Co možná nevíte . . .

Ježíšovo narození v Betlémě souviselo se sčítáním lidu. Za jakým účelem se tato sčítání prováděla?

Lukášovo evangelium uvádí, že když Caesar Augustus nařídil v celé Římské říši provést sčítání lidu, „všichni lidé cestovali, aby byli sepsáni, každý do svého vlastního města“. (Lukáš 2:1–3) Ježíšův adoptivní otec Josef se kvůli této povinnosti vydal společně s Marií na cestu „do svého vlastního města“ Betléma, kde se potom narodil Ježíš. Takové soupisy měly usnadnit výběr daní a odvody k vojenské službě.

Sčítání lidu bylo osvědčeným nástrojem státní správy už v Egyptě. Odborníci jsou proto přesvědčeni, že když v roce 30 př. n. l. Římané Egypt dobyli, převzali tamější systém sčítání lidu a zavedli podobný postup v celé své říši.

Dokladem o jednom takovém soupisu je výnos římského místodržitele Egypta z roku 104 n. l. V tomto dokumentu, který je uložen v Britské knihovně, je uvedeno: „(Tak řekl) Gaius Vibius Maximus, egyptský prefekt: Nastal čas pro sčítání lidu. Je proto nutné, aby se všichni ti, kdo z jakéhokoli důvodu bydlí mimo svou příslušnou správní oblast, vrátili domů, jednak aby vyhověli zákonnému nařízení o sčítání lidu a jednak aby se mohli pilně věnovat obdělávání svých přidělených pozemků.“

Proč chtěl Josef dát Marii potvrzení o rozvodu, ačkoli byli teprve zasnoubeni?

Podle Matoušova evangelia se Josef o Mariině těhotenství dozvěděl v době, kdy mu „byla zaslíbena k manželství“, tedy ještě než se vzali. Josef nevěděl, že je Marie těhotná „ze svatého ducha“, a tak nepochybně došel k závěru, že mu byla nevěrná. Proto se s ní zamýšlel rozvést. (Matouš 1:18–20)

Židé na snoubence pohlíželi, jako by už byli manželé, přestože spolu dvojice začala žít až po vyřízení všech svatebních formalit. Zasnoubení se považovalo za tak závazné, že když manželství nakonec uzavřeno nebylo — například proto, že si to strana ženicha rozmyslela, anebo z jiných vážných důvodů —, mladá žena se nemohla vdát, dokud nedostala potvrzení o rozvodu. V případě, že snoubenec zemřel, se na snoubenku pohlíželo jako na vdovu. A jestliže se zasnoubená žena dopustila smilstva, byla pokládána za cizoložnici a odsouzena k smrti. (5. Mojžíšova 22:23, 24)

Josef si bezesporu uvědomoval, jaké následky by to pro Marii mělo, kdyby se tato situace stala veřejně známou. Ačkoli cítil povinnost informovat o dané záležitosti zodpovědné muže, chtěl Marii chránit a předejít ostudě. Proto se rozhodl, že se s ní tajně rozvede. Pokud totiž měla neprovdaná matka potvrzení o rozvodu, naznačovalo to, že už vdaná byla.

[Obrázek na straně 16]

Výnos o sčítání lidu vydaný římským místodržitelem Egypta v roce 104 n. l.

[Podpisek]

© The British Library Board, všechna práva vyhrazena (P.904)