Buďme poslušní a odvážní, jako byl Kristus

„Seberte odvahu! Zvítězil jsem nad světem.“ (JAN 16:33)

1. Do jaké míry byl Ježíš poslušný?

JEŽÍŠ KRISTUS vždy konal Boží vůli. Nikdy se nezabýval myšlenkou, že by svého nebeského Otce neposlechl. (Jan 4:34; Hebr. 7:26) V situacích, do kterých se na zemi dostával, však projevovat poslušnost nebylo vždy snadné. Od začátku jeho kazatelské činnosti se ho nepřátelé, včetně samotného Satana, snažili přesvědčit, donutit nebo oklamat, aby Jehovovi přestal být věrný. (Mat. 4:1–11; Luk. 20:20–25) Tito nepřátelé působili Ježíšovi velkou duševní, citovou a fyzickou bolest. Nakonec ho usmrtili na mučednickém kůlu. (Mat. 26:37, 38; Luk. 22:44; Jan 19:1, 17, 18) Za všech okolností a navzdory nesmírnému utrpení zůstal Ježíš „poslušným až do smrti“. (Přečti Filipanům 2:8.)

2, 3. Co poznáváme z toho, že Ježíš byl poslušný i přesto, že zažíval utrpení?

 ² Když byl Ježíš člověkem, naučil se novým stránkám poslušnosti. (Hebr. 5:8) Mohlo by se zdát, že o tom, jak sloužit Jehovovi, se už nemohl naučit nic nového. Vždyť měl přece po nezměrně dlouhou dobu důvěrný vztah s Jehovou a během stvoření byl Božím „mistrem v díle“. (Přísl. 8:30) Avšak tím, že zůstal Bohu věrný i jako člověk, a to navzdory utrpení, prokázal naprostou ryzost. Ježíš, Boží Syn, pak měl ke svému Otci ještě bližší vztah. Jaké poučení si z jeho příkladu můžeme vzít?

³ Ježíš byl sice dokonalý, ale ve snaze zůstat dokonale poslušný se nespoléhal sám na sebe. Modlil se k Bohu o pomoc. (Přečti Hebrejcům 5:7.) Chceme-li zůstat poslušní, musíme i my být pokorní a pravidelně se k Bohu modlit. Proto dal apoštol Pavel křesťanům radu: „Zachovejte si takový myšlenkový postoj, jaký měl i Kristus Ježíš,“ který se „pokořil . . . a stal se poslušným až do smrti.“ (Fil. 2:5–8) Svým způsobem života Ježíš dokázal, že člověk může být poslušný, i když žije v ničemné společnosti. Ježíš byl ovšem dokonalý, ale co my, nedokonalí lidé?

I nedokonalí lidé mohou být poslušní

4. Co to znamená, že máme svobodnou vůli?

⁴ Bůh stvořil Adama a Evu jako inteligentní tvory se svobodnou vůlí. Jakožto jejich potomci máme svobodnou vůli i my. Co to znamená? Máme právo si zvolit, zda budeme jednat dobře nebo špatně. Jinými slovy, Bůh nám dal svobodu, abychom se rozhodovali, zda ho budeme poslouchat nebo ne. S touto velkou svobodou jde ruku v ruce odpovědnost. To, jak se rozhodujeme v morálním ohledu, pro nás totiž může znamenat život, nebo smrt. Naše rozhodnutí mají také vliv na lidi kolem nás.

