Xeen tiʼ baʼax ku taasik

Xeen tu cuadroil baʼax ku taasik

Reyoʼob yéetel sacerdoteʼob ku yáantkoʼob tuláakal máak

Reyoʼob yéetel sacerdoteʼob ku yáantkoʼob tuláakal máak

Reyoʼob yéetel sacerdoteʼob ku yáantkoʼob tuláakal máak

«Teʼexeʼ “junpʼéel chʼiʼibal yéeyaʼaneʼex, sacerdoteʼex yéetel reyeʼex, junpʼéel kiliʼich kaajeʼex, junpʼéel kaaj tiaʼalintaʼaneʼex tumen Dios”.» (1 PED. 2:9, NM)

¿JEʼEL WA U PÁAJTAL A TSOLIKEʼ?

¿Baʼax kʼiin ka yáax aʼalaʼab yaan u yantal reyoʼob ken u beet u j-kʼiiniloʼob?

¿Bix u yáantaj le túumben núuptʼaan utiaʼal u yantal reyoʼob ken u beet u j-kʼiiniloʼoboʼ?

¿Baʼax utsiloʼob ken u taas tiʼ tuláakal máak le reyoʼob ken u beet u j-kʼiiniloʼoboʼ?

1. ¿Baʼaxten ku yaʼalaʼal Kʼaʼajsajil xan tiʼ «u ookʼin janal Yuumtsil»?

TU ÁAKʼABIL 14 tiʼ nisán tiʼ u jaʼabil 33 tiʼ le yáax siglooʼ, Jesucristo yéetel u doce apostoloʼobeʼ tu tsʼok kʼiinbesoʼob le Pascua ku beetik le judíoʼob kaʼachoʼ. Ka tsʼoʼok u túuxtik Judas Iscariote, le máax traicionartoʼ, Jesuseʼ tu káajsaj junpʼéel túumben kʼiinbesaj, ka máan kʼiineʼ kʼuch kʼaj óoltbil bey «u ookʼin janal Yuumtsil[eʼ]» (1 Cor. 11:20NM). Teʼ áakʼab jeʼeloʼ Jesuseʼ kaʼatéen tu yaʼalaj: «Beeteʼex lelaʼ utiaʼal a kʼaʼajsikeneʼex», le oʼolal le kʼiinbesajaʼ ku meyaj utiaʼal u kʼaʼajsaʼal kíimik Jesús, bejlaʼeʼ kʼaj óolaʼan xan Kʼaʼajsajil (1 Cor. 11:24, 25). U j-jaajkunajoʼob Jéeobaeʼ ku beetkoʼob cada jaʼab, jeʼex úuchik u yaʼalik Jesusoʼ. Tu jaʼabil 2012, le 14 tiʼ nisán tiʼ u calendario le judíoʼoboʼ yaan u káajal ken tʼúubuk Kʼiin tu kʼiinil jueves 5 tiʼ abril.

2. ¿Baʼax tu yaʼalaj Jesús yoʼolal le waaj yéetel yoʼolal le vinooʼ?

2 Disipulo Lucaseʼ ku yaʼalik ich kaʼapʼéel versículo le baʼax tu yaʼalaj yéetel tu beetaj Jesús teʼ áakʼab jeʼeloʼ: «Tu machaj le waajoʼ, tu tsʼáaj nib óolal, tu xetʼajeʼ, ka tu tsʼáajtiʼob, táan u yaʼalik: Lelaʼ in wíinklil kʼubaʼan tiʼ kíimil ta woʼolaleʼex. Beeteʼex lelaʼ utiaʼal a kʼaʼajsikeneʼex. Bey xan tu beetaj yéetel le ukʼuloʼ [wa copa] le ka tsʼoʼok le janaloʼ, ka tu yaʼalaj: Le ukʼulaʼ letiʼ le túumben núuptʼaan jaajkunaʼan yéetel in kʼiʼikʼel wekaʼan ta woʼolaleʼex[oʼ]» (Luc. 22:19, 20). ¿Baʼax tu naʼataj le apostoloʼob tiʼ le baʼax tu yaʼalaʼ?

3. ¿Baʼax tu naʼataj le apostoloʼob yoʼolal le baʼax ku chíikbesik le waaj yéetel le vinooʼ?

