Jdete po ‚vše převyšující cestě‘ lásky?

„BŮH je láska.“ Těmito slovy poukázal apoštol Jan na Boží nejvýznačnější vlastnost. (1. Jana 4:8) Díky lásce, kterou k lidstvu Bůh má, se k němu můžeme přibližovat a můžeme s ním mít osobní vztah. Jakými jinými způsoby nás Boží láska ovlivňuje? Kdosi řekl, že „jsme formováni a utvářeni tím, co milujeme“. To je pravda. Avšak pravdou také je, že jsme formováni a utvářeni tím, koho milujeme, a tím, kdo miluje nás. Jelikož jsme stvořeni k Božímu obrazu, jsme schopni Boží lásku napodobovat. (1. Mojž. 1:27) Apoštol Jan proto napsal, že milujeme Boha, „protože on nejprve miloval nás“. (1. Jana 4:19)

Čtyři slova popisující lásku

Apoštol Pavel nazval lásku ‚vše převyšující cestou‘. (1. Kor. 12:31) Proč ji popsal tímto způsobem? A jaký druh lásky měl na mysli? To zjistíme, když význam slova láska podrobněji prozkoumáme.

Starověcí Řekové měli pro lásku čtyři základní slova, která používali v různých tvarech: stor·geʹ, eʹros, fi·liʹa a a·gaʹpe. Bůh, který „je láska“, je charakterizován výrazem a·gaʹpe. * O této lásce profesor William Barclay ve svém díle New Testament Words napsal: „Agapē souvisí s myslí: není to jen cit, který nám spontánně vyvstane v srdci; je to zásada, podle níž záměrně žijeme. Agapē rozhodně souvisí s vůlí.“ Tato láska je ovládána neboli vedena zásadami, ale není bez citu. Jelikož existují zásady dobré, ale i špatné, je zřejmé, že křesťané by se měli nechat vést těmi dobrými, které jsou vytyčeny v Bibli samotným Jehovou Bohem. Když biblický popis a·gaʹpe porovnáme s ostatními výrazy, kterými Bible lásku popisuje, lépe porozumíme tomu, jak lásku projevovat.

Láska v rodinném kruhu

Být součástí vřelé a semknuté rodiny je velmi příjemné. Pro přirozenou náklonnost mezi členy rodiny řečtina často používala slovo stor·geʹ. Křesťané se velmi snaží, aby členům své rodiny lásku projevovali. Pavel předpověděl, že lidé všeobecně budou v posledních  dnech „bez přirozené náklonnosti“. * (2. Tim. 3:1, 3)

Přirozená láska, která by v rodině měla existovat, žel v dnešním světě velmi chybí. Proč tolik těhotných žen jde na potrat? Proč je v tolika rodinách vidět nezájem o zestárlé rodiče? Proč stále prudce stoupá rozvodovost? Odpovědí je právě nedostatek přirozené náklonnosti.

Bible také říká, že „srdce je zrádnější než cokoli jiného“. (Jer. 17:9) Láska ke členům rodiny vychází ze srdce, důležitou úlohu v ní hrají city. Je však zajímavé, že k popisu lásky, kterou by manžel měl projevovat své manželce, použil apoštol Pavel slovo a·gaʹpe. Tuto lásku přirovnal k lásce, kterou Kristus projevuje sboru. (Ef. 5:28, 29) Je to láska založená na zásadách, které stanovil Jehova, Původce rodinného uspořádání.

Pravá láska ke členům rodiny nás podněcuje k tomu, abychom projevovali zájem o zestárlé rodiče, a motivuje nás, abychom se zodpovědně starali o děti. Rodiče vede také k tomu, aby své děti, je-li to nutné, láskyplně ukázňovali, a aby jejich jednání s nimi nevyplývalo z pouhé sentimentality, což často vede k příliš povolné výchově. (Ef. 6:1–4)

Láska mezi mužem a ženou a biblické zásady

Láska, ze které se muž a žena těší v manželství, je skutečným darem od Boha. (Přísl. 5:15–17) Slovo eʹros, které označuje tento druh lásky, však v Božím inspirovaném Slově použito nebylo. Proč? Ve Strážné věži byl před lety uveden následující komentář: „Zdá se, že dnes se celý svět dopouští stejné chyby jako kdysi staří Řekové, kteří uctívali Erose jako boha, klaněli se před jeho oltářem a přinášeli mu oběti. . . . Dějiny však ukazují, že tento kult vedl k zvrhlosti, mravní zkaženosti a prostopášnosti. Proto snad pisatelé Bible nepoužívali slova eʹros.“ Jestliže se chceme vyhnout tomu, abychom navazovali vztahy pouze na základě tělesné přitažlivosti, musí být milostné city mírněny neboli ovládány biblickými zásadami. Polož si tedy otázku: Jsou moje milostné city k mému partnerovi v rovnováze s pravou láskou?

