Xeen tiʼ baʼax ku taasik

Xeen tu cuadroil baʼax ku taasik

Le bix k-múuchʼ meyajoʼ ku tsʼáaik nojbeʼenil tiʼ Dios

Le bix k-múuchʼ meyajoʼ ku tsʼáaik nojbeʼenil tiʼ Dios

Le bix k-múuchʼ meyajoʼ ku tsʼáaik nojbeʼenil tiʼ Dios

«Ilawileʼex a pʼáataleʼex nupaʼaneʼex mantatsʼ yéetel u yáantaj kiliʼich [muukʼ].» (EFE. 4:3)

1. ¿Bix úuchik u nojbeʼenkúuntaʼal Dios tumen le múuchʼulil yanchaj tu kaajil Éfeso teʼ yáax siglooʼ?

TEʼ YÁAX siglooʼ yanchaj upʼéel múuchʼulil jach tu tsʼáaj nojbeʼenil tiʼ Dios yoʼolal bix u múuchʼ meyaj le máaxoʼob yanoʼoboʼ. Lelaʼ letiʼe yanchaj tu kaajil Efesooʼ. Yaʼab tiʼ le sukuʼunoʼob yanoʼob kaʼachoʼ jach ayikʼaloʼob, yaan tak u palitsiloʼob, baʼaleʼ yaan tiʼ le sukuʼunoʼoboʼ palitsiloʼob, maʼ xaaneʼ jach óotsiloʼob (Efe. 6:5, 9). Tsʼoʼoleʼ yaan tiʼ le sukuʼunoʼob judíoʼoboʼ tu kʼaj óoltoʼob u jaajil le ka kʼaʼaytajnaj Pablo ich óoxpʼéel mes tu sinagogai le kaajoʼ, yaan xaaneʼ tiʼ uláakʼ kaaj u taaloʼob, ku adorarkoʼob Ártemis yéetel ku táakpajloʼob kaʼach tiʼ baʼaloʼob yaan yil yéetel j-meenil (Hch. 19:8, 19, 26). Leloʼ ku yeʼeskeʼ le u jaajil religionoʼ tu muchʼaj máakoʼob tiʼ jejeláas luʼumil. Pabloeʼ tu yaʼaleʼ leloʼ ku tsʼáaik nojbeʼenil tiʼ Jéeoba, le oʼolal tu yaʼalaj: «Tiʼ letiʼ túun ka tsʼaʼabak nojbeʼenil tu yoʼolal le múuchʼuliloʼ» (Efe. 3:21NM).

2. ¿Baʼax talmil joʼopʼ u yantal teʼ múuchʼulil yaan kaʼach tu kaajil Efesooʼ?

2 Baʼaleʼ yaan upʼéel baʼax beetik u talamtal u múuchʼ meyaj kaʼach le sukuʼunoʼoboʼ. Pabloeʼ tu yaʼalaj tiʼ le ancianoʼob yanoʼob teʼ múuchʼuliloʼ: «Bey xan ichileʼex yaan u líikʼil tsʼeʼetsʼek máakoʼob [bíin] u kaʼansoʼob tuusoʼob utiaʼal ka tsaypachtaʼakoʼob tumen le j-oksaj óoloʼoboʼ» (Hch. 20:30). Tsʼoʼoleʼ yaan jujuntúul tiʼ le sukuʼunoʼoboʼ maʼ u jach láaj pʼatoʼob le tuukul yantiʼ «le máaxoʼob maʼ tu yuʼubikoʼob u tʼaan Jajal Diosoʼ» (Efe. 2:2; 4:22).

Upʼéel carta ku yeʼesik unaj k-múuchʼ meyaj

3, 4. ¿Bix u yeʼesik u kʼaʼabéetil k-múuchʼ meyaj u cartai Efesoiloʼob?

