Kpohọ eme nọ e riẹ eva

Kpohọ oria eware nọ e riẹe eva

Izerẹ Orua-uvie Nọ Isuẹsu Rai E Te Kẹ Ahwo-akpọ Kpobi Erere

Izerẹ Orua-uvie Nọ Isuẹsu Rai E Te Kẹ Ahwo-akpọ Kpobi Erere

Izerẹ Orua-uvie Nọ Isuẹsu Rai E Te Kẹ Ahwo-akpọ Kpobi Erere

“Whai họ otie-ahwo nọ a sanọ rehọ, ọkwa-ozerẹ orua-uvie, orẹwho ọrẹri, ahwo obọ Ọghẹnẹ.” —1 PITA 2:9.

1. Fikieme a ro se “emu-owọwọ Ọnowo na” Ekareghẹhọ, kọ fikieme a bi ro ru ei?

EVAỌ owọwọ Nisan 14 ọrọ ukpe 33 C.E., Jesu Kristi avọ ikọ 12 riẹ a ru ehaa Ọnyavrẹ, yọ onana họ orọ urere nọ a ru ehaa na. Nọ Jesu ọ ta ẹme kẹ Judas Iskariọt nọ o bi ti vivie ei no, Judas ọ tẹ nya vrẹ. Kẹsena Jesu ọ tẹ tuọ iruẹru ọfa họ, onọ a se uwhremu na “emu-owọwọ Ọnowo na.” (1 Kọr. 11:20) Jesu ọ ta isiava inọ: “Wha ru onana roro omẹ.” A re je se iruẹru nana Ekareghẹhọ, koyehọ iruẹru nọ a rẹ rọ kareghẹhọ Kristi maero kọ uwhu nọ o whu fiki mai. (1 Kọr. 11:24, 25) Isẹri Jihova nọ e rrọ akpọ na soso a bi ru lele ujaje yena, a be hai ru Ekareghẹhọ na kukpe kukpe. Evaọ ukpe 2012, ẹdẹ avọ 14 ọrọ amara Nisan evaọ ukeledẹ ahwo Ju o ti muhọ evaọ Edene-Oka ọrọ April 5 nọ ọre o te kie diwi no.

2. Eme Jesu ọ ta kpahe ebrẹdi gbe udi nọ o ro ru emu owọwọ na?

2 Luk olele na o kere kpẹkpẹe kpahe eware nọ Jesu ọ ta gbe eware nọ o ru oke yena inọ: ‘Ọ tẹ rehọ ebrẹdi, nọ o yeri no, o te wiri ei, ọ tẹ rehọ iẹ kẹ ae, anọ, “Onana họ oma mẹ, nọ a rehọ kẹ fiki rai. Wha ru onana roro omẹ.” Epa ọvo na, nọ a re emu no ọ tẹ tọlọ egho, anọ, “Egho ọnana họ ọvọ ọkpokpọ azẹ mẹ ọnọ o hwẹ fiki rai na.”’ (Luk 22:19, 20) Ẹvẹ ikọ na a wo otoriẹ eme nana?

3. Ẹvẹ ikọ na a wo otoriẹ eme nọ Jesu ọ ta kpahe ebrẹdi gbe udi na?

3 Ikọ na yọ ahwo Ju fikiere a riẹ kpahe idhe nọ izerẹ na a jẹ hae rọ erao dhe kẹ Ọghẹnẹ evaọ etẹmpol obọ Jerusalẹm na. A jẹ hai dhe idhe yena re a ruẹsi wo ọjẹrehọ Jihova, yọ idhe na buobu e jẹ wha erọvrẹ izieraha se ahwo. (Izerẹ 1:4; 22:17-29) Fikiere nọ Jesu ọ ta nọ ọ te rehọ ugboma riẹ “kẹ fiki rai” gbe nnọ ‘azẹ riẹ o ti hwẹ fiki rai,’ ikọ na a wo otoriẹ ẹme na inọ Jesu ọ te rọ uzuazọ ogbagba riẹ dhe idhe fiki rai. Idhe yena i ti wo aghare vi idhe nọ a rehọ erao dhe.

