Přejít k článku

Přejít na obsah

Žili lidé v biblických dobách opravdu tak dlouho?

Žili lidé v biblických dobách opravdu tak dlouho?

Žili lidé v biblických dobách opravdu tak dlouho?

JEANNE LOUISE CALMENTOVÁ zemřela 4. srpna 1997 ve svém rodném městě na jihovýchodě Francie. Bylo jí úctyhodných 122 let.

Díky pokrokům ve vědě, zdravotní péči a jiných oborech se dnes lidé dožívají vyššího věku než dříve. Přesto je jen málo těch, kdo překonají hranici sto let. O dlouhověkých lidech se proto někdy dozvídáme ze sdělovacích prostředků, jako to bylo v případě paní Calmentové.

Bible vypráví o jednotlivcích ze starověku, kteří žili mnohem déle, někteří téměř tisíc let. Je to pravda? Dá se tomu věřit? Žili lidé v biblických dobách skutečně tak dlouho? A má to pro nás dnes nějaký význam?

Lidé, kteří žili dlouho

V biblické knize První Mojžíšova je uvedeno sedm mužů, kteří se dožili více než 900 let. Všichni se narodili před potopou v Noemových dnech. Byli to Adam, Set, Enoš, Kenan, Jared, Metuzalém a Noe. (1. Mojžíšova 5:5–27; 9:29) Většina lidí je sice nezná, ale všichni patřili k prvním deseti generacím v lidské historii. Známý je především Metuzalém, protože ten žil nejdéle — rekordních 969 let!

Bible se zmiňuje nejméně o dalších 25 mužích, kteří žili výrazně déle, než je běžné v dnešní době. Někteří z nich se dožili 300, 400, 700 i více let. (1. Mojžíšova 5:28–31; 11:10–25) Mnozí lidé si však myslí, že biblické zprávy o těchto dlouhověkých jednotlivcích jsou pouhé mýty. Je tento názor správný?

Mýty, nebo spolehlivé zprávy?

Podle jednoho dokumentu, který vydal německý Institut Maxe Plancka pro demografický výzkum, odborníci potvrdili věk již zmíněné paní Calmentové pomocí jejích „prostých, ověřitelných výroků“, které shromáždili. Tyto výroky se týkaly jí samotné nebo jejích příbuzných a souvisely s konkrétními událostmi, k nimž došlo v určité době. To, co řekla, se pak porovnalo s občanskými, notářskými a církevními záznamy a také s novinovými články a údaji ze sčítání lidu. Je zajímavé, že ačkoli nebylo možné ověřit naprosto každou podrobnost, přímé i nepřímé dostupné doklady umožnily potvrdit její věk.

A jak je to se zprávami obsaženými v Bibli? Prokázalo se, že jsou spolehlivé? Bezesporu ano. Ačkoli ne všechny detaily byly potvrzeny dostupnými světskými zdroji, doklady ukazují, že biblická zpráva je spolehlivá, a to z historického, vědeckého i chronologického hlediska. * To není nijak překvapivé, protože samotná Bible uvádí: „Bůh mluví pravdu, i když každý jiný je lhář.“ (Římanům 3:4, Contemporary English Version) Bible je ‚inspirována Bohem‘, takže v ní nemohou být žádné výmysly. (2. Timoteovi 3:16)

Mojžíše, kterého Jehova Bůh vedl k napsání Pentateuchu neboli prvních pěti biblických knih, je třeba zařadit mezi nejvlivnější a nejuznávanější osoby v dějinách. Židé ho pokládají za největšího ze všech svých učitelů. Muslimové ho řadí ke svým největším prorokům. A křesťané ho uznávají jako předchůdce Ježíše Krista. Bylo by rozumné dojít k závěru, že spisy této důležité historické osobnosti nejsou věrohodné?

Počítal se čas jinak?

Někteří lidé tvrdí, že v té době se čas počítal jinak a že to, čemu se říkalo rok, byl ve skutečnosti měsíc. Avšak ze zkoumání záznamu v První Mojžíšově jasně vyplývá, že tehdejší lidé měli o čase stejnou představu jako my dnes. Podívejme se na dva příklady. Ve zprávě o potopě čteme, že prudký liják začal „v šestistém roce Noemova života, ve druhém měsíci, sedmnáctého dne měsíce“. Zpráva dále říká, že vody pokrývaly zemi 150 dnů a že „v sedmém měsíci, sedmnáctého dne měsíce, archa spočinula na horách Ararat“. (1. Mojžíšova 7:11, 24; 8:4) A tak období pěti měsíců — od sedmnáctého dne druhého měsíce do sedmnáctého dne sedmého měsíce stejného roku — je podle biblické zprávy 150 dní. Tvrzení, že rok byl ve skutečnosti měsíc, je tedy naprosto neopodstatněné.