5. Jaký boj všichni svádíme a jak v něm můžeme být úspěšní?

⁵ Zdědili jsme nedokonalost, a tak poslouchat není pro nás zcela přirozené. Řídit se Božími zákony není vždycky snadné. Bylo to těžké i pro apoštola Pavla. Napsal: „Ve svých údech spatřuji jiný zákon, jenž válčí proti zákonu mé mysli a vede mě do zajetí zákona hříchu, který je v mých údech.“ (Řím. 7:23) Poslouchat je samozřejmě snazší, když s tím není spojena žádná oběť, bolest nebo nepohodlí. Jak ale jednáme, když sice máme touhu být poslušní, ale zároveň na nás působí „touha těla a touha očí“? Tyto negativní touhy jsou velmi silné a jsou důsledkem naší nedokonalosti a také vlivu „ducha světa“, který je kolem nás. (1. Jana 2:16; 1. Kor. 2:12) Máme-li jim odolat, musíme ‚připravit své srdce‘ — a to dříve než se dostaneme do nějaké krize nebo pokušení — a musíme být rozhodnuti Jehovu poslouchat za všech okolností. (Žalm 78:8) V Bibli je uvedeno mnoho příkladů lidí, kteří byli poslušní právě proto, že připravili své srdce. (Ezra 7:10; Dan. 1:8)

6, 7. Na příkladu ukaž, jak nám osobní studium může pomoci moudře se rozhodovat.

⁶ Jedním ze způsobů, jak můžeme připravit své srdce, je pečlivě studovat Bibli a biblické publikace. Představ si, že je večer, který sis vyhradil pro osobní studium. Právě ses pomodlil k Jehovovi o jeho ducha, aby ti pomohl uplatňovat to, co se z Božího Slova učíš. Máš v plánu, že se následující den podíváš na určitý film v televizi. Slyšel jsi, že kritika se o něm vyjádřila příznivě, ale také víš, že obsahuje trochu nemravnosti a násilí.

⁷ Přemýšlíš o radě apoštola Pavla zapsané v Efezanům 5:3: „Ať mezi vámi není ani zmínka o smilstvu a kdejaké nečistotě ani o chamtivosti, právě jak přísluší svatým lidem.“  Také si vzpomeneš na jeho slova ve Filipanům 4:8. (Přečti.) Když uvažuješ o těchto inspirovaných radách, ptáš se sám sebe: Pokud záměrně vystavuji své srdce a svou mysl působení takových programů, opravdu se řídím příkladem Ježíše a tak jako on bezvýhradně poslouchám Boha? Co tedy uděláš? Stejně se na ten film budeš dívat?

8. Proč si musíme zachovávat vysoká morální a duchovní měřítka?

⁸ Bylo by chybou snížit svá morální a duchovní měřítka v domnění, že jsme dost silní na to, abychom odolali vlivu špatné společnosti, včetně té, která na nás působí prostřednictvím násilné nebo nemravné zábavy. Před zkaženými vlivy Satanova ducha musíme sebe a své děti naopak chránit. Lidé, kteří používají počítač, se usilovně snaží chránit ho před zákeřnými viry, které by mohly zničit data, narušit jeho chod, a dokonce ho ovládnout natolik, že bude napadat další počítače. Neměli bychom se snad ještě ostražitěji chránit před Satanovými ‚lstivými skutky‘? (Ef. 6:11, ppč.)

9. Proč musíme být každý den rozhodnuti poslouchat Jehovu?

⁹ Prakticky každý den se dostáváme do situací, kdy se musíme rozhodnout, zda budeme jednat tak, jak se to Jehovovi líbí. Máme-li být zachráněni, musíme Boha poslouchat a žít podle jeho spravedlivých zásad. Jestliže se řídíme příkladem Krista, který byl poslušný „až do smrti“, dáváme tím najevo, že máme opravdovou víru. Jehova naši věrnost odmění. Ježíš slíbil: „Kdo vytrvá až do konce, ten bude zachráněn.“ (Mat. 24:13) Je jasné, že k tomu potřebujeme rozvíjet skutečnou odvahu podobnou té, jakou projevoval Ježíš. (Žalm 31:24)

Ježíš — nejlepší příklad odvahy

10. Jaké tlaky na nás mohou působit a jak bychom na to měli reagovat?

¹⁰ K tomu, abychom se neznečistili postoji a chováním tohoto světa, potřebujeme odvahu. Křesťané jsou vystaveni morálním, sociálním, finančním a náboženským tlakům, a tak by se mohlo stát, že by se od Jehovových spravedlivých cest odchýlili. Mnozí z nás čelí odporu v rodině. V některých zemích vzdělávací instituce stále důrazněji prosazují evoluční teorii a stále více lidí zastává ateismus. Tyto tlaky by nás mohly ovlivnit, a proto nemůžeme složit ruce do klína. Abychom se chránili, musíme se těmto vlivům vzepřít. Z Ježíšova příkladu je vidět, jak to můžeme dělat.