4. Eme Jesu o wo họ iroro nọ ọ ta nọ: “Egho ọnana họ ọvọ ọkpokpọ azẹ mẹ”?

4 Kọ eme Jesu o wo họ iroro nọ ọ ta nọ “egho ọnana họ ọvọ ọkpokpọ azẹ mẹ”? Ikọ na a riẹ eruẹaruẹ nọ e ta kpahe ọvọ ọkpokpọ na, onọ a kere fihọ Jerimaya 31:31-33. (Sei.) Eme ọ Jesu na i dhesẹ nọ ọ be rọ ọvọ ọkpokpọ na mu, onọ u ti nwene ọvọ Uzi na, onọ Jihova ọ rọ ẹkwoma Mosis re kugbe emọ Izrẹl. Kọ evọ ivẹ nana e wh’obọ kpahe ohwohwo?

5. Didi uvẹ ọvọ Uzi na u rovie fihọ kẹ emọ Izrẹl?

5 Ee, ẹjiroro rai e wh’obọ kpahe ohwohwo. Okenọ Jihova ọ jẹ rehọ ọvọ Uzi na mu ọ ta kẹ emọ Izrẹl nọ: “Otẹrọnọ wha re ghine yo uru mẹ je koko ọvọ mẹ, wha rẹ te jọ efe-agheghọ rọ kẹ omẹ eva udevie erẹwho na kpobi; keme akpọ na kpobi ọ mẹ, wha rẹ te jọ rọ kẹ omẹ wọhọ uvie izerẹ gbe orẹwho Ọrẹri.” (Ọny. 19:5, 6) Ẹvẹ emọ Izrẹl a wo otoriẹ ẹme nana?

EYAA KPAHE IZERẸ ORUA-UVIE

6. Eyaa vẹ ọvọ Uzi na u fi obọ họ rugba?

6 Emọ Izrẹl a wo otoriẹ oware nọ “ọvọ” ọ rrọ keme Jihova ọ re evọ sa-sa kugbe Noa gbe Abraham, esẹ-ode rai. (Emu. 6:18; 9:8-17; 15:18; 17:1-9) Nọ Jihova ọ re ọvọ kugbe Abraham ọ ya eyaa inọ: “Evaọ ubi ra erẹwho akpọ na kpobi i je wo oghale.” (Emu. 22:18) Jihova ọ re ọvọ Uzi na re o ro ru eyaa riẹ yena gba. Ẹkwoma ọvọ na, emọ Izrẹl a rẹ sae jọ “efe-agheghọ rọ kẹ [Jihova] eva udevie erẹwho na kpobi.” Rọkẹ ẹjiroro vẹ? Re a jọ “uvie izerẹ” rọkẹ Jihova.

7. Eme họ “uvie izerẹ”?

7 Emọ Izrẹl a riẹ kpahe ivie gbe izerẹ, rekọ Mẹlkizẹdẹk ọvo họ ohwo nọ o wo ọkwa ovie gbe ozerẹ oke ovona nọ Jihova ọ jẹrehọ evaọ oke nọ u kpemu. (Emu. 14:18) Ẹkwoma ọvọ Uzi na, Jihova o te rovie uvẹ na kẹ emọ Izrẹl re “uvie izerẹ” u no orẹwho na ze. Wọhọ epanọ Ebaibol na ọ ta uwhremu na, onana u dhesẹ nọ uvẹ u rovie fihọ kẹ emọ Izrẹl re a jọ ivie gbe izerẹ.—1 Pita 2:9.

8. Didi iruo izerẹ nọ Ọghẹnẹ o ro mu a re ru?

8 Ma riẹ nọ ovie o re su. Kọ eme ozerẹ o re ru? Obe Ahwo Hibru 5:1 u ru rie vẹ inọ: “Kozerẹ kozerẹ nọ a sanọ no udevie ahwo ze romu kpobi a rehọ iẹe mu re o ruiruo ẹta ahwo rọkẹ Ọghẹnẹ, re ọ kẹ ekẹ gbe idhe izieraha.” Koyehọ Jihova ọ rehọ izerẹ mu re a hai dhe idhe kẹ Ọghẹnẹ rọ yare erọvrẹ kẹ ahwo nọ a raha izi. Evaọ abọdekọ riẹ, izerẹ e rẹ jẹ wha ovuẹ Ọghẹnẹ se idibo riẹ je se izi riẹ kẹ ae. (Izerẹ 10:8-11; Mal. 2:7) Ere oruo izerẹ nọ Ọghẹnẹ o ro mu a rẹ rọ ruẹrẹ ahwo họ kugbe Ọghẹnẹ.

