Kpohọ eme nọ e riẹ eva

Kpohọ oria eware nọ e riẹe eva

Se Egagọ Jihova Gboja Ziezi

Se Egagọ Jihova Gboja Ziezi

Se Egagọ Jihova Gboja Ziezi

“Oware kpobi nọ u wo adhẹẹ, . . . wha kareghẹhọ eware nana.” —FIL. 4:8.

1, 2. Eme ọ be lẹliẹ ahwo buobu le eware omaweromẹ ọvo, kọ enọ vẹ i no rie ze?

ETOKE nọ ma be rria na họ oke nọ o mae ga je yoma anwẹnọ a rọ ma akpọ na. O rrọ bẹbẹ re enọ i wo usu okpekpe kugbe Jihova ha a thihakọ “oke ẹbẹbẹ” nana. (2 Tim. 3:1-5) Kẹdẹ kẹdẹ ae ọvo a be daoma ku ebẹbẹ nọ a nyaku họ, rekọ o be lọhọ kẹ ae he. Re ahwo buobu a siọ ọkora ba ẹjọ, a be roma kẹ eware aruọzaha nọ e da akpọ na fia na.

2 Re ahwo a sai thihakọ idhọvẹ, a be rehọ ilale omaweromẹ karo evaọ uzuazọ rai. Ileleikristi a gbẹ yọrọ oma ha, a rẹ sai kie ruọ oghẹrẹ ilale itieye na. Ẹvẹ ma sae rọ whaha onana? Kọ o gwọlọ nọ ma re siomano omaweromẹ kpobi evaọ uzuazọ? Ẹvẹ ma sae rọ jọ owowa evaọ ẹgwọlọ omaweromẹ gbe ewha-iruo mai? Nọ ma tẹ be rọ eware nọ i wuzou karo, izi Ebaibol vẹ e rẹ kpọ omai nọ uzuazọ mai o gbẹ kare omaweromẹ hẹ?

Osegboja Evaọ Akpọ nọ O You Omaweromẹ

3, 4. Ẹvẹ ikere na i ro fi obọ k’omai ruẹ nọ u fo re ma wo osegboja?

3 Ababọ avro, akpọ nana o you “enu-awere.” (2 Tim. 3:4) Oghẹrẹ nọ akpọ na o bi le omaweromẹ o rẹ sae jọ odawọ kẹ Oleleikristi. (Itẹ 21:17) Agbẹta nọ okenọ Pọl ukọ na o kere ileta se Timoti avọ Taitọs, ọ kẹ ohrẹ kpahe epanọ a re se Ọghẹnẹ ọgọ gboja. Efihiruo ohrẹ yena u ti fi obọ họ k’omai whaha uzuazọ odode nọ ahwo a bi yeri nẹnẹ.—Se 1 Timoti 2:1, 2; Taitọs 2:2-8.

4 Ikpe buobu taure oke yena u te ti te, Solomọn o kere kpahe epanọ u woma te re a rehọ oke roro kpahe eware nọ i wuzou ukpenọ a re le omaweromẹ ẹsikpobi. (Ọtausi. 3:4; 7:2-4) Evaọ uzẹme, fiki epanọ uzuazọ o rrọ kpẹkpẹe, u fo re ma daoma gaga re ma sai wo esiwo. (Luk 13:24) Fikiere, u fo re ma hai roro kpahe eware nọ i “wo adhẹẹ.” (Fil. 4:8, 9) Onana u dhesẹ nọ ma re se uzuazọ nọ mai Ileleikristi ma bi yeri gboja ziezi.

5. Oware vẹ ma re se gboja gaga evaọ uzuazọ?

5 Wọhọ oriruo, Ileleikristi a re se iruo rai gboja ziezi wọhọ epanọ Jihova avọ Jesu a bi ru. (Jọn 5:17) Fiki onana, a re jiri Ileleikristi ẹsikpobi kẹ iruo ezi rai. O mae gwọlọ nọ ezae a re ru iruo ziezi re a sae rẹrote uviuwou rai. Onana o roja keme ohwo ọ gbẹ be rẹrote uviuwou riẹ hẹ, o rẹ wọhọ ẹsenọ ọ “vro orọwọ na no.”—1 Tim. 5:8.

Ma rẹ rọ Evawere Se Egagọ Mai Gboja

6. Ẹvẹ ma rọ riẹ nọ u fo re ma se egagọ mai gboja ziezi?

