‚Jehova k nim rozzářil svůj obličej‘

ČLOVĚK má více než 30 obličejových svalů. Jen k vykouzlení úsměvu jich je zapotřebí 14. Představ si, že mluvíš s někým, kdo má během celého rozhovoru stále stejný výraz obličeje. Konverzace s ním by se sotva dala označit za živou. Pro neslyšící však mimika znamená mnohem víc než jen oživení rozhovoru. Společně s gesty je významným prostředkem, jak předávat informace a sdělovat pocity. Mnozí lidé žasnou nad tím, že je možné ve znakovém jazyce vyjádřit i složité myšlenky, a to se všemi významovými odstíny.

Nedávno se neslyšícím lidem z celého světa naskytla příležitost vidět obličej, z něhož se dá vyčíst mnohem více než z obličeje kteréhokoli člověka. Obrazně řečeno mají možnost vidět ‚Jehovův obličej‘. (Nář. 2:19) To není náhoda. Neslyšícím totiž Jehova projevuje velkou lásku už odedávna. Dělal to tak již v době starověkého Izraele. (3. Mojž. 19:14) Jeho láska k neslyšícím je patrná i v naší době. „[Boží] vůlí je, aby lidé všeho druhu byli zachráněni a přišli k přesnému poznání pravdy.“ (1. Tim. 2:4) Mnozí neslyšící vidí Jehovův obličej díky tomu, že získávají o Bohu přesné poznání. Jak je něco takového možné bez mluveného slova? Než si na tuto otázku odpovíme, uvažujme o tom, proč je znakový jazyk pro neslyšící tak důležitý.

Vidět znamená slyšet

O neslyšících a znakovém jazyce koluje mezi lidmi mnoho mylných představ. Uveďme některé z nich na pravou míru. Neslyšící mohou řídit auto. Odezírání ze rtů je pro ně mimořádně obtížné. Znakový jazyk nemá nic společného s Braillovým písmem ani to není pouhá pantomima. Neexistuje jeden znakový jazyk, který by byl společný všem neslyšícím. Kromě toho i v rámci jedné země neslyšící používají různé dialekty.

Dokážou neslyšící číst? Někteří umí číst dobře, ale pravda je taková, že většina z nich má se čtením vážné problémy. Důvodem je to, že psaný text vychází z mluveného jazyka. Uvažuj o tom, jak se jazyk učí slyšící dítě. Už od narození je obklopeno lidmi, kteří místním jazykem mluví. Dítě zakrátko dokáže slova spojovat a tak tvořit věty. Je to přirozený výsledek toho, že slyší, jak druzí jazykem mluví. Když se pak učí číst, v podstatě se učí, že písmena na stránce jsou grafickou podobou toho, co slyší.

A teď si představ, že jsi v cizí zemi a jsi zavřený v prosklené, zvukotěsné místnosti. Jazyk, kterým se v té zemi mluví, jsi nikdy neslyšel. Tamější lidé však každý den přicházejí a snaží se s tebou komunikovat. Vidíš, že hýbou rty, ale neslyšíš, co říkají. Když si uvědomí, že jim nerozumíš, slova, která  říkají, píšou na papír a ukazují ti je přes sklo. Jsou přesvědčeni o tom, že teď už jim musíš porozumět. Myslíš si ale, že by se ti to podařilo? Asi je ti jasné, že by to bylo téměř nemožné. Píšou totiž v jazyce, který jsi nikdy neslyšel. A přesně v takové situaci je většina neslyšících.

Avšak znakový jazyk je pro ně vynikajícím komunikačním prostředkem. V prostoru kolem svého těla člověk pomocí znaků vyjadřuje myšlenky. Pohyby těla a rukou spolu s výrazy obličeje se řídí gramatickými pravidly znakového jazyka. Vzniká tak vizuální jazyk, který předává informace očím.

Ve skutečnosti téměř každý pohyb, který neslyšící udělá rukama a tělem, a téměř každý pohyb v obličeji má svůj význam. Výrazy obličeje se nepoužívají pouze ke zdůraznění, ale jsou nedílnou součástí gramatiky znakového jazyka. Například když se neslyšící na něco ptá, zvednuté obočí může znamenat řečnickou otázku nebo otázku, na kterou očekává odpověď ano či ne. Svraštělé obočí může naznačovat otázky typu kdo, co, kde, kdy, proč a jak. Určité pohyby úst zase mohou poukazovat na velikost předmětu nebo intenzitu nějaké činnosti. Způsob, jakým neslyšící hýbe hlavou, zvedá ramena, pohybuje tvářemi nebo mrká, dodává jemné významové odstíny myšlenkám, které sděluje.

