Má Jehova radost z toho, jak trávíš volný čas?

„Přesvědčujte se dál o tom, co je přijatelné Pánu.“ (EF. 5:10)

1., 2. (a) Jak víme, že Jehova si přeje, abychom se ze života radovali? (b) K čemu nás to podněcuje, jestliže se na zábavu a odpočinek díváme jako na součást ‚daru od Boha‘?

V BIBLI je zapsáno mnoho výroků, z nichž je zřejmé, že Jehova si přeje, abychom nejen žili, ale abychom také měli ze života radost. Například v Žalmu 104:14, 15 čteme: „Způsobil, že ze země vyjde potrava a víno, které rozradostňuje srdce smrtelného člověka, aby se obličej leskl olejem, a chléb, který živí právě srdce smrtelného člověka.“ Je to Jehova, kdo působí, že rostliny i stromy rostou, a díky tomu máme nejen co jíst a pít, ale máme také víno, které „rozradostňuje srdce“. To není něco, co bychom k udržení života nutně potřebovali, ale přispívá to k naší radosti. (Kaz. 9:7; 10:19) Náš Bůh si skutečně přeje, abychom se ze života těšili a měli ‚dobrou náladu‘. (Sk. 14:16, 17)

² Nemusíme se tedy cítit provinile, když si někdy vyhradíme čas na to, abychom ‚bedlivě pozorovali nebeské ptáky‘ a ‚polní lilie‘ nebo se věnovali čemukoli jinému, co nás osvěží a obohatí. (Mat. 6:26, 28; Žalm 8:3, 4) To, že se můžeme ze života radovat, je „dar od Boha“. (Kaz. 3:12, 13) Jestliže se na zábavu a odpočinek díváme jako na součást tohoto daru, budeme chtít volný čas trávit tak, aby z toho Jehova měl radost.

Rozmanitost a hranice

3. Proč je tolik rozmanitých způsobů, jak trávit volný čas?

³ Ti, kdo mají na odpočinek a zábavu vyrovnaný názor, vědí, že se mohou věnovat mnoha různým činnostem, ale že existují určité hranice. Zkusme si zábavu a odpočinek přirovnat k jídlu. V různých částech světa mají lidé rádi různé pokrmy. To, co někde považují za pochoutku, může být jinde vnímáno jako nepoživatelné. S odpočinkovými činnostmi je to podobné. Křesťané v jedné části světa se ve volném čase rádi věnují něčemu, co by křesťany jinde vůbec nebavilo. A to může platit i v rámci jedné země — například někdo si rád přečte dobrou knihu, ale někdo jiný by se při tom nudil. Pro někoho je osvěžením jízda na kole, ale pro někoho jiného by to byla vyčerpávající činnost. Podobně jako v případě jídla, i v souvislosti se zábavou a odpočinkem si člověk může vybrat to, co má rád. (Řím. 14:2–4)

4. Proč je důležité při zábavě a odpočinku nepřekročit určité hranice?

⁴ Volný čas je možné trávit mnoha způsoby, ale je nám jasné, že nemůžeme dělat všechno, co nás napadne. Vraťme se k přirovnání o jídle. Můžeme si vybrat z mnoha rozmanitých pokrmů, ale určitě bychom nejedli nic zkaženého. Bylo by to  nerozumné a mohli bychom tím ohrozit své zdraví. Podobně si můžeme vybrat z mnoha různých druhů zábavy, ale neměli bychom se věnovat ničemu, co je riskantní, násilné nebo mravně zkažené. Bylo by to v rozporu s biblickými zásadami a ohrožovali bychom tím své tělesné i duchovní zdraví. Máme-li mít jistotu, že nepřekročíme rozumné hranice, je důležité předem zjistit, zda zábava, které bychom se chtěli věnovat, je pro křesťana vhodná. (Ef. 5:10) Podle čeho to poznáme?

5. Na základě čeho poznáš, zda to, co tě baví, odpovídá Božím měřítkům?

⁵ Způsob, jak trávíš volný čas, potěší tebe i Jehovu, pokud bude v souladu s konkrétními měřítky stanovenými v Božím Slově. (Žalm 86:11) O tom, co tě baví, přemýšlej na základě tří jednoduchých otázek, které je možné shrnout slovy co?, kolik? a s kým? Postupně si je v tomto článku probereme.

Co zábava zahrnuje?

6. Jaké zábavě se musíme vyhýbat a proč?

⁶ První otázkou, kterou by sis měl položit, je: Co zahrnuje zábava, která mě přitahuje? Pamatuj na to, že v zásadě jsou pouze dvě kategorie zábavy. Do té první patří všechno, co jednoznačně odmítáme. Do té druhé patří to, čemu se věnovat můžeme, ale nemusíme. Většina zábavy v tomto ničemném světě patří do první kategorie, protože se vyznačuje jednáním, které je v rozporu s biblickými zásadami nebo porušuje Boží zákony. (1. Jana 5:19) Veškerou takovou zábavu praví křesťané odmítají. Její náplní je totiž sadismus, démonismus, homosexualita, pornografie, násilí nebo jiné zkažené praktiky. (1. Kor. 6:9, 10; přečti Zjevení 21:8) Tím, že s takovou zábavou nechceme mít vůbec nic společného, dáváme Jehovovi najevo, že si ‚ošklivíme, co je ničemné‘. (Řím. 12:9; 1. Jana 1:5, 6)

7., 8. Jak zjistíš, zda je určitá forma zábavy vhodná?