3 Pabloeʼ u yojel tuláakal unaj u tsʼáaik u yóol utiaʼal u béeytal u múuchʼ meyaj máak. Yáanal u nuʼuktaj Dioseʼ tu tsʼíibtaj upʼéel carta tiʼ le efesoiloʼob utiaʼal u yeʼesik u kʼaʼananil u múuchʼ meyajoʼoboʼ. Teʼ cartaoʼ tu yeʼeseʼ Dioseʼ «yaan u nupik yáanal u páajtalil Cristoeʼ tuláakal baʼal» (Efe. 1:10). Tu ketaj xan le sukuʼunoʼob yéeyaʼanoʼob utiaʼal u binoʼob kaʼan yéetel u tuunichil upʼéel naj, tu yaʼalaj: «Le najoʼ beetaʼan jach maʼalob, yéetel táan u líikʼil tak ken kʼuchukeʼex béeytal jumpʼéel templo kʼubaʼan yéetel nupaʼan tiʼ Yuumtsil» (Efe. 2:20, 21). Tsʼoʼoleʼ tʼaanaj tiʼ le baʼax áantik le sukuʼunoʼob tiʼ uláakʼ kaajoʼob yéetel le judíoʼob utiaʼal ka múuchʼ meyajnakoʼoboʼ, tuláakloʼobeʼ Jéeoba tsʼaamil u kuxtaloʼob, letiʼeʼ «u taata k-Yuumtsil Jesucristo, tiʼ máax ku kʼamik u kʼaabaʼ tuláakal láakʼtsiloʼob teʼ kaʼanoʼ bey xan tiʼ le luʼumaʼ» (Efe. 3:5, 6, 14, 15).

4 Ken k-xok le capítulo 4 tiʼ Efesoiloʼoboʼ, yaan k-ilik baʼaxten jach kʼaʼabéet k-tsʼáaik k-óol utiaʼal u béeytal k-múuchʼ meyaj, bix u yáantkoʼon Jéeoba utiaʼal ka k-beete yéetel baʼax modosi jeʼel u yáantkoʼon utiaʼal maʼ u xuʼulul k-beetkeʼ. Utiaʼal k-naʼatik tubeel le xookaʼ, unaj k-yáax xokik tuláakal le capitulooʼ.

Baʼaxten ku talamtal u muchʼ meyaj máak

5. ¿Baʼaxten le angeloʼoboʼ ku béeytal u múuchʼ meyajtikoʼob Dios, baʼaleʼ baʼaxten ku talamtal tiʼ toʼon?

5 Pabloeʼ tu yaʼalaj tiʼ le sukuʼunoʼob yanoʼob Efesooʼ: «Ilawileʼex a pʼáataleʼex nupaʼaneʼex mantatsʼ yéetel u yáantaj kiliʼich [muukʼ]» (Efe. 4:3). Upʼéel baʼax jeʼel u yáantkoʼon k-naʼat baʼaxten unaj k-tsʼáaik k-óol múuchʼ meyajeʼ letiʼe k-tuukul tiʼ bix u múuchʼ meyaj le angeloʼoboʼ. U jaajileʼ mix máak upʼéeliliʼ bix u tuukul, mix le u millonesi angeloʼoboʼ (Dan. 7:10). Baʼaleʼ ku múuchʼ meyajtkoʼob Jéeoba. ¿Baʼaxten? Tumen ku yuʼubkoʼob yéetel ku beetkoʼob baʼax ku yaʼalik (xokaʼak Salmo 103:20, 21). Baʼaleʼ toʼoneʼ maas ku talamtaltoʼon k-múuchʼ meyaj, tumen kex yaʼab jatsʼuts modos yantoʼoneʼ, yaan xan toʼon modos maʼ maʼalobtakiʼ.

6. ¿Baʼax jeʼel u yáantkoʼon múuchʼ meyaj yéetel utúul sukuʼun ku beetik k-kʼuuxileʼ?