Kombinací těchto bohatých výrazových prostředků vzniká doslova symfonie pohybů. Díky nim dokáže neslyšící, který dobře ovládá znakový jazyk, vyjádřit jakoukoli myšlenku — konkrétní i abstraktní. Neslyšící se může vyjadřovat poeticky, technicky, romanticky i humorně.

Úžasný vliv publikací ve znakovém jazyce

Když je poznání o Jehovovi předkládáno ve znakovém jazyce, neslyšící jsou v podstatě schopni ‚slyšet‘ dobrou zprávu a tak mohou ‚uvěřit‘ v Původce tohoto poselství. Svědkové Jehovovi se proto velmi snaží kázat neslyšícím ve všech zemích a k jejich užitku jim poskytovat publikace. (Řím. 10:14) V současné době je po celém světě 58 týmů, které překládají do znakového jazyka. Publikace na DVD jsou nyní k dispozici ve 40 znakových jazycích. Stojí všechna tato námaha za to?

Jeremy, jehož rodiče jsou neslyšící, říká: „Vzpomínám si, jak tatínek trávil celé hodiny ve svém pokoji a usilovně se snažil pochopit několik málo odstavců z článku ve Strážné věži. Najednou z pokoje vyběhl a nadšeně znakoval: ‚Už to chápu! Už to chápu!‘ A pak mi to začal vysvětlovat. Bylo mi tehdy pouhých 12 let. Zběžně jsem se na ty odstavce podíval a znakoval jsem: ‚Tati,  myslím, že to tak není. Znamená to . . .‘ Tatínek mě přerušil a šel zpátky do pokoje, protože chtěl psanému textu porozumět sám. Nikdy nezapomenu na zklamaný výraz jeho obličeje a na obdiv, který jsem k němu cítil, když jsem ho viděl, jak se vrací do svého pokoje. Díky publikacím ve znakovém jazyce na DVD teď předkládaným myšlenkám rozumí mnohem lépe. To, jak mu září oči radostí, když vysvětluje, co cítí k Jehovovi, rozhodně nepovažuji za samozřejmost.“

Uvažujte také o zážitku, který měli jedni manželé, když vydávali svědectví Jessenii, neslyšící dívce z Chile. Její maminka jim dovolila, aby Jessenii ukázali Moji knihu biblických příběhů — na DVD v chilském znakovém jazyce. Manželé vyprávějí: „Když Jessenia začala jeden z příběhů sledovat, rozesmála se a pak se rozplakala. Maminka se jí zeptala, proč pláče. Dívka vysvětlila, že je to kvůli tomu, jak moc se jí příběh líbí. Maminka pochopila, že její dcera rozumí všemu, co na DVD je.“

Neslyšící manželé, kteří žijí na venkově ve Venezuele, měli jedno dítě. Když manželka otěhotněla podruhé, došli k závěru, že nemají dost peněz na to, aby si mohli dovolit další dítě, a tak uvažovali o potratu. Právě tehdy se u nich zastavili svědkové Jehovovi. Aniž by věděli, v jaké situaci manželé jsou, ukázali jim 12. lekci z publikace Co od nás Bůh vyžaduje? — na DVD ve venezuelském znakovém jazyce. Tato lekce pojednává o tom, jak se Bůh dívá na potrat a vraždu. Později žena svědkům sdělila, že je moc vděčná za to, že s ní tu lekci probrali. Vysvětlila jim, že se díky tomu s manželem rozhodli dítě si nechat. S pomocí publikace ve znakovém jazyce tak byl zachráněn lidský život.

Lorraine, která je svědkem Jehovovým a je neslyšící, vysvětluje: „Poznávat Bibli pro mě bylo jako skládat velké puzzle. K tomu, abych chápala celkový obraz, mi mnoho dílků chybělo. Když začaly být biblické pravdy ve znakovém jazyce dostupnější, mezery se zaplnily.“ George je také neslyšící a dal se pokřtít už před 38 lety. Uvádí: „Není pochyb o tom, že když člověk něco pochopí sám, přispívá to k jeho sebeúctě a sebedůvěře. Myslím, že z hlediska duchovního růstu pro mě nebylo nic tak důležité jako publikace ve znakovém jazyce, které vychází na DVD.“

„Konečně shromáždění v mém jazyce!“

Kromě vydávání publikací pro neslyšící se svědkové Jehovovi také zaměřují na zakládání sborů, v nichž shromáždění probíhají ve znakovém jazyce. V současnosti je  po celém světě takových sborů více než 1 100. Neslyšícímu publiku jsou biblické pravdy vysvětlovány v jejich jazyce, tedy v jazyce, kterým neslyšící uvažují. Tak je projevována úcta k jejich kultuře a životním zkušenostem.