⁷ Do druhé kategorie patří ty druhy zábavy, které se nevyznačují činnostmi, jež jsou v Božím Slově přímo odsouzeny. O takové zábavě bys měl přemýšlet ve světle biblických zásad, které ukazují, co Jehova považuje za vhodné. (Přísl. 4:10, 11) Pak se musíš sám rozhodnout, a to tak, abys měl čisté svědomí. (Gal. 6:5; 1. Tim. 1:19) Proč je takový postup moudrý? Než sníš nějaké jídlo, které neznáš, určitě budeš chtít vědět, jaké hlavní ingredience v něm jsou. Podobně než se budeš věnovat nějaké zábavě, musíš zjistit, čím se vyznačuje. (Ef. 5:17)

⁸ Možná máš rád sport. To je přirozené, protože ke sportu patří legrace a napětí. Co když tě ale láká sport, pro který je charakteristická agresivita, soupeřivost, riziko, častá zranění, bouřlivé oslavy, projevy nacionalismu nebo podobné „ingredience“? Pokud zjistíš, že sport, který se ti líbí, se něčím takovým vyznačuje, pravděpodobně dojdeš k závěru, že kdyby ses mu věnoval nebo ho sledoval, tvé smýšlení by nebylo v souladu se smýšlením Jehovy ani s poselstvím míru a lásky, o kterém mluvíš s lidmi ve službě. (Iz. 61:1; Gal. 5:19–21) Pokud se však nějaká odpočinková činnost skládá z „ingrediencí“, které jsou v Jehovových očích nezávadné, pak tě může osvěžit  a prospět ti. (Gal. 5:22, 23; přečti Filipanům 4:8)

Kolik času zábavě věnuji?

9. O čem svědčí to, kolik času zábavě věnuješ?

⁹ Druhou otázkou, o které bys měl uvažovat, je: Kolik času zábavě věnuji? Tvoje odpověď na otázku co? ukazuje, k čemu tíhne tvoje srdce — co je pro tebe přijatelné a co ne. Z odpovědi na otázku kolik? je zřejmé, jaké máš priority — co je pro tebe důležité a co ne. Jak zjistíš, zda jsi zábavě vyhradil to správné místo?

10., 11. Jak nám Ježíšova slova zapsaná u Matouše 6:33 pomáhají, abychom zábavě vyhradili to správné místo?

¹⁰ Ježíš Kristus řekl: „Budeš milovat Jehovu, svého Boha, celým svým srdcem a celou svou duší a celou svou myslí a celou svou silou.“ (Mar. 12:30) Na prvním místě v našem životě by tedy měla být láska k Jehovovi. Dáváme to najevo tím, že se řídíme Ježíšovými slovy: „Neustále . . . hledejte nejprve království a Otcovu spravedlnost, a to všechno ostatní vám bude přidáno.“ (Mat. 6:33) Jak ti tento výrok může pomoci, abys zábavě nevěnoval nepřiměřeně mnoho času?

 ¹¹ Všimni si, že Ježíš řekl, abychom ‚neustále hledali nejprve království‘. Neřekl ‚neustále hledejte pouze království‘. Ježíš dobře věděl, že kromě Království musíme v životě ‚hledat‘ mnoho dalších věcí. Potřebujeme bydlení, jídlo, oblečení, přiměřené vzdělání, zaměstnání, odpočinek a tak dále. Ze všeho, co v životě ‚hledáme‘, však pouze jedna věc má být na prvním místě — Boží Království. (1. Kor. 7:29–31) Tato skutečnost by nás měla podněcovat, abychom se všemu ostatnímu, včetně zábavy, věnovali jen do té míry, aby nás to nepřipravovalo o čas, který bychom měli mít vyhrazený na to nejdůležitější — na to, co souvisí s uctíváním Jehovy. Pokud to tak děláme, zábava má v našem životě to správné místo a přináší nám potěšení.

12. Jak je možné zásadu z Lukáše 14:28 uplatnit na odpočinek?

¹² Když tedy uvažuješ, kolik času budeš věnovat odpočinku nebo zábavě, je dobré spočítat si náklady. (Luk. 14:28) Musíš si promyslet, kolik času tě to bude stát a zda ten čas za to opravdu stojí. Pokud bys kvůli zábavě zanedbával takové důležité činnosti, jako je osobní studium Bible, rodinné uctívání, shromáždění nebo kazatelská služba, pak to za to nestojí. (Mar. 8:36) Pokud ti ale odpočinek dodává sílu, abys mohl ‚neustále hledat království‘, pak čas, který odpočinku věnuješ, za to určitě stojí.

