‚Berte zřetel na ty, kteří mezi vámi tvrdě pracují‘

‚Berte zřetel na ty, kteří mezi vámi tvrdě pracují a předsedají vám v Pánu a napomínají vás.‘ (1. TES. 5:12)

1, 2. (a) V jaké situaci byli křesťané v Tesalonice, když jim apoštol Pavel psal dopis? (b) K čemu Pavel Tesaloničany vybídl?

JEDNÍM z prvních křesťanských sborů na území dnešní Evropy byl sbor v Tesalonice. Apoštol Pavel věnoval mnoho času tomu, aby své bratry a sestry v tom městě duchovně posiloval. Podobně jako v jiných sborech zřejmě i v Tesalonice jmenoval starší muže, kteří měli poskytovat vedení. (Sk. 14:23) Po nějaké době však Židé způsobili ve městě vřavu, takže Pavel a Silas museli odejít. Místní křesťané se možná cítili opuštění a měli strach.

² Je pochopitelné, že Pavel měl o nový sbor v Tesalonice starost. Chtěl se tam vrátit, ale „Satan [mu] zkřížil stezku“. Poslal tedy do Tesaloniky Timotea, aby tamní křesťany povzbudil. (1. Tes. 2:18; 3:2) Když se Timoteus vrátil a přinesl dobré zprávy, Pavel se rozhodl Tesaloničanům napsat dopis. Mimo jiné je vybídl, aby ‚brali zřetel na ty, kteří jim předsedají‘, neboli aby si takových bratrů vážili. (Přečti 1. Tesaloničanům 5:12, 13.)

3. Proč si křesťané v Tesalonice měli starších mužů vážit?

³ Bratři, kteří svým spoluvěřícím v Tesalonice poskytovali vedení, neměli takové zkušenosti jako Pavel a jeho společníci, ani nebyli v pravdě tak dlouho jako starší v Jeruzalémě. Tesalonický sbor existoval sotva rok. Bratři a sestry v tom sboru však měli pádné důvody, proč si vážit starších mužů, kteří ‚tvrdě pracovali‘, ‚předsedali‘ jim a ‚napomínali‘ je. Měli na ně brát „více než mimořádný ohled v lásce“. K této vybídce Pavel připojil radu: „Buďte jeden k druhému pokojní.“ Pokud bys sloužil v tesalonickém sboru, dával bys najevo, že si práce starších vážíš? A jak se díváš na „dary v podobě lidí“, které Bůh prostřednictvím Krista ustanovil ve vašem sboru? (Ef. 4:8)

 „Tvrdě pracují“

4, 5. Jaké ‚tvrdé práci‘ se věnovali starší muži v Pavlově době a jak je to dnes?

⁴ Jaké ‚tvrdé práci‘ se věnovali starší muži v Tesalonice potom, co Pavel a Silas odešli do Beroy? Stejně jako Pavel, i oni bezpochyby své spoluvěřící vyučovali z Písma. Možná tě napadne, zda si křesťané v Tesalonice Božího Slova vážili. Bible totiž říká, že Beroané „smýšleli ušlechtileji než tamti v Tesalonice, neboť . . . denně pečlivě zkoumali Písma“. (Sk. 17:11) Tento verš však mluví o tesalonických Židech obecně, ne o Tesaloničanech, kteří se stali křesťany. Ti totiž ‚přijali Boží slovo ne jako lidské slovo, ale jako to, čím po pravdě je, jako Boží slovo‘. (1. Tes. 2:13) Starší muži tedy tvrdě pracovali v tom smyslu, že své bratry a sestry duchovně sytili.

⁵ „Pokrm v pravý čas“ dnes Božímu lidu poskytuje věrný a rozvážný otrok. (Mat. 24:45) Většina bratrů a sester má hojnost biblické literatury a v některých jazycích je k dispozici také Index publikací Watch Tower Society a Watchtower Library. Pod vedením věrného a rozvážného otroka sboroví starší tvrdě pracují, aby své spoluvěřící duchovně sytili. Starají se o potřeby sboru, a tak celé hodiny tráví tím, že si připravují programy na shromáždění, aby přidělenou látku předložili působivě. Uvažoval jsi někdy o tom, kolik času starší věnují přípravě programů, které mají na shromážděních a sjezdech?

