Yì hosọ lẹ ji

Yì todowhinnu hosọ lẹ tọn ji

Lehe Hiẹ Sọgan Mọ Ayajẹ to Nunina Tlẹnmẹninọ Tọn mẹ Gbọn

Lehe Hiẹ Sọgan Mọ Ayajẹ to Nunina Tlẹnmẹninọ Tọn mẹ Gbọn

Lehe Hiẹ Sọgan Mọ Ayajẹ to Nunina Tlẹnmẹninọ Tọn mẹ Gbọn

“YÉ SỌ wlealọ bo biọ gbẹzan ayajẹ tọn de mẹ sọn whenẹnu.” Hogbe ehelẹ nkọ nọ saba dotana otàn he nọ yin pìnpìn na yọpọvu lẹ. Sinimọto po owe owanyi tọn lẹ po nọ saba bẹ hogbe mọnkọtọn lẹ hẹn—enẹ wẹ yindọ, alọwle wẹ nọ hẹn ayajẹ nujọnu tọn wá! Humọ, suhugan aṣa lẹdo delẹ tọn nọ gbidikọna dẹpẹ po awhli lẹ po taun nado wlealọ. “Gbẹtọ lẹ na hẹn we lẹndọ, yanwle tangan awhli de tọn wẹ nado wlealọ,” wẹ Debby dọ, to whenue e tindo owhe 25 linlán. “Yé na hẹn we lẹndọ alọwle godo wẹ gbẹdudu nọ bẹjẹeji.”

Gbẹtọ gbigbọnọ ma nọ lẹnnu domọ gba. Mahopọnna dọ alọwle yin nuhe sọgbe to Islaelivi lẹ ṣẹnṣẹn, Biblu donù sunnu po yọnnu tlẹnnọ delẹ po go, he gbẹzan yetọn hẹn ale wá na yé. To egbehe, Klistiani delẹ nọ de nado gbọṣi tlẹnmẹ, to whenuena mẹdevo lẹ nọ wàmọ na ninọmẹ delẹ wutu. Mahopọnna whẹwhinwhẹ́n he wutu mẹde do gbọṣi tlẹnmẹ, kanbiọ titengbe lọ wẹ yindọ: Nawẹ Klistiani de sọgan tindo kọdetọn dagbe to tlẹnmẹninọ mẹ gbọn?

Jesu lọsu ma wlealọ, podọ mí mọnukunnujẹ ehe mẹ ganji na azọ́ndenamẹ etọn wutu. E dọna devi etọn lẹ dọ delẹ to yé mẹ na “yí” kavi yigbena tlẹnmẹninọ. (Mat. 19:10-12) Gbọnmọ dali, Jesu to didohia dọ eyin mẹde na tindo kọdetọn dagbe to tlẹnmẹninọ mẹ, e dona yigbena gbẹzan mọnkọtọn to ayiha po ahun etọn po mẹ.

Be mẹhe desọn ojlo mẹ nado gbọṣi tlẹnmẹ nado sọgan ze ayidonugo lẹpo do azọ́ndenamẹ yẹwhehọluduta tọn ji lẹ kẹdẹ go wẹ ayinamẹ Jesu tọn gando ya? (1 Kọl. 7:34, 35) E ma yinmọ dandan gba. Lẹnnupọndo ninọmẹ Klistiani de tọn ji, he tindo ojlo lọ nado wlealọ ṣigba bo ma ko mọ alọwlemẹ he jẹ de. Ana mẹmẹyọnnu tlẹnnọ he tindo owhe 30 linlán de dọmọ: “To agọe, azọ́nwatọgbẹ́ he ma yin Kunnudetọ de biọ to asie to ajiji mẹ dọ yẹn ni dà emi. To tintan whenu, nuzedonukọnnamẹ lọ dọ̀n mi, ṣigba n’yawu dava numọtolanmẹ enẹ na mẹhe sọgan hẹn mi dọnsẹpọ Jehovah kẹdẹ wẹ n’jlo na wlealọ hẹ.”