3 Tumen le apostoloʼob judíoʼoboʼ, u yojloʼob bix u kʼuʼubul le baʼalcheʼob bey tóokbil siibaloʼob tiʼ Dios tumen le j-kʼiinoʼob teʼ templo yaan tu kaajil Jerusalenoʼ. Le siibaloʼobaʼ ku beetaʼal kaʼach utiaʼal u kʼaʼamal máak tumen Jéeoba, yéetel u maas yaʼabileʼ utiaʼal u perdonartaʼal u kʼebanoʼob (Lev. 1:4; 22:17-29). Le oʼolal le ka tu yaʼalaj yaan u kʼubik u wíinklil yéetel u kʼiʼikʼel tu yoʼolal le apostoloʼoboʼ, letiʼobeʼ tu naʼatoʼobeʼ yaan u kʼubik u kuxtal minaʼan u kʼeban tu yoʼolaloʼob. Le siibal tu yaʼalaj Jesús ken u kʼuboʼ maas nojoch tiʼ le baʼalcheʼob ku kʼuʼubuloʼob bey tóokbil siibaloʼ.

4. ¿Baʼax tu yóotaj u yaʼal Jesús le ka tu yaʼalaj «le ukʼulaʼ letiʼ le túumben núuptʼaan jaajkunaʼan yéetel in kʼiʼikʼel[oʼ]»?

4 ¿Kux le ka tu yaʼalaj Jesús «le ukʼulaʼ letiʼ le túumben núuptʼaan jaajkunaʼan yéetel in kʼiʼikʼel[oʼ]»? Le apostoloʼoboʼ u yojloʼob baʼax ku yaʼalik le profecía ku tʼaan tiʼ le túumben núuptʼaan ku chíikpajal tiʼ Jeremías 31:31 tak 33 (xokaʼak). Le baʼax tu yaʼalaj Jesusoʼ ku yeʼesikeʼ teʼ súutuk jeʼeloʼ táan u káajsik le túumben núuptʼaan jeelintik u núuptʼaanil le Ley tu beetaj Jéeoba yéetel le israelitaʼob tu yoʼolal Moisesoʼ. ¿Yaan wa baʼax u yil le kaʼapʼéel núuptʼaanoʼobaʼ?

5. ¿Baʼax páajtalil tu tsʼáaj kaʼach tiʼ le israelitaʼob u núuptʼaanil le Leyoʼ?

5 U jaajileʼ le baʼax oʼolal tsʼaʼab le kaʼapʼéel núuptʼaanoʼobaʼ óoliʼ junpʼéeliliʼ. Le ka tsʼaʼab u núuptʼaanil le Ley tumen Jéeobaoʼ, tu yaʼalaj tiʼ le kaajoʼ: «Wa ka láaj uʼuyikeʼex in tʼaan yéetel ka tsʼoʼokbeskeʼex in núuptʼaaneʼ, bíin a beetabaʼex in yéeybil kaajal ichil tuláakal kaajoʼob, tumen tuláakal le luʼumoʼ in tiaʼal. Teʼexeʼ bíin a beetabaʼex junpʼéel [reino] j-kʼiinoʼob, junpʼéel junpáaykuntbil kaaj in tiaʼal» (Éxo. 19:5, 6). ¿Baʼax tu naʼataj le israelitaʼob yoʼolal le tʼaanoʼobaʼ?

AʼALAʼAB YAAN U BEETIK U REYILOʼOB YÉETEL U J-KʼIINILOʼOB

6. ¿Baʼax u yaʼalmaj Jéeoba béeychaj yoʼolal u núuptʼaanil le Leyoʼ?

