Opravdu Ježíš zemřel na kříži?

„KŘÍŽ je nejznámějším symbolem křesťanství,“ uvádí jedna encyklopedie. Mnohé náboženské obrazy a umělecká díla znázorňují Ježíše přibitého na kříži. Proč je v křesťanstvu tento symbol tak rozšířený? Opravdu Ježíš zemřel na kříži?

Mnozí lidé říkají, že odpověď se dá najít v Bibli. Například Ekumenický překlad uvádí, že při Ježíšově popravě ho kolemjdoucí uráželi a vyzývali ho: „Sestup s kříže!“ (Matouš 27:40, 42) V mnoha jiných biblických překladech je to vyjádřeno podobně. O Šimonovi z Kyréné Český studijní překlad říká, že ho vojáci přinutili, „aby vzal jeho kříž“. (Marek 15:21) V těchto verších je slovo kříž přeloženo z řeckého slova staurosʹ. Je tento překlad opodstatněný? Jaký je význam slova staurosʹ?

Byl to kříž?

Podle vyjádření znalce řečtiny W. E. Vinea staurosʹ „označuje hlavně vzpřímený trám nebo kůl. Na takové kůly přibíjeli zločince, kteří byli popraveni. Jak podstatné jméno, tak i sloveso stauroō, připevnit na kůl nebo trám, neměly původně nic společného s církevní formou kříže vytvořeného z dvou břeven.“

Dílo The Imperial Bible-Dictionary uvádí, že slovo staurosʹ „správně označovalo kůl, svislou tyč nebo sloupek, na které mohlo být zavěšeno cokoli nebo kterých bylo možno použít k oplocení pozemku“. Slovník pokračuje: „Zdá se, že i mezi Římany byl crux (z něhož je odvozen náš kříž) původně svislý kůl.“ Není tedy překvapující, že The Catholic Encyclopedia říká: „V každém případě je jisté, že kříž byl původně obyčejný svislý kůl, na horním konci zašpičatěný.“

Pro popravčí nástroj, na němž byl Ježíš usmrcen, používali pisatelé Bible ještě jiné řecké slovo, xyʹlon. Dílo A Critical Lexicon and Concordance to the English and Greek New Testament definuje xyʹlon jako „kus dřeva, dřevěný kůl“. Dále se zde uvádí, že stejně jako staurosʹ i xyʹlon „byl pouze vztyčený sloupek nebo kůl. O těch, které na něj Římané přibili, se tedy říkalo, že jsou přibiti na crux.“

Povšimněme si, že v souladu s tím je v Českém studijním překladu ve Skutcích 5:30 uvedeno: „Bůh našich otců probudil z mrtvých Ježíše, kterého jste vy pověsili na dřevo [xyʹlon].“ V jiných překladech Bible je slovo xyʹlon také přeloženo jako „dřevo“, ale slovo staurosʹ jako „kříž“. Ve Skutcích 13:29 je v Jeruzalémské bibli o Ježíšovi řečeno: „Když dokonali  vše, co o něm bylo psáno, sňali ho ze dřeva [xyʹlon] a uložili do hrobu.“

S ohledem na základní význam řeckých slov staurosʹ a xyʹlon již citované dílo A Critical Lexicon and Concordance poznamenává: „Ani jedno z těchto slov se neshoduje s novodobou představou kříže, na kterou jsme si zvykli díky různým vyobrazením.“ Jinak řečeno, předmět, který pisatelé evangelií popsali výrazem staurosʹ, se nijak nepodobal tomu, čemu lidé dnes říkají kříž. Svaté Písmo — Překlad nového světa u Matouše 27:40–42 a na jiných místech, kde se vyskytuje slovo staurosʹ, tedy vhodně používá výraz „mučednický kůl“. Podobně Complete Jewish Bible používá výraz, který znamená „popravčí kůl“.

Původ kříže

Jestliže Bible ve skutečnosti neříká, že Ježíš byl popraven na kříži, proč všechny církve, které tvrdí, že své učení zakládají na Bibli a že se jí řídí — ať už to jsou církve katolické, protestantské nebo ortodoxní —, zdobí své budovy křížem a používají ho jako symbol své víry? Jak to, že se kříž stal tak oblíbeným symbolem?

Kříž totiž uctívají nejen věřící, kteří se údajně řídí Biblí, ale také lidé, kterým je Bible velice vzdálená a jejichž náboženství je daleko starší, než jsou takzvané křesťanské církve. Mnohé náboženské encyklopedie uznávají, že kříže různých tvarů a podob se používaly od dávných dob lidské civilizace. Například ve starověkých egyptských hieroglyfech a znázorněních egyptských bohů a bohyň je často vidět kříž v podobě T s kruhem nahoře. Říká se mu crux ansata neboli kříž s rukojetí a je považován za symbol života. Během doby tento tvar kříže přijala a ve velkém rozsahu používá mimo jiné koptská církev.

The Catholic Encyclopedia uvádí: „Zdá se, že prvotní formou kříže byl gamový kříž (crux gammata), který je mezi orientalisty a badateli v oboru prehistorické archeologie znám pod sanskrtským jménem svastika.“ Tento znak běžně používali hinduisté v Indii a buddhisté po celé Asii a až dosud je možné ho tam vidět ve výzdobách a ornamentech.