Mladí lidé, kteří se drží biblických zásad, zůstávají v době ‚rozkvětu mládí‘ mravně  čistí, přestože sexuální podněty bývají v tomto období velmi silné. (1. Kor. 7:36; Kol. 3:5) Na manželství pohlížíme jako na posvátný dar od Jehovy. Ježíš o tomto svazku řekl: „Co . . . Bůh jhem spojil, ať žádný člověk neodděluje.“ (Mat. 19:6) A tak v manželství nezůstáváme jen po dobu, kdy trvá vzájemná přitažlivost, ale pokládáme ho za vážný závazek. Pokud vzniknou problémy, nehledáme z tohoto vztahu snadný únik, ale s opravdovostí se snažíme projevovat bohulibé vlastnosti, a tak rodinný život zlepšit. Takové úsilí přináší trvalé štěstí. (Ef. 5:33; Hebr. 13:4)

Láska mezi přáteli

Bez přátel by našemu životu něco scházelo. Jedno biblické přísloví říká: „Existuje přítel, který přilne těsněji než bratr.“ (Přísl. 18:24) Jehova si přeje, abychom měli pravé přátele. Známé je silné přátelské pouto mezi Davidem a Jonatanem. (1. Sam. 18:1) Bible také říká, že „Ježíš [měl] náklonnost“ k apoštolu Janovi. (Jan 20:2) Řecké slovo pro náklonnost nebo přátelství je fi·liʹa. Není nic špatného na tom, mít ve sboru blízkého přítele. Avšak v 2. Petra 1:7 nacházíme povzbuzení, abychom k ‚bratrské náklonnosti‘ (fi·la·del·fiʹa, slovo složené z fiʹlos, řeckého slova pro přítele, a a·del·fosʹ, řeckého slova pro bratra) dodali lásku (a·gaʹpe). Jedině tak se můžeme těšit z trvalého přátelství. Je dobré, když se sami sebe zeptáme: Jsou mé přátelské city v rovnováze s biblickými zásadami?

Boží Slovo nám pomáhá, abychom nebyli straničtí. Nemáme dvojí měřítko — relativně shovívavé měřítko pro naše přátele a přísnější pro ty, kdo našimi přáteli nejsou. Dále, přátele se nesnažíme získávat lichocením. A nejdůležitější je, že díky uplatňování biblických zásad máme rozlišovací schopnost potřebnou k tomu, abychom si přátele dobře vybírali a vyhýbali se ‚špatným společenstvím, která kazí užitečné návyky‘. (1. Kor. 15:33)

Jedinečné pouto lásky

Pouto sjednocující křesťany je opravdu jedinečné. Apoštol Pavel napsal: „Vaše láska ať je bez pokrytectví. . . . V bratrské lásce mějte k sobě navzájem něžnou náklonnost.“ (Řím. 12:9, 10) Křesťané mají ‚lásku (a·gaʹpe) bez pokrytectví‘. Tato láska není pouze emocí, která vzplane v našem srdci. Je pevně zakotvena v biblických zásadách. Pavel však také mluví o „bratrské lásce“ (fi·la·del·fiʹa) a ‚něžné náklonnosti‘ (fi·loʹstor·gos, slovo složené z fiʹlos a stor·geʹ). ‚Bratrská láska‘ podle slov jednoho učence znamená „něžnou lásku, která se projevuje laskavostí, pochopením a snahou pomoci“. Ve spojení s a·gaʹpe upevňuje blízké vztahy mezi Jehovovými ctiteli. (1. Tes. 4:9, 10) Výraz přeložený jako „něžná náklonnost“ se v Bibli vyskytuje pouze jednou a popisuje blízký, vřelý a důvěrný vztah, jaký bývá v rodině. *

Pouto, které sjednocuje pravé křesťany, je spojením lásky mezi členy rodiny a náklonnosti mezi pravými přáteli, přičemž všechny vztahy jsou ovládány láskou založenou na biblických zásadách. Křesťanský sbor není místem, kde se odehrává společenský život, ani nějakou světskou organizací, ale semknutou rodinou spojenou v uctívání Jehovy Boha. Své spoluvěřící nazýváme bratry a sestrami a také na ně tak pohlížíme. Patří k naší duchovní rodině, milujeme je jako přátele a vždy se k nim chováme v souladu s biblickými zásadami. Kéž pouto lásky, které je sjednocující silou a poznávacím znakem křesťanského sboru, všichni posilujeme. (Jan 13:35)

[Poznámky pod čarou]

[Praporek na straně 12]

Jak posilujete pouto lásky, které nás sjednocuje?