‚Přines svitky, zvláště pergameny‘

TATO slova apoštol Pavel adresoval svému spolupracovníku Timoteovi. Jaké svitky a pergameny měl na mysli? Proč o ně žádal? A co se z Pavlovy prosby můžeme naučit?

V polovině prvního století n. l., kdy Pavel tato slova napsal, bylo 39 knih Hebrejských písem rozděleno do 22 nebo 24 knih, z nichž většina pravděpodobně byla napsána na samostatných svitcích. Profesor Alan Millard uvedl, že ačkoli tyto svitky byly drahé, nebyly „nedostupné pro ty, kdo patřili k bohatší vrstvě“. Někteří lidé měli k dispozici alespoň jeden svitek. Například etiopský eunuch měl s sebou svitek, když jel ve svém dvoukolém voze. V Bibli je o tomto úředníkovi napsáno, že „nahlas četl proroka Izajáše“. Byl ‚mocným pánem pod etiopskou královnou kandake a byl nad celým jejím pokladem‘. Zřejmě byl tedy dost bohatý, a tak mohl vlastnit část Písma. (Sk. 8:27, 28)

Timoteovi Pavel napsal: „Když přijdeš, přines plášť, který jsem nechal v Troadě u Karpa, a svitky, zvláště pergameny.“ (2. Tim. 4:13) Z toho se dá usoudit, že Pavel měl bohatou knihovnu. A která jiná kniha by pro něj měla větší hodnotu než Boží Slovo? O výrazu „pergameny“, jenž se v tomto verši objevuje, znalec Bible A. T. Robertson napsal: „Pravděpodobně to byly opisy starozákonních knih — pergamen byl totiž dražší [a trvanlivější] než papyrus.“ Pavel byl „vychovaný . . . u Gamalielových nohou“. Gamaliel byl učitel mojžíšského Zákona, kterého všichni měli ve velké úctě. Je tedy pochopitelné, že Pavel měl své vlastní svitky Božího Slova. (Sk. 5:34; 22:3)

Svitky v křesťanském sboru

Vlastnit svitky Svatého Písma přesto bylo něco výjimečného. Jak tedy většina křesťanů v té době měla přístup k Božímu Slovu? Lze to vyvodit z toho, co Pavel napsal Timoteovi dříve: „Než přijdu, věnuj se dále veřejnému čtení.“ (1. Tim. 4:13) Veřejné čtení bylo součástí programu tehdejších křesťanských shromáždění a mezi Božími služebníky to byl zvyk už od doby Mojžíše. (Sk. 13:15; 15:21; 2. Kor. 3:15)

Jako sborový starší se Timoteus měl věnovat hlasitému čtení, z čehož měli užitek ti, kdo opisy Písma nevlastnili. Během  veřejného čtení Božího Slova jistě všichni pozorně naslouchali a o tom, co se na shromáždění četlo, si rodiče doma s dětmi povídali.

Dobře známý Izajášův svitek od Mrtvého moře je dlouhý 7,3 metru. Svitky běžně mívaly na obou koncích dřevěnou tyčku a obvykle byly v pouzdře, aby se nepoškodily, takže byly těžké. Křesťané proto v kazatelské službě s sebou mnoho svitků většinou nenosili. Je tedy pravděpodobné, že ani Pavel při svých cestách nenosil všechny své svitky Písma. Některé nechal v Troadě u svého přítele Karpa.

Co se od Pavla můžeme naučit?

V době, kdy Pavel psal Druhý dopis Timoteovi, byl podruhé vězněn v Římě. Předtím než Timotea požádal, aby mu svitky přinesl, napsal: „Bojoval jsem znamenitý boj, běh jsem dokončil . . . Od tohoto času je pro mne vyhrazena koruna spravedlnosti.“ (2. Tim. 4:7, 8) Tato slova zapsal kolem roku 65 n. l., v době, kdy křesťany pronásledoval císař Nero. Tentokrát byl Pavel vězněn v krutých podmínkách a došel k závěru, že zanedlouho bude popraven. (2. Tim. 1:16; 4:6) Je tedy pochopitelné, proč vyjádřil hlubokou touhu mít u sebe svitky Písma — byl si jist, že bojoval znamenitý boj až do konce, ale dál se chtěl posilovat studiem Božího Slova.

Když Timoteus dostal Pavlův dopis, pravděpodobně byl ještě v Efezu. (1. Tim. 1:3) Cesta do Říma přes Troadu byla dlouhá přibližně 1 600 kilometrů. Pavel Timotea naléhavě prosil: „Vynasnaž se, abys dorazil před zimou.“ (2. Tim. 4:21) To, zda se Timoteovi podařilo najít loď, která by ho do Říma přivezla ještě před začátkem zimy, se z Bible nedozvídáme.

V čem pro nás Pavel může být příkladem? Z jeho prosby o „svitky, zvláště pergameny“ je vidět, že i v tom nejnáročnějším období svého života toužil po Božím Slově. Uvědomuješ si, že právě díky lásce k Božímu Slovu byl vždy aktivní ve službě a byl zdrojem povzbuzení pro druhé?

To, že máme svůj vlastní výtisk Bible je velkým požehnáním. Někteří z nás mají dokonce Biblí několik, a to různé překlady a vydání. Stejně jako Pavel však musíme mít touhu rozumět Písmu do hloubky. Druhý dopis Timoteovi byl posledním ze 14 inspirovaných dopisů, které Pavel napsal. Jeho prosba, aby mu Timoteus ‚přinesl svitky, zvláště pergameny‘, je uvedena v závěru tohoto dopisu a vlastně je to jedno z Pavlových posledních zaznamenaných přání.

Toužíš i ty vést znamenitý boj víry až do konce? Chceš být stále ve službě aktivní a podílet se na ní tak dlouho, jak si to Jehova bude přát? Pak dělej to, k čemu Pavel povzbuzoval: „Dávej neustále pozor na sebe a na své vyučování.“ Jinými slovy, pilně studuj Bibli, která je dnes dostupnější než kdykoli dříve a je ve formě, jež je praktičtější, než byly svitky. (1. Tim. 4:16)

[Mapa a obrázky na straně 18 a 19]

(Úplný, upravený text — viz publikaci)

Efez

Troas

Řím