6, 7. (a) V čem byl Pavel pro starší muže v Tesalonice příkladem? (b) Proč pro dnešní starší nemusí být jednoduché Pavla napodobovat?

⁶ Starší muži v Tesalonice jistě nezapomněli na vynikající příklad, který jim Pavel dal jako duchovní pastýř. O spoluvěřící opravdu pečoval, nedělal to mechanicky nebo pouze z povinnosti. Jak bylo uvedeno v předchozím článku, Pavel ‚se stal jemným, jako když kojící matka něžně chová své vlastní děti‘. (Přečti 1. Tesaloničanům 2:7, 8.) Dokonce jim ochotně ‚předal svou vlastní duši‘. V péči o bratry a sestry měli tesaloničtí starší jednat stejně.

⁷ I dnešní křesťanští pastýři napodobují Pavla v tom, že o stádo něžně pečují. Někteří spolukřesťané však nejsou vřelí a společenští, nemají to zkrátka v povaze. Starší se přesto snaží jednat s nimi s pochopením a ‚nacházet v nich dobro‘. (Přísl. 16:20) Sboroví dozorci jsou ale nedokonalí, a tak dívat se na každého pozitivně pro ně nemusí být jednoduché. Přesto se ze všech sil snaží být ke všem jemní a jistě si zaslouží pochvalu za to, že chtějí být dobrými pastýři pod Kristovým vedením.

8, 9. Jakými způsoby starší ‚stále dávají pozor na naše duše‘?

⁸ Všichni máme důvod, proč vůči starším být „poddajní“. Pavel totiž napsal, že ‚oni stále dávají pozor na naše duše‘. (Hebr. 13:17) Tato slova v nás možná vyvolají představu pastýře, který zůstal vzhůru, aby své stádo ochránil. I dnes se stává, že starší obětují spánek, když pomáhají těm, kdo jsou nemocní nebo mají citové či duchovní problémy. Například bratři, kteří slouží ve výborech pro styk s nemocnicemi, někdy musí vstát uprostřed noci, aby se věnovali spoluvěřícímu, který naléhavě potřebuje pomoc. Jestliže ses do takové situace už dostal, jistě si starších za jejich podporu velmi vážíš.

⁹ Tvrdě pracují i starší v regionálních stavebních výborech a ve výborech pro humanitární pomoc. Rozhodně si zaslouží, abychom je z celého srdce podporovali. Zamysleme se nad tím, co se stalo v roce 2008,  když Barmu zasáhl ničivý cyklon Nargis. Do sboru ve vesnici Bothingone, která leží v deltě řeky Iravadi, museli bratři cestovat přes zničenou krajinu plnou mrtvých těl. Byli první, kdo do vesnice přivezl humanitární pomoc. Když je místní svědkové uviděli a všimli si, že je s nimi jejich bývalý krajský dozorce, zvolali: „Podívejte, náš krajský dozorce! Jehova nás zachránil!“ Vážíš si tvrdé práce, které se starší dnem a někdy i nocí věnují? Někteří slouží ve zvláštních výborech, které se zabývají složitými problémy ve sborech. Nechlubí se tím, co dělají, ale ti, kdo z jejich práce mají užitek, jim jsou opravdu vděční. (Mat. 6:2–4)

10. Jakou méně viditelnou práci starší vykonávají?

¹⁰ Mnoho starších se musí věnovat i administrativní činnosti. Například koordinátor rady starších připravuje rozpisy s programem všech shromáždění. Tajemník sboru sestavuje měsíční i výroční zprávy z kazatelské služby. Dozorce školy pečlivě zvažuje, komu přidělí jednotlivé úkoly na teokratické škole. A každé tři měsíce je potřeba provést revizi sborového účetnictví. Všichni starší si musí přečíst dopisy, které přicházejí z odbočky, a řídit se pokyny, které v nich jsou, protože to napomáhá k ‚jednotě ve víře‘. (Ef. 4:3, 13) Díky úsilí tvrdě pracujících starších „se všechno děje slušně a uspořádaně“. (1. Kor. 14:40)

„Předsedají vám“

11, 12. Kdo předsedá sboru a co k tomu patří?

