Přejít k článku

Přejít na obsah

„Obměkčoval obličej Jehovy“

„Obměkčoval obličej Jehovy“

Poznejte Boží osobnost

„Obměkčoval obličej Jehovy“

„MĚL jsem pocit, že jsem naprosto bezcenný,“ řekl jeden muž, který se v minulosti přestal řídit biblickými zásadami, k nimž byl veden od dětství. Za nějaký čas začal dělat kroky k tomu, aby svůj život změnil, ale obával se, že mu Bůh nikdy neodpustí. Tento kajícný hříšník však získal naději na základě biblické zprávy o Manassem, která je zaznamenána ve 2. Paralipomenon 33:1–17. Pokud jste se někdy kvůli svým minulým hříchům cítili bezcenní, můžete z Manasseho příběhu získat útěchu i vy.

Manasse byl vychován ve zbožné rodině. Jeho otec, Ezekjáš, byl jedním z nejvýznačnějších judských králů. Manasse se narodil asi tři roky potom, co Bůh zázračně prodloužil život jeho otce. (2. Královská 20:1–11) Ezekjáš bezpochyby považoval svého syna za dar, který dostal díky Božímu milosrdenství, a snažil se vštípit mu lásku k čistému uctívání. Ale děti zbožných rodičů nejdou vždy v jejich stopách. Tak tomu bylo i v případě Manasseho.

Manassemu nebylo víc než dvanáct let, když mu otec zemřel. Je smutné, že Manasse „přistoupil k tomu, aby činil to, co bylo špatné v Jehovových očích“. (verše 1, 2) Byl snad mladý král pod vlivem rádců, kteří si pravého uctívání nevážili? Bible o tom nemluví. Říká nám však, že hluboce zabředl do modlářství a dopouštěl se krutostí. Vystavěl oltáře falešným bohům, obětoval své vlastní syny, provozoval spiritismus a do Jehovova chrámu v Jeruzalémě dal vyřezávanou sochu. Tvrdošíjně odmítal řídit se opakovanými výstrahami od Jehovy — Boha, který zázrakem umožnil jeho narození. (verše 3–10)

Nakonec Jehova připustil, aby byl Manasse odveden v okovech do Babylóna. Ve vyhnanství měl příležitost uvažovat o svém jednání. Uvědomil si nyní, že jeho bezmocné neživé modly ho nedokázaly ochránit? Uvažoval o věcech, které se v dětství učil od svého zbožného otce? Ať to bylo jakkoli, Manasse se v srdci změnil. Zpráva říká: „Obměkčoval obličej Jehovy, svého Boha, a stále se velice pokořoval. . . . A stále se k němu modlil.“ (verše 12, 13) Mohl však muž, který se dopouštěl tak hrozných hříchů, skutečně získat Boží odpuštění?

To, že Manasse činil upřímné pokání, na Jehovu zapůsobilo. Bůh slyšel jeho úpěnlivé prosby o milosrdenství „a navrátil ho do Jeruzaléma k jeho kralování“. (verš 13) Na důkaz pokání se pak Manasse ze všech sil snažil své špatné jednání napravit. Očistil říši od modlářství a vybízel svůj lid, „aby sloužil Jehovovi“. (verše 15–17)

Pokud máte pocit, že kvůli svým minulým hříchům nejste hodni toho, aby vám Bůh odpustil, můžete z Manasseho příkladu načerpat povzbuzení. Tato zpráva je obsažena v Božím inspirovaném Slově. (Římanům 15:4) Jehova nepochybně chce, abyste věděli, že je „přichystaný odpouštět“. (Žalm 86:5) Nezáleží mu především na tom, jaký hřích byl spáchán, ale na tom, jaké je hříšníkovo srdce. Hříšník, který se modlí s kajícným srdcem, který opouští své nesprávné jednání a který se odhodlaně snaží dělat to, co je správné, může podobně jako Manasse ‚obměkčit Jehovův obličej‘. (Izajáš 1:18; 55:6, 7)

Doporučené čtení Bible na leden:

2. Paralipomenon 29Ezra 10