Ojlo lọ nado wlealọ “to Oklunọ mẹ” nọ gọalọna mẹmẹyọnnu susu he tin to ninọmẹ Ana tọn nkọ mẹ lẹ nado dapana alọwiwle hẹ mayisenọ de. a (1 Kọl. 7:39; 2 Kọl. 6:14) Na yé na sisi ayinamẹ Jiwheyẹwhe tọn lẹ wutu, yé de nado gbọṣi tlẹnmẹ, e whè gbau na ojlẹ de. Nawẹ yé sọgan wà ehe po kọdetọn dagbe po gbọn?

Plọn Nado Nọ Lẹnnupọndo Adà Dagbe lẹ Ji

Pọndohlan he mí tindo sọgan gọalọna mí nado kẹalọyi ninọmẹ de, eyin enẹ ma tlẹ yin ojlo mítọn. “Nuhe n’tindo mẹ wẹ n’nọ mọ ayajẹ te, n’ma nọ kúdlọ do nuhe n’ma tindo ji,” wẹ Carmen, mẹmẹyọnnu tlẹnnọ he lán to owhe 40 ji de dọ. Na nugbo tọn, mí sọgan tindo numọtolanmẹ ṣokẹdẹninọ kavi flumẹjijẹ tọn to whedelẹnu. Ṣigba eyin mí yọnẹn dọ susu mẹmẹsunnu mítọn lẹ tọn lẹdo aihọn pé wẹ to pipehẹ nudopolọ, enẹ sọgan na tuli mí nado to nukọnzindo po adọgbigbo po. Jehovah ko gọalọna mẹsusu nado tindo kọdetọn dagbe to tlẹnmẹninọ mẹ, podọ nado duto nuhahun devo lẹ ji.—1 Pita 5:9, 10.

Mẹmẹsunnu po mẹmẹyọnnu susu po ko wá doayi adà dagbe tlẹnmẹninọ tọn delẹ go. Ester, mẹmẹyọnnu tlẹnnọ he tindo owhe 35 linlán de dọmọ: “N’lẹndọ aṣli ayajẹ tọn wẹ nado penugo bo duvivi adà dagbe ninọmẹ depope he mẹ mí mọ míde te tọn.” Carmen yidogọ dọ, “N’yọnẹn dọ vlavo n’wlealọ wẹo kavi lala, eyin n’ze Ahọluduta lọ do otẹn tintan mẹ, Jehovah ma na whlá onú dagbe de do mi.” (Ps. 84:11) “Gbẹzan ṣie sọgan nọma ko yì do lehe n’jlo do pẹpẹ, ṣigba homẹ ṣie hùn podọ yẹn na zindonukọn domọ.”

Apajlẹ Tlẹnnọ Delẹ Tọn to Biblu Mẹ

Viyọnnu Jẹfta tọn ma lẹn gbede nado nọ̀ tlẹnmẹ. Ṣigba opà he otọ́ etọn dó zọ́n bọ e to dandannu glọ nado wadevizọn to fiwiwe Jiwheyẹwhe tọn mẹ sọn jọja whenu etọn doyi. Matin ayihaawe, azọ́ndenamẹ madonukun enẹ na ko diọ tito etọn lẹ bosọ jẹagọdo numọtolanmẹ jọwamọ tọn etọn lẹ. Whenue e yọnẹn dọ emi ma na wlealọ bo tindo whẹndo emitọn titi, e nọ̀ awubla mẹ na osun awe. Ṣigba, e kẹalọyi ninọmẹ yọyọ ehe bo yí ahundopo do wadevizọn na pipotọ gbẹzan etọn tọn. Yọnnu Islaeli tọn delẹ nọ pà ẹ whemẹwhemẹ na gbigbọ mẹde-yido-sanvọ́ tọn etọn.—Whẹ. 11:36-40.

Mẹhe yin ojọ̀ to ojlẹ Isaia tọn mẹ delẹ sọgan ko blawu gando ninọmẹ yetọn go. Biblu ma dọ nuhe hẹn yé zun ojọ̀ gba. Ninọmẹ ehe zọ́n bọ yé ma pegan nado tindo azọngban delẹ to Islaelivi lẹ ṣẹnṣẹn, mọ yé ma sọgan wlealọ bo jivi. (Deut. 23:1) Etomọṣo, Jehovah mọnukunnujẹ numọtolanmẹ yetọn lẹ mẹ bosọ pà yé na tonusise ahundopo tọn yetọn na alẹnu etọn. E dọna yé dọ yé na tindo “otẹn” po “oyín madopodo de” po to ohọ̀ emitọn mẹ. To hogbe devo mẹ, ojọ̀ nugbonọ ehelẹ na tindo todido ogbẹ̀ madopodo tọn to gandudu Jesu, Mẹssia lọ tọn glọ. Mọwẹ, Jehovah ma na wọnji yé go gbede.—Isa. 56:3-5.

