; Hch. 17:24; Heb. 8:5; 9:24).

6. ¿Máax reyiloʼob tiʼ Judá tu yiloʼob maʼ u xuʼulul u adorartaʼal Jéeoba?

6 Tu jaʼabil 997 táanil tiʼ u taal Cristoeʼ, u luʼumil Israeleʼ tu jatsuba ich kaʼapʼéel reinoʼob. Ichil le diecinueve reyoʼob gobernarnajoʼob Judaoʼ, chéen kantúul tu yiloʼob maʼ u xuʼulul u adorartaʼal Jéeobaiʼ. Le reyoʼobaʼ Asá, Josafat (Jehosafat), Ezequías yéetel Josías. ¿Baʼax jeʼel k-kanik tiʼ letiʼobeʼ?

U yutsiloʼob u kʼubik u yóol máak u meyajt Dios

7, 8. 1) ¿Baʼax unaj k-beetik utiaʼal ka u tsʼáatoʼon u yutsil Jéeoba? 2) ¿Baʼax tu beetaj rey Asá maʼ unaj k-beetik xaniʼ?

7 Le táan u reinar Asaoʼ, Jéeobaeʼ tu túuxtaj profetaʼob utiaʼal nuʼuktik u kaajal. Le Bibliaoʼ ku tʼaan tiʼ Azarías, u hijo Obed (Oded), le baʼax tu yaʼalaj Azaríasoʼ tu péeksaj Asá u láaj xuʼuls le beetbil diosoʼoboʼ (xokaʼak 2 Crónicas 15:1-8). Yoʼolal le baʼaxoʼob tu beetaj le reyoʼ le máakoʼoboʼ joʼopʼ u biskubaʼob tubeel. Letiʼeʼ tu beetaj upʼéel nojoch asamblea Jerusalén, ka bin tuláakal le máaxoʼob ku gobernartikoʼ bey xan yaʼab tiʼ u kajnáaliloʼob Israel. Tuláakal le tu muchʼubaʼoboʼ tu yaʼaloʼob yaan u chúukpajal u yóol u meyajtoʼob Dios. Le Bibliaoʼ ku yaʼalik: «Le jalaʼach tʼaanoʼ, tu beetajoʼob yéetel u kʼaʼamkach awatiloʼob kiʼimak óolal bey xan yéetel u jóopsaj paaxiloʼob trompetaʼob yéetel baakoʼob. Tuláakal Judá kiʼimakchaj u yóol tu yéetel le jalaʼach tʼaan tu beetajoʼoboʼ, tumen tu jalaʼach tʼantajoʼob yéetel tuláakal u puksiʼikʼaloʼob tu jaajil u yóoloʼob tu kaxtajoʼob Yuumtsil, letiʼ xaneʼ tu chaʼaj u nuptáantaʼaleʼ ka tu tsʼáaj jeetsʼel tiʼob yéetel máax kajaʼanoʼob tu tséeloʼob» (2 Cró. 15:9-15). Bejlaʼa xaneʼ jach k-ojel Jéeobaeʼ jeʼel u beetik u bintoʼon utsil wa ku chúukpajal k-óol meyajteʼ (Mar. 12:30).

8 Baʼaleʼ, ka máan kʼiineʼ Asaeʼ kʼuuxilnaj ka tsolaʼab u nuʼuk tiʼ tumen profeta Hanani yoʼolal upʼéel baʼax maʼ maʼalob ku beetik kaʼachiʼ (2 Cró. 16:7-10). Bejlaʼeʼ, Jéeobaeʼ u tsʼaamaj le ancianoʼob utiaʼal u tsolkoʼobtoʼon u nuʼuk yéetel le Bibliaoʼ. ¿Bix k-ilik le tsolnuʼukoʼob ku tsʼáaikoʼoboʼ? ¿K-kʼamik wa yéetel kiʼimak óolal, wa k-kʼuuxil?