6 N’otọ avọ otọ ze Jihova o se egagọ uzẹme gboja gaga. Wọhọ oriruo, emọ Izrẹl a ruẹ uye gaga nọ a kie no egagọ Jihova. (Jos. 23:12, 13) Evaọ ikpe-udhusoi ọsosuọ, ilele Jesu a daoma gaga re a ruẹ nọ iwuhrẹ erue gbe iruemu iyoma e ruọ ukoko na ha. (2 Jọn 7-11; Evia. 2:14-16) Nẹnẹ, uvi Ileleikristi a bi se egagọ rai gboja ziezi.—1 Tim. 6:20.

7. Ẹvẹ Pọl ọ rọ ruẹrẹ oma kpahe kẹ odibọgba riẹ?

7 Usiuwoma ota mai o rẹ wha evawere ze. Rekọ re ma yọrọ evawere mai evaọ odibọgba na, ma re sei gboja jẹ ruẹrẹ oma kpahe kẹe ziezi. Pọl ọ fodẹ oghẹrẹ nọ o ro dhesẹ ọdawẹ kẹ ahwo nọ ọ ta usiuwoma kẹ. O kere nọ: “Me zihe ruọ oghẹrẹ eware kẹ ahwo kpobi, re mẹ ruẹse siwi ahwo jọ. Fiki usiuwoma na me ro ru eware enana kpobi re mẹ sai ru ẹkẹ abọ mẹ eva eva riẹ.” (1 Kọr. 9:22, 23) O jẹ hae were Pọl re o wuhrẹ ahwo kpahe Ọghẹnẹ, yọ ọ jẹ hae daoma re o dhunu te eware nọ e jọ idhọvẹ kẹ enọ ọ jẹ ta usiuwoma kẹ. Onana u te ru ei lọhọ kẹe re ọ kẹ ae uduotahawọ re a ruabọhọ egagọ Jihova.

8. (a) Uruemu vẹ ma re wo kpahe ahwo nọ ma be ta usiuwoma kẹ? (b) Ẹvẹ obe nọ ma re wuhrẹ kugbe ahwo o rẹ rọ zọhọ fihọ evawere mai evaọ odibọgba na?

8 Ẹvẹ Pọl o se odibọgba riẹ gboja te? U no rie eva ze re ọ jọ “ọrigbo” rọkẹ Jihova gbe enọ e jẹ gaviezọ kẹ usiuwoma ota riẹ. (Rom 12:11; 1 Kọr. 9:19) Nọ ma te bi wuhrẹ amọfa Ẹme Ọghẹnẹ—o make rrọ obe nọ ma bi wuhrẹ ohwo, nọ ma te bi ru ẹme evaọ obọ ewuhrẹ, hayo Uwuhrẹ Ebaibol Uviuwou—kọ ma bi se iruo na gboja ziezi? Ẹsejọhọ ma bi roro nọ re ma hai wuhrẹ ohwo jọ Ebaibol kẹse kẹse yọ iruo nọ e ga hrọ. Uzẹme, o gwọlọ nọ ma rẹ dẹ oke no iruẹru obọ mai jọ ze re ma rọ oke yena fi obọ họ kẹ amọfa. Rekọ ogbẹrọnọ oware nọ Jesu o wo họ iroro oye nọ ọ ta nọ, “ẹkẹ oghale o mae rọ vi emio”? (Iruẹru 20:35) Re ma wuhrẹ amọfa re a sai wo uzuazọ o rẹ kẹ evawere nọ ma rẹ sae jọ iruo efa wo ho.

9, 10. (a) Kọ re ma se egagọ mai gboja u dhesẹ nọ ma re wo omaweromẹ hẹ? Ru ei vẹ. (b) Eme o re fi obọ họ kẹ ọkpako ukoko re ọ tuduhọ amọfa awọ jẹ whẹtiẹ ae h’oma?

9 Re ma se egagọ mai gboja orọnikọ u dhesẹ nọ ma re wo oke kẹ eware omaweromẹ hẹ hẹ. Jesu o fi oriruo ọgbagba h’otọ keme, orọnikọ ọ jẹ ta usiuwoma kẹ ahwo ọvo ho, rekọ o je wo oke nọ o re ro serihọ jẹ jọ kugbe amọfa. (Luk 5:27-29; Jọn 12:1, 2) Re ma wo osegboja orọnikọ u dhesẹ nọ ma re mu ovao họ ẹsikpobi hi. O hae jọnọ Jesu ọ jẹ hai mu ovao họ, ahwo a hae ruẹ e riẹ dhẹ. Makọ emaha na dede a jẹ roma wholo iei. (Mak 10:13-16) Ẹvẹ ma sae rọ rehọ aro kele uruemu owowa Jesu na?

