Kpohọ eme nọ e riẹ eva

Kpohọ oria eware nọ e riẹe eva

Whai Ezae, Kọ Wha Be Roma Kpotọ Kẹ Udu-esuo Kristi?

Whai Ezae, Kọ Wha Be Roma Kpotọ Kẹ Udu-esuo Kristi?

Whai Ezae, Kọ Wha Be Roma Kpotọ Kẹ Udu-esuo Kristi?

“Kristi họ ọ nọ o wo uzou [ọzae] kpobi.”—1 KỌR. 11:3.

1. Eme o dhesẹ inọ Jihova yọ Ọghẹnẹ nọ ọ rrọ kpatiẹ?

 “WHO teri, eyo Ọnowo nọ o re mie orro gbe adhẹẹ gbe ogaga, keme whẹ ọ ma eware na kpobi, jegbe fiki awere ra a rọ rọ, a rọ mae na,” ere Eviavia 4:11 o tae. Fikinọ Jihova Ọghẹnẹ họ ọnọ ọ ma eware kpobi, Ọye o wuzou eware kpobi evaọ ehrugbakpọ na. Oghẹrẹ nọ Jihova ọ ruẹrẹ ijẹle na họ u dhesẹ inọ ọ rrọ “Ọghẹnẹ ukpokpoma ha rekọ ọrọ udhedhẹ.”—1 Kọr. 14:33; Aiz. 6:1-3; Hib. 12:22, 23.

2, 3. (a) Ono họ omama ọsosuọ Jihova? (b) Ohẹriẹ vẹ o rrọ ọkwa Ọmọ otuyẹ na avọ ọrọ Ọsẹ na?

2 Taure Ọghẹnẹ o te ti mu eware họ ẹma, ọye ọvo ọ jọ evaọ ikpe nọ a rẹ sai kele mu hu. Omama ọsosuọ riẹ họ omama ẹzi nọ a se nọ “Ẹme na” keme ọye ọ jọ Ọtota kẹ Jihova. Ẹkwoma Ẹme na a rọ ma eware efa kpobi. Uwhremu na, ọ tẹ ziọ otọakpọ wọhọ ohwo ọgbagba, a tẹ jẹ riẹe wọhọ Jesu Kristi.—Se Jọn 1:1-3, 14.

3 Eme Ikereakere na e ta kpahe ọkwa Ọghẹnẹ avọ ọrọ Ọmọ otuyẹ riẹ? Ẹzi ọfuafo na ọ wọ Pọl ukọ na kere nọ: “Mẹ guọlọ re wha riẹ nọ Kristi họ ọ nọ o wo uzou [ọzae] kpobi, ọzae ọye o wo uzou aye riẹ, Ọghẹnẹ kọ ọye o wo uzou Kristi.” (1 Kọr. 11:3) Kristi ọ rrọ otọ esuo Ọsẹ riẹ. Re udhedhẹ o sae jọ udevie emama iwareghẹ, omaurokpotọ kẹ udu-esuo o r’oja. Makọ ọnọ a rọ ‘ẹkwoma riẹ ma eware efa kpobi’ na ọ rẹ roma kpotọ kẹ Ọghẹnẹ, ọnọ o wuzou riẹ.—Kọl. 1:16.

4, 5. Ẹvẹ Jesu o rri oma nọ o ro kpotọ kẹ Jihova?

4 Ẹvẹ Jesu o rri udu-esuo Jihova gbe ẹnyaze otọakpọ na? Ikereakere na e ta nọ: “Kristi Jesu, ọnọ avọ Ọghẹnẹ a gbẹjọ ẹruọvo, dede na o kele i rie gbe odẹ-oro nọ avọ Ọghẹnẹ a rẹ jọ ẹrẹe he, rekọ o se omariẹ gbe oware ovo ho, ọ tẹ rehọ oghẹrẹ oma odibo, a te je yẹi wọhọ ohwo. A tẹ jẹ ruẹ uruemu riẹ nọ ohwo nọ o hrẹ oma riẹ kpotọ ọ tẹ rọwo whu, whu uwhu [ure oja, NW].”—Fil. 2:5-8.