9. ¿Máaxoʼob bin baʼateltik Josafat yéetel u kajnáaliloʼob Judá, yéetel baʼax tu beetoʼob?

9 Le táan u gobernar Josafat teʼ siglo Diez táanil tiʼ u taal Cristooʼ, u kajnáaliloʼob Ammón, Moab yéetel u kajnáaliloʼob u puʼukiloʼob Seíreʼ tu muchʼubaʼob baʼateʼel tu contra Judá. ¿Baʼax túun tu beetaj rey Josafat? Tu muchʼkíintaj tuláakal u xiibiloʼob Judá, le koʼoleloʼoboʼ bey xan u paalaloʼob utiaʼal ka payalchiʼinakoʼob tu yotoch Jéeoba (xokaʼak 2 Crónicas 20:3-6). Josafateʼ tu chʼaʼachiʼitaj le baʼax tu yaʼalaj Salomón le ka tu kʼubaj le templo tiʼ Jéeobaoʼ, letiʼeʼ tu yaʼalaj: «[K-Dios], ¿maʼ wa bíin a jatsʼoʼobiʼ? Toʼoneʼ, maʼ chúukaʼan k-muukʼ utiaʼal k-baʼateltik le nojoch múuchʼ j-baʼateloʼob ku taaloʼob u baʼateltoʼonoʼ. ¡Maʼ k-ojel baʼax unaj k-beetikiʼ; le t-oʼolal k-sutik paakat tiʼ teech!» (2 Cró. 20:12, 13). Le ka tsʼoʼok u payalchiʼ le reyoʼ, yéetel u nuʼuktaj u kiliʼich muukʼ Jéeobaeʼ, Jahaziel, utúul levita yaan ichil le máakoʼoboʼ, tu líiʼsaj u yóoloʼob utiaʼal maʼ u sajaktaloʼob (xokaʼak 2 Crónicas 20:14-17).

10. 1) ¿Máax túuxtaʼab tumen Jéeoba utiaʼal u yaʼalik tiʼ Josafat yéetel tiʼ le kaaj baʼax unaj u beetkoʼoboʼ? 2) ¿Bix jeʼel k-eʼesik k-kʼamik le nuʼuktaj ku tsʼáaik Dios bejlaʼoʼ?

10 Jeʼex túun k-ilkoʼ, Jéeobaeʼ tu túuxtaj Jahaziel utiaʼal u yaʼal tiʼ Josafat yéetel tiʼ le kaaj baʼax unaj u beetkoʼoboʼ. Bejlaʼa xaneʼ, Jéeobaeʼ u tsʼaamaj «le palitsil chúukpajaʼan u yóol yéetel yaan u naʼat» utiaʼal u líiʼsik k-óol yéetel utiaʼal u nuʼuktikoʼonoʼ. Le oʼolal unaj k-beetik baʼax ku yaʼalik le ancianoʼob jach u tsʼaamaj u yóol u kanáantoʼob le múuchʼulil yáanal u nuʼuktaj le palitsil chúukpajaʼan u yóoloʼ (Mat. 2:45; 1 Tes. 5:12, 13).

11, 12. ¿Baʼax k-kanik tiʼ le baʼax tu beetaj Josafat yéetel u kajnáaliloʼob Judaoʼ?

11 Jeʼex Josafat yéetel u kaajil Judá tu muchʼubaʼob utiaʼal u kaxtkoʼob u yáantaj Dioseʼ, toʼon xaneʼ kʼaʼabéet maʼ u xuʼulul k-bin teʼ muchʼtáambaloʼoboʼ. Wa ka aktáantik upʼéel nojoch talamil yéetel maʼ a wojel baʼax jeʼel u páajtal a beetkeʼ, kʼáat u yáantaj Jéeoba yéetel kʼub a wóol tiʼ, jeʼex tu beetil Josafat yéetel u kaajil Judaeʼ (Pro. 3:5, 6; Fili. 4:6, 7). Kex náach yanilech tiʼ uláakʼ sukuʼunoʼobeʼ, le payalchiʼoʼ jeʼel u yáantkech a wuʼuy naatsʼ yanilech tiʼ u maasil sukuʼunoʼob yanoʼob «tiʼ tuláakal yóokʼol kaab[eʼ]» (1 Ped. 5:9).