6 Le israelitaʼoboʼ u yojloʼob baʼax u kʼáat u yaʼal le núuptʼaanoʼ, tumen Jéeobaeʼ tsʼokaʼaniliʼ u beetik núuptʼaan yéetel Noé bey xan yéetel Abrahán, u úuchben chʼiʼilankabiloʼobeʼ (Gén. 6:18; 9:8-17; 15:18; 17:1-9). Ichil le núuptʼaan tu beetaj yéetel Abrahanoʼ, tu yaʼalajtiʼ «tuláakal xan u múuchʼ kaajiloʼob yóokʼol kaabeʼ bíin kiʼtʼantaʼakoʼob tu yoʼolal» (Gén. 22:18). Le u núuptʼaanil le Leyoʼ áantajnaj utiaʼal u béeytal le baʼax tu yaʼaloʼ. Yoʼolal le baʼax ku yaʼalik le núuptʼaanoʼ, Israeleʼ yaan kaʼach u kʼuchul u beetuba u «yéeybil kaajal [Jéeoba] ichil tuláakal kaajoʼob». ¿Baʼax tiaʼal? Utiaʼal u beetkoʼob «junpʼéel [reino] j-kʼiinoʼob» tiʼ Jéeoba.

7. ¿Baʼax u kʼáat u yaʼal le tʼaan «junpʼéel [reino] j-kʼiinoʼob[oʼ]»?

7 Le israelitaʼoboʼ u yuʼubmoʼob u yúuchul tʼaan tiʼ reyoʼob yéetel tiʼ j-kʼiinoʼob, baʼaleʼ chéen Melquisedek tu beetaj u reyil yéetel u j-kʼiinil kʼaʼam tumen Jéeoba (Gén. 14:18). Jéeobaeʼ tu tsʼáaj u páajtalil tiʼ le kaaj u jóokʼol «junpʼéel [reino] j-kʼiinoʼob» ichiloʼ. Jeʼex úuchik u yeʼesik le Kiliʼich Tsʼíiboʼoboʼ, yanchaj u páajtalil u jóokʼol máakoʼob kun béeytal u reinaroʼob yéetel u beetik u j-kʼiiniloʼob (1 Ped. 2:9).

8. ¿Baʼax meyajil ku beetik le j-kʼiinoʼob tsʼaʼanoʼob tumen Diosoʼ?

8 U meyaj juntúul reyeʼ u gobernar. Baʼaleʼ ¿baʼax u meyaj juntúul j-kʼiin? Hebreob 5:1 ku yaʼalik: «Tuláakal nojoch j-kʼiineʼ yéeyaʼan ichil máakoʼob yéetel tsʼaʼan utiaʼal u yantal tu táan Dios tu yoʼolal máakoʼob yéetel utiaʼal u kʼub siibaloʼob yéetel kíimsbil siibaloʼob tu yoʼolal le kʼebanoʼ». Bey túunoʼ, juntúul j-kʼiin yéeyaʼan tumen Jéeobaeʼ, ku tʼaan tu yoʼolal le j-kʼeban máakoʼob tu táan Diosoʼ yéetel ku kʼáatik ka perdonartaʼakoʼob yéetel le siibaloʼob ku kʼubkoʼob jeʼex aʼalaʼaniloʼ. Tsʼoʼoleʼ ku tʼaanoʼob yoʼolal Jéeoba tu táan le kaajoʼ, tumen letiʼob kaʼansik baʼax ku yaʼalik le leyoʼ (Lev. 10:8-11; Mal. 2:7). Yoʼolal le meyaj ku beetik le j-kʼiinoʼob yéeyaʼanoʼob tumen Diosoʼ ku yáantkoʼob u maasil utiaʼal u natsʼkubaʼob tiʼ Dios.

9. 1) ¿Baʼax unaj u beetik u kaajil Israel utiaʼal u jóokʼol «junpʼéel [reino] j-kʼiinoʼob» ichil? 2) ¿Baʼaxten tu tsʼáaj Jéeoba j-kʼiinoʼob tu kaajil Israel? 3) ¿Baʼaxten maʼ béeychaj u jóokʼol «junpʼéel [reino] j-kʼiinoʼob» tu kaajil Israel le tiaʼanoʼob yáanal u núuptʼaanil le Leyoʼ?