5 Jesu ọ roma kpotọ kẹ Ọsẹ riẹ ẹsikpobi. Ọ ta nọ: “Mẹ sae rehọ udu obọ mẹ ru oware ovo ho; . . . oziẹ mẹ o kiete, keme mẹ be guọlọ orọ eva mẹ hẹ, rekọ o rọ eva ọnọ o vi omẹ.” (Jọn 5:30) Ọ tẹ jẹ ta nọ: “Me bi ru eware nọ e be were [Ọsẹ mẹ] kẹse kẹse.” (Jọn 8:29) Evaọ ubrobọ urere uzuazọ riẹ evaọ otọakpọ, Jesu ọ lẹ se Ọsẹ riẹ nọ: “Mẹ kẹ owhẹ oruaro eva akpọ na, epanọ me ru iruo nọ whọ kẹ omẹ no.” (Jọn 17:4) O rrọ vevẹ inọ o were Jesu re ọ roma kpotọ kẹ udu-esuo Ọghẹnẹ.

Omaurokpotọ kẹ Ọsẹ na O Wha Erere Se Ọmọ Na

6. Ekwakwa-aghae vẹ Jesu o dhesẹ?

6 Okenọ Jesu ọ jọ otọakpọ, o dhesẹ ekwakwa-aghae buobu. Usu rai họ uyoyou ulogbo nọ o dhesẹ kẹ Ọsẹ riẹ. Ọ ta nọ: “Me you Ọsẹ na.” (Jọn 14:31) O te je dhesẹ inọ o you ahwo-akpọ gaga. (Se Matiu 22:35-40.) Jesu ọ jọ wowou o te je wo ororokẹ, ọ jẹ gbọku ahwo ho. Ọ ta nọ: “Whai e ruẹ uye gbe enọ e wha owha ogbẹgbẹdẹ kpobi, wha bru omẹ ze, mẹ rẹ kẹ owhai udhedhẹ. Rehọ owhowha mẹ wha, wha wuhrẹ [mi] omẹ, keme me re wowolẹ jegbọ eva i ro kpotọ, wha rẹ te ruẹ udhedhẹ kẹ izi rai. Keme owhowha mẹ o rẹ lọlọhọ, owha mẹ u re vovovo.” (Mat. 11:28-30) Emamọ uruemu Jesu gbe ovuẹ riẹ o wha uvi omosasọ se ahwo evezi nọ e rrọ unuikpe kpobi, maero kọ enọ a je gboja kẹ.

7, 8. Eme Uzi na o ta kpahe aye nọ o bi hwẹ azẹ, kọ eme Jesu o ru aye na?

7 Dai roro epanọ Jesu o yeri kugbe eyae. N’otọ avọ otọ ze, ezae buobu a gboja kẹ eyae no. Ere isu egagọ evaọ oke emọ Izrẹl a je ru. Rekọ Jesu ọ jẹ kẹ eyae na ọghọ. Ma rẹ ruẹ onana evaọ oghẹrẹ nọ o yeri kugbe aye jọ nọ o hwẹ azẹ ikpe 12. “Ọ ruẹ uye gaga” no evaọ obọ ebo buobu, yọ ọ raha igho riẹ kpobi fihọ ẹyao na no. Ghele na, ẹyao na o kpo ho. Evaọ otọ Uzi na, a rehọ e riẹ wọhọ ohwo nọ ọ rrọ gbegbe. Ohwo nọ ọ kaobọ tei kpobi ọ rẹ jọ gbegbe re.—Izerẹ 15:19, 25.

8 Nọ aye na o yo inọ Jesu o bi siwi enọ e be mọ, ọ tẹ nya ruọ udevie ogbotu nọ e wariẹ Jesu họ na, be jọ udu riẹ ta nọ: “Mẹ tẹ sidhẹ rehọ obọ te ewu riẹ, a re ti si omẹ.” Ọ tẹ rọ obọ te ewu Jesu, ẹyao riẹ ọ tẹ nwani kpo. Jesu ọ riẹ inọ o thọ re aye na ọ rehọ obọ te ewu riẹ. Ghele na, ọ whọku aye na ha. Ukpoye, ọ rọ unu kpotọ ta ẹme kẹe. Ọ riẹ inọ ẹyao na o gboja kẹ aye na ikpe buobu no, yọ ọ riẹ inọ aye na ọ gwọlọ ru oware kpobi re ẹyao na o kpo. Avọ ohrọ, Jesu ọ tẹ ta kẹe nọ: “Ọmọtẹ ẹrọwọ ra o si owhẹ no; nya kpo tou, a si owhẹ no ẹmọ ra.”—Mak 5:25-34.

