Přejít k článku

Přejít na obsah

Zpívejme Jehovovi!

Zpívejme Jehovovi!

Zpívejme Jehovovi!

„Budu hrát melodie svému Bohu, dokud jsem.“ (ŽALM 146:2)

1. Co Davida podnítilo k tomu, aby složil některé ze svých žalmů?

V MLÁDÍ David trávil nespočetné množství hodin na pastvinách nedaleko Betléma, kde se staral o stáda svého otce. Během té doby měl možnost pozorovat Jehovova úžasná stvořitelská díla — hvězdnou oblohu, „zvířata širého pole“ a „nebeské ptáky“. To, co viděl, na něj silně působilo, a tak složil dojemné písně ke chvále Stvořitele těchto nádherných věcí. Mnohé z Davidových písní nacházíme v biblické knize Žalmy. * (Přečti Žalm 8:3, 4, 7–9.)

2. (a) Jaký účinek může na člověka mít hudba? Uveď příklad. (b) Co se o Davidově vztahu k Jehovovi dozvídáme ze Žalmu 34:7, 8 a 139:2–8?

2 Zřejmě už tehdy se z Davida stal vynikající hudebník. Získal takovou pověst, že byl dokonce pozván, aby hrál na harfu před králem Saulem. (Přísl. 22:29) Kvalitní hudba často působí na člověka uklidňujícím dojmem a právě takový vliv měla Davidova hra na rozrušeného krále. Kdykoli vzal David do rukou svůj hudební nástroj, „Saulovi se ulevilo a bylo mu dobře“. (1. Sam. 16:23) Písně tohoto bohabojného hudebníka přetrvaly až dodnes. I po více než 3 000 letech od Davidova narození nalézají v jeho žalmech útěchu a naději miliony lidí, kteří pocházejí z nejrůznějšího prostředí a žijí ve všech částech světa. (2. Par. 7:6; přečti Žalm 34:7, 8; 139:2–8; Amos 6:5)

Hudba má v pravém uctívání významné místo

3, 4. Jaké místo získala hudba v pravém uctívání v Davidových dnech?

3 David byl talentovaným hudebníkem a své nadání využil tím nejlepším způsobem — ke chvále Jehovy. Poté, co se stal izraelským králem, postaral se o to, aby k službám ve svatostánku patřila i nádherná hudba. Později bylo 4 000 Levitů — tedy více než desetina těch, kteří se účastnili služeb v chrámu — určeno k tomu, aby „vzdávali chválu“. O 288 z nich je napsáno, že byli „znalci“ a byli „cvičenými v písni Jehovovi“. (1. Par. 23:3, 5; 25:7)

4 Mnohé z písní, které Levité hráli a zpívali, složil sám David. Být u toho, když se zpívaly Davidovy žalmy, muselo být pro všechny přítomné Izraelity nezapomenutelným zážitkem. Když pak byla do Jeruzaléma přinesena truhla smlouvy, „David . . . řekl velitelům Levitů, aby rozmístili své bratry zpěváky s nástroji písně, strunnými nástroji a harfami a činely, aby nahlas hráli a způsobili, že bude stoupat zvuk radování“. (1. Par. 15:16)

5, 6. (a) Proč se hudbě za doby krále Davida věnovala tak velká pozornost? (b) Z čeho poznáváme, že ve starověkém Izraeli hudba měla při uctívání důležité místo?

5 Proč se hudbě za doby krále Davida věnovala tak velká pozornost? Bylo to jen kvůli tomu, že sám král byl dobrým hudebníkem? Ne, mělo to jiný důvod. Ten byl odhalen o staletí později, když spravedlivý král Ezekjáš obnovil chrámové služby. Ve 2. Paralipomenon 29:25 čteme: „[Ezekjáš] rozmístil Levity u Jehovova domu s činely, se strunnými nástroji a s harfami, podle přikázání Davida a králova vizionáře Gada a proroka Natana, neboť to přikázání bylo z Jehovovy ruky prostřednictvím jeho proroků.“

6 Byl to tedy Jehova, kdo prostřednictvím proroků nařídil svým ctitelům, aby ho chválili písní. Zpěváci z kněžského kmene byli dokonce osvobozeni od služeb, které se od Levitů vyžadovaly, aby měli dostatek času na skládání písní a pravděpodobně i na jejich nacvičování. (1. Par. 9:33)

7, 8. Když zpíváme naše písně, čeho si Jehova všímá především?

7 Možná si říkáš, že pokud jde o zpívání, tak bys k těm 288 ‚znalcům‘ určitě nepatřil. Ne všichni levitští hudebníci však byli zkušení. Podle 1. Paralipomenon 25:8 mezi nimi byli i ‚ti, kdo se učili‘. Za zmínku také stojí, že velmi dobří hudebníci a zpěváci byli určitě i v ostatních izraelských kmenech, ale Jehova určil, že hudbu budou mít na starosti Levité. Můžeme si být jisti, že všichni věrní Levité — ať už „znalci“, nebo ti, ‚kdo se učili‘ — plnili své pověření, jak nejlépe uměli.

