Ir al contenido

Ir al índice

5. Ña̱ ku̱a̱ʼa̱n ndíʼi-xa̱ʼa̱ nu̱ú ñuʼú yóʼo

5. Ña̱ ku̱a̱ʼa̱n ndíʼi-xa̱ʼa̱ nu̱ú ñuʼú yóʼo

5. Ña̱ ku̱a̱ʼa̱n ndíʼi-xa̱ʼa̱ nu̱ú ñuʼú yóʼo

Ndióxi̱ sandíʼi-xa̱ʼa̱ra na̱ sándiʼi-xa̱ʼa̱ ñuʼú yóʼo (REVELACIÓN [APOCALIPSIS] 11:18).

● Ta̱ Pirri íxi̱kóra vino tú palma chí ñuu Kpor ña̱ país ña̱ Nigeria, soo ndi̱ʼi-xa̱ʼa̱ chiñura xa̱ʼa̱ ña̱ ni̱xi̱ta̱ ku̱a̱ʼání petróleo chí delta ña̱ Níger, ta ku̱a̱ʼání tú palmera ndi̱ʼi-xa̱ʼa̱ i̱xaará. Káchira: “Xa̱ʼníra ti̱a̱ká, ta va̱ása va̱ʼa kéʼéra xíʼin ku̱ñundi̱ ta sa̱ndíʼi-xa̱ʼa̱rá yu̱ta tá íyo ñuundi̱. Xa̱ʼa̱ ña̱kán, va̱ása xíni̱kai̱ ndáa chiñu kúú ña̱ keʼíi̱ vitin”.

¿NDÁAÑA NÁʼA̱ ÑA̱YÓʼO? Nda̱a̱ táki̱ʼva káʼa̱n na̱ xíni̱ va̱ʼa, xátana ki̱ʼva 6,500,000 tonelada mi̱ʼí nu̱ú tá mar ndiʼi ku̱i̱ya̱. Ta iin táʼví ña̱yóʼo kúúña plástico ta yáʼaka 100 ku̱i̱ya̱ saáví ndíʼi-xa̱ʼa̱ña. Ta na̱ yiví va̱ása xáta kuitína mi̱ʼí nu̱ú ñuʼú yóʼo, saáchi saátu kamaní sándiʼi-xa̱ʼa̱na ña̱ va̱ʼa ña̱ íyo nu̱úña. Na̱ xíni̱ va̱ʼa káʼa̱nna, ña̱ iin ku̱i̱ya̱ kuití sándiʼi-xa̱ʼa̱ na̱ yiví ña̱ va̱ʼa ña̱ íyo nu̱ú ñuʼú yóʼo, ta ña̱ va̱ʼa nduxa̱á tuku ña̱yóʼo xíniñúʼu ya̱ʼa iin ku̱i̱ya̱ xíʼin u̱ʼu̱n yo̱o̱. “Tá ku̱a̱ʼáka ná nduu na̱ yiví ta ku̱a̱ʼáka ña̱ʼa ña̱ íyo nu̱ú ñuʼú yóʼo ná kuniñúʼuna, nda̱a̱ kivi xa̱a̱yó kuniñúʼuyó u̱vi̱ ñuyǐví ti̱xin ña̱ ku̱i̱ya̱ 2035”, saá káchi ña̱ ka̱na nu̱ú periódico australiano ña̱ naní Sydney Morning Herald.

ÑA̱ NDÁKANIXI̱NÍ NA̱ YIVÍ. Na̱ yiví xíni̱vana ndáaña keʼéna ña̱ va̱ʼa nasamana ña̱ kúu nu̱ú ñuʼú yóʼo, tasaá kuchiñuna sakǎkuna ñuʼú nu̱ú ndóoyó yóʼo.

¿Á ÑA̱ NDIXA KÚÚ ÑA̱YÓʼO? Tíxa̱ʼvi na̱ yiví na̱ káʼa̱n ña̱ vií ná keʼéyó xíʼin nu̱ú ñuʼú yóʼo ta saátu inkaka na̱ yiví, chíndeétáʼanna xíʼin na̱ yiví ña̱ kunda̱a̱-inina ndáaña keʼéna. Soo ni saá, na̱ yiví íxayaku̱a̱kavana nu̱ú ñuʼú yóʼo.

¿NDÁAÑA NDÁKANIXI̱NÍÚN? ¿Á xíniñúʼuyó ña̱ ná chindeétáʼan Ndióxi̱ xíʼinyó ña̱ ndasaviíra nu̱ú ñuʼú ña̱ ndóoyó yóʼo, nda̱a̱ táki̱ʼva xa̱a̱ ni̱ka̱ʼa̱nra?

Nu̱ú u̱ʼu̱n profecía ña̱ xa̱a̱ ni̱ka̱ʼa̱nyó xa̱ʼa̱, ña̱ Biblia ni̱ka̱ʼa̱nña ña̱ kuu iin ña̱ va̱ʼa tiempo nu̱ú ndíʼi ña̱ ndóoyó vitin. Ná ka̱ʼa̱nyó xa̱ʼa̱ ña̱yóʼo.

[Comentario]

“Tá ya̱chi̱ ni̱xi̱yoi̱ nu̱ú iin ñuʼú ña̱ liviní, ta vitin íyoi̱ nu̱ú xátana mi̱ʼí”. (ÑA̱ NI̱KA̱ʼA̱N TA̱ ERIN TAMBER, TA̱ ÍYO CHÍ COSTA SUR ÑA̱ ESTADOS UNIDOS XA̱ʼA̱ ÑA̱ NI̱XI̱TA̱ PETROLEO CHÍ GOLFO ÑA̱ MÉXICO TÁ KU̱I̱YA̱ 2010)

[Cuadro]

¿Á Ndióxi̱ kúú ta̱ kúúmií ku̱a̱chi xa̱ʼa̱ ña̱yóʼo?

Xa̱ʼa̱ ña̱ xa̱a̱ ni̱ka̱ʼa̱n ña̱ Biblia ña̱ koo tu̱ndóʼo tiempo ña̱ ndóoyó vitin, ¿á kúni̱ kachi ña̱yóʼo ña̱ mií Ndióxi̱ kúú ta̱ kúúmií ku̱a̱chi xa̱ʼa̱ ña̱ ndóʼoyó? Ndani̱ʼún ña̱ káʼa̱nka xa̱ʼa̱ ña̱yóʼo nu̱ú capítulo 11 libro ña̱ naní ¿Ndáaña kúú míí ña̱ ndixa sánáʼa̱ Biblia?, ña̱ ta̱vá na̱ testigo Jehová.

[Ña̱yóʼo kúú na̱ʼná inkana]

U.S. Coast Guard photo