10 Enẹ oniọvo jọ ọ ta kpahe ọkpako ukoko jọ, “O re dhesẹ ọdawẹ kẹ amọfa nọ a te ruthọ, rekọ nọ ọyomariẹ o te ruthọ, o rẹ kẹe uye gaga.” Kọ a rẹ sae ta ere kpahe owhẹ? U re woma otẹrọnọ ma rẹ gwọlọ ẹgbagba mi amọfa ha. Wọhọ oriruo, nọ esẹgbini a te fi itee nọ emọ rai a rẹ sai le họ kẹ ae je fi obọ họ kẹ ae le itee na t’obọ, o rẹ mae were emọ na. Epọvo na re, ekpako ukoko a rẹ sae tuduhọ iwhowho-uvie awọ re a wo ẹnyaharo, a vẹ jẹ ta kẹ ae ugogo eware nọ i re fi obọ họ kẹ ai ru ere. Ofariẹ, nọ ọkpako ukoko o gbe bi rri oma riẹ kpehru hrọ họ, amọfa a re si kẹle iẹe lọlọhọ. (Rom 12:3) Oniọvo-ọmọtẹ jọ ọ ta nọ: “Mẹ rẹ gwọlọ nọ ọkpako ukoko ọ rehọ oware kpobi ru emiehwẹ hẹ. Rekọ otẹrọnọ o re mu ovao họ ẹsikpobi, o rẹ jọ bẹbẹ re ohwo ọ kẹle iẹe.” Oniọvo-ọmọtẹ ọfa ọ ta nọ ekpako jọ “a re wo idudu gaga keme a rẹ hwẹ hẹ.” Ajọ uvumọ ọkpako ukoko o ru re oniọvo jọ ọ kare evawere he nọ ma be gọ Jihova, Ọghẹnẹ evawere na.—1 Tim. 1:11.

Daoma Te kẹ Ewha-Iruo Evaọ Ukoko Na

11. Eme u dhesẹ re a guọlọ ewha-iruo evaọ ukoko na?

11 Nọ Pọl ọ tuduhọ ezae awọ re a te kẹ ewha-iruo evaọ ukoko na, orọnikọ ọ be ta kẹ ae nọ a rẹ rehọ enana ru omorro ho. Ukpoye o kere nọ: ‘Otẹrọnọ ohwo jọ ọ guọlọ ọkwa ọsẹro, yọ iruo ezi ọ guọlọ na.’ (1 Tim. 3:1, 4) Re ezae Ileleikristi a “guọlọ ọkwa” hayo ewha-iruo, u dhesẹ nọ a rẹ daoma re a wo ekwakwa-aghae nọ i re fi obọ họ kẹ ae gbodibo kẹ inievo rai. Otẹrọnọ oniọvo-ọmọzae ọ họ-ame te ẹgbukpe no yọ ọ be daoma nyate itee nọ a fihọ kẹ idibo iruiruo wọhọ epanọ a kere fihọ 1 Timoti 3:8-13 na, a rẹ sae rehọ odẹ riẹ lahwe. Muẹrohọ inọ owọ avọ 8 o ta vevẹ nọ: ‘Idibo iruiruo a rẹ jọ ahwo nọ a vọ avọ iroro.’

12, 13. Fodẹ idhere nọ inievo-emezae a sai ro te kẹ ewha-iruo.

12 Kọ whẹ yọ oniọvo-ọmọzae nọ ọ kẹle ikpe udhe no nọ ọ họ-ame no je kru ga ziezi? Eware buobu e riẹ nọ who re ru re who te kẹ ewha-iruo. Ovo jọ họ, usiuwoma nọ whọ rẹ nya ziezi. Kọ whẹ yọ oniọvo nọ ọ rẹ gwọlọ lele ahwo unuikpe sa-sa kpohọ usiuwoma? Kọ whọ be daoma gwọlọ ohwo jọ nọ who re wuhrẹ Ebaibol kugbe? Nọ who te bi fi ehrẹ nọ a be k’omai evaọ obọ iwuhrẹ h’iruo nọ who bi wuhrẹ obe kugbe amọfa, whọ te riẹ amọfa wuhrẹ ziezi. Ofariẹ, who ti wuhrẹ epanọ who re ro dhesẹ ọdawẹ kẹ ọnọ who bi wuhrẹ obe kugbe na. Nọ o bi wo ẹnyaharo na, who ti wuhrẹ epanọ whọ rẹ rọ rehọ odiri gbe areghẹ fi obọ họ kẹe re o fi ehri-izi Ebaibol h’iruo.

