Zachovej si ve službě Bohu radost, i když máš hodně práce

JEHOVA chce, abys měl radostného ducha. (Žalm 100:2) Ovšem jako Boží služebník jsi nejspíš velmi zaneprázdněný. V době, kdy ses zasvětil Bohu, jsi toho asi tolik neměl, ale nyní se kvůli světským a duchovním povinnostem můžeš cítit pod tlakem. Možná máš dokonce pocit provinění, že nejsi schopen dělat všechno, co sis předsevzal. Jak můžeš najít potřebnou vyrovnanost a zachovat si ‚Jehovovu radost‘? (Neh. 8:10)

Žijeme v kritických časech, a tak není divu, že na tebe působí mnoho různých tlaků. Je proto nutné, abys měl vše dobře zorganizované. V tomto ohledu je zvlášť důležitá jedna inspirovaná rada apoštola Pavla: „Přísně se tedy střežte, abyste nechodili jako nemoudří, ale jako moudří tím, že pro sebe vykupujete příhodný čas, protože dny jsou ničemné.“ (Ef. 5:15, 16)

Jak si můžeš vzhledem k této moudré radě dávat realistické cíle a udržovat rovnováhu mezi osobním studiem, péčí o rodinu, kazatelskou službou, světskou prací a dalšími nezbytnými činnostmi?

Vzpomínáš si na to, jakou radost jsi cítil, když ses zasvětil Jehovovi a dal se pokřtít? Ta radost pramenila z poznání Jehovy a jeho záměru. Získat takové porozumění a z toho vyplývající radost možná vyžadovalo měsíce důkladného studia. Jistě to ale za to úsilí stálo. Studiem se tvůj život změnil k lepšímu.

Máš-li si radost udržet, musíš se duchovně sytit i nadále. Pokud zápasíš s nedostatkem času na čtení a studium Bible, prozkoumej svůj časový plán. Jen několik minut studia a rozjímání denně povede k tomu, že budeš mít k Jehovovi bližší vztah, a to k tvé radosti nepochybně přispěje.

Většina Božích služebníků může získat čas pro nejdůležitější činnosti tím, že omezí ty méně důležité. Polož si otázku: Kolik času trávím čtením světských časopisů nebo novin, sledováním televize, posloucháním hudby nebo tím, že se věnuji svým koníčkům? Tyto  činnosti jsou uspokojující, ale jen tehdy, když se jim věnujeme v rozumné míře. (1. Tim. 4:8) Pokud si uvědomíš, že tvým problémem je špatné hospodaření s časem, podnikni kroky, abys to změnil.

Adam, který je manželem, otcem tří dětí a sborovým starším, vysvětluje, co mu pomáhá: „Snažím se vést jednoduchý život. Nemám časově náročné koníčky ani nevlastním věci vyžadující hodně péče. To neznamená, že žiju v odříkání, zkrátka si vybírám nekomplikované formy odpočinku.“

Budeš-li přemýšlet o dobrých výsledcích, ke kterým tvá rozhodnutí povedou, pomůže ti to zachovat si radost a pozitivní postoj. Například Mariusz, sborový starší a otec tří dětí, říká: „Když jsem začal studovat Bibli, stal se ze mne optimista. Je pravda, že čas od času se potýkám s problémy, ale většinou o nich ví jenom Jehova. A díky jeho pomoci se do budoucnosti dívám s radostí.“

Z Mariuszových slov je vidět, že i když má člověk pozitivní postoj, pocitům úzkosti se úplně neubrání. Budeš se ale cítit lépe a snadněji se vyrovnávat s životními problémy. V Bibli čteme: „Všechny dny ztrápeného jsou špatné; ale komu je dobře u srdce, má ustavičně hostinu.“ (Přísl. 15:15) Přemýšlej také o tom, jak ti Bůh dosud projevoval svou lásku. Takové rozjímání ti pomůže, abys ho víc miloval a měl radost, která z tvého vztahu k němu vyplývá. (Mat. 22:37)

Jestliže člověk dá v životě Jehovu a jeho zájmy na první místo, bude šťastnější i jeho rodina. Když členové rodiny projevují křesťanské vlastnosti, je mezi nimi méně neshod, jsou si bližší a lépe spolu vycházejí. Pak se domov stane pro celou rodinu místem, kde vládne pokoj a jednota. (Žalm 133:1)

Ke skutečné radosti přispívá i to, když se rodina společně věnuje duchovním činnostem. Mariusz říká: „Čas, který trávím s rodinou, je pro mě důležitý. Manželka mě velmi podporuje. Doprovází mě, kdykoli to jde, ať už v kazatelské službě, při úklidu stadionu před sjezdem nebo když mám veřejnou přednášku v jiném sboru. Je to pro mě povzbuzení.“