8 David hudbu miloval a sám byl skvělým hudebníkem. A co my? Je rozhodující, jaké máme hudební nadání, když chceme zpěvem chválit Jehovu? David v Žalmu 33:3 napsal: „Hrajte co nejlépe na struny spolu s radostným křikem.“ Co z těchto slov vyplývá? Pro Jehovu je nejdůležitější to, zda se ho snažíme chválit „co nejlépe“.

Hudba v době Šalomouna, v prvním století a dnes

9. Popiš, co bys asi viděl a slyšel, kdybys byl při zasvěcení chrámu v Šalomounově době.

9 Hudba měla důležitou roli v pravém uctívání také za vlády krále Šalomouna. Například zasvěcení chrámu se účastnil impozantní sbor hudebníků. Jen těch, kdo troubili na trubky, bylo 120. (Přečti 2. Paralipomenon 5:12.) Bible říká, že „trubači [kteří všichni patřili ke kněžím] a zpěváci jako jeden způsobili, že bylo slyšet jeden zvuk v chvále a děkování Jehovovi, . . . ‚neboť je dobrý, vždyť jeho milující laskavost je na neurčitý čas‘“. Jakmile se rozezněly tóny této radostné hudby, „dům [se] naplnil oblakem“, který byl projevem Jehovova schválení. Když se harmonicky spojily hlasy tisíců zpěváků se zvukem všech trubek, musel to být úžasný a bázeň vzbuzující zážitek. (2. Par. 5:13)

10, 11. Jak víme, že hudba patřila k pravému uctívání v prvním století?

10 Hudbě se při svém uctívání věnovali i první křesťané. Nescházeli se samozřejmě ve svatostánku nebo v chrámu, ale v soukromých domech. Kvůli pronásledování a jiným obtížím se shromáždění často konala za nepříznivých okolností. I tito Boží služebníci však chválili Boha písní.

11 Apoštol Pavel své spolukřesťany v Kolosech vybízel: „Napomínejte jeden druhého žalmy, chválami Boha, duchovními písněmi s milostivostí.“ (Kol. 3:16) Poté, co Pavel a Silas byli uvrženi do vězení, se „modlili a chválili Boha písní“, přestože neměli žádný zpěvník. (Sk. 16:25) Kdyby ses do vězení dostal ty, kolik našich písní bys byl schopen zpívat zpaměti?

12. Jak můžeme dávat najevo ocenění pro naše písně?

12 Vzhledem k tomu, že hudba má v pravém uctívání tak významné místo, každý z nás by si měl položit otázky: Oceňuji naše písně tak, jak si to zaslouží? Dělám všechno pro to, abych na shromážděních a sjezdech byl včas a spolu s ostatními zpíval úvodní píseň? Zapojuji do zpěvu i své city? Vedu své děti k tomu, aby píseň mezi teokratickou školou a služebním shromážděním nebo mezi přednáškou a studiem Strážné věže nevnímaly jako přestávku, kdy se automaticky zvednou a půjdou se například trochu protáhnout? Zpěv je součástí našeho uctívání. Ať už jsme tedy „znalci“, nebo ‚těmi, kdo se učí‘, každý z nás by měl připojit svůj hlas ke chvále Jehovy. (Srovnej s 2. Korinťanům 8:12.)

Změny v proudu času

13, 14. K čemu může vést to, když na shromáždění zpíváme ze srdce? Uveď příklad.

13 Před více než sto lety byl v Sionské Strážné věži uveden jeden z důvodů, proč jsou naše písně tak důležité. Psalo se tam: „Zpěv pravdy je dobrým způsobem, jak se tato dostane do srdce a do mysli Božího lidu.“ Slova našich písní jsou často založena na biblických verších. Naučit se alespoň některé písně zpaměti je výborný způsob, jak si pravdu vštípit hlouběji do srdce. Navíc na lidi, kteří na shromáždění přijdou poprvé, často hluboce zapůsobí právě nadšený zpěv.

14 Jednoho večera roku 1869 se Charles T. Russell vracel domů z práce, když zaslechl zpěv, který vycházel ze suterénního sálu. Mladý Charles právě procházel životním obdobím, kdy vážně pochyboval o tom, zda někdy najde pravdu o Bohu. Říkal si, že když už nemůže lidem pomáhat duchovně, začne vydělávat více peněz, aby mohl lidem pomáhat alespoň hmotně. Ten večer vstoupil do zaprášeného a tmavého sálu, kde se právě konala bohoslužba. Posadil se a naslouchal. Později napsal, že výklad Písma, který tehdy slyšel, „dokázal díky Bohu znovu upevnit [jeho] kolísající víru v božskou inspiraci Bible“. Všiml sis, že tím, co bratra Russella přivedlo na shromáždění, byl právě zpěv?