9 Bey túunoʼ u núuptʼaanil le Leyoʼ, tu tsʼáaj u páajtalil tiʼ u kaajil Israel utiaʼal u jóokʼol máakoʼob kun reinaroʼob yéetel kun beetik u j-kʼiiniloʼob utiaʼal u yutsil «tuláakal xan u múuchʼ kaajiloʼob yóokʼol kaab». Baʼaleʼ lelaʼ chéen jeʼel u béeytal wa ku beetkoʼob le baʼax tu yaʼalaj Jéeobaaʼ: «Wa ka láaj uʼuyikeʼex in tʼaan yéetel ka tsʼoʼokbeskeʼex in núuptʼaan». ¿Jeʼel wa u páajtal u jach uʼuyikoʼob u tʼaan Jéeobaeʼ? Jeʼeleʼ. Baʼaleʼ ¿jeʼel wa u páajtal u beetkoʼob jach maʼalobil tuláakaleʼ? Maʼatan (Rom. 3:19, 20). Le oʼolal Jéeobaeʼ tu tsʼáaj junmúuchʼ j-kʼiinoʼob utiaʼal u yáantik le israelitaʼoboʼ, baʼaleʼ maʼ tsʼaʼab u beet u reyiloʼobiʼ, baʼaxeʼ utiaʼal u kʼuboʼob baʼalcheʼob bey siibaloʼob yoʼolal u kʼeban le kaajoʼ (Lev. 4:1–6:7). Ichil le kʼebanoʼobaʼ táakaʼan xan le ku beetik le j-kʼiinoʼoboʼ (Heb. 5:1-3; 8:3). Jéeobaeʼ ku kʼamik le siibaloʼoboʼ, baʼaleʼ maʼatech u láaj boʼotik u tojol u kʼeban le máaxoʼob kʼubikoʼ. Le j-kʼiinoʼob ku meyajoʼob yáanal u Leyil le núuptʼaanoʼ, maʼ tu páajtal u yáantkoʼob le kaaj ka u maas natsʼubaʼob tiʼ Diosoʼ, mix le israelitaʼob jach chúukaʼan u yóol u meyajtoʼoboʼ. Lelaʼ bey úuchik u yaʼalik apóstol Pablo: «U kʼiʼikʼel wakaxoʼob yéetel tamanoʼobeʼ mix bikʼin ku páajtal u luʼsik le kʼebanoʼ» (Heb. 10:1-4). U tsʼookeʼ tumen maʼ tu beetoʼob le baʼax ku yaʼalik le Leyoʼ, le israelitaʼoboʼ loolobtʼantaʼaboʼob (Gal. 3:10). Le oʼolal pʼáat maʼ tu páajtal u beetik u reyiloʼob yéetel u j-kʼiiniloʼob.

10. ¿Baʼax páajchaj u beetik u núuptʼaanil le Leyoʼ?

10 ¿U kʼáat wa túun u yaʼaleʼ maʼ kun jóokʼol «junpʼéel [reino] j-kʼiinoʼob» ichil le israelitaʼob jeʼex u yaʼalmil Jéeobaoʼ? Maʼatech. Wa ku yuʼubikoʼob tʼaaneʼ jeʼel u béeytal u beetkoʼob kex maʼ yáanal le Ley yanoʼoboʼ. ¿Baʼaxten maʼ yáanal le Leyoʼ? (Xokaʼak Galaciailoʼob 3:19-25.) Le máaxoʼob tu beetoʼob le baʼax ku yaʼalik le Leyoʼ, kanáantaʼaboʼob utiaʼal maʼ u adorartikoʼob yaanal diosoʼob. Le Leyoʼ tu yáantaj le judíoʼob u tsʼáaʼob cuenta kʼebanoʼob yéetel kʼaʼabéet junpʼéel siibal maas koʼoj u tojol tiʼ le ku kʼubik le nojoch j-kʼiinoʼ. Meyajnaj utiaʼal u nuʼuktikoʼob yiknal Cristo, wa Mesías, le kʼaabaʼobaʼ u kʼáat yaʼal «Yéeyaʼan». Baʼaleʼ ken kʼuchuk le Mesíasoʼ, yaan u máanskoʼob yáanal le túumben núuptʼaan aʼalaʼan tumen Jeremíasoʼ. Le máaxoʼob kun kʼamik Cristooʼ yaan u invitartaʼaloʼob utiaʼal ka táakpajkoʼob ichil le túumben núuptʼaanoʼ yéetel yaan u kʼuchul u beetubaʼob «junpʼéel [reino] j-kʼiinoʼob». Koʼoneʼex ilik bix kun béeytal.