9. (a) Re uvẹ nọ emọ Izrẹl a rẹ rọ jọ orua “uvie izerẹ” o sai rovie kẹ ae, eme a re ru? (b) Fikieme Jihova ọ rọ rehọ izerẹ mu evaọ Izrẹl? (c) Fikieme emọ Izrẹl a gbẹ sai ro wo “uvie izerẹ” evaọ otọ ọvọ Uzi na ha?

9 Ọvọ Uzi na o kẹ emọ Izrẹl uvẹ nọ a rẹ rọ jọ udevie rai wo izerẹ orua-uvie nọ o te kẹ “erẹwho na kpobi” erere. Rekọ re uvẹ na o sai rovie kẹ ae, a re ru lele eme nọ Ọghẹnẹ ọ ta inọ: “Wha re ghine yo uru mẹ je koko ọvọ mẹ.” Kọ emọ Izrẹl a te sai ‘gine yo uru Jihova’? Ee, rekọ a te sai yo uru riẹ gbagba ha. (Rom 3:19, 20) Fikiere, Jihova ọ tẹ rehọ izerẹ mu evaọ udevie rai umutho oke, enọ e rrọ ivie he, re a hae rehọ erao dhe idhe rọkẹ izieraha nọ e thọ emọ Izrẹl obọ. (Izerẹ 4:1–6:7) Izerẹ na i re dhe idhe rọkẹ izieraha omobọ rai re. (Hib. 5:1-3; 8:3) Jihova ọ jẹ hae jẹ idhe yena rehọ rekọ idhe na e jẹ sai voro izieraha no riẹriẹriẹ hẹ. Izerẹ nọ e jọ otọ ọvọ Uzi na a jẹ sae ruẹrẹ usu emọ Izrẹl họ kugbe Ọghẹnẹ vọvọ họ, makọ emọ Izrẹl nọ i wo evezi. Pọl ukọ na ọ ta nọ: ‘Azẹ iruẹ ezae gbe ọrọ ewe ọ rẹ sai si uzioraha no ho.’ (Hib. 10:1-4) Fikinọ emọ Izrẹl a sai koko izi kpobi nọ Jihova ọ kẹ rai hi, ekela e jarai uzou. (Gal. 3:10) Fikiere a rẹ sai dikihẹ kẹ ahwo-akpọ kpobi hi wọhọ izerẹ orua-uvie.

10. Eme họ ẹjiroro ọvọ Uzi na?

10 Kọ onana u dhesẹ nọ eyaa nọ Jihova ọ ya kẹ ae inọ a te jọ “uvie izerẹ” na ufofe? Vievie. A tẹ be daoma yoẹme kẹ Ọghẹnẹ, uvẹ nana u re rovie kẹ ae, rekọ orọnikọ evaọ otọ Uzi na ha. Fikieme? (Se Ahwo Galesha 3:19-25.) Rọkẹ emọ Izrẹl nọ e romatotọ koko uzi na, uzi na u fi obọ họ kẹ ae wha egagọ uzẹme haro. Onana o lẹliẹ ahwo Ju rie nọ ae yọ erahaizi gbe nnọ a gwọlọ idhe nọ i kpehru vi enọ izerẹ na a jẹ hai dhe. Uzi na yọ owuhrẹ nọ o ti su ai bru Kristi hayo Mesaya, onọ otofa riẹ o rrọ “Ọnọ A Wholo.” Rekọ nọ Mesaya na ọ tẹ ze no, ọ vẹ te rehọ ọvọ ọkpokpọ nọ Jerimaya ọ ruẹaro riẹ na mu. A zizie enọ e jẹ Kristi rehọ re a jọ abọjọ ọrọ ọruẹrẹfihotọ ọvọ ọkpokpọ na, a vẹ te jọ orua “uvie izerẹ.” Joma ruẹ epanọ onana o sae rọ lọhọ.

ENỌ E RRỌ OTỌ ỌVỌ ỌKPOKPỌ NA A ZIHE RUỌ IZERẸ ORUA-UVIE

11. Ẹvẹ Jesu o ti ro ru ei lọhọ re amọfa a jọ izerẹ orua-uvie?