Ninọmẹ Jẹlemia tọn gbọnvo taun. Whenue e yin azọ́ndena taidi yẹwhegán godo, Jiwheyẹwhe degbena ẹn nado nọ̀ tlẹnmẹ na ojlẹ sinsinyẹn he mẹ e to gbẹnọ te wutu podọ na azọ́ndenamẹ etọn wutu. “Hiẹ ma na dà asi” wẹ Jehovah dọ, “mọ hiẹ ma na tindo visunnu lẹ kavi viyọnnu lẹ to otẹn he mẹ gba.” (Jẹl. 16:1-4) Biblu ma dọ numọtolanmẹ he Jẹlemia tindo gando anademẹ ehelẹ go gba, ṣigba e hẹn mí deji dọ Jẹlemia mọ homẹhunhun to ohó Jehovah tọn mẹ. (Jẹl. 15:16) To owhe delẹ godo, whenue Jẹlemia doakọnna mẹgbeyinyan sinsinyẹn osun 18 tọn he osla do yin dido lẹdo Jelusalẹm, ayihaawe matin dọ, e mọdọ nuyọnẹnnu wẹ e yin nado setonuna gbedide Jehovah tọn lọ nado nọ̀ tlẹnmẹ.—Avi. 4:4, 10.

Aliho He mẹ Hiẹ Sọgan Hẹn Gbẹzan Towe Pọnte Dogọ te Lẹ

Mẹhe go Biblu donù bọ mí dọhodeji wayi ehelẹ yin tlẹnnọ, ṣigba yé duvivi godonọnamẹ Jehovah tọn bo ze yede jo na sinsẹ̀nzọn etọn to gigọ́ mẹ. Mọdopolọ to egbehe, azọ́n he nọ hẹn pekọ wá lẹ wiwà sọgan gọalọ nado hẹn gbẹzan mítọn pọnte dogọ. Biblu dọ dọdai dọ yọnnusi he to wẹndagbe lọ lá lẹ na lẹzun agundaho de. (Ps. 68:11) Mẹmẹyọnnu tlẹnnọ fọtọ́n susu wẹ tin to agundaho ehe mẹ. Na sinsẹ̀nzọn yetọn de sinsẹ́n tọ́n wutu, susu yetọn ko tindo visunnu po viyọnnu gbigbọmẹ tọn lẹ po.—Malku 10:29, 30; 1 Tẹs. 2:7, 8.

“Sinsẹ̀nzọn gbehosọnalitọ tọn ko hẹn gbẹzan ṣie pọnte dogọ,” wẹ Loli he ko basi gbehosọnalitọ na owhe 14 dọ. “Taidi mẹmẹyọnnu tlẹnnọ de, n’hẹn alọnu ṣie ján taun to sinsẹ̀nzọn lọ mẹ, podọ ehe gọalọna mi ma nado tindo numọtolanmẹ ṣokẹdẹninọ tọn. N’nọ tindo pekọ to vivọnu azán dopodopo tọn na n’nọ mọdọ sinsẹ̀nzọn ṣie nọ gọalọna gbẹtọ lẹ nugbonugbo. Ehe nọ hẹn mi tindo ayajẹ susu.”

Mẹmẹyọnnu susu ko penugo nado plọn ogbè yọyọ, bo nọ lá wẹndagbe lọ na mẹhe nọ dó jonọgbè lẹ, podọ yé ko gbọnmọ dali gbloada na lizọnyizọn yetọn. Ana he go mí donù wayi dọ dọ: “Jonọ fọtọ́n susu wẹ tin to tòdaho he mẹ n’nọ nọ̀.” E nọ duvivi yẹwhehodidọ na mẹhe nọ dó Flansegbe lẹ tọn. “Ogbè devo pinplọn nado sọgan dọhodopọ hẹ susu yetọn ko hùn dotẹnmẹ yọyọ devo dotena mi bosọ hẹn azọ́n yẹwhehodidọ tọn ṣie yin awuvivinu dogọ.”