6 Tumen kʼebanoʼoneʼ, séeb u yantaltoʼon talmil ken múuchʼ meyajnakoʼon yéetel u maasil. Tuukulnakoʼon tiʼ kaʼatúul sukuʼun kʼaʼabéet u múuchʼ meyajoʼob, ¿baʼax jeʼel u yúuchul wa utúuleʼ maʼ séeb u pʼuʼujliʼ, baʼaleʼ maʼatech u séeb kʼuchul teʼ hora kʼaʼabéetoʼ, yéetel uláakʼoʼ ku kʼuchul teʼ hora kʼaʼabéetoʼ, baʼaleʼ séeb u pʼuʼujul? Maʼ xaaneʼ cada utúuleʼ maas ku beetik u cuentai le baʼax maʼ maʼalob ku beetik le uláakʼ utúuloʼ, baʼaleʼ maʼatech u yilik le baʼax ku beetik letiʼoʼ. ¿Baʼax unaj u beetik tu kaʼatúulal utiaʼal u béeytal u múuchʼ meyajoʼob? Letiʼe ka u beetoʼob le baʼaxoʼob tu yaʼalaj Pablooʼ. Ken k-xok le baʼax tu yaʼaloʼ, maʼalob ka k-il bix jeʼel u yáantik le kaʼatúul sukuʼunoʼobaʼ yéetel bix jeʼel u yáantkoʼon xaneʼ. Le apostoloʼ ku yaʼalik: «Kin kʼáat óoltikteʼex ka xíimbalnakeʼex maʼalob [...]. Kabalchajak a wóoleʼex yéetel eʼeseʼex suuk óolal; yanakteʼex chúukaʼan óolal; áantabaʼex xan ta baatsileʼex yéetel yaakunaj. Ilawileʼex a pʼáataleʼex nupaʼaneʼex mantatsʼ yéetel u yáantaj kiliʼich [muukʼ], tu yoʼolal le jeetsʼel óolal nupikeʼexoʼ» (Efe. 4:1-3).

7. ¿Baʼaxten unaj k-kanik múuchʼ meyaj yéetel le sukuʼunoʼob kex kʼebanoʼonoʼ?

7 Kex kʼebanoʼoneʼ, unaj k-kanik múuchʼ meyajt Jéeoba yéetel le sukuʼunoʼob teʼ múuchʼuliloʼ, tumen chéen tiʼ yaan máaxoʼob jach tu jaajil u yaabiltmoʼob Diosiʼ. Le Bibliaoʼ ku yaʼalik: «Yaan jumpʼéeliliʼ wíinklil, yéetel juntúuliliʼ kiliʼich [muukʼ], bey jeʼel bix tʼanaʼaneʼex tumen Jajal Dios utiaʼal jumpʼéeliliʼ alab óolal[eʼ]. Yaan juntúuliliʼ Yuumtsil, jumpʼéeliliʼ oksaj óolal, jumpʼéeliliʼ okjaʼ; juntúuliliʼ Jajal Dios u Taata tuláakal» (Efe. 4:4-6). Utiaʼal k-kʼamik u kiliʼich muukʼ yéetel u bendición Jéeobaeʼ kʼaʼabéet maʼ k-náachtal tiʼ u kaajal. Le oʼolal kex wa yaan utúul sukuʼun maʼ tu jach lúubul utsil toʼoneʼ, ¿tuʼux maas jeʼel k-bineʼ? Chéen ichil u kaajal Jéeoba jeʼel k-kʼamik le kuxtal minaʼan u xuuloʼ (Juan 6:68).

«Tu tsʼáaj siibaloʼob tiʼ máakoʼob» utiaʼal ka múuchʼ meyajnakoʼon

8. ¿Baʼax tu tsʼáaj Cristo utiaʼal u yáantkoʼon múuchʼ meyaj?

8 Pabloeʼ tu yaʼaleʼ utiaʼal ka múuchʼ meyajnakoʼon teʼ múuchʼuliloʼ, Jesuseʼ «tu tsʼáaj siibaloʼob tiʼ máakoʼob». Lelaʼ ku yeʼesik upʼéel baʼal suukaʼan u beetaʼal tumen le soldadoʼob úuchjeakiloʼ. Ken suunakoʼob tsʼoʼok u ganarkoʼob upʼéel baʼateleʼ, yaan kʼiineʼ ku taaskoʼob palitsiloʼob utiaʼal áantik u yatnoʼob tiʼ u meeyjul u yotochoʼob (Sal. 68:1, 12, 18). Jesús xaneʼ, úuchik u ganartik yóokʼol kaabeʼ, béeychaj u tiaʼalintik «máaxoʼob kʼalaʼanoʼob» wa palitsiloʼob, letiʼobeʼ ku meyajtikoʼob yéetel kiʼimak óolal (xokaʼak Efesoiloʼob 4:7, 8). ¿Baʼax meyajil u tsʼaamaj u beetoʼob? Pabloeʼ ku yaʼalik: «Tu tsʼáaj páajtaliloʼob tiʼ jujuntúul, tiʼ tsʼeʼetsʼekeʼ tu tsʼáaj ka u beet u apostoliloʼob, tiʼ uláakʼoʼobeʼ ka u beet u profetailoʼob, tiʼ uláakʼoʼobeʼ ka u [kʼaʼaytoʼob] le maʼalob péektsiloʼ, tiʼ uláakʼoʼobeʼ ka u beet u j-kanan tamaniloʼob yéetel u [j-]kaʼambesajiloʼob. Bey tu nuʼuktilak le máaxoʼob utiaʼaloʼoboʼ utiaʼal ka meyajnakoʼob, utiaʼal ka chʼíijik u wíinklil Cristo, tak ken kʼuchukoʼon [...] núupul tuláakaloʼon tiʼ oksaj óolal» (Efe. 4:11-13).

