Kpohọ eme nọ e riẹ eva

Kpohọ oria eware nọ e riẹe eva

Fi Obọ Họ Kẹ Ezae Wo Ẹnyaharo Abọ-ẹzi

Fi Obọ Họ Kẹ Ezae Wo Ẹnyaharo Abọ-ẹzi

Fi Obọ Họ Kẹ Ezae Wo Ẹnyaharo Abọ-ẹzi

“Nọ umuo na vrẹ who ti mu ahwo.”—LUK 5:10.

1, 2. (a) Eme ezae buobu a ru nọ a yo usiuwoma ota Jesu? (b) Eme ma te ta kpahe evaọ uzoẹme nana?

ẸDẸJỌ nọ Jesu avọ ilele riẹ a jẹ ta usiuwoma evaọ obọ Galili, a tẹ ruọ okọ re a kpohọ oria jọ nọ u siomano re a serihọ. Rekọ ogbotu ahwo a tẹ rọ owotọ dhẹ lele ai. Ahwo nọ a lele i rai evaọ ẹdẹ ọyena a bu te ‘ezae idu isoi u te no eyae gbe emọ no.’ (Mat. 14:21) Oke ofa, ogbotu ahwo a tẹ nya bru Jesu re o siwi ai je wuhrẹ ai. Ogbotu nana a bu te ‘ezae idu ene, u te no eyae avọ emaha na no.’ (Mat. 15:38) O rrọ vevẹ inọ ezae buobu e jọ usu ahwo nọ a bru Jesu ze je dhesẹ isiuru kpahe iwuhrẹ riẹ. Evaọ uzẹme, Jesu o rẹro inọ ezae efa buobu a ti yo usiuwoma na keme ẹdẹjọ nọ ọ rehọ edhere igbunu fi obọ họ kẹ ilele riẹ kpe iyei buobu no, ọ tẹ ta kẹ Saimọn inọ: “Nọ umuo na vrẹ who ti mu ahwo.” (Luk 5:10) Ilele riẹ a te ta usiuwoma evaọ akpọ na, yọ a rẹro nnọ ezae buobu e te jọ usu enọ i ti kurẹriẹ.

2 Nẹnẹ, ezae a be gaviezọ kẹ usiuwoma na je bi kurẹriẹ. (Mat. 5:3) Rekọ ezae buobu nọ i yo usiuwoma na a bi kurẹriẹ hẹ. Ẹvẹ ma sai ro fi obọ họ kẹ ae? Dede nọ Jesu ọ ruẹrẹ usiuwoma ota obọdẹ jọ họ kẹ ezae he, ọ jẹ hae ta kpahe eware nọ e jọ ezae oja evaọ oke riẹ. Ma te jọ uzoẹme nana ta kpahe epanọ ma sae rọ rehọ aro kele Jesu re ma fi obọ họ kẹ ezae yeri kugbe eware esa jọ nọ e rrọ uduama kẹ ae: (1) epanọ a sae rọ ko uviuwou, (2) ozọ inọ ahwo a ti se ai ẹkoko, gbe (3) eriwo inọ a riẹ te amọfa ha.

Epanọ A Sae rọ Ko Uviuwou

3, 4. (a) Eware vẹ e mae rrọ ezae buobu oja? (b) Fikieme uviuwou nọ a rẹ ko o rọ mae rrọ ezae jọ oja vi eware abọ-ẹzi?

3 Okere-obe jọ ọ ta kẹ Jesu nọ: “Owuhrẹ, me re lele owhẹ kpo koria koria nọ whọ rẹ nya.” Rekọ nọ Jesu ọ ta kẹe nọ “Ọmọ ohwo o wo oria nọ ọ rẹ rọ uzou riẹ kpaha ha,” okere-obe na o te si oma rehọ. Ebaibol na ọ ta ha inọ okere-obe na o zihe ruọ olele Jesu, keme o wọhọ nọ ọ jẹ ruawa kpahe oria nọ ọ te jọ ruẹ emu re gbe uwou nọ ọ te rria.—Mat. 8:19, 20.

