Xeen tiʼ baʼax ku taasik

Xeen tu cuadroil baʼax ku taasik

«Kʼaʼabéet In Wukʼik Uláakʼ»

«Kʼaʼabéet In Wukʼik Uláakʼ»

«Kʼaʼabéet In Wukʼik Uláakʼ»

ALBERTOEʼ 11 jaʼaboʼob yantiʼ ka káaj u káaltal. * Letiʼ yéetel u amigoʼobeʼ suuk u binoʼob kaʼach báaxal ich kʼáax yéetel ku beetkoʼob bey letiʼob le máaxoʼob ku chíikpajloʼob teʼ peliculaʼoboʼ. Le baʼaxoʼob ku beetkoʼoboʼ maʼ jaajtakiʼ, baʼaleʼ jach tu jaajil ku yukʼikoʼob kaʼach alcohol.

Tonyeʼ 40 jaʼaboʼob yantiʼ ka káaj u yukʼik. Ka káajeʼ chéen upʼéel wa kaʼapʼéel copaʼob ku yukʼik de áakʼab, tsʼoʼoleʼ joʼopʼ u yukʼik cinco wa seis, baʼaleʼ ka máan kʼiineʼ pʼáat jach yaʼab ku yukʼik bulkʼiiniʼ.

Albertoeʼ tu yilaj u pʼatik, baʼaleʼ Tonyeʼ kex jach táan u yilaʼal u yáantaʼal tumen u láakʼtsiloʼob yéetel u amigoʼob utiaʼal ka u pʼateʼ, maʼ tu xuliʼ. ¿Bix úuchik u bintiʼob? Albertoeʼ tumen tu xulaj u káaltaleʼ bejlaʼeʼ kuxaʼan yéetel ku tsikbaltik le baʼax úuchtiʼoʼ, baʼaleʼ Tonyeʼ tsʼoʼok u máan jaʼaboʼob kíimik úuchik u chocar le táan u manejar kalaʼanoʼ.

Yaʼab máaxeʼ ku tuklikeʼ u káaltal tu juunaleʼ maʼatech u beetik kʼaas tiʼ mix máak, baʼaleʼ maʼ beyiʼ tumen u píitmáan u yukʼik máakeʼ ku taasik talamiloʼob tiʼ uláakʼ máakoʼob. * Le u píitmáan u yukʼik máakoʼ jeʼel u bisik u beet baʼaloʼob kʼaastak jeʼex, u pochʼik wa u beetik loob tiʼ uláakʼ máak yéetel u kíimsik wa máax, tsʼoʼoleʼ jeʼel xan u beetik u accidentar máak teʼ tuʼux ku meyaj wa le táan u manejaroʼ yéetel jeʼel u beetik u kʼojaʼantal le máax ku káaltaloʼ. Cada jaʼabeʼ u millonesi taakʼin ku xuʼupul yoʼolal le baʼaxoʼob ku beetik le máaxoʼob ku káaltaloʼoboʼ, tsʼoʼoleʼ le máax ku káaltaloʼ yaʼab taakʼin ku peʼertik yéetel yaʼab u muʼyaj letiʼ bey xan u láakʼtsiloʼob.

Le Institutos Nacionales de la Salud, de Estados Unidosoʼ, ku yaʼalikoʼobeʼ «maʼ tuláakal le máaxoʼob ku yukʼikoʼob mantatsʼ alcoholicoʼoboʼ, yéetel yaan máaxoʼob xaneʼ kex maʼ mantatsʼ táan u yukʼikoʼobeʼ, alcoholicoʼob». Kex yaʼab máakoʼob maʼ alcoholicoʼobeʼ, tsʼoʼok u káajal u píitmáan u yukʼikoʼob yéetel maʼ tu tsʼáaikoʼob cuenta. Yanoʼob xaneʼ chéen wa baʼax kʼiin ku yukʼikoʼob baʼaleʼ ken u yukʼoʼobeʼ, jach ku píitmáanoʼob.

Bey túunoʼ, ¿bix jeʼel k-ilik wa táan u píitmáan k-ukʼikeʼ?¿Bix jeʼel k-ojéeltik wa maʼ unaj k-ukʼik uláakʼeʼ? (Proverbios 23:29, 30, 35.) U núukil le kʼáatchiʼobaʼ teʼ tuláakʼ xookoʼob ken k-iloʼ.

[Tsolajiloʼob]

^ xóot’ol 2 Kʼexaʼan u kʼaabaʼob.

^ xóot’ol 5 Kex tsʼoʼok u yilaʼal cuatro utéenel u maas yaʼabil le xiiboʼob ku káaltaloʼob tiʼ le koʼoleloʼoboʼ, le xookaʼ jeʼel u yáantik xiiboʼobeʼ bey xan koʼoleloʼob.