9. 1) ¿Bix u yáantkoʼon múuchʼ meyaj le «siibaloʼob tiʼ máakoʼob[oʼ]»? 2) ¿Baʼaxten tuláakloʼon unaj k-áantaj utiaʼal k-múuchʼ meyaj?

9 Le «siibaloʼob tiʼ máakoʼob» tu tsʼáajoʼ letiʼob kanáantik le sukuʼunoʼob teʼ múuchʼuliloʼ. Le oʼolaleʼ, ¿baʼax unaj u beetik utúul anciano wa ku yilik kaʼatúul sukuʼunoʼobeʼ mantatsʼ táan u ketkubaʼob? Kʼaʼabéet u tsolik u nuʼuktiʼob jumpáayil. Unaj u yaʼaliktiʼob «yéetel kabal óolal» ka u yutskíint u modosoʼob, lelaʼ jeʼel u yáantaj utiaʼal ka múuchʼ meyajnakoʼobeʼ (Gal. 5:26–6:1). Le «siibaloʼob tiʼ máakoʼob» xanoʼ ku kaʼansajoʼob, le oʼolal ku muʼukʼaʼankúuntikoʼob k-fe ken u yáantoʼonoʼob k-naʼat le baʼax ku kaʼansik le Bibliaoʼ. Beyoʼ ku yáantkoʼonoʼob múuchʼ meyaj yéetel ka yiijchajak k-tuukul. Pabloeʼ ku yaʼalikeʼ letiʼobeʼ ku yáantkoʼonoʼob «utiaʼal maʼ k-béeytal jeʼel bix paalaleʼ, máaxoʼob séebaʼan u kʼexik u tuukuloʼob yéetel ku jíiltaʼaloʼob tumen u yiikʼal jeʼel máakalmáak túumben kaʼansajileʼ, ku lúubuloʼob beyoʼ tiʼ le tuus ku beetikoʼob le j-táabsaj wíinikoʼob u kʼáat u bisoʼonoʼob tiʼ u bejiloʼob le kʼaasoʼ» (Efe. 4:13, 14). Baʼaleʼ tuláakloʼon unaj k-áantaj utiaʼal k-múuchʼ meyaj, jeʼex upʼéel wíinklil ku meyaj tuláakal baʼax yantiʼ utiaʼal u yutsileʼ (xokaʼak Efesoiloʼob 4:15, 16).

Unaj k-kʼexik k-modos

10. ¿Baʼax talmil jeʼel u taasik le núupkʼebanoʼ?