Bible dává křesťanům příkaz, aby se starali o svou rodinu po hmotné stránce. (1. Tim. 5:8) Pokud ti ale světská práce zabírá příliš mnoho času a energie, může tě to připravovat o radost ze služby Bohu. Předlož to Jehovovi v modlitbě. (Žalm 55:22) Někteří dospěli k závěru, že mají-li dát Boží Království na první místo, musí si najít jiné zaměstnání. Žádný křesťan by neměl připustit, aby ho finanční výhody v náročném zaměstnání natolik zaslepily, že by přestal vnímat, jak moc jsou duchovní věci důležité. (Přísl. 22:3)

Možná zjistíš, že bude užitečné, když si ohledně svého současného nebo případně nového zaměstnání napíšeš všechna „pro a proti“. Dobrý výdělek a uspokojující práce jsou pochopitelně žádoucí. Umožňuje ti však současné zaměstnání, aby ses věnoval duchovním potřebám rodiny? Objektivně zvaž všechny skutečnosti a udělej taková rozhodnutí, ve kterých dáš vztah k Jehovovi na první místo.

Pokud ti tvé současné zaměstnání brání v duchovním pokroku, je nutné s tím něco dělat. Mnozí křesťané museli kvůli tomu, aby získali čas na duchovní věci, provést radikální změny. Jeden bratr z Polska vypráví: „Nezbylo mi nic jiného než odejít z firmy, kde jsem pracoval, protože jsem musel často jezdit na služební cesty. Neměl jsem dost času ani na duchovní věci, ani na rodinu.“ Nyní má tento bratr zaměstnání, které ho stojí daleko méně času a energie.

Radost z pomoci druhým

Ježíš řekl, že „více štěstí je v dávání než v přijímání“. (Sk. 20:35) K takovému dávání mají křesťané mnoho příležitostí. Někdy postačí k oboustranné radosti už jen to, že se na některého spoluvěřícího vřele usměješ, potřeseš mu rukou nebo mu upřímně poděkuješ za to, s jakou obětavostí plní své teokratické úkoly.

 Apoštol Pavel povzbuzoval křesťany: „Mluvte utěšujícím způsobem ke sklíčeným duším, podpírejte slabé.“ (1. Tes. 5:14) Sklíčení spoluvěřící mají možná pocit, že se vlastními silami nedokážou se svými problémy vypořádat. Můžeš jim podat pomocnou ruku? Jestliže vidíš, že někdo z bratrů ztrácí ve službě Bohu radost, snaž se ho povzbudit. Tím, že to uděláš, povzbudíš i sám sebe. Některé problémy nemůže vyřešit žádný člověk. Každý z nás však může projevovat upřímný soucit a svého bratra vybízet, aby spoléhal na Jehovovu neselhávající podporu. Ti, kdo na něj spoléhají, nikdy nebudou zklamáni. (Žalm 27:10; Iz. 59:1)

Jiným praktickým krokem, jak někomu pomoci znovu získat radost, je pozvat ho do služby. Když Ježíš vyslal kázat 70 učedníků, dal jim pokyn, aby šli ve dvojicích. (Luk. 10:1) Jistě se díky tomu mohli vzájemně povzbudit. Můžeš tento vzor napodobit?

Každý má dnes řadu důvodů k oprávněným starostem. Přesto nás Pavel vyzývá: „Vždy se radujte v Pánu. Ještě jednou řeknu: Radujte se!“ (Fil. 4:4) Díky tomu, že miluješ Boha, posloucháš ho a horlivě vytrváváš v práci, kterou nám svěřil, tvůj život má smysl. To je pro tebe zdrojem radosti. A co víc, Jehova ti pomáhá, aby ses dokázal se stávajícími tlaky a problémy úspěšně vypořádat. (Řím. 2:6, 7)

Očima víry vidíme, jak blízko je Jehovův slíbený nový svět. Kolik požehnání a důvodů k radosti nám přinese! (Žalm 37:34) Můžeme být tedy dobré mysli a zároveň neztrácet ze zřetele to, jak velice nám Jehova žehná už dnes. A tak můžeme Jehovovi sloužit ‚s radováním‘. (Žalm 100:2)

[Nákres na straně 8]

(Úplný, upravený text — viz publikaci)

Máš-li si udržet radost, budeš možná muset udělat změny ve svém časovém plánu

REKREACE a ZÁBAVA

PÉČE O RODINU a BYDLENÍ

ZAMĚSTNÁNÍ

SHROMÁŽDĚNÍ

OSOBNÍ STUDIUM

SLUŽBA

[Obrázky na straně 10]

Můžeš pomáhat druhým, aby znovu získali radost?