Jsou takové sbory vůbec zapotřebí? To je hezky vidět na příkladu Cyrila, který byl pokřtěný v roce 1955. Celá léta studoval tištěné publikace, jak nejlépe dokázal, a pravidelně se účastnil křesťanských shromáždění. Někdy tam tlumočníci byli, jindy ne. Když tam nebyli, Cyril spoléhal na jiné spoluvěřící, kteří mu s láskou psali poznámky o tom, co zaznívá z pódia. Teprve v roce 1989, tedy když už Cyril sloužil Jehovovi asi 34 let, byl v New Yorku založen první sbor znakového jazyka ve Spojených státech. Jak se Cyril v tomto sboru cítil? Vysvětluje: „Bylo to jako vyjít z temného lesa, jako vyjít z tunelu na denní světlo. Konečně shromáždění v mém jazyce!“

Ve sborech znakového jazyka se neslyšící mohou pravidelně učit o Bohu a uctívat ho. Boží služebníci si tam mezi sebou vytvářejí hezké vztahy a navzájem se povzbuzují. Ve světě, v němž jsou neslyšící jazykově a společensky izolovaní, jsou tyto sbory místem, kde spolu mohou komunikovat a navazovat přátelství. V tomto prostředí poznávají Jehovu, duchovně rostou a zlepšují se ve službě. Mnozí slouží jako průkopníci. Někteří se přestěhovali do zahraničí, aby tamějším neslyšícím pomáhali poznat Jehovu. Neslyšící bratři se učí být dobrými organizátory, učiteli a pastýři, takže jim pak mohou být svěřeny odpovědné úkoly ve sboru.

Ve Spojených státech je více než 100 sborů znakového jazyka a asi 80 skupin. V Brazílii je takových sborů asi 300 a skupin přes 400. V Mexiku je sborů znakového jazyka téměř 300. V Rusku se neslyšící schází ve více než 30 sborech a 113 skupinách. Z těchto několika příkladů je vidět, že stále více neslyšících reaguje na dobrou zprávu. *

Ve znakovém jazyce se také pořádají sjezdy. V loňském roce se po celém světě konalo přes 120 oblastních sjezdů v různých znakových jazycích. Díky těmto velkým shromážděním si neslyšící svědkové uvědomují, že patří k celosvětovému křesťanskému společenství bratrů a mají stejně jako jejich slyšící spoluvěřící užitek z aktuálního duchovního pokrmu.

Leonard, který je neslyšící a byl pokřtěný před 25 lety, vzpomíná: „Vždycky jsem věděl, že Jehova je pravý Bůh, ale nikdy jsem plně nerozuměl tomu, proč připouští utrpení. Někdy jsem se na něj kvůli tomu i zlobil. Až při jednom proslovu na oblastním sjezdu ve znakovém jazyce jsem to všechno konečně pochopil. Po proslovu do mě manželka šťouchla a zeptala se: ‚Tak už jsi spokojený?‘ Mohl jsem upřímně odpovědět, že ano. Jsem moc rád, že jsem Jehovu během těch 25 let neopustil. Vždycky jsem ho miloval, ale plně jsem ho nechápal. Dnes mu už rozumím.“

Jsou Jehovovi hluboce vděční

Když neslyšící Jehovu poznávají, co mohou vyčíst z jeho obličeje? Lásku, soucit, spravedlnost, věrnost, milující laskavost a mnoho dalších vlastností.

Neslyšící svědkové Jehovovi po celém světě vidí Jehovův obličej čím dál zřetelněji. Jehova tyto bratry a sestry miluje a ‚svůj obličej k nim rozzařuje‘. (4. Mojž. 6:25) Neslyšící jsou mu velmi vděční za to, že ho mohou poznávat.

[Poznámka pod čarou]

[Obrázky na straně 24 a 25]

Na celém světě je více než 1 100 sborů znakového jazyka

[Obrázky na straně 26]

Jehova se o neslyšící láskyplně zajímá