Proč je tak důležité ‚zůstávat bdělý‘?

„CO BUDE znamením tvé přítomnosti a závěru systému věcí?“ ptali se Ježíše jeho učedníci. (Mat. 24:3) To, co jim odpověděl, je zapsáno ve 24. kapitole Matouše, 13. kapitole Marka a 21. kapitole Lukáše. Znamení své přítomnosti Ježíš popsal jasně a podrobně, takže mělo být rozpoznatelné a zcela jednoznačné. Na závěr dodal: „Zůstaňte . . . bdělí.“ (Mat. 24:42)

Jestliže znamení mělo být tak zřejmé, proč Ježíš nabádal k bdělosti? Uvažujme o dvou možných důvodech. Za prvé, kvůli rozptylujícím vlivům někdo může mít sklon znamení přehlížet, což vede ke ztrátě duchovního smýšlení a bdělosti. Za druhé, někdo si určité rysy znamení sice uvědomuje, ale jelikož se ho bezprostředně nedotýkají, říká si, že „velké soužení“, kterým má splňování Ježíšova proroctví vyvrcholit, je ještě daleko, a proto ‚zůstávat bdělý‘ není tak naléhavé. (Mat. 24:21)

„Nepovšimli si“

Ježíš svým následovníkům připomněl, co se dělo v Noemově době. Nedalo se přehlédnout, že Noe kázal, stavěl obrovskou archu a všude kolem panovalo násilí, a přesto většina Noemových současníků ‚si nepovšimla‘. (Mat. 24:37–39) Podobný postoj k varováním převládá i dnes. Uveďme si příklad. Dopravní značky omezující rychlost jsou nepřehlédnutelné, ale i tak je mnozí řidiči ignorují. Úřady kvůli tomu umísťují na silnicích retardéry, aby řidiči museli zpomalit. Podobně i křesťan znamení posledních dnů možná vidí, ale žije tak, jako by se nic nedělo. To se stalo například Arielle, dospívající dívce z jedné západoafrické země.

V televizi se ráda dívala na házenou. Ve škole, na kterou chodila, byl pak založen házenkářský tým. Vyhlídka, že by se tomuto sportu mohla věnovat aktivně, ji nadchla, a tak si přestala uvědomovat, že po duchovní stránce to pro ni může být nebezpečné. Přihlásila se do týmu jako brankářka. Co následovalo? Arielle vypráví: „Některé spoluhráčky měly známost s kluky, kteří brali drogy a kouřili. Smály se mi, že jsem jiná, ale já jsem si říkala, že to zvládnu. Moje duchovní smýšlení však začala oslabovat samotná házená. Stala se pro mě vším. Na shromáždění jsem často byla duchem na hřišti, a ne v sále Království. Házená měla negativní vliv i na moji křesťanskou osobnost. Potěšení ze hry se změnilo v touhu vítězit. Chtěla jsem vyhrávat, a tak jsem tvrdě trénovala a pořád byla ve stresu. Házená pro mě byla důležitější než moji přátelé.

Pak se při jednom zápase stalo něco, co mě probralo. Protihráčky dostaly výhodu trestného hodu, já jsem stála v bráně a najednou  jsem se začala modlit, aby mi Jehova pomohl střelu chytit. V tu chvíli jsem si uvědomila, jak na tom duchovně jsem. Bylo mi jasné, že musím něco změnit.

Už dřív jsem viděla DVD Mladí lidé se ptají — Čeho chci v životě dosáhnout? * Řekla jsem si, že se na to podívám znovu, ale tentokrát pořádně. Byla jsem totiž v podobné situaci jako André v tom filmu. Zaujalo mě zejména to, co jeden starší Andrému doporučil — přečíst si text z Filipanům 3:8 a přemýšlet o tom. Udělala jsem to a rozhodla se z týmu odejít.

Netrvalo dlouho a všechno bylo jinak. Touha vyhrávat a s tím související stres byly pryč. Byla jsem šťastnější a zlepšily se i moje vztahy s přáteli ze sboru. Těšilo mě věnovat se duchovním činnostem. Na shromážděních jsem se zase dokázala soustředit a měla jsem z nich radost. Také služba mi šla mnohem líp. Teď pravidelně sloužím jako pomocná průkopnice.“