11. Proč nám uvažování o Ježíšově příkladu může dodat odvahu?

¹¹ Ježíš svým učedníkům řekl: „Ve světě máte soužení, ale seberte odvahu! Zvítězil jsem nad světem.“ (Jan 16:33) Ježíš se vlivu světa nikdy nepoddal. Nikdy nepřipustil, aby mu svět zabránil v plnění jeho pověření kázat dobrou zprávu. A nikdy nedovolil, aby svět snížil jeho měřítka, pokud jde o pravé uctívání a správné jednání. Měli bychom ho  v tom napodobovat. V modlitbě Ježíš řekl o svých učednících: „Nejsou částí světa, právě jako já nejsem částí světa.“ (Jan 17:16) Budeme-li Kristův příklad odvahy studovat a uvažovat o něm, může to dodat potřebnou odvahu i nám, abychom zůstali odděleni od světa.

Napodobujme Ježíšovu odvahu

12–14. Z jakých příkladů je vidět, že byl Ježíš odvážný?

¹² Ježíš projevoval velkou odvahu po celou dobu své služby. S autoritou, kterou měl jakožto Boží Syn, nebojácně „vstoupil do chrámu a vyhodil všechny, kdo v chrámu prodávali a kupovali, a zpřevracel stoly směnárníků a lavice těch, kteří prodávali holubice“. (Mat. 21:12) Když ho v předvečer jeho smrti přišli vojáci zatknout, odvážně vystoupil, aby své učedníky ochránil, a řekl: „Jestliže hledáte mne, je nechte odejít.“ (Jan 18:8) O chvíli později přikázal Petrovi, aby dal svůj meč na jeho místo. Tím Ježíš ukázal, že se nespoléhá na pozemské zbraně, ale na Jehovu. (Jan 18:11)

¹³ Tváří v tvář náboženským učitelům nebojácně poukazoval na to, že nemají lásku k lidem a že jejich učení je falešné. „Běda vám, znalci Zákona a farizeové, pokrytci, protože zavíráte nebeské království před lidmi,“ řekl jim. „Znevažujete závažnější záležitosti Zákona, totiž právo a milosrdenství a věrnost. . . . Čistíte vnějšek poháru a mísy, ale uvnitř jsou plné drancování a nestřídmosti.“ (Mat. 23:13, 23, 25) Podobnou odvahu potřebovali později i Ježíšovi učedníci, protože také je falešní náboženští vůdci pronásledovali a některé z nich zabili. (Mat. 23:34; 24:9)

¹⁴ Ježíš se dokázal odvážně postavit dokonce proti démonům. Jednou se setkal s mužem, který byl posedlý mnoha démony a byl tak silný, že ho nikdo nebyl schopen spoutat řetězem. Ježíš se nezalekl a démony, kteří toho muže ovládali, vyhnal. (Mar. 5:1–13) V dnešní době Bůh nedává křesťanům moc, aby prováděli takové zázraky. Přesto při naší kazatelské a vyučovací činnosti musíme vést duchovní boj proti Satanovi — proti tomu, který „zaslepil mysl nevěřících“. (2. Kor. 4:4) Podobně jako to bylo v případě Ježíše, ani naše zbraně „nejsou tělesné, ale mocné v Bohu k vyvracení silně zakořeněných věcí“ neboli vžitých, ale špatných náboženských představ. (2. Kor. 10:4) O tom, jak zacházet s těmito duchovními zbraněmi, se od Ježíše můžeme mnohému naučit.