9. Nọ ilele Jesu a je le emaha nọ i je bru ei ze, eme o ru?

9 Emaha dede a jẹ roma wholo Jesu. Ẹdẹjọ nọ ahwo a rehọ emọ rai bru Jesu ze, ilele riẹ a tẹ jẹ whọku ai, ẹsejọhọ bi roro inọ Jesu o ti wo uvẹ kẹ emọ na ha. Rekọ ere Jesu o rri emọ na ha. Ikere na e ta kẹ omai nọ: “Nọ Jesu ọ ruẹ, ofu o te mu ei, ọ tẹ ta kẹ [ilele na] nọ, ‘Jọ emaha esese na i bru omẹ ze; wha whaha ae he; keme itieye i wo uvie Ọghẹnẹ.’” Ofariẹ, “ọ tẹ wọ ae họ igbama riẹ, rọ abọ kpahe ae, o je guọvunu kẹ ae.” Orọnikọ Jesu ọ jẹ kẹ emaha uvẹ nyabru ei ze ọvo ho; o je se ai họ oma.—Mak 10:13-16.

10. Ẹvẹ Jesu o ro wo ekwakwa-aghae nọ o dhesẹ?

10 Ẹvẹ Jesu o ro wo ekwakwa-aghae nọ o dhesẹ evaọ okenọ ọ jọ otọakpọ? Taure ọ tẹ te ziọ otọakpọ, o muẹrohọ Ọsẹ obọ odhiwu riẹ evaọ ikpe nọ a rẹ sai kele mu hu, o te je wuhrẹ oghẹrẹ nọ o re ru eware. (Se Itẹ 8:22, 23, 30.) Ọ jọ obọ odhiwu ruẹ epanọ Jihova ọ be rọ rehọ uyoyou su emama Riẹ kpobi, ọ tẹ be raro kele iei. Jesu ọ hae sai ru ere he o gbẹ rrọ oma nọ o bi ro kpotọ anwẹdẹ hẹ. O jẹ were iẹe re ọ roma kpotọ kẹ Ọsẹ riẹ, yọ o were Jihova inọ o wo oghẹrẹ Ọmọ otiọye na. Okenọ Jesu ọ jọ otọakpọ, ọ raro kele ekwakwa-aghae Ọsẹ obọ odhiwu riẹ gbagba. O rrọ uvẹ-ọghọ ulogbo kẹ omai re ma roma kpotọ kẹ Kristi, Osu ọrọ Uvie obọ odhiwu nọ Ọghẹnẹ o ro mu.

Raro Kele Ekwakwa-Aghae Kristi

11. (a) Ono ma rẹ daoma raro kele? (b) Fikieme o mae rọ gwọlọ re ezae nọ e rrọ ukoko na a daoma raro kele Jesu?

11 Enọ e rrọ ukoko Ileleikristi na kpobi, maero kọ ezae na, a rẹ daoma gaga re a raro kele ekwakwa-aghae Kristi. Wọhọ epanọ ma ruẹ no na, Ebaibol e ta nọ: “Kristi họ ọ nọ o wo uzou [ọzae] kpobi.” Wọhọ epanọ Kristi ọ raro kele Ọghẹnẹ, Ọnọ o wuzou riẹ na, ere ezae Ileleikristi a rẹ daoma raro kele ọnọ o wuzou rai, koyehọ Kristi. Nọ Pọl ukọ na o kurẹriẹ no, nwanọ ere o ru. Ọ tuduhọ ibe Ileleikristi riẹ awọ nọ: “Wha rọ aro kele omẹ, wọhọ epanọ mẹ rọ aro kele Kristi.” (1 Kọr. 11:1) Yọ Pita ukọ na ọ ta nọ: “Nwanọ onana a se owhai ze, keme na Kristi ọ ruẹ uye kẹ owhai no re, o te fi oriruo họ-otọ kẹ owhai re wha rọ kpahe ithihi riẹ.” (1 Pita 2:21) Ẹjiroro ọfa jọ ọ riẹ nọ ezae a rẹ rọ raro kele Kristi. Ezae a re ro mu ekpako gbe idibo iruiruo. Wọhọ epanọ o jẹ were Jesu re ọ raro kele Jihova na, u fo re ezae Ileleikristi a rọ evawere raro kele oriruo Kristi re.

