Bible mění život lidí

CO PODNÍTILO rastafariána, aby si ostříhal dredy a zbavil se předsudků vůči bělochům? Co pomohlo mladému muži, který měl rád násilí a vybíral peníze pro drogové dealery, aby svůj způsob života změnil? Přemýšlejte o jejich vyprávění.

‚Zbavil jsem se i předsudků.‘ — HAFENI NGHAMA

VĚK: 34

ZEMĚ: ZAMBIE

DŘÍVE: RASTAFARIÁN

MOJE MINULOST: Narodil jsem se v uprchlickém táboře v Zambii. Za války maminka utekla z Namibie a stala se členkou Lidové organizace Jihozápadní Afriky (SWAPO). Tato organizace bojovala proti jihoafrickému režimu, který v té době měl nad Namibií kontrolu.

V různých uprchlických táborech jsem strávil prvních 15 let života. V táborech řízených organizací SWAPO byli mladí lidé vedeni k tomu, aby se aktivně zapojili do osvobozeneckého hnutí. Organizace nám vštěpovala své politické názory a podněcovala nás k nenávisti vůči bělochům.

V 11 letech jsem se chtěl stát křesťanem. V táboře byla církev, kterou mimo jiné tvořili katolíci, luteráni a anglikáni. O svém rozhodnutí jsem řekl jednomu pastorovi a on mě od toho odradil. Od té doby jsem se přikláněl k ateismu. V 15 letech jsem se ale připojil k hnutí rastafariánů. * Měl jsem totiž rád reggae a chtěl jsem odstranit nespravedlnost, kterou museli snášet černí Afričané. Nechal jsem si narůst vlasy a udělat dredy, kouřil jsem marihuanu, přestal jsem jíst maso a hlásal jsem svobodu pro černochy. Dál jsem ale žil nemravně, díval se na násilné filmy a mluvil sprostě.

JAK BIBLE ZMĚNILA MŮJ ŽIVOT: V roce 1995, to mi bylo asi 20 let, jsem se vážně zamyslel nad tím, jak chci vlastně žít. Studoval jsem všechny rastafariánské knihy, k nimž jsem se dostal. V některých byly odkazy na Bibli, ale vysvětlení, která v knihách byla, mi nedávala smysl. A tak jsem si řekl, že si přečtu Bibli.

Jeden kamarád, taky rastafarián, mi dal knihu určenou ke studiu Bible. Vydali ji svědkové Jehovovi a já jsem s její pomocí Bibli studoval. Později jsem svědky Jehovovy potkal a v biblickém studiu pokračoval s nimi.

 Podařilo se mi přestat kouřit a opíjet se, i když to vůbec nebylo jednoduché. (2. Korinťanům 7:1) Začal jsem o sebe dbát, ostříhal jsem si dredy, přestal jsem se dívat na pornografii a na násilné filmy a také jsem přestal mluvit sprostě. (Efezanům 5:3, 4) Nakonec jsem se zbavil i předsudků vůči bělochům. (Skutky 10:34, 35) K těmto změnám patřilo i to, že jsem už neposlouchal hudbu, která podněcuje k rasismu, a nestýkal se s kamarády, kteří se mě snažili přimět, abych se k dřívějšímu způsobu života vrátil.

Poté, co jsem všechny tyto změny udělal, jsem šel do sálu Království a požádal o to, abych se mohl stát svědkem. Příbuzní neměli z mého rozhodnutí radost. Maminka mi řekla, abych se přidal ke kterémukoli „křesťanskému“ náboženství, jen ne ke svědkům Jehovovým. Jeden vzdálený strýc, který byl významným členem vlády, mě kvůli mému rozhodnutí pořád kritizoval.

S odporem a posměchem jsem se vyrovnal díky tomu, že jsem poznával, jak s lidmi jednal Ježíš, a pak jsem se snažil ho napodobovat. Učení svědků Jehovových jsem srovnával s tím, co říká Bible, a došel jsem k závěru, že jsem našel pravé náboženství. Svědkové například poslouchají biblický příkaz kázat druhým. (Matouš 28:19, 20; Skutky 15:14) A také se nezapojují do politiky. (Žalm 146:3, 4; Jan 15:17, 18)

JAKÝ UŽITEK MI TO PŘINESLO: To, že jsem se naučil žít podle biblických měřítek, mi velmi prospělo. Například díky tomu, že jsem přestal kouřit marihuanu, už každý měsíc neutratím několik set dolarů. Navíc netrpím halucinacemi a duševně i tělesně se cítím mnohem lépe.

