Z TOHO, v jaké situaci Ježíš řekl výše uvedená slova, vysvítá, na co se v životě zaměřoval. Se svými učedníky předtím celé dopoledne cestoval po hornaté krajině Samaří. (Jan 4:6, poznámka pod čarou) Jeho učedníci si mysleli, že už musí mít hlad, a tak mu nabídli něco k jídlu. (Jan 4:31–33) Ve své odpovědi Ježíš shrnul smysl svého života. Konání Boží vůle pro něj bylo důležitější než doslovné jídlo. Dával to najevo jak svými slovy, tak skutky. Co si pod tím máme představit?

To, čemu se Ježíš ve svém životě především věnoval, Bible vysvětluje slovy: „Obcházel celou Galileou a vyučoval . . . a kázal dobrou zprávu o království.“ (Matouš 4:23) Ježíš nejen kázal o Božím Království, ale také lidi vyučoval, tedy dával jim konkrétní rady, různé věci jim vysvětloval a přesvědčoval je pádnými argumenty. Království bylo hlavním námětem jeho poselství.

Po celou dobu své služby Ježíš učil druhé o tom, co je Boží Království a co tato vláda udělá. Několik skutečností ohledně tohoto Království je uvedeno v následujícím výčtu. Můžete si také vyhledat biblické pasáže, ve kterých je uvedeno, co o tom řekl sám Ježíš.

• Boží Království je nebeská vláda a Ježíše ustanovil Jehova za Krále. (MATOUŠ 4:17; JAN 18:36)

• Toto Království posvětí Boží jméno a způsobí, že se Boží vůle bude dít na zemi, stejně jako v nebi. (MATOUŠ 6:9, 10)

• Pod vládou Božího Království bude celá země přeměněna v ráj. (LUKÁŠ 23:42, 43)

• Boží Království už brzy přijde a uskuteční Jehovův záměr se zemí. * (MATOUŠ 24:3, 7–12)

Ježíš byl známý především jako ‚Učitel‘. (Jan 13:13) Během své tříapůlleté služby však vykonal i mnoho mocných skutků. Bylo to přinejmenším ze dvou důvodů. Za prvé, tyto skutky dokazovaly, že ho opravdu poslal Bůh. (Matouš 11:2–6) A za druhé, poskytovaly představu o tom, co Ježíš v mnohem větším měřítku udělá v budoucnosti, až bude Králem Božího Království. Zamyslete se nad několika zázraky, které vykonal.

• Uklidnil rozbouřené moře a utišil silný vítr. (MAREK 4:39–41)

• Uzdravoval nemocné, například slepé, hluché a chromé. (LUKÁŠ 7:21, 22)

• Zázračně opatřil dostatek jídla pro hladové zástupy. (MATOUŠ 14:17–21; 15:34–38)

• Přinejmenším ve třech případech někoho vzkřísil. (LUKÁŠ 7:11–15; 8:41–55; JAN 11:38–44)

 Zkuste si představit, jaké to bude, žít pod vládou tak mocného Krále.

Nikdo nemohl učit o Jehovovi lépe než jeho vlastní Syn. Tento Syn, který byl na zemi známý jako Ježíš Kristus, byl „prvorozeným všeho stvoření“ a žil s Jehovou v nebi déle než kterýkoli jiný duchovní tvor. (Kolosanům 1:15) Jen si představte, jaké měl příležitosti k tomu, aby si osvojoval myšlení svého Otce a poznával jeho vůli, měřítka a způsob jednání.

Ježíš mohl právem říci: „Nikdo neví, kdo je Syn, jenom Otec; a kdo je Otec, [neví] nikdo, jenom Syn a ten, komu je Syn ochoten ho zjevit.“ (Lukáš 10:22) Když žil Ježíš na zemi, ochotně a horlivě ukazoval, jaký je jeho Otec. Ježíšovo vyučování vycházelo z toho, že věci viděl z jedinečné perspektivy. Čerpal ze vzpomínek, které měl z doby, kdy žil v duchovní říši, v přítomnosti Nejvyššího Boha. (Jan 8:28)

To, jak Ježíš odhaloval osobnost svého Otce, můžeme přirovnat k funkci transformátoru. Toto zařízení dokáže přeměnit elektrický proud o vysokém napětí v proud o nízkém napětí, aby ho mohli využívat běžní spotřebitelé. Ježíš během své pozemské služby využíval to, co se v nebi naučil o svém Otci, a předával to tak, aby jeho slova mohli snadno pochopit a uplatnit i prostí lidé.

Ježíš druhé seznamoval s osobností svého Otce dvěma důležitými způsoby:

• Tím, že učil pravdu o Jehovovi — o jeho jménu, záměru a způsobech jednání. (JAN 3:16; 17:6, 26)

• Tím, jak jednal. Nádherné stránky Jehovovy osobnosti totiž zrcadlil tak dokonale, že mohl v podstatě říci: ‚Pokud si přejete vědět, jaký je můj Otec, stačí se dívat na mě.‘ (JAN 5:19; 14:9)

To, jak Ježíš žil, právem obdivujeme. Velký užitek však můžeme mít i z toho, když prozkoumáme, proč zemřel, a když v souladu s tím, co se dozvíme, budeme jednat.