Není přesně známo, kdy byl kříž přijat jako „křesťanský“ symbol. Dílo An Expository Dictionary of New Testament Words od W. E. Vinea uvádí: „V polovině 3. stol. n. l. se již církve odklonily od jistých nauk křesťanské víry nebo je  přetvořily. Aby se zvýšila prestiž odpadlého církevního systému, byli do církví přijímáni pohané, aniž byli obrozeni vírou, a bylo dovolováno, aby si z velké části ponechali svá pohanská znamení a symboly“, včetně kříže.

Někteří pisatelé poukazují na to, že Konstantin, ctitel boha slunce, při jednom vojenském tažení v roce 312 n. l. údajně spatřil ve vidění kříž ve slunci a také slova, která latinsky zní „in hoc signo vince“ (v tomto znamení zvítězíš). Později byly „křesťanským“ znakem vyzdobeny standarty, štíty a pancíře jeho vojska (obrázek vlevo). Konstantin se údajně obrátil na křesťanství, ačkoli byl pokřtěn teprve na smrtelném loži o 25 let později. Jeho pohnutky bývají zpochybňovány. Kniha The Non-Christian Cross říká: „Nejednal jako člověk, který se přizpůsobil učení Ježíše Nazaretského, ale spíše tak, jako by křesťanství přizpůsoboval do podoby, jež byla podle něj pro jeho poddané nejpřijatelnějším katolickým [všeobecným] náboženstvím.“

Od té doby se používají kříže mnoha různých tvarů a podob. Například The Illustrated Bible Dictionary říká, že takzvaný kříž sv. Antonína „měl tvar velkého písmene T, písmene tau. Někteří znalci se domnívají, že tento kříž má původ v symbolu [babylónského] boha Tammuze.“ Existoval také kříž sv. Ondřeje, který má tvar písmene X, a dále známý kříž ze dvou břeven, jehož příčné břevno je snížené. Tento typ se nazývá latinský kříž a je mylně „podle tradice považován za tvar kříže, na němž zemřel náš Pán“.

Čemu věřili křesťané v prvním století

Bible ukazuje, že v prvním století se mnozí lidé, kteří slyšeli Ježíše, stali věřícími a přijali výkupní hodnotu jeho obětní smrti. Potom co apoštol Pavel kázal Židům v Korintu a dokazoval, že Ježíš je Kristus, se „Krispus, předsedající úředník synagógy, . . . stal věřícím v Pána, a také celá jeho domácnost. A mnozí z Korinťanů, kteří slyšeli, začali věřit a byli pokřtěni.“ (Skutky 18:5–8) Pavel nevnesl do jejich uctívání žádný náboženský symbol ani žádné vyobrazení, ale naopak dal spolukřesťanům pokyn „prchejte . . . před modlářstvím“ a před každým jiným zvykem převzatým z pohanského uctívání. (1. Korinťanům 10:14)

Historikové a badatelé nenašli žádný důkaz toho, že by první křesťané používali kříž. Je zajímavé, že kniha History of the Cross cituje jednoho spisovatele z konce 17. století, který položil otázku: „Může mít požehnaný Ježíš potěšení z toho, když pozoruje, jak si jeho učedníci libují v zobrazení nástroje k trestu smrti, na kterém [údajně] trpělivě a nevinně snášel bolest, přičemž pohrdl hanbou?“ Jak byste na to odpověděli?

K uctívání, které je Bohu přijatelné, nepatří žádné předměty ani vyobrazení. Apoštol Pavel se zeptal: „V jaké shodě je Boží chrám s modlami?“ (2. Korinťanům 6:14–16) Nikde v Písmu není ani náznak toho, že by křesťan měl při uctívání používat nějaké ztvárnění nástroje, na němž byl přibit Ježíš. (Srovnej s Matoušem 15:3; Markem 7:13.)

Podle čeho se tedy poznají praví křesťané? Ne podle kříže nebo nějakého jiného symbolu, ale podle lásky. Ježíš svým následovníkům řekl: „Dávám vám nové přikázání, abyste milovali jeden druhého; právě jako jsem si já zamiloval vás, tak abyste i vy milovali jeden druhého. Podle toho všichni poznají, že jste moji učedníci, budete-li mít mezi sebou lásku.“ (Jan 13:34, 35)

[Praporek na straně 19]

Předmět, který popsali pisatelé evangelií, se nijak nepodobal tomu, čemu lidé dnes říkají kříž.

[Obrázek na straně 18]

Poprava na kůlu (staurosʹ) vyobrazená v Lipsiově knize „De cruce“ ze 17. století

[Obrázek na straně 19]

Egyptská freska (asi 14. století př. n. l.), na níž je patrný crux ansata, symbol života

[Podpisek]

© DeA Picture Library / Art Resource, NY

[Obrázek na straně 19]

Crux gammata na hinduistickém chrámu Lakshmi narayan

[Podpisek obrázku na straně 20]

Z knihy The Cross in Tradition, History, and Art (1897)