10 Teʼ versiculoʼob tsʼoʼok k-xokik tiʼ le capítulo 4 tiʼ Efesoiloʼoboʼ, Pabloeʼ tu yaʼaleʼ kʼaʼabéet u yeʼesaʼal yaabilaj utiaʼal u béeytal u múuchʼ meyaj tuláakal yéetel utiaʼal u yiijtal u tuukul máak. Tsʼoʼoleʼ ka joʼopʼ u tʼaan tiʼ baʼax kʼaʼabéet u beetik le máaxoʼob eʼesik yaabilajoʼ. Ku yaʼalikeʼ kʼaʼabéet k-náachkuntikba tiʼ le núupkʼebanoʼ bey xan tiʼ uláakʼ baʼaloʼob kʼaastak. Le apostoloʼ ku yaʼalik tiʼ le sukuʼunoʼoboʼ: «Maʼ a kuxtaleʼex jeʼel bix u kuxtaloʼob le máaxoʼob maʼ u kʼaj óoloʼob Jajal Diosoʼ». Le ka tu yaʼalaj le tʼaanoʼobaʼ «tsʼoʼok u minaʼantal u sublak[il]» le máakoʼoboʼ yéetel «tsʼoʼok u kʼubikubaʼob tiʼ kʼaas» (Efe. 4:17-19). Yoʼolal le baʼaxoʼob kʼaastak ku sen beetaʼal teʼ kʼiinoʼob xanaʼ jeʼel u talamtal u seguer k-múuchʼ meyajeʼ. Le núupkʼebanoʼ yaʼab u chʼaʼachiʼitaʼal utiaʼal u beetaʼal u cheʼej máak, ichil le kʼaayoʼoboʼ bey xan tiʼ le baʼaloʼob ku chaʼantaʼaloʼ. Yéetel yaʼab máakeʼ ku núupkʼebantal, yaneʼeʼ chéen letiʼ u yojel, yanoʼob xaneʼ tuláakal máak ojéeltmil. Baʼaleʼ maʼ u tuʼubultoʼoneʼ, wa ku joʼopʼol k-coquetear bey xan wa k-bisikba yéetel wa máax maʼ yéetel u tuukulil u tsʼoʼokol k-beeleʼ, jeʼel u beetik k-náachtal tiʼ Jéeoba bey xan tiʼ le múuchʼuliloʼ. ¿Baʼaxten? Tumen le baʼaloʼob beyaʼ jeʼel u bisik máak tiʼ núupkʼebaneʼ. Tsʼoʼoleʼ wa le máax ku coquetear tsʼokaʼan u beeloʼ, jeʼel u lúubul tiʼ núupkʼebaneʼ yéetel jeʼel u beetik u divorciarkubaʼob ka pʼáatak minaʼan u taata wa u maama le paalaloʼob utiaʼal nuʼuktikoʼoboʼ. Jeʼex túun k-ilkoʼ, le baʼaloʼob beyaʼ ku beetik u pʼatkuba máak. Le oʼolal Pabloeʼ ku seguer u yaʼalik: «Teʼexeʼ maʼ bey ta kanjileʼex tiʼ Cristoiʼ» (Efe. 4:20, 21).

11. ¿Baʼax ku yaʼalik le Biblia unaj k-beetkoʼ?

11 Pabloeʼ tu yaʼalaj xaneʼ unaj k-luʼsik t-tuukul tuláakal le baʼaloʼob jeʼel u beetik u xuʼulul k-múuchʼ meyajeʼ yéetel ka k-eʼes modos jeʼel u yáantkoʼon utiaʼal ka yanaktoʼon jeetsʼelil yéetel u maasileʼ. Tu yaʼalaj: «Xúumpʼatteʼex le úuchben wíinik tsʼoʼok u kʼastaloʼ, tusaʼan tumen a kʼaakʼas tsʼíibolaleʼex. Teʼexeʼ unaj a túumbenkunsaʼaleʼex tiʼ a [kuxtaleʼex] yéetel tiʼ a tuukuleʼex, yéetel a búukinteʼex le túumben wíinikoʼ beetaʼan jeʼel bix u kʼáat Jajal Dioseʼ yéetel ku chíikbesaʼal yéetel jumpʼéel kuxtal tu jaajil toj yéetel kiliʼich» (Efe. 4:22-24). Baʼaleʼ ¿bix jeʼel k-túumbenkunsik k-kuxtal yéetel k-tuukuleʼ? Letiʼe ka tuukulnakoʼon tiʼ le baʼaxoʼob k-kanik teʼ Bibliaoʼ bey xan tiʼ le baʼaxoʼob maʼalobtak ku beetik le sukuʼunoʼob úuch joʼopʼok u meyajtkoʼob Diosoʼ. Wa k-beetik tuláakal le ku páajtaleʼ, jeʼel u béeytal k-túumbenkunsik k-kuxtal «jeʼel bix u kʼáat Jajal Dioseʼ».

Unaj k-kʼexik bix k-tʼaan

12. ¿Bix u yáantaj le u yaʼalik máak u jaajiloʼ, yéetel baʼaxten yaan kʼiineʼ jeʼel u talamtal u pʼatik u tuus máakeʼ?