4 Epanọ ezae buobu a rẹ rọ ko uviuwou rai o rẹ mae jarae oja vi eware abọ-ẹzi. Rọkẹ ezae buobu, epanọ a re ro kpohọ isukulu ikpehru re a jẹ ruọ iruo nọ a rẹ jọ hwae igho buobu e rẹ mae jarae oja. Wọhọ epanọ ezae buobu a re roro, re a le ugho o rẹ mae kẹ erere vi Ebaibol nọ a re wuhrẹ gbe emamọ usu nọ a re wo kugbe Ọghẹnẹ. Eware nọ Ebaibol o bi wuhrẹ o sai si ai uru, rekọ “awa akpọ na, gbe eviẹhọ efe” i re kpe isiuru na no ai oma. (Mak 4:18, 19) Joma ta kpahe epanọ Jesu o ro fi obọ họ kẹ ilele riẹ re a rọ eware nọ e mai wuzou karo.

5, 6. Eme o fi obọ họ kẹ Andru, Pita, Jemis, gbe Jọn nya siọ iruo iyei-ikpe rai ba jẹ rọ eware abọ-ẹzi karo?

5 Andru avọ Saimọn Pita oniọvo riẹ a jọ ikuori. Jọn, Jemis oniọvo riẹ, gbe Zẹbẹdi ọsẹ rai a jọ ikuori re. Iruo na e jẹ nya ziezi te epanọ a rọ rehọ iruiruo kugbe oma. (Mak 1:16-20) Nọ Jọn Ọhọahwo-Ame na ọ kake ta kẹ Andru avọ Jọn kpahe Jesu, u mu rai ẹro inọ a ruẹ Mesaya na no. Andru ọ tẹ nyae vuẹ Saimọn Pita oniọvo riẹ, yọ ẹsejọhọ Jọn ọ vuẹ Jemis oniọvo riẹ re. (Jọn 1:29, 35-41) Evaọ emerae nọ i lele i rie, imane nana a jọ kugbe Jesu nọ ọ jẹ ta usiuwoma evaọ Galili, Judia, gbe Sameria. Kẹsena ilele ene na a te zihe kpohọ iruo iyei-ikpe rai. A wo isiuru kpahe eware abọ-ẹzi, rekọ orọnikọ odibọgba na họ oware nọ o mae jarae oja ha.

6 Nọ oke jọ o vrẹ no, Jesu o te zizie Pita avọ Andru re a lele iei re a te jọ “ikuori ahwo.” Eme imava nana a ru? “A tẹ nwane se iwe na ba a te lele iei.” Epọvo na Jemis avọ Jọn a ru. A “nwane siọ okọ gbe ọsẹ rai ba a te lele ie.” (Mat. 4:18-22) Eme o fi obọ họ kẹ ezae nana ruọ iruo odibọgba oke-kpobi na? Kọ a vabọhọ onana? Vievie! Emerae jọ taure a tẹ te jẹ iroro nana, ezae nana a gaviezọ kẹ Jesu, a ruẹ iruo igbunu nọ o ru, ajọwha nọ o wo kẹ ẹrẹreokie, gbe nnọ ahwo buobu a jẹ gaviezọ kẹe. Fikiere, ẹrọwọ gbe eva nọ a fihọ Jihova e tẹ ga ziezi!

7. Ẹvẹ ma sai ro fi obọ họ kẹ emọ-uwuhrẹ mai fievahọ Jihova inọ ọ rẹ rẹrote ahwo riẹ?

7 Ẹvẹ ma sae rọ rehọ aro kele Jesu fi obọ họ kẹ emọ-uwuhrẹ Ebaibol mai fievahọ Jihova? (Itẹ 3:5, 6) Onana o roma hwa oghẹrẹ nọ ma bi wuhrẹ obe kugbe ai. Nọ ma te bi wuhrẹ kugbe emọ-uwuhrẹ Ebaibol mai, ma re ru ei vẹ kẹ ae inọ Ọghẹnẹ ọ ya eyaa inọ ọ te ghale omai otẹrọnọ ma rọ isiuru Uvie na karo. (Se Malakae 3:10; Matiu 6:33.) Dede nọ ma rẹ sae rehọ eria Ebaibol sa-sa dhesẹ kẹ ae nọ Jihova ọ be rẹrote ahwo riẹ, emamọ oriruo nọ ma re fihotọ o r’oja gaga re. Nọ ma tẹ be hae ta kẹ ae kpahe epanọ Jihova ọ rọ rẹrote omai no u re fi obọ họ kẹ emọ-uwuhrẹ na fievahọ Jihova. Ma rẹ sae jẹ ta kẹ ae kpahe ikuigbe nọ ma jọ ebe mai se ku nọ e rẹ sae jọ uduotahawọ kẹ ae. *