Konečně jsem našel to, po čem jsem toužil už jako malý kluk — skutečný smysl života. A co je nejdůležitější, cítím, že mám blízký vztah k Bohu. (Jakub 4:8)

„Naučil jsem se ovládat svůj hněv.“ — MARTINO PEDRETTI

VĚK: 43

ZEMĚ: AUSTRÁLIE

DŘÍVE: DROGOVÝ DEALER

MOJE MINULOST: Když jsem byl malý, s rodiči jsme se často stěhovali. Bydleli jsme v různých malých městech i ve velkoměstě a nějakou dobu také na venkově v misijní stanici mezi Austrálci. Rád vzpomínám na to, jak jsme s bratranci a strýci rybařili, lovili zvěř, dělali bumerangy nebo vyřezávali různé věci.

Tatínek byl boxer a už jako malého kluka mě učil,  jak se rvát. Násilí se stalo nedílnou součástí mého života. V době dospívání jsem hodně času trávil tím, že jsem pil v barech. S kamarády jsme vyhledávali rvačky. S noži a baseballovými pálkami jsme útočili na skupiny 20 i více lidí.

Vydělával jsem si tím, že jsem prodával drogy nebo zboží, které nakradli přístavní dělníci při vykládce lodí. Také jsem pro drogové dealery vybíral peníze od dlužníků. Vyhrožoval jsem jim brokovnicí nebo pistolí. Chtěl jsem se stát nájemným vrahem. Mé životní motto znělo „Zabít, nebo být zabit“.

JAK BIBLE ZMĚNILA MŮJ ŽIVOT: O svědcích Jehovových jsem slyšel už jako malý. Vzpomínám si, že později, když mi bylo něco přes 20 let, jsem se maminky zeptal, jestli neví, kde bych svědky Jehovovy našel. O dva dny později jeden z nich, jmenoval se Dixon, zaklepal u nás doma. Chvíli jsme si povídali a on mě pak pozval na shromáždění. Pozvání jsem přijal a na shromáždění chodím už přes 20 let. Na každou moji otázku mi svědkové ukázali odpověď v Bibli.

Měl jsem radost, když jsem pochopil, že Jehova se zajímá o každého, dokonce i o toho, kdo je bezbožný. (2. Petra 3:9) Zjistil jsem, že je láskyplným Otcem, který o mě bude pečovat, i kdyby lidé se ode mě odvrátili. Velkou úlevou pro mě bylo i to, když jsem se dozvěděl, že pokud změním svůj způsob života, Jehova mi hříchy odpustí. Velmi na mě zapůsobila slova v Efezanům 4:22–24. Tyto verše mi ukázaly, že bych měl „odložit starou osobnost“ a „obléci novou osobnost, jež byla stvořena podle Boží vůle“.

Změnit životní styl mi nějakou dobu trvalo. Někdy jsem celý týden vydržel bez drog, ale když jsem byl o víkendu s kamarády, nezvládl jsem to. Pochopil jsem, že pokud chci odstranit ze svého života to, co je špatné, musím pryč od lidí, s nimiž jsem se stýkal. Rozhodl jsem se proto, že se odstěhuji do jiné části Austrálie. Někteří z nich mi navrhli, že pojedou se mnou, a já jsem souhlasil. Během cesty začali kouřit marihuanu a nabízeli ji i mně. Řekl jsem jim, že takové zlozvyky chci nechat za sebou, a tak jsme se nakonec rozešli. Pak jsem se dozvěděl, že krátce nato se zbraní v ruce vyloupili banku.

JAKÝ UŽITEK MI TO PŘINESLO: Jakmile jsem se přestal stýkat se svými kamarády, bylo mnohem jednodušší udělat v životě potřebné změny. V roce 1989 jsem se stal pokřtěným svědkem. Později začala Jehovovi sloužit také moje sestra i rodiče.

Jsem 17 let ženatý a mám tři krásné děti. Naučil jsem se ovládat svůj hněv, a to i tehdy, když mě někdo provokuje. Také jsem se naučil mít rád lidi ze všech ‚kmenů, ras a jazyků‘. (Zjevení 7:9) Sám na sobě jsem zažil pravdivost Ježíšova výroku: „Jestliže zůstanete v mém slovu, jste skutečně moji učedníci a poznáte pravdu a pravda vás osvobodí.“ (Jan 8:31, 32)

[Poznámka pod čarou]

[Praporek na straně 19]

Ke změnám patřilo i to, že jsem už neposlouchal hudbu, která podněcuje k rasismu.

[Praporek na straně 20]

S kamarády jsme vyhledávali rvačky. S noži a baseballovými pálkami jsme útočili na skupiny 20 i více lidí.