12 Josafat yéetel u kajnáaliloʼob Judaeʼ tu beetoʼob le baʼax aʼalaʼabtiʼob tumen Jahaziel yáanal u nuʼuktaj Jéeobaoʼ. ¿Baʼax utsil túun tu kʼamoʼob? Tu ganartoʼob le baʼateloʼ, le oʼolal ka suunajoʼob Jerusaleneʼ «sen kiʼimak u yóoloʼob», ka «binoʼob tu [templo] Yuumtsil yéetel u paaxil citaraʼob yéetel trompetaʼob» (2 Cró. 20:27, 28). Toʼon xaneʼ, unaj k-tsʼáaik nojbeʼenil tiʼ Jéeoba yéetel unaj k-beetik le baʼax ku yaʼalik le máaxoʼob u tsʼaamaj utiaʼal nuʼuktikoʼonoʼ.

Unaj k-kanáantik le tuʼuxoʼob k-muchʼikbaoʼ

13. ¿Baʼax meyajiloʼob tu beetaj Ezequías le ka káaj u gobernaroʼ?

13 Beoraaʼ koʼoneʼex tʼaan tiʼ rey Ezequías. Letiʼeʼ tu yeʼesaj jach u yaabiltmaj le kúuchil tuʼux ku adorartaʼal Jéeobaoʼ, le oʼolal tu yutskíintaj teʼ yáax mes káajak u gobernaroʼ. Tu yaʼalaj baʼax meyajil unaj u beetik le sacerdoteʼob yéetel le levitaʼoboʼ, letiʼob túuneʼ tu limpiartoʼob le templo chéen ichil dieciséis kʼiinoʼoboʼ (xokaʼak 2 Crónicas 29:16-18). Le baʼax tu beetoʼoboʼ ku yáantkoʼon k-il u kʼaʼananil k-pʼatik limpioi le tuʼuxoʼob k-muchʼikbaoʼ yéetel k-séeb utskíint le baʼaxoʼob ku kʼastaloʼoboʼ. ¿Tsʼoʼok wa a wuʼuyik baʼax ku yaʼalik le máaxoʼob ilik bix u meyaj yéetel kiʼimak óolal le sukuʼunoʼob ken táakpajkoʼob tiʼ meyajoʼob beyaʼ? Lelaʼ ku yeʼesikeʼ u tsʼáaik u yóol máak u beet meyajoʼob beyaʼ ku taasik nojbeʼenil tiʼ Jéeoba.

14, 15. ¿Baʼax meyajiloʼob tsʼoʼok u taasik nojbeʼenil tiʼ Jéeoba? Aʼal jujumpʼéeliʼ.

14 U jaats sukuʼunoʼob yanoʼob tiʼ upʼéel kaaj yaan tu xamanil Inglaterraeʼ, tu chʼaʼatukloʼob u yutskíintkoʼob le Najil Reinooʼ. Baʼaleʼ le nojoch máak kajaʼan tu tséeloʼ maʼ utschajtutʼaaniʼ. ¿Baʼax túun tu beetoʼob? Tumen tsʼoʼok u jach kʼastal u divisionil u solaril le Najil Reino yéetel u solar le nojoch máakoʼ, le sukuʼunoʼoboʼ tu yaʼaloʼobtiʼ jeʼel yutskíintkoʼob chéen tu juunaloʼobeʼ yéetel maʼ ken u cobrartoʼob tiʼ. Lelaʼ jach yaʼab meyaj tu bisaj, tumen óoliʼ jel líiʼsbil tu beetiloʼob. Baʼaleʼ yoʼolal le meyaj tu beetoʼoboʼ, le nojoch máakoʼ tu kʼexaj bix u tuukul, bejlaʼeʼ ku yáantik le sukuʼunoʼob u kanáantoʼob le u Najil Reinooʼ.