15. Například jaké úpravy v našem porozumění byly důvodem pro nový zpěvník?

15 V průběhu času se naše porozumění biblické pravdě zpřesňuje. Přísloví 4:18 říkají: „Stezka spravedlivých je jako jasné světlo, které svítí více a více, dokud nebude pevně založen den.“ Přibývající světlo má vliv i na slova našich písní. Během uplynulých 25 let svědkové Jehovovi v mnoha zemích s radostí používali zpěvník Chvalte Jehovu zpěvem. * Od doby, kdy byl tento zpěvník vydán, jsme díky jasnějšímu světlu některým pravdám z Bible porozuměli lépe, a tak se určité výrazy v textech písní staly zastaralými. Například již nemluvíme o novém pořádku, ale o novém světě. Také už neříkáme, že Jehovovo jméno bude ospravedlněno, ale posvěceno. Z naukového hlediska tedy bylo třeba zpěvník aktualizovat.

16. Jak díky novému zpěvníku můžeme jednat v souladu s vybídkou apoštola Pavla v Efezanům 5:19?

16 Z tohoto i z jiných důvodů vedoucí sbor schválil vydání nového zpěvníku s názvem Zpívejme Jehovovi, který obsahuje 135 písní. Vzhledem k tomu, že písní je nyní méně, možná pro nás bude snadnější zapamatovat si slova alespoň některých z nich. To je v souladu s vybídkou apoštola Pavla, která je zapsaná v Efezanům 5:19. (Přečti.)

Dávejme najevo své ocenění

17. Co nám může pomoci, abychom se nestyděli zpívat?

17 Mělo by nám v našem zpěvu na křesťanských shromážděních bránit to, že se zpívat stydíme? Zkus se na to podívat takhle: Ve svých slovech „všichni . . . mnohokrát klopýtáme“. (Jak. 3:2) Přesto nám to nebrání v tom, abychom Jehovu svými slovy chválili ve službě dům od domu. Mělo by nám snad to, že se za svůj zpěv stydíme, bránit v tom, abychom chválili Boha písní? Jehova je ten, „kdo ustanovil člověku ústa“, a tak ho těší, když svůj hlas pozvedáme k jeho chvále. (2. Mojž. 4:11)

18. Co můžeš udělat pro to, aby ses písně naučil?

18 Kompaktní disky s názvem Zpívejme Jehovovi — Sborový zpěv jsou k dispozici v mnoha jazycích. Obsahují nádherný sborový zpěv s orchestrálním doprovodem. Poslech těchto hudebních nahrávek je velmi příjemný. Pokud si je posloucháš pravidelně, je to dobrý způsob, jak se naučit slova alespoň některých nových písní. Pomocí je i to, že texty obsahují myšlenky, které jsou nám známé, a díky tomu je snadnější si je zapamatovat. Co kdyby ses při poslechu nahrávky ke zpěvu připojil? Pokud se s melodií i textem našich písní dobře seznámíš už doma, bezpochyby budeš zpívat s větší jistotou v sále Království.

19. Jak se připravují orchestrální skladby pro naše sjezdy?

19 Nasloucháš orchestrálním skladbám, které se hrají na našich sjezdech? Je snadné brát je jako samozřejmost. Za jejich přípravou se však skrývá mnoho úsilí. Poté, co jsou vybrány konkrétní písně, je potřeba napsat notové osnovy pro 64členný orchestr. Hudebníci pak tráví množství hodin studiem a nacvičováním. Nakonec všichni přijedou do betelu v Pattersonu ve státě New York, kde ve studiu hudbu společně nazkoušejí a nahrají. Deset z nich žije mimo Spojené státy. Podílet se na přípravě působivé hudby pro naše sjezdy všichni členové orchestru považují za nesmírnou výsadu. Jak můžeš dát najevo, že si úsilí těchto bratrů a sester vážíš? Když předsedající na sjezdu vybídne, aby se všichni posadili na svá místa, udělej to a zaposlouchej se do hudby, která pro nás byla s láskou připravena.

20. Co je tvým cílem?

20 Jehova pozorně naslouchá, když zpíváme písně k jeho chvále. Jsou pro něj důležité. Kdykoli se tedy sejdeme, abychom ho uctívali, a s nadšením zpíváme, rozradostňujeme jeho srdce. Ať už jsme „znalci“, nebo ‚těmi, kdo se učí‘, zpívejme Jehovovi! (Žalm 104:33)

[Poznámky pod čarou]

^ 1. odst. Je zajímavé, že deset století po Davidově smrti andělé chválili Boha, když oznámili narození Mesiáše pastýřům, kteří dohlíželi na svá stáda nedaleko Betléma. (Luk. 2:4, 8, 13, 14)

^ 15. odst. Zpěvník, který obsahoval všech 225 písní, byl k dispozici ve více než 100 jazycích.

Co myslíš?

• Které biblické příklady ukazují, že hudba má významnou úlohu v pravém uctívání?

• Jakou spojitost vidíš mezi Ježíšovým přikázáním u Matouše 22:37 a zpěvem našich písní?

• Jakými způsoby můžeš dávat najevo ocenění pro naše písně?

[Studijní otázky]

[Obrázek na straně 23]

Vedeš své děti k tomu, aby během písně zbytečně neodcházely?

[Obrázek na straně 24]

Učíš se doma slova nových písní?