12, 13. Oghẹrẹ vẹ ekpako a re yeri kugbe igodẹ nọ a muhọ ai obọ na?

12 O rrọ ọgbahọ kẹ ekpako ukoko re a daoma jọ wọhọ Kristi. Pita ọ kẹ ekpako na uduotahawọ nana: “Wha sẹro uthuru Ọghẹnẹ nọ orọ owhai obọ, orọnọ ọgbahọ họ rekọ onọ uno eva ze, orọnọ rọ kẹ erere nọ o re fou omovuọ họ, rekọ iroro nọ e gba kiete. Orọnọ wha re ru oma oruoro [wọhọ] enọ-iwuzou otu nọ ọrọ otọ rai hi, rekọ wha rẹ jọ oriruo kẹ uthuru na.” (1 Pita 5:1-3) Ekpako Ileleikristi a rẹ dhuaro ho, yọ a rẹ lahiẹ hayo kienyẹ uthuru na ha. Evaọ aruorokele Kristi, a rẹ daoma dhesẹ uyoyou gbe ororokẹ, a vẹ jẹ rọ omaurokpotọ gbe ẹwo yeri kugbe igodẹ nọ a muhọ ai obọ na.

13 Enọ e be kobaro evaọ ukoko na a gba ha, yọ u fo re a vuhu onana mu ẹsikpobi. (Rom 3:23) Fikiere a rẹ daoma wuhrẹ kpahe Jesu jẹ raro kele uyoyou riẹ. U fo re a roro didi kpahe oghẹrẹ nọ Ọghẹnẹ avọ Kristi a bi yeri kugbe ahwo, a vẹ daoma raro kele ai. Pita ọ tuduhọ omai awọ nọ: “Whai kpobi a rehọ oma-urokpotọ gọẹgọ kẹ ohwo ohwo; keme ‘Ọghẹnẹ o re hrẹ obroma-oro, rekọ ọ vẹ rọ aruoriwo kẹ enọ e roma-kpotọ.’”—1 Pita 5:5.

14. Ẹvẹ ekpako ukoko a sae rọ rehọ ọghọ kẹ amọfa?

14 U fo re ekpako ukoko a dhesẹ emamọ uruemu evaọ oghẹrẹ nọ a re yeri kugbe uthuru Ọghẹnẹ. Ahwo Rom 12:10 o ta nọ: “Whai ohwo ọ rehọ uyoyou oniọvo you ohwo, whai ohwo ọ kẹ ohwo adhẹẹ.” Ekpako gbe idibo iruiruo a rẹ rehọ ọghọ kẹ amọfa. Wọhọ epanọ o rọ kẹ Ileleikristi kpobi na, ezae nana a rẹ ‘rehọ mẹ-ọvo-ọria hayo eheri ru oware ovo ho, rekọ a rẹ rọ omaurokpotọ roro amọfa rro vi oma rai.’ (Fil. 2:3) Enọ e be kobaro a re rri amọfa kpehru vi ae omarai. Nọ ezae nana nọ a ro mu na a te bi ru ere yọ a bi lele ohrẹ Pọl nọ o ta nọ: “Mai nọ erẹ gaga ma re [weri] kẹ . . . otunọ egatehe, orọnọ oma u re mu [omai] hi. Wha jo mai kohwo kohwo o ru ọrivẹ riẹ evawere kẹ ewoma riẹ re o ru ei ro. Keme Kristi ọ rọ awere kẹ omaobọ riẹ hẹ.”—Rom 15:1-3.

‘Wha Hai Tete Eyae Na’

15. Ẹvẹ ezae a re yeri kugbe eyae rai?

15 Roro kpahe ohrẹ nọ Pita ọ kẹ ezae nọ e rọo no. O kere nọ: “Whai ezae na ere re, wha rọ iroro lele eyae rai yeri, he tete aye na wọhọ oware ohẹhẹ.” (1 Pita 3:7) Re a tete ohwo u dhesẹ nọ a rẹ rọ ọghọ gbe adhẹẹ yeri kugbe ohwo na. Koyehọ who re roro kpahe ẹjiroro ohwo na jẹ rehọ iẹe ru iruo otẹrọnọ o nwane thọ họ, who ve je ru ẹgwọlọ riẹ kẹe. Ere u fo nọ ọzae o re yeri kugbe aye riẹ.