15 U j-jaajkunajoʼob Jéeobaeʼ ku beetkoʼob nukuch meyajoʼob tiʼ tuláakal yóokʼol kaab utiaʼal u adorartaʼal Jéeoba. Le sukuʼunoʼob ku binoʼob táanxel luʼumil meyajoʼ ku múuchʼ meyajoʼob yéetel le sukuʼunoʼob yanoʼob teʼ tuʼux ku beetaʼal u Najiloʼob Reinooʼ, u Najiloʼob Asambleaʼob yéetel u najiloʼob Betel. Sam, utúul ingeniero tiʼ calefacción, ventilación yéetel aire acondicionadoeʼ, bin yéetel Ruth, u yatan, meyaj tiʼ jejeláas luʼumiloʼob tiʼ Europa yéetel África. Jeʼel tuʼuxak ka xiʼikoʼobeʼ ku múul meyajoʼob yéetel ku jóoʼloʼob kʼaʼaytaj yéetel le sukuʼunoʼob teʼ múuchʼuliloʼ. Sameʼ ku yaʼalik baʼaxten tu chʼaʼatukloʼob u binoʼob meyaj táanxel luʼumil: «In kʼaj óol yaʼab sukuʼunoʼob binoʼob meyaj utiaʼal u beetaʼal u Najiloʼob Betel tiʼ jejeláas luʼumiloʼob; letiʼobeʼ tu líiʼsoʼob in wóol utiaʼal ka táakpajken xaniʼ. Úuchik in wilik bix jach kiʼimakil u yóoloʼob ikil u táakpajloʼobeʼ, tu beetoʼob in tsʼíiboltik in bin xan in beet le meyaj beyoʼ».

Unaj k-beetik le baʼax ku yaʼalik Diosoʼ

16, 17. ¿Tiʼ baʼax meyajil ku táakpajal le máaxoʼob meyajtik Dios teʼ kʼiinoʼobaʼ, yéetel bix biniktiʼob?

16 Le ka tsʼoʼok u yutskíintik le templooʼ, Ezequíaseʼ tu beetaj u jel káajal u kʼiimbesaʼal le Pascua cada jaʼab jeʼex u yaʼalmil Jéeoba ka beetaʼakoʼ (xokaʼak 2 Crónicas 30:1, 4, 5). Letiʼ yéetel u kajnáaliloʼob Jerusaleneʼ tu invitartoʼob tuláakal máak, tak le diez chʼiʼibaloʼob yaan tu reinoi le xamanoʼ. U cartai le invitacionoʼoboʼ bin tʼoxbil tiʼ tuláakal le israelitaʼoboʼ (2 Cró. 30:6-9).

17 Toʼoneʼ tsʼoʼok u chan úuchtal joʼopʼok k-beetik upʼéel meyaj beyoʼ. K-tʼoxik tiʼ le máakoʼob u invitacionil utiaʼal k-kʼaʼajsik u kʼiinil kíimik Cristo, jeʼex úuchik u yaʼalik ka beetaʼakoʼ (Luc. 22:19, 20). Teʼ tu Muchʼtáambalil Kʼaʼaytajoʼ ku tsolaʼal bix unaj k-tʼoxik le invitacionoʼobaʼ yéetel k-jach tsʼáaik k-óol tʼoxláantoʼob. ¿Yaan wa utsiloʼob tsʼoʼok u taasik k-beetik le meyajaʼ? Yaan. Jeʼex teʼ jaʼab máanikoʼ, le maas tiʼ siete millones j-kʼaʼaytajoʼob táakpajoʼob utiaʼal u tʼoxaʼal le invitación tuláakal yóokʼol kaaboʼ, áantajnajoʼob utiaʼal u chukik 17,790,631 utúulul máakoʼob binoʼob utiaʼal le Kʼaʼajsajiloʼ.

