Co možná nevíte . . .

Proč se v 1. Korinťanům 10:25 říká „Jezte všechno, co se prodává na masném trhu“?

▪ Apoštol Pavel napsal: „Jezte všechno, co se prodává na masném trhu, a nedotazujte se kvůli svému svědomí.“ (1. Korinťanům 10:25) Odkud takové maso pocházelo?

V řeckých a římských chrámech bylo hlavním obřadem obětování zvířat, ale v průběhu obřadu nebylo všechno maso snědeno. Přebytečné maso se prodávalo na veřejných masných trzích. V knize Idol Meat in Corinth (Maso obětované modlám v Korintu) je uvedeno: „Ti, kdo měli obřady na starosti, . . . jsou v jiných kontextech označováni jako kuchaři a/nebo řezníci. Za porážení obětních zvířat jim byla přidělována část masa, ze kterého něco prodávali na trhu.“

Ne všechno maso na trhu tedy byly zbytky z náboženských obřadů. Při vykopávkách v Pompejích byly na masném trhu (latinsky macellum) nalezeny celé kostry ovcí. Podle odborníka Henryho J. Cadburyho to svědčí o tom, že „maso mohlo pocházet ze zvířete, které bylo prodáno živé na tržišti nebo které bylo poraženo na macellu nebo které bylo už předtím poraženo či obětováno v chrámu“.

Pavel ukázal, že křesťané se nepodílejí na pohanském uctívání, ale že si mohou koupit maso, které bylo předtím obětováno v chrámu, protože tento fakt sám o sobě maso neznečistil.

Proč byl mezi Židy a Samaritány v Ježíšově době rozkol?

▪ U Jana 4:9 čteme: „Židé se . . . nestýkají se Samaritány.“ Kořeny této separace zřejmě sahají až do doby, kdy Jeroboam zavedl v severním desetikmenném království Izraele modlářské uctívání. (1. Královská 12:26–30) Samaritáni pocházeli ze Samaří, hlavního města severního království. Časem začali být výrazem „Samaritáni“ označováni všichni obyvatelé severního království. Když v roce 740 př. n. l. deset kmenů podlehlo Asyřanům, dobyvatelé přemístili na celé toho území cizince nežidovského původu. Tito osadníci a místní obyvatelé uzavírali smíšená manželství, což zřejmě vedlo k tomu, že se uctívání, kterému se věnovali Samaritáni, ještě více znečistilo.

Když se Židé o staletí později vrátili ze zajetí v Babylóně, aby obnovili Jehovův chrám a městské zdi Jeruzaléma, Samaritáni se jim v tom snažili zabránit. (Ezra 4:1–23; Nehemjáš 4:1–8) Náboženská rivalita ještě zesílila, když asi ve čtvrtém století př. n. l. Samaritáni vybudovali svůj vlastní chrám na hoře Gerizim.

V Ježíšově době mělo označení „Samaritán“ spíše význam náboženský než místní a vztahovalo se na přívržence sekty, která byla v Samaří rozšířená. Samaritáni tehdy stále ještě uctívali na hoře Gerizim. Židé jimi pohrdali a jednali s nimi neuctivě. (Jan 4:20–22; 8:48)

[Obrázek na straně 12]

Keramický podnos zobrazující obětování zvířete, 6. století př. n. l.

[Podpisek]

Musée du Louvre, Paris

[Obrázek na straně 12]

Jeroboam zavedl pohanské uctívání