13 Whai inievo-emezae nọ e rrọ izoge na, wha rẹ sai fi obọ họ kẹ enọ e kpako no na evaọ idhere sa-sa. Whọ rẹ sai je fi obọ họ ru Ọgwa Uvie rai fo. Nọ whọ tẹ be daoma fi obọ họ evaọ edhere kpobi, oyena u ti dhesẹ nọ who se odibọgba ra gboja. Wọhọ Timoti, whọ rẹ sai wuhrẹ epanọ who re ro fi obọ họ kẹ amọfa evaọ ukoko na.—Se Ahwo Filipai 2:19-22.

14. Ẹvẹ a sae rọ “jawo” inievo-emezae sọ a te kẹ ewha-iruo evaọ ukoko na?

14 Whai ekpako ukoko, wha ghale iruo kẹ inievo-emezae nọ e rrọ izoge nọ e be daoma “si omano urusio ogena” enọ i bi le “ẹrẹreokie, orọwọ, uyoyou, gbe udhedhẹ,” avọ emamọ iruemu efa. (2 Tim. 2:22) Wha tẹ be kẹ ae iruo nọ a re ru evaọ ukoko na, yọ wha be “jawo ae” sọ a sai te kẹ ewha-iruo ilogbo re “ahwo kpobi a ruẹ ẹnyaharo” rai.—1 Tim. 3:10; 4:15.

Dhesẹ Osegboja Evaọ Ukoko na gbe Uviuwou Ra

15. Wọhọ epanọ 1 Timoti 5:1, 2 o ta, ẹvẹ ma sai ro dhesẹ nọ ma se amọfa gboja?

15 Re ma wo osegboja u kugbe ọghọ nọ ma rẹ rọ kẹ inievo mai. Pọl ọ jọ ileta nọ o kere se Timoti dhesẹ nọ u fo re ma rọ adhẹẹ kẹ amọfa. (Se 1 Timoti 5:1, 2.) Onana o mae rrọ ere evaọ oghẹrẹ nọ inievo-emezae a re yeri kugbe inievo-emetẹ hayo epanọ inievo-emetẹ a re yeri kugbe inievo-emezae. U fo re ma rọ aro kele Job evaọ oghẹrẹ nọ ọ jẹ rọ rehọ ọghọ kẹ eyae, maero kọ aye riẹ. Ọ daoma gaga re ọ siọ eyae efa ba eriwi te ẹgwọlọ. (Job 31:1) O gwọlọ nọ ma rẹ whaha uruemu obẹlẹ hayo ru oware jọ nọ inievo mai a gbe ro si kẹle omai hi. Adhẹẹ nọ ma rẹ rọ kẹ amọfa o mae r’oja nọ imava a tẹ be nyusu orọo. Oleleikristi nọ o se inievo riẹ gboja ọ rẹ rọ usu utioye zaharo ho.—Itẹ 12:22.

16. Fodẹ ohẹriẹ nọ o rrọ epanọ akpọ na o rri owha-iruo ọzae uwou-orọo gbe epanọ Ebaibol o dhesẹ i rie.

16 Ma re je se ewha-iruo nọ Ọghẹnẹ ọ kẹ omai evaọ uviuwou na gboja. Akpọ Setan ọ be rehọ owha-iruo ọsẹ evaọ uviuwou jijehwẹ. A rẹ jọ ifimu dhesẹ inọ u fo re a rri ezae uwou-orọo vo je se ai ẹkoko. Rekọ, Ebaibol o dhesẹ nọ ọzae uwou-orọo o wo owha-iruo ulogbo, inọ ọye “o wo uzou aye riẹ.”—Ẹf. 5:23; 1 Kọr. 11:3.