8. (a) Fikieme o rọ r’oja kẹ ọmọ-uwuhrẹ Ebaibol re ọ ‘dawo jẹ ruẹ nọ ỌNOWO o woma’? (b) Ẹvẹ ma sai ro fi obọ họ kẹ ọmọ-uwuhrẹ Ebaibol re ọ ruẹ ewoma Jihova evaọ uzuazọ riẹ?

8 Re ohwo o wo ẹrọwọ ọgaga orọnikọ o re se je yo kpahe oghẹrẹ nọ Jihova ọ rọ ghale amọfa ọvo ho. U fo re ọmọ-uwuhrẹ Ebaibol ọ ruẹ eghale Jihova evaọ uzuazọ riẹ. Ọso-ilezi na o kere nọ: “O jawo, re whọ ruẹ nọ ỌNOWO o woma! Oghale u te ọnọ ỌNOWO ọ rọ oria adhẹzọ riẹ!” (Ol. 34:8) Ẹvẹ ma sai ro fi obọ họ kẹ ọmọ-uwuhrẹ Ebaibol ruẹ nọ Jihova o woma? Dae rehọ iẹe nnọ akpọ ọ be bẹ ọmọ-uwuhrẹ Ebaibol ra jọ, yọ evaọ oke ovona ọ be daoma siobọno ekpehre uruemu jọ wọhọ evovo isigareti, edhọ-ifio, hayo idieda. (Itẹ 23:20, 21; 2 Kọr. 7:1; 1 Tim. 6:10) Otẹrọnọ who wuhrẹ ohwo na re ọ lẹ kẹ obufihọ Ọghẹnẹ re ọ sae whaha ekpehre uruemu na, kọ onana u gbe ti fi obọ họ kẹe ruẹ ewoma Jihova? Whọ rẹ sae jẹ tuduhọ ohwo na awọ re ọ rehọ eware abọ-ẹzi karo ẹkwoma uvẹ nọ o re ru kẹ uwuhrẹ Ebaibol gbe iwuhrẹ ukoko nọ ọ rẹ ruẹrẹ oma kpahe kẹ ọ vẹ jẹ nya. Whaọ, nọ ọ be ruẹ eghale Jihova evaọ omodawọ riẹ na, ẹrọwọ riẹ ọ te ga viere.

Ozọ inọ Ahwo A ti Se Ai Ẹkoko

9, 10. (a) Fikieme Nikodemọs avọ Josẹf ohwo Arimatia a rọ jọ ilele idhere erọ Jesu? (b) Fikieme o rẹ rọ jọ bẹbẹ kẹ ezae jọ nẹnẹ re a kurẹriẹ?

9 Fiki otunyẹ ọhwa, ezae jọ a re wo ehoo re a lele Kristi vọvọ. Nikodemọs avọ Josẹf ohwo Arimatia a jọ ilele idhere erọ Jesu fikinọ ozọ ahwo Ju efa u je mu ai. (Jọn 3:1, 2; 19:38) Orọnikọ a je mu dhozọ họ. Uwhremu na, isu egagọ na a mukpahe Jesu te epanọ a je ro le ohwo kpobi nọ o fi ẹrọwọ họ iẹe no uwou-egagọ ode na.—Jọn 9:22.