LE TÚUMBEN NÚUPTʼAANOʼ KU BEETIK U YANTAL JUNPʼÉEL REINO J-KʼIINOʼOB

11. ¿Bix úuchik u tsʼáaik Jesús u páajtalil u yantal uláakʼ j-kʼiinoʼob ken u beet u reyiloʼob xan?

11 Tu jaʼabil 29 tiʼ le yáax siglooʼ, Jesús tiʼ u kaajil Nazareteʼ, kʼuch u beetuba Mesíasil. Ka tu tsʼáaj kex 30 jaʼaboʼob tiʼeʼ, tu kʼubaj u kuxtal tiʼ Jéeoba utiaʼal u beetik baʼax u kʼáat, le oʼolal okjaʼanaj utiaʼal u yeʼesik. Jéeobaeʼ tu yaʼalaj teʼ kʼiin jeʼeloʼ: «Lelaʼ in paal in yaabilaj». Tsʼoʼoleʼ maʼ meyajnaj aceite tiʼ utiaʼal u yéeykiʼ, baʼaxeʼ u kiliʼich muukʼ (Mat. 3:13-17; Hch. 10:38). Le úuchik u yéeyaʼal Jesusoʼ tu tsʼáaj u páajtalil tiʼ u beetik u Nojoch j-Kʼiinil yéetel u Reyil yóokʼol tuláakal máak (Heb. 1:8, 9; 5:5, 6). Beyoʼ tu tsʼáaj u páajtalil u yantal uláakʼ j-kʼiinoʼob ken u beet u reyiloʼob xan.

12. ¿Baʼax páajchaj u yantal yoʼolal le u kuxtal Jesús tu kʼuboʼ?

12 Jeʼex tsʼoʼok k-ilkoʼ Jesuseʼ letiʼ le Nojoch j-Kʼiinoʼ, ¿baʼax túun ken u kʼub utiaʼal u boʼotik u kʼeban le máaxoʼob creertik Diosoʼ? Jeʼex úuchik u yaʼalik le ka tu káajsaj le Kʼaʼajsajiloʼ, yaan u kʼubik u kuxtal minaʼan u kʼeban tu yoʼolal tuláakal máak (xokaʼak Hebreob 9:11, 12). Desde ka okjaʼanaj Jesús tu jaʼabil 29 tiʼ le yáax siglooʼ, le ka yéeyaʼab utiaʼal u beetik u Nojoch j-Kʼiiniloʼ, kaanbalnaj yoʼolal le jejeláas baʼax tu muʼyajtaj tak ka kíimoʼ (Heb. 4:15; 5:7-10). Le ka tsʼoʼok u kaʼa kuxtaleʼ, bin teʼ kaʼan utiaʼal u kʼubik tiʼ Jéeoba u tojol le siibal tu beetoʼ (Heb. 9:24). Desde teʼ kʼiin jeʼeloʼ, Jesuseʼ páajchaj u «kʼáat óolal tiʼ Dios tu yoʼolal» le máaxoʼob ku tsʼáaik u fejoʼob tiʼ u kuxtal tu kʼuboʼ yéetel ku yáantkoʼob u meyajtoʼob Dios utiaʼal u yantal kuxtal minaʼan u xuul tiʼob (Heb. 7:25). Tsʼoʼoleʼ le u kuxtal tu kʼuboʼ meyajnaj utiaʼal u kʼaʼamal le túumben núuptʼaanoʼ (Heb. 8:6; 9:15).

13. ¿Baʼax ku páaʼtik le máaxoʼob invitartaʼaboʼob utiaʼal ka táakpajkoʼob ichil le túumben núuptʼaanoʼ?