12 Utiaʼal ka béeyak u biskuba tuláakal ichil le familia yéetel ichil le múuchʼuliloʼ, unaj u yaʼalik máak u jaajil mantatsʼ. U yaʼalik máak yéetel yaabilaj baʼax ku tuklikeʼ ku yáantaj utiaʼal u biskuba yéetel u maasil (Juan 15:15). Baʼaleʼ ¿baʼax jeʼel u yúuchul wa k-ojéeltik táan k-tuʼusul tumen utúul máax jach k-yaabiltmeʼ? Maʼ xaaneʼ yaan u pʼáatal maʼ ken k-creert baʼax ku yaʼalik. Le oʼolal Pabloeʼ ku yaʼalikeʼ cada utúuleʼ «u yaʼal baʼal jaaj tiʼ u yéet máakil, tumen tuláakaloʼon táakpajaʼanoʼon tiʼ jumpʼéeliliʼ wíinklil» (Efe. 4:25). Yaan máaxeʼ talam u yilik u pʼatik u tuus, tumen desde tu chichnil suukaʼan u beetik. Baʼaleʼ Jéeobaeʼ ku kiʼimaktal u yóol ken u yil táan u beetik máak tuláakal le ku páajtal utiaʼal u pʼatik yéetel ku yáantik.

13. ¿Baʼax unaj k-beetik utiaʼal maʼ k-kʼaakʼastʼaan?

13 Jéeobaeʼ u kʼáat ka eʼesaʼak tsiikil yéetel ka múuchʼ meyajnak tuláakal teʼ múuchʼulil yéetel ichil le familiaoʼ, le oʼolal ku yaʼaliktoʼon: «Maʼ a waʼalikeʼex kʼaakʼastʼaanoʼob [...]. Xúumpʼatteʼex tuláakal kʼáajil óol, kʼuuxilil, pʼujaʼanil, awatil, poochʼilil, yéetel tuláakal u jejeláas kʼaasil» (Efe. 4:29, 31). Utiaʼal u xuʼulul u kʼaakʼastʼaan máakeʼ unaj u maas eʼesik tsiikil tiʼ u maasil. Jeʼex le íichamtsil ku tʼaan kʼaas tiʼ u yatnoʼ, unaj u yilik u yatan, jeʼex u yilaʼal le koʼoleloʼob tumen Jéeobaoʼ. Letiʼeʼ maʼatech u mixbaʼalkúuntikoʼob, le oʼolal u yéeymaj yaʼab tiʼ letiʼob utiaʼal ka gobernarnakoʼob yéetel Cristo teʼ kaʼanoʼ (Gal. 3:28; 1 Ped. 3:7). Le atantsil xan suukaʼan u tʼanik kʼaʼam u yíichameʼ, unaj u kʼexik bix u modos le ken u yil bix úuchik u controlarkuba Jesús le ka joʼopʼ u beetaʼal u muʼyajoʼ (1 Ped. 2:21-23).

14. ¿Baʼaxten maʼ unaj u séeb pʼuʼujul máakiʼ?

14 Uláakʼ upʼéel baʼal jach ku taasik talmileʼ letiʼe u jáan pʼuʼujul máakoʼ. Lelaʼ jeʼel u beetik u pʼektikuba tak le máaxoʼob jach maʼalob u biskubaʼob kaʼachoʼ. Bey jeʼex upʼéel kʼáakʼ séeb u nojochtal jach yaʼab baʼax jeʼel u tóokik yéetel ku kʼaskúuntikeʼ (Pro. 29:22). Kex yaan baʼax oʼolal k-pʼuʼujleʼ, unaj k-kanáantik maʼ u píit máan k-kʼuuxil, tumen jeʼel k-beetik u xuʼulul u biskuba t-éetel tak le máaxoʼob k-yaabiltmoʼ. Toʼon k-meyajtik Dioseʼ unaj k-perdonartik u maasil jach tu jaajil k-óol, unaj k-tuʼubsik le baʼax beetaʼabtoʼonoʼ yéetel maʼ k-kʼaʼajsik baʼaxoʼob úuch beetaʼaktoʼon (Sal. 37:8; 103:8, 9; Pro. 17:9). Pabloeʼ tu yaʼalaj tiʼ le efesoiloʼoboʼ: «Wa ka kʼuuxileʼexeʼ maʼ a kʼebantaleʼex; yéetel maʼ u pʼáatal bul kʼiin kʼuuxeʼex. Maʼ a tsʼáaikeʼex tuʼux u meyaj Kʼaasilbaʼal» (Efe. 4:26, 27). Le máax jach séeb u pʼuʼujuloʼ ku tsʼáaik tuʼux u beetik le Kʼaasilbaʼal le baʼax u kʼáatoʼ: u xuʼulul u biskuba le sukuʼunoʼob teʼ múuchʼuliloʼ.