10 Evaọ eria jọ nẹnẹ, otẹrọnọ ọzae o wo isiuru gaga kpahe Ọghẹnẹ, Ebaibol na, hayo egagọ, ibe-iruiruo riẹ, egbẹnyusu, hayo imoni riẹ a re sei ẹkoko. Evaọ eria efa, nọ ohwo ọ tẹ ta nọ ọ gwọlọ no egagọ riẹ kpohọ ọfa, a rẹ sai kpei no dede. Otẹrọnọ ọzae nọ ọ rrọ iruo isoja, ọkwa jọ evaọ egọmeti hayo evaọ ẹwho riẹ ọ ta kpahe egagọ, o rẹ dha ahwo buobu eva. Wọhọ oriruo, ọzae jọ evaọ obọ Germany ọ ta nọ: “Usiuwoma nọ whai Isẹri na wha be ta no Ebaibol ze ginọ uzẹme. Rekọ me te kurẹriẹ ruọ egagọ rai nẹnẹ, odẹnotha yọ ahwo kpobi a riẹ kpahe iẹe no. Eme a te ta evaọ obọ iruo mẹ, evaọ okegbe mẹ, gbe imitini nọ mẹ avọ ahwo uviuwou mẹ ma rrọ? Mẹ sai ti ru ei hi.”

11. Ẹvẹ Jesu o ro fi obọ họ kẹ ilele riẹ fi ozodhẹ kparobọ?

11 Ikọ Jesu a jọ ahwo nọ a wo udu gaga rekọ ẹsejọ ozọ ahwo u je mu ai. (Mak 14:50, 66-72) Ẹvẹ Jesu o ro fi obọ họ kẹ ae wo ẹnyaharo dede nọ ahwo a jẹ wọso ae? Jesu o ruẹrẹ ilele riẹ họ kẹ ukpokpoma nọ u ti te ai. Ọ ta nọ: “Wha wo oghale nọ ahwo a mukpahe owhai, gbe nọ a hẹriẹ owhai no usu rai, a vẹ la owhai eka, a vẹ fa owhai odẹ uyoma fiki Ọmọ ohwo!” (Luk 6:22) Jesu ọ ta kẹ ilele riẹ inọ a te wọso ae. “Fiki Ọmọ ohwo” a te rọ wọso ilele na. Jesu ọ tẹ jẹ kẹ ae imuẹro inọ otẹrọnọ a rẹroso Ọghẹnẹ, Ọghẹnẹ o ti fi obọ họ kẹ ae ọ vẹ jẹ kẹ ae ẹgba. (Luk 12:4-12) Ofariẹ, Jesu o zizie enọ i bi kurẹriẹ ze obọ re a kuomagbe ilele riẹ je mu usu kugbe ai.—Mak 10:29, 30.

12. Idhere vẹ ma sai ro fi obọ họ kẹ enọ i bi kurẹriẹ obọ fi ozodhẹ kparobọ?

12 O gwọlọ nọ ma fi obọ họ kẹ emọ-uwuhrẹ Ebaibol mai fi ozodhẹ kparobọ re. O rẹ mae lọhọ re ohwo o fi ẹbẹbẹ kparobọ nọ o te bi rẹro riẹ. (Jọn 15:19) Wọhọ oriruo, u fo re who fi obọ họ kẹ ọmọ-uwuhrẹ Ebaibol ra ruẹrẹ iyo kpahe no Ebaibol na ze nọ ọ rẹ sae kẹ ibe-iruiruo riẹ hayo amọfa nọ a tẹ nọe enọ kpahe ẹrọwọ riẹ. Ma re mu usu okpekpe kugbe ọmọ-uwuhrẹ Ebaibol mai, ma ve je dhesẹ iẹe kẹ amọfa evaọ ukoko na maero kọ enọ iyero rai avọ erọ ọmọ-uwuhrẹ na e rrọ epọvo na. Onọ o mai wuzou họ, ma re wuhrẹ iẹe re ọ hae lẹ ẹsikpobi no udu ze. Onana u re fi obọ họ kẹe si kẹle Ọghẹnẹ, o ve je ru Jihova họ oria Adhẹzọ riẹ.—Se Olezi 94:21-23; Jemis 4:8.

