‚Odpor, jenž si zaslouží úctu‘

KDYŽ Adolf Hitler působil jako německý kancléř, dostal desítky tisíc dopisů. Poté co sovětská vojska v roce 1945 obsadila Berlín, bylo mnoho těchto dopisů odvezeno do moskevských archivů. Historik Henrik Eberle jich tisíce prozkoumal, aby zjistil, kdo je Hitlerovi psal a proč. Svoje závěry uveřejnil v knize Dopisy Hitlerovi (přeložil Vladimír Čadský).

„Hitlerovi psali učitelé i školáci, jeptišky i kněží, nezaměstnaní i obchodní radové, admirálové i prostí SA-mani,“ uvedl dr. Eberle. „Někteří ho dokonce milovali jako znovuzrozeného mesiáše, jiní v něm spatřovali zosobnění zla.“ Dostával Hitler dopisy také od představitelů církví, kteří by v nich protestovali proti zvěrstvu, jehož se dopouštěli národní socialisté neboli nacisté? Dostával, ale bylo jich málo.

Doktor Eberle však v moskevských archivech našel složku obsahující řadu dopisů od svědků Jehovových. Byly poslány z různých částí Německa a jednání nacistů odsuzovaly. Všech protestních dopisů a telegramů, které svědkové adresovali Hitlerovi, bylo přibližně 20 000 a přišly z asi 50 zemí. Tisíce svědků bylo zatčeno a několik stovek jich bylo popraveno nebo zemřelo následkem krutého zacházení. Henrik Eberle k tomu napsal: „Vzhledem k milionům obětí nacistického režimu se toto číslo zdá nízké, ale svědčí o aktu kolektivního a nekompromisního odporu, jenž si zaslouží úctu.“