Skip to content

Skip to table of contents

Kikite 5. Faka‘auha ‘a e Māmaní

Kikite 5. Faka‘auha ‘a e Māmaní

Kikite 5. Faka‘auha ‘a e Māmaní

‘[Ko e ‘Otuá te ne] faka‘auha ‘akinautolu ‘oku faka‘auha ‘a e māmaní.’—FAKAHĀ 11:18.

● Ko Mr. Pirri ‘oku ngāue ia ‘i hono ngaohi ‘o e uaine mei he niú ‘i Kpor, Naisīlia. Ko ‘ene ngāué na‘e maumau‘i lahi ia ‘i ha mahua lahi ‘a e loló ‘i Niger Delta. “‘Okú ne tāmate‘i ‘emau fanga iká, maumau‘i ‘a homau kilí, ‘uli‘i homau ngaahi vaitafé,” ko ‘ene leá ia. “Kuo ‘ikai toe ‘i ai ha‘aku ma‘u‘anga mo‘ui.”

KO E HĀ ‘OKU FAKAHAA‘I ‘I HE NGAAHI MO‘ONI‘I ME‘Á? Fakatatau ki he kau mataotao ‘e ni‘ihi, ko e toni veve ‘e 6.5 miliona ‘oku hū ki he ‘ōseni ‘o e māmaní ‘i he ta‘u taki taha. ‘Oku fakafuofua ko ha peseti ‘e 50 ‘o e veve ko iá ko e pelesitiki ‘a ia ‘e tētē ia ‘i he ta‘u ‘e lauingeau ki mu‘a ke ‘aungá. Tuku kehe hono ‘uli‘i ‘o e māmaní, ‘oku holoki ‘e he tangatá ‘a hono koloa fakanatulá ‘i ha tu‘unga lahi faka‘ulia. ‘Oku fakahaa‘i ‘i he ngaahi fakatotoló ‘oku fiema‘u ki he māmaní ha ta‘u ‘e taha mo e māhina ‘e nima ke fakakake ai ‘a e me‘a ‘oku ngāuekovi‘aki ‘e he tangatá ‘i he ta‘ú. “Kapau ‘e hokohoko atu ‘a e tokolahi ‘o e kakaí mo e hehema ki hono ngāuekovi‘akí, te tau fiema‘u ‘a e tatau ‘o e fo‘i Māmani ‘e ua ‘i he ta‘u 2035,” ko e līpooti ia ‘a e nusipepa ‘Aositelēlia ko e Sydney Morning Herald.

KO E HĀ HA FAKAFEPAKI ANGA-MAHENI? ‘Oku mohu fakakaukau ‘a e tangatá. ‘E lava ke tau fakalelei‘i ‘a e ngaahi palopalema ko ení pea fakahaofi ‘a e māmaní.

‘OKU ‘UHINGA LELEI ‘A E FAKAFEPAKI KO IÁ? Kuo langa‘i ‘e he fa‘ahinga ngāue mālohi tokolahi mo e ngaahi kulupu ‘a e ‘ilo ki he ngaahi ‘īsiu fakae‘ātakaí. Neongo ia, ‘oku hokohoko atu pē hono ‘uli‘í ‘i ha tu‘unga lahi fau.

KO E HĀ HO‘O FAKAKAUKAÚ? ‘Oku ‘i ai ha fiema‘u ke kau mai ‘a e ‘Otuá ‘o fakahaofi hotau palanité mei hono faka‘auhá—‘o hangē tofu pē ko ia kuó ne palōmesi te ne faí?

Tānaki ki he kikite ‘e nima na‘e toki ‘osi lāulea ki aí, na‘e toe tomu‘a tala ‘e he Tohi Tapú ‘a e ngaahi me‘a lelei ‘e hoko ‘i he kuonga fakamuí. Fakakaukau angé ki ha fakatātā ‘e taha ‘i he kikite hono onó.

[Fakamatala ‘i he peesi 8]

“‘Oku ou ongo‘i hangē kuó u ‘alu mei hono ma‘u ha konga ‘o ha palataisí ki hono ma‘u ‘o ha lingi‘anga veve kona.”​—ERIN TAMBER, KO HA TOKOTAHA ‘OKU NOFO ‘I HE MATĀFANGA ‘O E KŪLIFÁ, ‘AMELIKA, ‘I HE HOHA‘A FEKAU‘AKI MO E NGAAHI NUNU‘A ‘O E MAHUA ‘A E LOLÓ ‘I HE 2010 ‘I HE KŪLIFA ‘O MEKISIKOÚ

[Puha ‘i he peesi 8]

Ko e ‘Otuá ‘Oku Tupu mei Aí?

Koe‘uhi ne tomu‘a tala ‘e he Tohi Tapú ‘a e tu‘unga kovi ‘oku tau sio ai he ‘aho ní, ‘oku ‘ai ‘e he me‘a ko iá ke pehē ko e ‘Otuá ‘oku tupu mei aí? ‘Okú ne fakatupunga ‘etau faingata‘a‘iá? ‘E lava ke ke ma‘u e tali fakafiemālie ki he ongo fehu‘i ko iá he vahe 11 ‘o e tohi Ko e Hā ‘Oku Ako‘i Mo‘oni ‘e he Tohi Tapú? ko e pulusi ‘e he Kau Fakamo‘oni ‘a Sihová.

[Credit Line ki he Fakatātā ‘i he peesi 8]

U.S. Coast Guard photo