Eriwo inọ A Riẹ te Amọfa Ha

13. Eme o be lẹliẹ ezae jọ siọ obe uwuhrẹ?

13 Ezae jọ a rẹ gwọlọ nọ ma wuhrẹ Ebaibol kugbe ai hi keme a rẹ sai se obe ziezi hi, a rẹ sae k’uyo onọ ziezi hi, hayo oma o rẹ vo ae. Oma o rẹ vo ezae jọ re a jọ ogbotu ta oware nọ o rrọ eva rai. A re roro nọ re a wuhrẹ Ebaibol, k’uyo evaọ obọ iwuhrẹ, hayo ta usiuwoma kẹ amọfa yọ eware nọ e rro vi ai abọ. Oniọvo-ọmọzae jọ ọ ta nọ: “Okenọ mẹ jọ uzoge, nọ ma tẹ rrọ usiuwoma, mẹ rẹ nya vẹrẹ vẹrẹ kẹle ẹthẹ, me ve ru wọhọ ẹsenọ me kporo ẹthẹ na no, mẹ vẹ lẹlẹ nya vrẹ avọ irẹro inọ ohwo ọvo ọ ruẹ omẹ hayo yo edo mẹ hẹ. . . . Iroro usiuwoma n’uwou ruọ uwou u je fou omẹ họ ẹyao.”

14. Fikieme ilele Jesu a gbẹ sai ro siwi ọmọzae nọ idhivẹri i je kpokpo ho?

14 Dai roro epanọ uzou u dhe ilele Jesu te nọ a daoma bẹ re a siwi ọmọzae nọ idhivẹri i je kpokpo. Ọsẹ ọmọzae na o bru Jesu ze jẹ ta nọ: “[Ọmọ mẹ] o bi kie ewawa, o be lahiẹ gaga; keme ẹse buobu o bi he kie fihọ erae, jegbọ ẹse buobu jọ kọ ame. Me te su ei bru ilele ra ze, a sai si yei hi.” Jesu o te le idhivẹri na noi oma, ẹyao riẹ o te kpo. Uwhremu na ilele na a te bru Jesu ze jẹ nọe nọ: “Fiki eme ma gbẹ sai lei no ho?” Jesu ọ tẹ ta kẹ ae nọ: “Fiki epa ẹrọwọ ọkakao rai. Keme uzẹme mẹ ta kẹ owhai, wha te wo orọwọ wọhọ ubi ahe jọ, wha rẹ ta kẹ ugbehru onana nọ, ‘Vu no etenẹ kpo obei’, u re vuẹ; oware ovo o rẹ bẹ owhai hi.” (Mat. 17:14-20) Re ma sai fi ebẹbẹ ilogbo kparobọ, ma re fi ẹrọwọ họ Jihova. Eme ọ rẹ via otẹrọnọ ohwo o fi ẹrọwọ họ Jihova ha ọ tẹ be rẹroso ẹgba obọ riẹ? Fikinọ ọ te kparobọ họ, udu u ve ti noi awọ.

15, 16. Ẹvẹ ma sai ro fi obọ họ kẹ ọmọ-uwuhrẹ Ebaibol re o fi iroro inọ ọ riẹ te amọfa ha kparobọ?

15 Emamọ edhere jọ nọ ma re ro fi obọ họ kẹ ohwo nọ o rri oma riẹ inọ ọ riẹ te amọfa ha họ, ma rẹ tuduhọ iẹe awọ re ọ tẹrovi Jihova viukpọ omobọ riẹ. Pita o kere nọ: “Wha hrẹ oma rai kpotọ họ obọ otọ ogaga Ọghẹnẹ, re nọ uje te ezi ọvẹ kpare owhai kpehru. Fi iroro ejẹ ra kpobi kpahe iẹ.” (1 Pita 5:6, 7) Onana o gwọlọ nọ ma re fi obọ họ kẹ emọ-uwuhrẹ Ebaibol mai re a jọ gaga evaọ abọ-ẹzi. Ohwo nọ ọ rrọ gaga evaọ abọ-ẹzi o re se eware abọ-ẹzi gboja. O re you Ebaibol na ọ vẹ jẹ jọ uzuazọ riẹ dhesẹ abọ sa-sa erọ “ubi Ẹzi” na. (Gal. 5:22, 23) Ọ rẹ jọ ohwo nọ o se olẹ gboja. (Fil. 4:6, 7) Ofariẹ, ọ rẹ rẹroso Ọghẹnẹ re ọ kẹe udu gbe aruọwha nọ o re ro thihakọ ẹbẹbẹ kpobi jẹ kparobọ evaọ iruo kpobi nọ a kẹ riẹ.—Se 2 Timoti 1:7, 8.