11 Evaọ ukpe 29 C.E., Jesu obọ Nazarẹt na o te zihe ruọ Mesaya na. Nọ o te ikpe 30 no, ọ tẹ họ-ame ro dhesẹ nọ ọ gwọlọ ru oreva Jihova. Jihova ọ jẹ riẹ rehọ, o te sei “Ọmọ oyoyou mẹ, ọnọ ọ were omẹ hrọ,” ọ tẹ rehọ ẹzi ọfuafo wholo iei orọnikọ ewhri gheghe he. (Mat. 3:13-17; Iruẹru 10:38) Ẹzi ọfuafo nọ a ro wholo iei na u dhesẹ nọ Jesu yọ Ozerẹ Okpehru gbe Ovie nọ o ti su ahwo-akpọ kpobi nọ e rọwo riẹ. (Hib. 1:8, 9; 5:5, 6) Jesu o ti ru ei lọhọ nọ amọfa a te sae rọ jọ izerẹ orua-uvie.

12. Eme idhe Jesu i ru lọhọ?

12 Didi idhe Jesu nọ ọ rrọ Ozerẹ Okpehru na o ti dhe re ọ sai si izieraha ahwo nọ a fi ẹrọwọ họ iẹe n’otọ riẹriẹriẹ? Wọhọ epanọ Jesu o dhesẹ evaọ okenọ ọ rọ tuọ emu owọwọ na họ, uzuazọ ogbagba riẹ o ti ro dhe idhe na. (Se Ahwo Hibru 9:11, 12.) Muhọ no ukpe 29 C.E nọ Jesu ọ rọ họ-ame wọhọ Ozerẹ Okpehru rite oke uwhu riẹ, o thihakọ edawọ sa-sa. Nọ ọ kparoma no, o te mu vrẹ kpobọ odhiwu jẹ rehọ aghare idhe riẹ kẹ Jihova. (Hib. 9:24) No umuo oke yena vrẹ, Jesu ọ sae yare Jihova re ọ rọ vrẹ ahwo kpobi nọ a fi ẹrọwọ họ idhe ẹtanigbo riẹ, o ve je fi obọ họ kẹ ae gọ Ọghẹnẹ re a sai wo uzuazọ ebẹdẹ bẹdẹ. (Hib. 7:25) Idhe ẹtanigbo Jesu i te je ru ọvọ ọkpokpọ na lọhọ.—Hib. 8:6; 9:15.

13. Erere vẹ o ti te enọ a zizie ziọ otọ ọvọ ọkpokpọ na?

13 Enọ a zizie re a jọ otọ ọvọ ọkpokpọ na a rẹ rọ ẹzi ọfuafo wholo ai re. (2 Kọr. 1:21) Ahwo Ju nọ i wo ẹrọwọ gbe ahwo nọ i no erẹwho efa ze a rọ usu ahwo na. (Ẹf. 3:5, 6) Erere vẹ o ti te ahwo nọ a rrọ otọ ọvọ ọkpokpọ na? A te rọ izieraha rai vrẹ rai. Jihova ọ ya eyaa nọ: “Mẹ rẹ te rehọ umuomu rai vrẹ rai, mẹ gbẹ te kareghẹhọ izieraha rai ofa ha.” (Jeri. 31:34) Nọ a tẹ rehọ izieraha rai vrẹ rai no, a ve ti wo uvẹ ọghọ nọ a sae rọ jọ orua “uvie izerẹ.” Pita o kere se Ileleikristi nọ a rọ ẹzi whọlọ inọ: ‘Whai họ ahwo nọ a sanọ rehọ, ọkwa-ozerẹ orua-uvie, orẹwho ọrẹri, ahwo obọ Ọghẹnẹ, re wha whowho iruo urirẹ riẹ via, ọnọ o se owhai no ebi ziọ elo ọnwranwra riẹ.’ (1 Pita 2:9) Eme nọ Jihova ọ ta kẹ emọ Izrẹl okenọ ọ jẹ kẹ ae izi na eye Pita ọ jọ etenẹ wariẹ, o te dhesẹ nọ i kiekpahe Ileleikristi nọ e rrọ otọ ọvọ ọkpokpọ na re.—Ọny. 19:5, 6.