13 Le máaxoʼob invitartaʼaboʼob utiaʼal ka táakpajkoʼob ichil le túumben núuptʼaanoʼ yéeyaʼaboʼob xan yéetel kiliʼich muukʼ (2 Cor. 1:21). Yáaxeʼ invitartaʼab le judíoʼob kʼam Cristooʼ ka tsʼoʼokeʼ tʼaʼan uláakʼ máakoʼob tiʼ uláakʼ luʼumiloʼob (Efe. 3:5, 6). ¿Baʼax utsil ken u kʼamoʼob? Yaan u perdonartaʼal tuláakal u kʼebanoʼob. Jéeobaeʼ u yaʼalmaj: «Bíin in saʼates u kʼasaʼaniloʼob mix xan bíin kaʼa kʼaʼajak tiʼ teen u kʼebanoʼobiʼ» (Jer. 31:34). Tumen láaj perdonartaʼab tuláakal u kʼebanoʼobeʼ jeʼel u páajtal u beetkubaʼob «junpʼéel [reino] j-kʼiinoʼob[eʼ]». Pedroeʼ tu yaʼalaj tiʼ le sukuʼunoʼob yéeyaʼanoʼob utiaʼal u binoʼob kaʼanoʼ: «Teʼexeʼ “junpʼéel chʼiʼibal yéeyaʼaneʼex, sacerdoteʼex yéetel reyeʼex, junpʼéel kiliʼich kaajeʼex, junpʼéel kaaj tiaʼalintaʼaneʼex tumen Dios, utiaʼal ka a kʼaʼayteʼex tu táan u maasil u jatsʼuts modos” le máax tʼaneʼex utiaʼal ka jóokʼkeʼex tiʼ le éeʼjochʼeʼeniloʼ yéetel ka náatsʼkeʼex tiʼ u kiʼichkelem sáasil» (1 Ped. 2:9NM). Teʼ kʼiin jeʼeloʼ, Pedroeʼ tu chʼaʼchiʼitaj le baʼax tu yaʼalaj Jéeoba tiʼ u kaajil Israel le ka tu tsʼáaj le Ley tiʼoboʼ, yéetel tu yaʼaleʼ tiʼ le sukuʼunoʼob yanoʼob ichil le túumben núuptʼaan ku béeytaloʼ (Éxo. 19:5, 6).

REYOʼOB YÉETEL J-KʼIINOʼOB KUN ÁANTIK TULÁAKAL MÁAK

14. ¿Tuʼux kun meyaj le máaxoʼob ken u beet u reyiloʼob yéetel u j-kʼiiniloʼoboʼ?

14 ¿Tuʼux kun meyaj le máaxoʼob kun táakpajloʼob ichil le túumben núuptʼaanoʼ? Way Luʼumeʼ, letiʼobeʼ ku múuchʼ meyajoʼob bey j-kʼiinoʼobeʼ, tumen ku tʼaanoʼob tu kʼaabaʼ Jéeoba tu táan u maasil yéetel ku tsʼáaikoʼob kaʼansaj ku keʼetel yéetel janal (Mat. 24:45; 1 Ped. 2:4, 5). Ken tsʼoʼokok u kíimloʼob yéetel u kaʼa kuxtaloʼobeʼ yaan u múul beetik u reyiloʼob yéetel u j-kʼiiniloʼob yéetel Cristo teʼ kaʼanoʼ (Luc. 22:29; 1 Ped. 1:3-5; Apo. 1:6). Lelaʼ bey u yeʼesik le baʼax tu yilaj apóstol Juan tiʼ junpʼéel náayoʼ, letiʼeʼ tu yilaj le máakoʼob yanoʼob naatsʼ tiʼ u jalaʼach kʼáancheʼ Jéeoba teʼ kaʼanoʼ. Tiʼ junpʼéel «túumben kʼaay» ku beetkoʼob «aktáan tiʼ le tamanoʼ» ku yaʼalikoʼob: «Yéetel a kʼiʼikʼeleʼ ta manoʼon utiaʼal Dios tiʼ tuláakal chʼiʼibal, tʼaan, kaaj, bey xan u múuchʼul kaaj. Tsʼoʼok a beetikoʼon reyoʼon yéetel j-kʼiinoʼon utiaʼal k-Jajal Dios, yaan k-beetik k-jalaʼachil tu yóokʼol kaab» (Apo. 5:8-10). Tuláakʼ junpʼéel náay tu yilaj Juaneʼ, ku yaʼalik tu yoʼolaloʼob: «Bíin u beet u j-kʼiiniloʼob utiaʼal Jajal Dios bey xan utiaʼal Cristo, yaan xan u beetik u jalaʼachiloʼob tu yéetel Cristoeʼ tu yáam mil jaʼaboʼob» (Apo. 20:6). Junmúuchʼ yéetel Cristoeʼ yaan u beetik u j-kʼiiniloʼob yéetel u reyiloʼob utiaʼal u yáantkoʼob tuláakal máak.