Na tlẹnmẹninọ ma nọ bẹ azọngban whẹndo tọn susu hẹn wutu, mẹdelẹ ko yí dotẹnmẹ hundote enẹ zan nado wà sinsẹ̀nzọn to fie nuhudo sù hugan te lẹ. Lidiana, mẹmẹyọnnu he tindo owhe 35 linlán he sẹ̀n to fie nuhudo sù hugan te to otò devo lẹ mẹ de dọmọ: “N’kudeji dọ eyin mí yí nususu wà to sinsẹ̀nzọn Jehovah tọn mẹ, enẹ na hẹn ẹn bọawu na mí nado tindo họntọn vivẹ lẹ bosọ tindo numọtolanmẹ lọ dọ mẹdevo lẹ yiwanna mí. N’ko tindo họntọn vivẹ susu he wá sọn aṣa po otò voovo po mẹ, podọ họntọn ehelẹ ko hẹn gbẹzan ṣie pọnte tlala.”

Biblu dọho gando Filipi wẹndagbe-jlatọ he tindo viyọnnu ẹnẹ he nọ dọ dọdai ṣigba he ma wlealọ delẹ go. (Owalọ 21:8, 9) Yé dona ko tindo zohunhun dopolọ taidi otọ́ yetọn. Matin ayihaawe, yé na ko yí nunina dọdai didọ tọn yetọn zan nado hẹn ale wá na Klistiani hatọ he tin to Sesalea lẹ. (1 Kọl. 14:1, 3) Mọdopolọ to egbehe, mẹmẹyọnnu tlẹnnọ susu nọ na tuli mẹdevo lẹ gbọn opli lẹ yìyì to gbesisọ mẹ po mahẹ tintindo to yé mẹ po dali.

To alọ devo mẹ, Biblu pà Lydia, he yin Klistiani dowhenu tọn de to Filipi, na gbigbọ johẹmẹ tọn etọn wutu. (Owalọ 16:14, 15, 40) Lydia, he sọgan ko yin tlẹnnọ kavi asuṣiọsi de, tindo gbigbọ alọtútlú tọn he zọ́n bọ e duvivi gbẹdido hẹ nugopọntọ tomẹyitọ lẹ taidi Paulu, Sila, po Luku po tọn. Gbigbọ mọnkọtọn didohia to egbehe nọ hẹn ale he taidi enẹlẹ nkọ wá.

Duvivi Owanyi Tọn

Gbọnvona azọ́n pekọhẹnwanamẹ tọn he mí dona wà to gbẹzan mítọn mẹ lẹ, mímẹpo wẹ tindo nuhudo owanyi tọn. Nawẹ tlẹnnọ lẹ sọgan hẹn pekọwana nuhudo enẹ gbọn? Tintan, Jehovah tin to yakẹ to whepoponu nado yiwanna mí, na huhlọn mí, bo dotoaina mí. Ahọlu Davidi mọdọ emi “jẹvọ́” kavi tindo numọtolanmẹ ṣokẹdẹninọ tọn to whedelẹnu bosọ yin ‘nukunbiana,’ etomọṣo e yọnẹn dọ emi sọgan lẹhlan Jehovah na alọgọ. (Ps. 25:16; 55:22) “Whenuena otọ́ ṣie po onọ̀ ṣie po gbẹ́ mi dai, whenẹnu wẹ OKLUNỌ na dealọyí mi,” wẹ e wlan. (Ps. 27:10) Jiwheyẹwhe to oylọ-basina devizọnwatọ etọn lẹpo nado dọnsẹpọ ẹ bo lẹzun họntọn vivẹ etọn.—Ps. 25:14; Jak. 2:23; 4:8.