Pokud jsi kvůli rozptylujícím vlivům i ty začal přehlížet znamení Ježíšovy přítomnosti, udělej rázné kroky podobně jako Arielle. Zkus uplatnit následující podněty: Podívej se do Indexu publikací Watch Tower Society. To je něco jako mapa ke skrytým pokladům. Podle odkazů si najdi praktické rady a osobní zkušenosti křesťanů, kteří se setkali s podobnými pokušeními jako ty. Připravuj se na shromáždění a dělej si na nich poznámky, abys z nich měl co největší užitek. Někdo se lépe soustředí, když sedí v přední části sálu. Při těch programech, kdy posluchači mohou podávat komentáře, se snaž přihlásit co nejdříve. K duchovní bdělosti ti také pomůže, když zprávy o událostech ve světě si budeš dávat do souvislosti s jednotlivými rysy Ježíšova znamení i s dalšími znaky ‚posledních dnů‘. (2. Tim. 3:1–5; 2. Petra 3:3, 4; Zjev. 6:1–8)

„Prokažte [se] jako připravení“

Znamení posledních dnů se týká událostí, k nimž dochází po „celé obydlené zemi“. (Mat. 24:7, 14) Miliony lidí žijí v oblastech, které jsou sužovány nemocemi, nedostatkem potravin, zemětřeseními a dalšími předpovězenými událostmi. Naproti tomu mnozí žijí v zemích, kde je relativní klid. Pokud jsi některé z rysů Ježíšova znamení nezažil osobně, je to snad důvod, aby sis myslel, že velké soužení je ještě daleko? To by nebylo moudré.

Všimni si například Ježíšových slov o ‚morech a nedostatku potravy‘. (Luk. 21:11) Za prvé, Ježíš neřekl, že něco takového postihne celý svět současně nebo ve stejné míře. Naopak upozornil, že k tomu bude docházet „na jednom místě za druhým“. Nemůžeme tedy očekávat, že tyto události nastanou všude a ve stejnou dobu. Za druhé, krátce potom co se Ježíš zmínil o nedostatku potravy, poukázal na to, že někteří z jeho následovníků budou v úplně jiné situaci. Řekl: „Dávejte . . . na sebe pozor, aby vaše srdce nikdy nebylo obtíženo přejídáním.“ (Luk. 21:34) Neměli bychom si tedy myslet, že každý křesťan osobně zažije splňování každého z rysů Ježíšova znamení. Ježíš jasně řekl: „Až uvidíte,  že se to děje, vězte, že Boží království je blízko.“ (Luk. 21:31) Díky moderním komunikačním prostředkům skutečně můžeme vidět, jak se splňují všechny rysy znamení posledních dnů, i když k nim nedochází přímo v místě, kde žijeme.

Pamatuj také, že Jehova již stanovil ‚den a hodinu‘, kdy velké soužení začne. (Mat. 24:36) Vývoj světových událostí na to nemá žádný vliv.

Všechny křesťany, ať už žijí kdekoli, Ježíš vybídl: „Prokažte [se] jako připravení.“ (Mat. 24:44) Připravení bychom tedy měli být vždy. Samozřejmě není možné, abychom se od rána do večera věnovali jen duchovním činnostem. Nikdo z nás neví, co bude dělat ve chvíli, kdy velké soužení začne. Někdo bude možná v práci a někdo jiný doma. (Mat. 24:40, 41) Co tedy můžeme dělat, abychom se ‚prokázali jako připravení‘?

Emmanuel, Victorine a jejich šest dcer žijí v jedné africké zemi, kde lidé nijak zvlášť nepociťují dopad všech událostí, jimiž se vyznačuje znamení Ježíšovy přítomnosti. Protože se chtějí ‚prokázat jako připravení‘, rozhodli se, že každý den budou věnovat určitý čas duchovním rozhovorům. Emmanuel vysvětluje: „Nebylo jednoduché najít dobu, která bude vyhovovat všem. Nakonec jsme si vyhradili čas od šesti do půl sedmé ráno. Povídáme si o denním textu a pak si připravíme několik odstavců z knihy nebo ze Strážné věže, které se v tom týdnu probírají na shromáždění.“ Pomáhá jim to, aby zůstali duchovně bdělí? Rozhodně ano. Emmanuel je koordinátorem rady starších, Victorine často slouží jako pomocná průkopnice a pravdu pomohla poznat už mnoha lidem. A všech šest dcer dělá pěkné duchovní pokroky.

Ježíšova slova „vyhlížejte, zůstaňte bdělí“ jsou určena každému z nás. (Mar. 13:33) Nenech se proto o duchovní bdělost připravit žádnými rozptylujícími vlivy. Podobně jako Arielle si všímej vynikajících rad, které čteš v našich publikacích nebo slyšíš na shromážděních. A stejně jako Emmanuel s rodinou, i ty se snaž každý den dělat něco pro to, aby ses ‚prokázal jako připravený‘ a ‚zůstal bdělý‘.

[Poznámka pod čarou]

[Obrázek na straně 4]

Každodenní rozhovory o duchovních věcech pomáhají Emmanuelovi a jeho rodině, aby se ‚prokázali jako připravení‘