16 Emọ-uwuhrẹ Ebaibol mai jọ e gwọlọ obufihọ re a sai se obe ziezi jẹ ta ẹme ziezi. Ejọ i re je rri oma rai inọ a rẹ sae gọ Ọghẹnẹ hẹ fiki eware iyoma jọ nọ a ru taure a te ti wuhrẹ kpahe Jihova. Oghẹrẹ nọ o rrọ kpobi kẹhẹ, oware nọ a gwọlọ họ uyoyou gbe odiri nọ ma re ro fi obọ họ kẹ ae. Jesu ọ ta nọ: “Enọ oma o gae a gbẹ guọlọ ọbo ho, rekọ enọ e rẹ mọ ọvo.”—Mat. 9:12.

Gbẹ Hae Ta Usiuwoma kẹ Ezae Na

17, 18. (a) Kọ eme ma re ru re ma sae ruẹ ezae buobu ta usiuwoma kẹ? (b) Eme ma ti wuhrẹ evaọ uzoẹme nọ o rrọ aro na?

17 O rrọ isiuru mai inọ ezae buobu a te j’owọ kpahe ovuẹ Ebaibol nọ ma bi whowho na. (2 Tim. 3:16, 17) Kọ eme ma re ru re ma sae ruẹ ezae buobu ta usiuwoma kẹ? Ma rẹ hai kpohọ usiuwoma evaọ owọwọ, uvo Ẹdẹ-Ọmaha gbe Ẹdoka, hayo evaọ etoke nọ ahwo a re kpohọ iruo ho nọ ezae na a rẹ mae rọ jọ uwou. O tẹ lọhọ, nọ ma te te unuẹthẹ ma rẹ sae nọ onọ ọsẹ uwou na re ma ta usiuwoma kẹe. Ma rẹ sae ta usiuwoma kẹ ezae nọ ma gbẹ rrọ iruo nọ uvẹ u te rovie, gbe ezae nọ eyae rai e rrọ ukoko na.

18 Nọ ma be ta usiuwoma kẹ ohwo kpobi nọ ma nyaku na, o rẹ sai mu omai ẹro inọ ahwo evezi a ti kurẹriẹ. Joma rọ odiri fi obọ họ kẹ enọ i wo isiuru kpahe uzẹme na kpobi. Rekọ, ẹvẹ ma sai ro fi obọ họ kẹ ezae nọ e họ-ame no re a te kẹ ewha-iruo evaọ ukoko na? Ma te jọ uzoẹme nọ o rrọ aro na k’uyo onọ nana.

[Oruvẹ-obotọ]

^ edhe-ẹme 7 Rri Yearbooks of Jehovah’s Witnesses gbe ikuigbe uzuazọ inievo nọ a kere fihọ Uwou-Eroro gbe Awake!

Ẹvẹ Whọ te k’Uyo?

• Ẹvẹ ma sai ro fi obọ họ kẹ ezae rọ eware abọ-ẹzi karo?

• Ẹvẹ ma sai ro fi obọ họ kẹ enọ i bi kurẹriẹ ze obọ mugba kẹ otunyẹ ọhwa?

• Eme ọ rẹ sai fi obọ họ kẹ otujọ fi iroro inọ a riẹ te amọfa ha kparobọ?

[Enọ Uwuhrẹ]

[Uwoho nọ o rrọ ẹwẹ-obe avọ 25]

Kọ who bi ru uvẹ nọ whọ rẹ rọ ta usiuwoma kẹ ezae?

[Uwoho nọ o rrọ ẹwẹ-obe avọ 26]

Ẹvẹ whọ sai ro fi obọ họ kẹ ọmọ-uwuhrẹ Ebaibol ra ruẹrẹ oma kpahe kẹ edawọ?