15. ¿Baʼax jeʼel u yúuchul wa ku chʼaʼik máak baʼax maʼ u tiaʼaleʼ?

15 Uláakʼ baʼax ku yáantaj utiaʼal u múuchʼ meyaj máakeʼ letiʼe maʼ u chʼaʼik baʼax maʼ u tiaʼaloʼ. Le oʼolal Pabloeʼ tu yaʼalaj: «Le máax ku yookol kaʼachoʼ u pʼat u yookol» (Efe. 4:28). Ichil le máaxoʼob meyajtik Jéeobaoʼ maʼ saajkoʼob u yoklaʼaloʼob tumen utúul sukuʼuniʼ. Le oʼolal le máax ku chʼaʼik baʼax maʼ u tiaʼaleʼ ku xuʼulul u confiar máak tiʼ.

K-yaabilaj tiʼ Dioseʼ ku péekskoʼon múuchʼ meyaj

16. ¿Baʼax tʼaanil jeʼel u yáantkoʼon utiaʼal u seguer k-múuchʼ meyajeʼ?

16 U jaajileʼ toʼoneʼ k-múuchʼ meyaj tumen k-yaabiltmaj Jéeoba, le oʼolal tratartik u maasil yéetel yaabilaj. Tumen k-kʼáat k-tsʼáa u nib óolalil tiʼ Dios yoʼolal le utsil ku yeʼesiktoʼonoʼ, k-beetik le baʼax ku yaʼalikaʼ: «Aʼaleʼex tʼaanoʼob maʼalobtak, tʼaanoʼob ku yáantajoʼob utiaʼal u [líiʼsik u yóol máak] yéetel ku taasikoʼob utsil tiʼ máaxoʼob uʼuyik [...;] yanakteʼex yaakunaj yéetel chʼaʼa óotsilil ta baatsileʼex, yéetel [perdonartabaʼex] ta baatsileʼex jeʼel bix Jajal Dios tu [perdonarteʼex] tiʼ Cristoeʼ» (Efe. 4:29, 32). Jéeobaeʼ ku chʼaʼiktoʼon óotsil yéetel ku perdonarkoʼon, tumen u yojel kʼebanoʼon. ¿Máasaʼ bey xan unaj k-tratartik u maasiloʼ?

17. ¿Baʼax oʼolal unaj u seguer k-múuchʼ meyaj?

17 Le bix k-múuchʼ meyajoʼ ku tsʼáaik nojbeʼenil tiʼ Jéeoba. Le kiliʼich muukʼoʼ jejeláas bix u yáantkoʼon utiaʼal k-bisikba tubeel yéetel u maasil. Utiaʼal maʼ k-beetik u yaatal «u yóol u kiliʼich [muukʼ] Jajal Dios[eʼ]» unaj k-chaʼik u nuʼuktikoʼon (Efe. 4:30). Unaj k-kanáantik maʼ u xuʼulul k-múuchʼ meyaj yéetel le sukuʼunoʼoboʼ. Wa k-beetkeʼ maʼ chéen kun yantaltoʼon kiʼimak óolaliʼ, baʼaxeʼ yaan k-tsʼáaik nojbeʼenil tiʼ Jéeoba. Le oʼolal unaj k-beetik le baʼax ku yaʼalik le Bibliaaʼ: «Ilawileʼex a béeytaleʼex jeʼel bix [Dioseʼ]. Kuxleneʼex ich yaakunaj» (Efe. 5:1, 2).

¿Baʼax jeʼel k-aʼalikeʼ?

• ¿Baʼax modosiloʼob jeʼel u yáantkoʼon múuchʼ meyajeʼ?

• ¿Baʼaxoʼob unaj k-beetik utiaʼal k-múuchʼ meyaj teʼ múuchʼuliloʼ?

• ¿Baʼax tʼaaniloʼob jeʼel u yáantkoʼon múuchʼ meyajeʼ?

[U kʼáatchiʼiloʼob le xookoʼ]

[U tsolajil le oochel teʼ táan juʼun 17]

Yaʼab máakoʼob tiʼ jejeláas luʼumiloʼobeʼ táan u múuchʼ meyajoʼob

[U tsolajil le oochel teʼ táan juʼun 18]

¿K-naʼatik wa baʼaxten maʼ unaj k-coqueteariʼ?