¹¹ O starších mužích v Tesalonice Pavel napsal, že sboru „předsedají“. Toto slovo nese v původní řečtině myšlenku „stojí před vámi“ a může být přeloženo také jako „vedou vás; poskytují mezi vámi vedení“. (1. Tes. 5:12; ppč.) Pavel mluvil o všech starších ve sboru, ne o jednom předsedajícím dozorci. Všichni starší ve sboru ‚tvrdě pracovali‘ a všichni mu ‚předsedali‘. Dnes většina starších stojí před sborem v tom smyslu, že vede shromáždění. Nedávno došlo ke změně a už se nepoužívá termín „předsedající dozorce“, ale „koordinátor rady starších“. Pomáhá nám to, abychom si uvědomovali, že sboru předsedá ne jeden dozorce, ale rada starších neboli skupina mužů, kteří jsou jednotní.

¹² ‚Předsedat‘ sboru znamená víc než jen vyučovat. To je patrné z kontextu, ve kterém tento výraz Pavel použil v 1. Timoteovi 3:4. Napsal, že dozorcem by měl být „muž, který předsedá znamenitým způsobem své vlastní domácnosti, jenž má děti v podřízenosti se vší vážností“. Slovo „předsedá“ zde nepochybně znamená nejen to, že své děti vyučuje, ale také to, že rodině poskytuje vedení a „má děti v podřízenosti“. Starší tedy sboru předsedají i tak, že jeho členům poskytují vedení a pomáhají jim, aby se podřizovali Jehovovi. (1. Tim. 3:5)

13. Proč se starší musí na schůzky rady starších dobře připravovat?

¹³ Starší chtějí sboru předsedat dobře, a proto se spolu radí, co sbor potřebuje a jak tyto potřeby uspokojit. Možná by bylo jednodušší, kdyby o všem rozhodoval jen jeden. Starší však jednají podle vzoru vedoucího sboru z prvního století — projednávají záležitosti společně, komunikují otevřeně a hledají vedení v Písmu. Jejich cílem je starat se o sbor v souladu s biblickými zásadami. To se jim nejlépe daří v případě, že se každý z nich na schůzky rady starších dobře připravuje a uvažuje přitom o biblických zásadách a pokynech od věrného a rozvážného otroka. To samozřejmě zabere nějaký čas. Jestliže se v nějaké věci neshodnou — tak jako se to stalo ve  vedoucím sboru v prvním století při projednávání otázky obřízky —, možná budou muset věnovat ještě více času tomu, aby k dané záležitosti vyhledali další informace. Pomůže jim to však na základě Písma dojít k jednomyslnému rozhodnutí. (Sk. 15:2, 6, 7, 12–14, 28)

14. Vážíš si toho, že rada starších je jednotná? Proč tak odpovídáš?

¹⁴ Co by se stalo, kdyby nějaký starší trval na tom, že všechno se musí dělat tak, jak chce on, nebo by prosazoval své vlastní názory? Nebo co kdyby někdo působil v radě starších rozkol, podobně jako v prvním století Diotrefes? (3. Jana 9, 10) Jistě by tím trpěl celý sbor. Satan se snažil narušovat pokoj křesťanského sboru už v prvním století a můžeme si být jisti, že totéž dělá i dnes. Například působí na sobecké sklony, jako je touha po významném postavení. Starší proto musí být pokorní a jednotně spolupracovat. Takových starších si všichni velmi vážíme.

„Napomínají vás“

15. Když starší nějakého bratra nebo sestru napomínají, s jakou pohnutkou to dělají?

¹⁵ Pavel pak poukázal na další obtížný, ale důležitý úkol starších mužů — mají své spoluvěřící napomínat. Řecké slovo přeložené jako ‚napomínat‘ je použito pouze v Pavlových dopisech. Nese myšlenku důrazné rady, ale bez jakéhokoli náznaku nepřátelství. (Sk. 20:31; 2. Tes. 3:15) Například Korinťanům Pavel napsal: „Nepíši vám to, abych vás zahanbil, ale abych vás napomenul  jako své milované děti.“ (1. Kor. 4:14) Pohnutkou, proč své spoluvěřící v Korintu napomenul, byl jeho láskyplný zájem o ně.