18. ¿Baʼax oʼolal a tuklik unaj k-tsʼáaik óol k-meyajt Dios?

18 Le Bibliaoʼ ku yaʼalik baʼax tu beetaj Ezequías: «Tu yoksaj óoltaj Yuumtsil u [Dios] Israel. Ichil tuláakal u [reyiloʼob] Judaeʼ, mix táanil tiʼ, mix pachal tiʼeʼ yanchaj juntúul jeʼel bix Ezequíaseʼ. Tu yoksaj u yóol tiʼ Yuumtsil, mix juntéen tu tselajuba tiʼ, baʼaleʼ tu tsʼoʼokbesaj le aʼalmajtʼaanoʼob tu tsʼáaj Yuumtsil tiʼ Moiseseʼ» (2 Rey. 18:5, 6). Toʼoneʼ unaj k-ilik k-beetik jeʼex tu beetiloʼ. Wa k-tsʼáaik k-óol meyajt Dioseʼ maʼ ken k-náachtal tiʼ letiʼ yéetel yaan u seguer k-páaʼtik le kuxtal minaʼan u xuuloʼ (Deu. 30:16).

Unaj k-beetik tu séebaʼanil le baʼax ku yaʼalaʼaltoʼonoʼ

19. ¿Baʼax ku beetik le máaxoʼob meyajtik Dios tu kʼiinil u Kʼaʼajsajil kíimik Cristooʼ?

19 Rey Josías xaneʼ tu beetaj le baʼaxoʼob kʼaʼabéet utiaʼal u kʼiimbesaʼal le Pascuaoʼ (2 Rey. 23:21-23; 2 Cró. 35:1-19). Toʼon xaneʼ, jach k-tsʼáaik k-óol k-beet tuláakal baʼax kʼaʼabéet utiaʼal ka xiʼikoʼon teʼ asamblea tiʼ distritooʼ, tiʼ circuitooʼ, asamblea día especial yéetel tu Kʼaʼajsajil kíimik Cristo. Yaan tuʼuxoʼob tiʼ le yóokʼol kaabaʼ, le sukuʼunoʼoboʼ ku yilik u kʼiimbeskoʼob le Kʼaʼajsajil kex táan u chʼaʼapachtaʼaloʼoboʼ. Le ancianoʼob xanoʼ ku beetkoʼob tuláakal baʼax kʼaʼabéet utiaʼal ka xiʼik tuláakal le sukuʼunoʼob teʼ kʼiimbesajaʼ, tak le tsʼoʼok u chan yantal u jaʼabiloʼoboʼ bey xan le kʼojaʼanoʼoboʼ.

20. 1) ¿Baʼax úuch le táan u gobernar Josíasoʼ, yéetel baʼax tu beetaj? 2) ¿Baʼax k-kanik tiʼ le baʼax tu beetaj Josíasoʼ?

20 Rey Josíaseʼ tu yaʼalaj ka utskíintaʼak u templo Jéeoba. Le táan u beetaʼal le meyajoʼ, Hilcías, (Hilquías) le nojoch j-kʼiinoʼ, «tu nuptáantaj u juʼunil u yaʼalmaj tʼaan Yuumtsil, tsʼaʼab tumen Moisesoʼ» ka tu kʼubaj tiʼ Safán, u secretario Josías. Letiʼ túuneʼ tu bisaj tiʼ le reyoʼ ka joʼopʼ u xokik u yuʼube (xokaʼak 2 Crónicas 34:14-18). ¿Baʼax túun tu beetaj Josías? Tu jáatpaytaj u nookʼeʼ ka tu túuxtaj uʼuybil baʼax ku yaʼalik Jéeoba. Dios túuneʼ tu tsʼáaj u yojéelt profetisa Hulda, maʼ utstutʼaan le bix u adorartaʼal tumen u kajnáaliloʼob Judaoʼ yéetel tu yaʼalaj yaan u beetik u xuʼulsaʼal tiʼ le kaajoʼ. Baʼaleʼ, tumen tu yilaj Jéeoba jach tu tsʼáaj u yóol le rey u xuʼuls u adorartaʼal le beetbil diosoʼoboʼ tu yeʼesaj u yutsil tiʼ (2 Cró. 34:19-28). ¿Baʼax k-kanik tiʼ le tsikbalilaʼ? K-kanikeʼ unaj k-beetik jeʼex Josíaseʼ. Unaj k-beetik tu séebaʼanil le baʼax ku yaʼaliktoʼon Jéeobaoʼ. Maʼ u tuʼubultoʼoneʼ, jeʼex le israelitaʼoboʼ, wa ku xuʼulul k-adorartik Jéeobaeʼ jeʼel xan u bintoʼon kʼaasileʼ. Le baʼax tu beetaj Josíasoʼ ku yeʼesikeʼ Jéeobaeʼ ku yilik tuláakal baʼax ku beetaʼal utiaʼal u adorartaʼal chéen letiʼ.