16. Didi unuovẹvẹ Ebaibol e rọ kẹ ezae kpahe etete eyae rai?

16 Okenọ Pita ọ ta kẹ ezae inọ a tete eyae rai, o fi unuovẹvẹ bae inọ: “Re elẹ nọ wha rẹ lẹ, oware ovo o se ai ba ebrudhe.” (1 Pita 3:7) Oyena u dhesẹ nọ oghẹrẹ nọ ọzae o bi yeri kugbe aye riẹ o rrọ Jihova oja gaga. Ọzae o gbe bi tete aye riẹ hẹ, elẹ riẹ e rẹ sai brudhe. Ofariẹ, okenọ ezae i te bi tete eyae rai, ẹsiẹe eyae na a rẹ mae rehọ adhẹẹ kẹ ezae rai.

17. Ẹvẹ u fo nọ ọzae o re you aye riẹ te?

17 Rọ kpahe uyoyou nọ ọzae o re wo kẹ aye riẹ, Ebaibol e kẹ ohrẹ nọ: “Ezae na i re you eyae rai wọhọ oma obọrai. . . . Keme ohwo ọvo o re mukpahe oma obọriẹ hẹ, rekọ ọ rẹ hẹ kuọ oma riẹ jẹ sẹro riẹ, wọhọ epanọ Kristi o ru [ukoko] na . . . Je owhai kohwo kohwo o you aye riẹ wọhọ oma obọriẹ.” (Ẹf. 5:28, 29, 33) Ẹvẹ u fo nọ ezae a re you eyae rai te? Pọl o kere nọ: “Whai ezae na, wha you eyae rai, wọhọ epanọ Kristi o you [ukoko] riẹ, ọ jẹ rehọ oma obọriẹ kẹe.” (Ẹf. 5:25) Ẹhẹ, u re no ọzae eva ze re o whu kẹ aye riẹ wọhọ epanọ Kristi o whu kẹ omai na. Nọ ọzae Oleleikristi o te tete aye riẹ ziezi, o rẹ jọ lọlọhọ kẹ aye na re ọ roma kpotọ kẹe.

18. Eme ọ rẹ sai fi obọ họ kẹ ezae wọ ewha-iruo rai evaọ orọo?

18 Kọ re ọzae o tete aye riẹ yọ oware nọ o ga hrọ? Ijo, Jihova ọ rẹ sae ta kẹ ezae re a ru oware nọ o ga vi ai hi. U te no ere no, idibo Jihova a rẹ sae yare ẹgba nọ ọ mae rro kpobi evaọ ehrugbakpọ na, koyehọ ẹzi ọfuafo Ọghẹnẹ. Jesu ọ ta nọ: “Whai enọ i yoma wha tẹ riẹ epanọ wha rẹ rọ emamọ eware kẹ emọ rai, kẹvẹ Ọsẹ obọ odhiwu rai ọ rẹ rehọ Ẹzi Ẹri kẹ enọ e yare riẹ te re?” (Luk 11:13) Ezae e sae jọ elẹ rai yare Jihova re ọ rehọ ẹkwoma ẹzi riẹ fi obọ họ kẹ ai yeri kugbe amọfa ziezi, te eyae rai.—Se Iruẹru Ikọ Na 5:32.

19. Eme ma te ta kpahe evaọ uzoẹme nọ o rrọ aro na?

19 Evaọ uzẹme, o rrọ owha-iruo ulogbo kẹ ezae na re a wuhrẹ epanọ a rẹ roma kpotọ kẹ Kristi jẹ raro kele udu-esuo riẹ. Kọ ẹvẹ kpahe eyae na, maero kọ eyae uwou-orọo? Uzoẹme nọ o rrọ aro na o te ta kpahe epanọ u fo inọ a re rri ẹkabọ rai evaọ ọruẹrẹfihotọ Jihova.

Kọ Whọ Kareghẹhọ?

• Ekwakwa-aghae Jesu vẹ ma rẹ raro kele?

• Oghẹrẹ vẹ ekpako na a re yeri kugbe uthuru na?

• Ẹvẹ ọzae o re yeri kugbe aye riẹ?

[Enọ Uwuhrẹ]

[Iwoho nọ e rrọ ẹwẹ-obe avọ 10]

Rọ ọghọ kẹ amọfa wọhọ epanọ Jesu o ru