Humọ, to pipli mẹmẹsunnu lẹdo aihọn pé tọn mítọn ṣẹnṣẹn, mí sọgan mọ otọ́, onọ̀, nọviyọnnu, po nọvisunnu po, he sọgan hẹn gbẹzan mítọn pọnte dogọ lẹ. (Mat. 19:29; 1 Pita 2:17) Klistiani tlẹnnọ susu nọ mọ pekọ tlala to apajlẹ Dọlka tọn hihodo mẹ, mẹhe “sù to azọ́n dagbe mẹ, podọ to azọ́n nunamẹ tọn” mẹ. (Owalọ 9:36, 39) Loli basi zẹẹmẹ dọmọ: “Fidepope he n’yì, n’nọ dín họntọn dagbe he na yiwanna mi bo na gọalọna mi eyin nuṣikọna mi lẹ mọ to agun mẹ. Nado hẹn kanṣiṣa họntọnjiji tọn enẹlẹ gbọṣi aimẹ, n’nọ tẹnpọn nado yiwanna mẹdevo lẹ bosọ do ojlo hia to yé mẹ. N’ko sẹ̀n to agun voovo ṣinatọ̀n mẹ, podọ n’ma nọ ba họntọn jọ họntọn lẹ pò gbede. Yé ma nọ saba yin mẹmẹyọnnu ohá ṣie nkọ lẹ. To whedelẹnu, yé nọ yin mẹmẹyọnnu yọnhonọ lẹ kavi jọja aflanmẹ lẹ.” Agun lẹpo mẹ wẹ mẹhe tindo nuhudo owanyi po gbẹdohẹmẹ po tọn lẹ nọ tin te. Ojlo ahundopo tọn tintindo to omẹ mọnkọtọn lẹ mẹ sọgan gọalọ tlala, podọ enẹ sọgan whàn mí nado do owanyi hia yé bọ yelọsu na yiwanna mí.—Luku 6:38.

Jiwheyẹwhe Ma Na Wọnji Gowe

Biblu dohia dọ Klistiani lẹpo wẹ dona basi avọ́sinsan delẹ, na ojlẹ sinsinyẹn he mẹ mí to gbẹnọ te wutu. (1 Kọl. 7:29-31) Na nugbo tọn, mẹhe gbọṣi tlẹnmẹ na yé magbe nado setonuna gbedide Jiwheyẹwhe tọn he yin nado wlealọ to Oklunọ mẹ kẹdẹ lẹ, jẹna sisi po pipà vonọtaun po. (Mat. 19:12) Ṣigba avọ́sinsan mọnkọtọn ma zẹẹmẹdo dọ yé ma sọgan tindo ayajẹ nujọnu tọn to gbẹ̀mẹ gba.

Lidiana dọmọ: “Haṣinṣan ṣie hẹ Jehovah, po sinsẹ̀nzọn ṣie na ẹn po wẹ hẹn gbẹzan ṣie tindo pekọ. N’yọ́n alọwlemẹ delẹ he tindo ayajẹ po delẹ he ma tindo po. Nugbo ehe yinyọnẹn hẹn mi kudeji dọ, vlavo n’wá wlealọ wẹo kavi lala, e ma yin enẹ wẹ nọ hẹn ayajẹ wá.” Dile Jesu dohia do, nunamẹ po lizọnyinamẹ po wẹ nọ hẹn ayajẹ nujọnu tọn wá, podọ Klistiani lẹpo wẹ sọgan wà ehe.—Joh. 13:14-17; Owalọ 20:35.

Matin ayihaawe, nuhe nọ hẹn mí tindo ayajẹ hugan lọ wẹ nujikudo lọ dọ Jehovah na dona avọ́sinsan depope he mí basi na ojlo etọn wiwà wutu. Biblu hẹn mí deji dọ: “Jiwheyẹwhe ma yin mawadodonọ nado wọn azọ́n mìtọn po tukla owanyi mìtọn tọn po, he mì ko sọhia gbọn oyín etọn dali.”—Heb. 6:10.

[Nudọnamẹ odò tọn]

a Nugbo wẹ dọ mẹmẹyọnnu lẹ hodọ wẹ mí te tofi, ṣigba nunọwhinnusẹ́n ehelẹ sọ yọ́n-na-yizan na mẹmẹsunnu lẹ ga.

[Blurb on page 25]

“Nuhe n’tindo mẹ wẹ n’nọ mọ ayajẹ te, n’ma nọ kúdlọ do nuhe n’ma tindo ji.”—Carmen

[Yẹdide to weda 26]

Loli po Lidiana po duvivi sinsẹ̀nzọnwiwa to fie nuhudo sù hugan te tọn

[Yẹdide to weda 27]

Jiwheyẹwhe basi oylọna devizọnwatọ etọn lẹpo nado dọnsẹpọ ẹ