IZERẸ ORUA-UVIE E TE KẸ AHWO-AKPỌ KPOBI ERERE

14. Bovẹ izerẹ orua-uvie na a te jọ ru iruo?

14 Bovẹ enọ e rrọ otọ ọvọ ọkpokpọ na a te jọ ru iruo? Wọhọ utu, a te jọ otọ-akpọ na ru iruo izerẹ, nọ a te jọ ta ewoma Jihova Ọghẹnẹ kẹ ahwo ẹkwoma ‘iruo urirẹ riẹ nọ a re whowho via’ gbe emu abọ-ẹzi nọ a rẹ kẹ. (Mat. 24:45; 1 Pita 2:4, 5) Nọ a te whu jẹ kparoma no, a ve ti lele Jesu ru iruo evaọ obọ odhiwu vọvọ wọhọ ivie gbe izerẹ. (Luk 22:29; 1 Pita 1:3-5; Evia. 1:6) Oware nọ Jọn ukọ na ọ ruẹ o kẹ imuẹro onana, keme ọ jọ eruẹaruẹ ruẹ agbara-uvie Ọghẹnẹ evaọ obọ odhiwu avọ ikọ odhiwu nọ e kẹle riẹ. A be suọ “ole ọkpokpọ” kẹ “Omogodẹ na” inọ: ‘Whọ rọ azẹ ra ta ahwo kẹ Ọghẹnẹ rono k’oria k’oria gbe evẹrẹ gbe ahwo gbe orẹwho ze, who te ru ai họ ivie gbe izerẹ kẹ Ọghẹnẹ mai, a ve ti su akpọ na.’ (Evia. 5:8-10) Evaọ eruẹaruẹ efa nọ Jọn ọ ruẹ, ọ ta kpahe isu nana inọ: “A rẹ te jọ izerẹ Ọghẹnẹ gbe e rọ Kristi, a ve ti lele Kristi re uvie na odu ikpe.” (Evia. 20:6) A ti lele Jesu Kristi jọ utu izerẹ erọ orua-uvie nọ isuẹsu rai e te kẹ ahwo-akpọ kpobi erere.

15, 16. Irere vẹ izerẹ orua-uvie na a te wha se ahwo-akpọ?

15 Irere vẹ ahwo idu udhuhrẹ gbe ene (144,000) na a te wha se ahwo-akpọ? Obe Eviavia uzou avọ 21 u dhesẹ i rai wọhọ okpẹwho obọ odhiwu, Jerusalẹm Ọkpokpọ, nọ a se “aye Omogodẹ na.” (Evia. 21:9) Owọ avọ 2 rite 4 o ta nọ: “Mẹ tẹ ruẹ okpẹwho ọrẹri na, Jerusalẹm ọkpokpọ na, nọ o bi no obọ Ọghẹnẹ nọ ọ rọ odhiwu ze, nọ a ruẹrẹ kpahe wọhọ ọva nọ ọ be hẹrẹ ọzae riẹ. Me te yo uru ulogbo jọ nọ u no obọ odhiwu ze ta nọ, ‘Rri oria ẹria Ọghẹnẹ o rọ udevie ahwo, a vọ ae a gbẹ te ria, a rẹ te jọ ahwo riẹ gbe Ọghẹnẹ oma riẹ a gbẹ te jọ, ọ vẹ te jọ Ọghẹnẹ rai. Ọghẹnẹ o ve ti ririe irui kpobi no aro rai; uwhu o gbẹte jọ ofa ha, hayo kọ uweri hi, hayo oviẹ hẹ, hayo edada ọvuọvo ho, keme eware anwae evrẹ no.’” A rẹ ruẹ unu gbiku riẹ hẹ! Nọ a te si uwhu n’otọ no, uweri, oviẹ, gbe edada e gbẹ te jọ họ. Oyena u dhesẹ nọ ahwo-akpọ kpobi a ti te ẹgbagba, a ve ti wo emamọ usu kugbe Ọghẹnẹ.