15. Na čem byla založena Ježíšova odvaha?

¹⁵ Ježíš byl odvážný ne proto, že by byl sebejistý, ale proto, že měl víru. Na té by měla být založena i naše odvaha. (Mar. 4:40) Jak můžeme opravdovou víru získat? To opět vidíme z jeho příkladu. Důkladně znal Písma a plně se na ně spoléhal. Nepoužíval doslovný meč, ale meč ducha, Boží Slovo. Při svém vyučování se na Písma znovu a znovu odvolával. Svá slova často uváděl výrokem „je napsáno“, totiž v Božím Slově. *

16. Jak můžeme svou víru posilovat?

¹⁶ Máme-li si vybudovat víru, která dokáže přestát zkoušky spojené s tím, že následujeme  Krista, musíme denně číst a studovat Bibli a musíme chodit na shromáždění a tím si pravdy, jež jsou základem naší víry, ukládat do mysli. (Řím. 10:17) O tom, co se dozvídáme, musíme také rozjímat neboli hluboce uvažovat a tím to nechat působit na své srdce. K odvážnému jednání nás může podněcovat pouze víra, která je živá. (Jak. 2:17) Také se musíme modlit o svatého ducha, protože víra patří k jeho ovoci. (Gal. 5:22)

17, 18. Jak jedna mladá sestra projevila odvahu ve škole?

¹⁷ O tom, že opravdová víra může dodávat odvahu, se přesvědčila mladá sestra Kitty. Už od malička věděla, že se ve škole nemá ‚stydět za dobrou zprávu‘, a skutečně chtěla spolužákům vydat důkladné svědectví. (Řím. 1:16) Každý rok si říkala, že bude s druhými mluvit o dobré zprávě, ale stále se jí nedařilo sebrat dost odvahy. Než nastoupila na střední školu, řekla si: Promeškala jsem tolik příležitostí, a tak to chci teď všechno vynahradit. Kitty se modlila o to, aby měla odvahu, jakou projevoval Kristus, také o dobrý úsudek a o tu pravou příležitost.

¹⁸ První den ve škole se studenti měli jeden po druhém představit. Někteří se zmínili o svém náboženství a dodali, že ho ve skutečnosti nepraktikují. Kitty si uvědomila, že to je ta příležitost, o kterou se modlila. Jakmile přišla řada na ni, s přesvědčením řekla: „Jsem svědek Jehovův a v duchovních a morálních věcech se řídím Biblí.“ Když mluvila dál, někteří studenti obraceli oči v sloup, ale jiní dávali pozor a později jí kladli různé otázky. Učitel ji dokonce dal ostatním za příklad v tom, že se ke své víře hlásí. Kitty je velmi ráda, že se poučila z Ježíšova příkladu odvahy.

Projevujme víru a odvahu jako Kristus

19. (a) Co znamená mít opravdovou víru? (b) Jak můžeme Jehovovi dělat radost?

¹⁹ Skutečnost, že odvážné jednání musí být založeno na víře, si uvědomovali i apoštolové. Prosili Ježíše: „Dej nám více víry.“ (Přečti Lukáše 17:5, 6.) Mít opravdovou víru znamená víc než jen věřit, že Bůh existuje. Znamená to rozvíjet hluboký, důvěrný vztah k Jehovovi, podobný vztahu, jaký má malé dítě ke svému laskavému a milujícímu otci. Šalomoun pod inspirací napsal: „Můj synu, jestliže tvé srdce zmoudřelo, mé srdce, ano mé srdce se bude radovat. A mé ledviny budou jásat, když budou tvé rty mluvit přímost.“ (Přísl. 23:15, 16) Podobně i to, že se odvážně zastáváme spravedlivých zásad, působí Jehovovi radost, a díky tomuto vědomí naše odvaha roste. Vždy proto napodobujme Ježíšův příklad a odvážně se zastávejme spravedlnosti!

[Poznámka pod čarou]

Jak bys to vysvětlil?

• Co nám pomůže zůstat poslušní, i když jsme nedokonalí?

• Co je základem opravdové víry a jak nám to pomůže být odvážní?

• K čemu to povede, když budeme poslušní a když budeme projevovat odvahu, jakou měl Kristus?

[Studijní otázky]

[Obrázek na straně 13]

‚Připravuješ své srdce‘, abys dokázal odolávat pokušením?

[Obrázek na straně 15]

Podobně jako Ježíš můžeme i my projevovat odvahu založenou na víře