S kým čas trávím?

13. Proč bychom si měli pečlivě vybírat, s kým budeme trávit volný čas?

¹³ Třetí otázka, nad kterou by ses měl zamyslet, je: S kým volný čas trávím? Toto hledisko je velmi důležité, protože pokud bychom trávili čas v nevhodné společnosti, je velmi pravděpodobné, že bychom se věnovali nevhodné zábavě. A to samozřejmě platí i naopak. Podobně jako na jídle si obvykle více pochutnáme, když jsme s dobrými přáteli, i zábava nám přinese víc radosti, když jsme v dobré společnosti. Proto mnozí z nás, a zvláště mladí, rádi tráví volný čas s druhými. Jestliže nám ale má zábava prospět, je moudré přemýšlet o tom, koho si jako společníka vybrat a komu se  raději vyhnout. (2. Par. 19:2; přečti Přísloví 13:20; Jak. 4:4)

14., 15. (a) Jak nám při výběru přátel může pomoci Ježíšův příklad? (b) Jaké otázky bychom si měli položit, když hledáme přátele?

¹⁴ Při výběru přátel je velmi dobré řídit se příkladem Ježíše. Už od počátku stvoření měl k lidem vřelý vztah. (Přísl. 8:31) Když žil na zemi, s láskou se věnoval všem lidem, bez ohledu na jejich společenské postavení. (Mat. 15:29–37) Ježíš však dobře věděl, že je velký rozdíl mezi tím, být přátelský a být blízkým přítelem. Byl přátelský k lidem obecně, ale byl blízkým přítelem pouze těch, kdo splňovali konkrétní požadavky. Svým 11 věrným apoštolům řekl: „Jste moji přátelé, jestliže děláte, co vám přikazuji.“ (Jan 15:14; viz také Jana 13:27, 30) Jedinými lidmi, které Ježíš považoval za své přátele, byli ti, kdo ho následovali a sloužili Jehovovi.

¹⁵ Je tedy moudré, abys na Ježíšova slova pamatoval, když uvažuješ, zda si určitého člověka vybrat za blízkého přítele. Polož si například otázky: Je z jeho slov a jednání vidět, že dodržuje Jehovova a Ježíšova přikázání? Uznává stejné hodnoty a biblické morální zásady jako já? Bude mě jeho příklad povzbuzovat k tomu, abych měl na prvním místě v životě Království a věrně sloužil Jehovovi? Pokud máš jistotu, že na tyto otázky můžeš odpovědět kladně, pak jsi našel dobrého přítele, někoho, s kým můžeš trávit volný čas. (Přečti Žalm 119:63; 2. Kor. 6:14; 2. Tim. 2:22)

„Všechno dělejte k Boží slávě“

16. O čem musíme při výběru zábavy uvažovat?

¹⁶ Krátce jsme si rozebrali tři otázky, které bychom si při výběru zábavy měli položit — co?, kolik? a s kým? Má-li nás zábava občerstvit, musí ve všech těchto třech ohledech odpovídat biblickým měřítkům. Než se tedy pro určitý druh zábavy rozhodneš, přemýšlej o ní. Pokud jde o kvalitu, polož si otázky: Čím se vyznačuje? Opravdu je nezávadná? (Přísl. 4:20–27) Pokud jde o množství, zeptej se: Kolik času jí budu věnovat? Není to příliš? (1. Tim. 4:8) A v případě společnosti uvažuj: S kým budu volný čas trávit? Je to dobrá společnost, nebo špatná? (Kaz. 9:18; 1. Kor. 15:33)

17., 18. (a) Jak zjistíš, zda určitý druh zábavy je vhodný? (b) K čemu by ses měl rozhodnout?

¹⁷ Pokud v kterémkoli z těchto tří ohledů určitý druh zábavy biblickým měřítkům neodpovídá, pak není vhodný. Naproti tomu, pokud zjistíš, že v každém z těchto tří ohledů je v souladu s Božími zásadami, pak je to zábava, ze které bude mít radost Jehova i ty. (Žalm 119:33–35)

¹⁸ Měli bychom tedy být pevně rozhodnuti věnovat se vhodné zábavě, ve vhodné míře a s vhodnými lidmi. Držme se rady apoštola Pavla: „Ať . . . jíte, nebo pijete, nebo děláte cokoli jiného, všechno dělejte k Boží slávě.“ (1. Kor. 10:31)

Jak bys to vysvětlil?

Jak ti při výběru zábavy mohou pomoci zásady uvedené . . .

• ve Filipanům 4:8?

• v Matoušovi 6:33?

• v Příslovích 13:20?

[Studijní otázky]

[Nákres na straně 9]

(Úplný, upravený text — viz publikaci)

✔Co

[Nákres na straně 10]

(Úplný, upravený text — viz publikaci)

✔Kolik

[Nákres na straně 12]

(Úplný, upravený text — viz publikaci)

✔S kým

[Obrázek na straně 10]

Jak nám při výběru přátel a vhodné zábavy může pomoci Ježíšův příklad?