21, 22. 1) ¿Baʼaxten kʼaʼabéet k-eʼesik yaabilaj tiʼ u yotoch Jéeoba? 2) ¿Baʼax ken k-il tuláakʼ xookoʼ?

21 Le baʼaxoʼob tu beetaj Asá, Josafat, Ezequías yéetel Josíasoʼ, ku yeʼesikoʼob bix unaj k-tsʼáaik k-óol meyajt Jéeoba yéetel baʼax táakaʼan ichil u yaabiltaʼal u yotoch. Toʼon xaneʼ unaj k-maas kʼubik k-óol tiʼ Jéeoba yéetel k-maas tsʼáaik k-óol meyajte. Le baʼax maas unaj k-beetik yéetel jeʼel u taasiktoʼon kiʼimak óolaloʼ letiʼe ka k-beet baʼax ku yaʼalik Diosoʼ, k-séeb utskíint le baʼaxoʼob maʼ maʼalobtak k-beetkoʼ yéetel k-kʼamik le áantaj ku tsʼáaik le ancianoʼob teʼ múuchʼuliloʼ.

22 Teʼ tuláakʼ xookoʼ yaan k-ilik bix jeʼel k-maas tsʼáaik k-óol k-kʼaʼayt le maʼalob péektsiloʼ yéetel yaan u líiʼsik u yóol le táankelem paalaloʼob u maas tsʼáa u yóoloʼob u meyajtoʼob Jéeobaoʼ. Tsʼoʼoleʼ yaan k-ilik upʼéel tiʼ le baʼaxoʼob ku maas meyaj tiʼ Satanás utiaʼal u náachkuntkoʼon tiʼ Jéeobaoʼ yéetel bix jeʼel k-kanáantikba tiʼeʼ. Wa k-beetik yéetel kiʼimak óolal le baʼaxoʼob ku yaʼalik Jéeobaoʼ, k-beetik jeʼex tu beetil Jesuseʼ. Le Bibliaoʼ ku yaʼalik tu yoʼolal: «Tu [tʼabaj] in wóol u yaakunajil a najil» (Sal. 69:9, LSM; 119:111,129; 1 Ped. 2:21).

¿Kʼajaʼan wa tech?

• ¿Bix unaj k-meyajtik Jéeoba utiaʼal ka u kʼamoʼon, yéetel baʼaxten?

• ¿Bix jeʼel k-eʼesik jach k-kʼubmaj k-óol tiʼ Jéeobaeʼ?

• ¿Baʼax yaan u yil u beetik máak baʼax ku yaʼalik Dios yéetel u yeʼesaʼal yaabilaj tiʼ u yotoch?

[U kʼáatchiʼiloʼob le xookoʼ]

[U tsolajil le oochel teʼ táan juʼun 9]

¿Bix tu yeʼesil Asá, Josafat, Ezequías yéetel Josías u yaabiltmoʼob u yotoch Jéeoba?