16. Na co starší musí pamatovat, když druhé napomínají?

¹⁶ Starší pamatují na to, že je důležité, jakým způsobem druhé napomínají. Snaží se napodobovat apoštola Pavla — když někoho napomínají, dělají to laskavě a jejich pohnutkou je láska a touha pomoci. (Přečti 1. Tesaloničanům 2:11, 12.) Zároveň se samozřejmě ‚pevně drží věrného slova, aby byli schopni vybízet učením, které je zdravé‘. (Tit. 1:5–9)

17, 18. Na co bys měl pamatovat, když tě nějaký starší napomíná?

¹⁷ Vzhledem k tomu, že starší jsou nedokonalí, i jim se může stát, že řeknou něco, čeho později litují. (1. Král. 8:46; Jak. 3:8) Vědí také, že dostávat rady obvykle není pro bratry a sestry „radostné, ale zarmucující“. (Hebr. 12:11) Jestliže tě tedy starší napomíná, pravděpodobně o tom hodně uvažoval a modlil se. Vnímáš to jako projev jeho láskyplného zájmu?

¹⁸ Představ si, že máš nějaké zdravotní potíže a nevíš, co je příčinou. Pak ale lékař zjistí, v čem je problém. Přijmout diagnózu je pro tebe těžké, ale budeš se snad na lékaře zlobit? Jistě ne. I kdyby ti řekl, že je nutná operace, pravděpodobně bys ji podstoupil, protože víš, že je to v tvém vlastním zájmu. Je pravda, že způsob, jakým ti lékař diagnózu sdělil, zřejmě bude mít vliv na tvé pocity, ale asi to nijak zásadně neovlivní tvé rozhodnutí. Podobné je to, když tě nějaký starší napomene. Nedovol, aby způsob, jakým ti to řekl, vedl k tomu, že bys neposlechl bratra, jehož prostřednictvím tě Jehova a Ježíš možná varují před nebezpečím nebo ti chtějí poskytnout duchovní pomoc.

Za sborové starší buď Jehovovi vděčný

19, 20. Jak můžeš dávat najevo, že si ‚darů v podobě lidí‘ vážíš?

¹⁹ Co uděláš, když dostaneš dárek, který byl připraven přímo pro tebe? Projevíš vděčnost tím, že ho budeš používat? Jehova ti prostřednictvím Ježíše Krista dal „dary v podobě lidí“. Svou vděčnost za tyto dary můžeš dávat najevo například tím, že pozorně nasloucháš proslovům ve sboru a že to, co slyšíš, se snažíš uplatňovat. Vděčnost můžeš projevit i tím, že na shromážděních podáváš promyšlené komentáře. Věnuj se také činnostem, v nichž starší poskytují vedení, například kazatelské službě. Pokud jsi měl užitek z rady, kterou ti některý starší dal, řekl jsi mu to? Mohl bys také nějak dát najevo vděčnost rodinám starších? Nezapomeň, že když starší tvrdě pracuje ve prospěch sboru, věnuje tomu drahocenný čas, který by jinak strávil se svou rodinou.

²⁰ Starší tvrdě pracují, předsedají nám a napomínají nás. Máme tedy mnoho důvodů, proč jim být vděční. Tyto „dary v podobě lidí“ jsou opravdu láskyplným opatřením od Jehovy.

Zapamatoval sis?

• Z jakých důvodů si křesťané v Tesalonice měli vážit bratrů, kteří jim poskytovali vedení?

• Co všechno pro tebe tvrdě pracující starší ve sboru dělají?

• Jaký užitek máš z toho, že starší předsedají sboru?

• Na co bys měl pamatovat, když tě starší napomínají?

[Studijní otázky]

[Obrázek na straně 27]

Vážíš si toho, jakými způsoby starší pečují o sbor?