16 Obe Eviavia 22:1, 2 o ta kpahe eghale efa nọ izerẹ orua-uvie na e te wha tha, inọ: “O te dhesẹ ethẹ ame uzuazọ na kẹ omẹ o bi lo nwranwra wọhọ ughẹgbe, nọ o bi kporo ẹkẹre no agbara uvie Ọghẹnẹ gbe o rọ Omogodẹ na tha nọ o bi su udevie iyẹrẹ okpẹwho [Jerusalẹm Ọkpokpọ] na vrẹ; erei re, abọ ọdekọ ethẹ na ure uzuazọ o riẹ nọ o mọ eghẹrẹ ibi kpogbivẹ, tuọ amara tuọ ubi eva egbukpe; ebe ure na e rọ rọ kẹ usiwo kẹ erẹwho na.” Ẹkwoma ọruẹrẹfihotọ nana, “erẹwho na” hayo ahwo-akpọ kpobi a re ti wo usiwo no sebaẹgba nọ Adamu ọ wha ze. Avro ọ riẹ hẹ ‘eware anwae e te ginẹ vrẹ.’

IZERẸ ORUA-UVIE NA A TI RU IRUO RAI GBA

17. Eme izerẹ orua-uvie na a ti rugba evaọ urere odu-ikpe na?

17 Nọ urere odu-ikpe na u te ti te no, yọ izerẹ orua-uvie na a fi obọ họ kẹ ahwo-akpọ kpobi te ẹgbagba no. Kristi, ọnọ ọ rrọ Ozerẹ gbe Ovie, ọ vẹ te rehọ ahwo-akpọ kpobi nọ a gba no na họ Jihova obọ. (Se 1 Ahwo Kọrint 15:22-26.) Enẹ ẹjiroro nọ a rọ rehọ izerẹ orua-uvie na mu o ti ro rugba vọvọ.

18. Nọ izerẹ orua-uvie na a te ru iruo rai gba no, didi iruo efa Jihova ọ te rehọ ai ru?

18 Kọ oyena o tẹ vrẹ no, didi iruo Jihova ọ te rehọ izerẹ orua-uvie na ru? Eviavia 22:5 o ta nọ a “ti su bẹdẹ bẹdẹ.” Amono a ti su? Ebaibol ọ ta ha. Rekọ oghẹrẹ uzuazọ gbe eriariẹ nọ a ti wo evaọ etoke nọ a ti ro fi obọ họ kẹ ahwo-akpọ te ẹgbagba na, u ti ru ai wo obọdẹ ọkwa evaọ erugba ẹjiroro Jihova bẹdẹ bẹdẹ.

19. Eme ahwo nọ a ti kpohọ Ekareghẹhọ na a ti roro kpahe?

19 Nọ ma ti kokohọ kẹ ekareghẹhọ uwhu Jesu evaọ Edene-Oka, April 5, 2012 na, ma te kareghẹhọ iwuhrẹ Ebaibol nana. Umutho ikpodhiwu nọ i kiọkọ otọakpọ a te re ebrẹdi nọ ọ kare ẹvi jẹ da udi owawae na ro dhesẹ nọ a rrọ abọjọ ọrọ ọruẹrẹfihotọ ọvọ ọkpokpọ na. Ebrẹdi gbe udi na nọ i dikihẹ kẹ idhe ẹtanigbo Kristi na i ti ru ai kareghẹhọ obọdẹ uvẹ-ọghọ gbe ewha-iruo rai evaọ ẹjiroro ebẹdẹ Ọghẹnẹ. Jọ edẹro nọ ma wo kẹ ọruẹrẹfihotọ Jihova Ọghẹnẹ ọrọ izerẹ orua-uvie na o wọ omai jariẹ evaọ ẹdẹ ekareghẹhọ na.

KỌ WHỌ SAE K’IYO ENỌ NANA VEVẸ?

Oke vẹ a kake rọ ya eyaa ẹrọ izerẹ orua-uvie?

Ẹvẹ enọ e rrọ otọ ọvọ ọkpokpọ na a ro zihe ruọ izerẹ orua-uvie?

Irere vẹ izerẹ orua-uvie na a te wha se ahwo-akpọ?

[Enọ Uwuhrẹ]

[Uwoho nọ o rrọ ẹwẹ-obe avọ 29]

Izerẹ orua-uvie na a te wha erere se ahwo-akpọ kpobi bẹdẹ bẹdẹ