Uvažujme o druhém příkladu. Podle 1. Mojžíšovy 5:15–18 se Mahalalel stal otcem syna ve svých 65 letech a potom žil ještě 830 let. Zemřel tedy ve věku 895 let. Jeho vnuk Enoch se také stal otcem v 65 letech. (1. Mojžíšova 5:21) Kdyby jeden rok skutečně trval jeden měsíc, pak by se tito muži stali rodiči v pouhých pěti letech. Dávalo by to smysl?

Také archeologie dokládá spolehlivost biblické zprávy o dlouhověkých lidech. O patriarchovi Abrahamovi Bible říká, že pocházel z města Ur, že později bydlel v Charanu a pak na území Kanaánu a že bojoval s Kedorlaomerem, králem Elamu, a porazil ho. (1. Mojžíšova 11:31; 12:5; 14:13–17) Archeologické objevy existenci těchto míst a osob potvrzují. Archeologie nám také pomáhá lépe rozumět geografii zemí a zvykům lidí, o kterých je zmínka v souvislosti s Abrahamem. Jelikož jsou tyto biblické zprávy o Abrahamovi přesné, proč bychom neměli důvěřovat, že se tento muž dožil 175 let? (1. Mojžíšova 25:7)

Není tedy žádný důvod zpochybňovat biblické výroky o lidech, kteří se dožili neobvykle vysokého věku. Možná se ale ptáte: „Jaký význam má pro mě to, že mohli žít tak dlouho?“

Můžete žít déle, než si myslíte!

Mimořádná dlouhověkost lidí před potopou dokazuje, že lidské tělo má výjimečnou schopnost žít dlouho. Moderní technologie umožnila vědcům podrobněji zkoumat lidské tělo a jeho úžasnou stavbu, včetně schopnosti regenerace a hojení. Došli k závěru, že může žít nekonečně dlouho. Profesor medicíny Tom Kirkwood říká: „[Stárnutí] zůstává jednou z největších záhad lékařské vědy.“

Pro Jehovu Boha však stárnutí není žádnou záhadou ani neřešitelným problémem. Prvního muže, Adama, Jehova stvořil dokonalého a přál si, aby lidé žili věčně. Je smutné, že Adam se obrátil k Bohu zády. Výsledkem bylo, že zhřešil a stal se nedokonalým. Příčinu stárnutí, po které vědci pátrají, Bible vysvětluje takto: „Skrze jednoho člověka vstoupil do světa hřích a skrze hřích smrt, a tak se smrt rozšířila na všechny lidi, protože všichni zhřešili.“ (Římanům 5:12) To, že trpíme nemocemi, stárneme a nakonec umíráme, je výsledkem hříchu a nedokonalosti.

Náš milující Stvořitel však svůj záměr nezměnil. Dokázal to úžasným způsobem, když opatřil výkupní oběť svého Syna, Ježíše Krista, která otevřela cestu k dokonalosti a věčnému životu. Bible říká: „Právě jako v Adamovi všichni umírají, tak i v Kristu budou všichni oživeni.“ (1. Korinťanům 15:22) Lidé před potopou byli blíž k dokonalosti, a proto žili mnohem déle než my dnes. My jsme však blíž k době, kdy se splní Boží slib. Všechny stopy hříchu a nedokonalosti budou brzy odstraněny a nebude stárnutí ani smrt. (Izajáš 33:24; Titovi 1:2)

Jak můžete něco tak dobrého získat? Nedomnívejte se, že to, co Bůh slíbil, je pouhým snem. Ježíš řekl: „Kdo slyší mé slovo a věří tomu, kdo mě poslal, má věčný život.“ (Jan 5:24) Poznávejte tedy Bibli a žijte podle toho. Pokud to budete dělat, budete si ‚jako poklad bezpečně chovat znamenitý základ pro budoucnost, abyste se pevně chopili skutečného života,‘ jak to napsal apoštol Pavel. (1. Timoteovi 6:19) Můžete si být jisti, že Bůh, který umožnil lidem v biblických dobách žít tak dlouho, může vám zajistit věčný život.

[Poznámka pod čarou]

^ 10. odst. Více informací najdete v knize Bible — Slovo Boží, nebo lidské? Vydali ji svědkové Jehovovi.

[Graf na straně 12]

(Úplný, upravený text — viz publikaci)

1000*

969* METUZALÉM

950* NOE

930* ADAM

900*

800*

700*

600*

500*

400*

300*

200*

100* DNEŠNÍ ČLOVĚK

*VĚK