17. Dhesẹ epanọ obọ nọ ma re wo evaọ uwuhrẹ Ebaibol uviuwou u re ro dhesẹ nọ ma se ewha-iruo mai gboja.

17 Ọzae ọ rẹ rẹrote uviuwou riẹ. Rekọ otẹrọnọ o bi wuhrẹ ae ẹme Ọghẹnẹ hẹ, kiyọ o bi dhesẹ nọ ọ kare orimuo gbe areghẹ. (Izie. 6:6, 7) Agbẹta nọ 1 Timoti 3:4 o rọ ta nọ otẹrọnọ ọzae uwou-orọo ọ gwọlọ te kẹ ewha-iruo evaọ ukoko na, ọ rẹ jọ “ohwo nọ o re suẹ uwou riẹ ziezi, nọ ọ rẹ yọrọ emọ riẹ fihọ omaurokpotọ avọ adhẹ eva edhere kpobi.” Kpahe onana, nọ oma ra nọ, ‘Kọ mẹ be hae ruẹrẹ oke họ nọ ma re ro ru uwuhrẹ Ebaibol uviuwou?’ Enwenọ ẹlẹ eyae Ileleikristi jọ a rẹ lẹ ezae rai re a kobaro evaọ abọ-ẹzi. U fo re ọzae uwou-orọo kpobi o roro didi kpahe epanọ o rri owha-iruo nana. Evaọ abọdekọ riẹ, u fo re aye uwou-orọo o fi obọ họ evaọ ọruẹrẹfihotọ uwuhrẹ Ebaibol uviuwou, ọ vẹ jẹ tha ọzae riẹ uke re ọ ruẹ nọ uwuhrẹ na o gbabọ.

18. Oghẹrẹ vẹ emọ a sai ro se uzuazọ gboja?

18 Ma tuduhọ emọ awọ re inọ a se uzuazọ gboja. (Ọtausi. 12:1) U re woma re a wuhrẹ emọ re a ru iruo ziezi wọhọ epanọ ẹgba rai o te. (Enu. 3:27) Okenọ Devidi ovie na ọ gbẹ jọ uzoge, ọ jọ emamọ othuru-igodẹ. O te je wuhrẹ epanọ a re kporo ile jẹ so ile ziezi, onọ o soriẹ ze nọ ọ jẹ rọ rria uwou ovie. (1 Sam. 16:11, 12, 18-21) Ababọ avro, Devidi ọ jẹ hae zaharo evaọ oke nọ ọ jọ ọmaha, rekọ o te je wuhrẹ emamọ onaa nọ o ro jiri Jihova uwhremu na. Eware nọ o wuhrẹ wọhọ othuru-igodẹ i fi obọ họ kẹe rọ odiri su orẹwho Izrẹl. Whẹ uzoge, onaa vẹ who bi wuhrẹ, onọ u ti fi obọ họ k’owhẹ gọ Ọnọ ọ ma owhẹ je ru owhẹ te kẹ ewha-iruo evaọ obaro?

Wo Eriwo Owowa

19, 20. Ẹvẹ whọ gba riẹ mu nọ who re rri ewha-iruo ra gbe egagọ ra?

19 Dede nọ ma re wo osegboja evaọ uzuazọ, ma rẹ daoma yeri uzuazọ owowa ghele. Ma re “kiẹrẹe hrọ họ.” (Ọtausi. 7:16) Emiehwẹ nọ ma rẹ ta ẹsejọ o rẹ wha evawere ze evaọ uviuwou, evaọ obọ iruo, gbe okenọ ma tẹ rrọ kugbe inievo Ileleikristi mai. Ahwo uviuwou a rẹ fo ohwohwo ho re a siọ udhedhẹ nọ o rrọ uwou na ba ẹraha. Evaọ ukoko na, inievo na kpobi a rẹ sasa oma kẹ ohwohwo, a vẹ jẹ ruẹ nọ ẹmeọta gbe iwuhrẹ rai e rrọ ọbọga kẹ amọfa.—2 Kọr. 13:10; Ẹf. 4:29.

20 Ma be rria akpọ nọ a be jọ se Jihova gbe izi riẹ gboja ha. Wo ohẹriẹ, o rrọ idibo Jihova oja gaga re a yoẹme jẹ roma kpotọ kẹ Ọghẹnẹ rai. U woma kẹhẹ nọ ma rọ rrọ usu ogbotu ahwo nọ a be rọ osegboja gọ Jihova. Joma se ewha-iruo gbe egagọ mai gboja ziezi.

Ẹvẹ Whọ te k’Uyo?

• Fikieme ma gbẹ rọ rehọ ilale omaweromẹ karo ho wọhọ epanọ akpọ na o bi ru?

• Oghẹrẹ vẹ ma re ro se odibọgba mai gboja jẹ jariẹ wo evawere?

• Ẹvẹ whọ sai ro dhesẹ nọ whọ gwọlọ te kẹ ewha-iruo evaọ ukoko na?

• Dhesẹ oware nọ o rọ r’oja gaga re ma rọ ọghọ kẹ inievo mai gbe ahwo uviuwou mai.

[Enọ Uwuhrẹ]

[Iwoho nọ e rrọ ẹwẹ-obe avọ 12]

Ọzae uwou-orọo ọ rẹ rẹrote uviuwou riẹ evaọ kabọ kabọ