15, 16. ¿Baʼax utsiloʼob ken u taas le reyoʼob ken u beet u j-kʼiiniloʼoboʼ?

15 ¿Baʼax utsiloʼob ken u taas le 144,000 way Luʼumaʼ? Tu libroil Apocalipsis capítulo 21 ku keʼetloʼob yéetel junpʼéel noj kaaj yaan teʼ kaʼanoʼ, le Túumben Jerusalén, ku kʼaabaʼtik xan «u yatan le Tamanoʼ» (Apo. 21:9). Le versículo 2 tak 4 ku yaʼalik: «Tin wilaj le nojoch kiliʼich kaajoʼ, le túumben Jerusalén, ku yéemel teʼ kaʼanoʼ, tiʼ Jajal Dios u taal. U nuʼukbesmuba bey juntúul x-tsʼoʼokol beel utiaʼal, u yíichameʼ. Ka tin wuʼuyaj junpʼéel kʼaʼamkach tʼaan ku taal teʼ kaʼanoʼ ka tu yaʼalaj: Ile, Jajal Dios kajakbal bejlaʼeʼ ichil máakoʼob. Yaan u kajtal tu yéeteloʼob, letiʼobeʼ u kaajaloʼob Jajal Dios, Jajal Dioseʼ yaan u yantal tu yéeteloʼob utiaʼal u [Diosintoʼob]. Jajal Dios kun choʼik tuláakal u jaʼil u yichoʼob, maʼ túun yantal kíimil, mix okʼol, mix yaj óolal, mix kʼiʼinamil, tumen tuláakal baʼax yaan kaʼacheʼ tsʼoʼok u máan». ¿Máasaʼ jach jatsʼuts le baʼaxoʼob ku taal u kʼiinoʼ? Ken luʼsaʼak le kíimiloʼ, yaan u pʼáatal maʼ kun yantal okʼol, yaj óolal mix kʼiʼinamil. Tuláakal le máaxoʼob meyajt Dios yéetel chúukaʼan óolaloʼ yaan u láaj luʼsaʼal u kʼebanoʼob, beyoʼ yaan u páajtal u kaʼa biskubaʼob yéetel Dios.

16 Apocalipsis 22:1 yéetel 2 ku maas tsolik le utsiloʼob ken u beet u yantal le reyoʼob ken u beet j-kʼiiniloʼoboʼ: «Tu yeʼesajten junpʼéel áalkab jaʼ sak u jaʼil, lelaʼ u jaʼil kuxtal. Sáaskʼaleʼen bey cristaleʼ ku jóokʼol tu jalaʼach kʼáancheʼ Jajal Dios yéetel tu jalaʼach kʼáancheʼ le Tamanoʼ. Tu chúumuk kʼíiwikil le kaajoʼ yéetel tu kaʼatséelil le áalkab jaʼoʼ ku chʼíijil u cheʼil le kuxtaloʼ, ku tsʼáaik doce u yichoʼob. Cada winaleʼ [wa meseʼ] ku tsʼáaik u yich, u leʼ le cheʼoʼ ku meyaj utiaʼal u tsʼaʼakal le múuchʼ kaajoʼoboʼ». Tuláakal lelaʼ ku chíikbesik le bix kun luʼsbil u kʼeban «le múuchʼ kaajoʼob» wa tuláakal u paalaloʼob Adanoʼ. Bey túunoʼ jach tu jaajil tuláakal baʼax yaan kaʼacheʼ tsʼoʼok u máan.

LE REYOʼOB KEN U BEET U J-KʼIINILOʼOBOʼ KU TSʼOʼOKSIK U MEYAJOʼOB

17. ¿Baʼax kun páajtal u beetik le reyoʼob ken u beet u j-kʼiiniloʼoboʼ?

17 Ken tsʼoʼokok u meyajoʼob ichil le mil jaʼaboʼoboʼ, le reyoʼob ku beetik u j-kʼiiniloʼoboʼ tsʼoʼok u luʼskoʼob u kʼeban le máaxoʼob ken u gobernartoʼoboʼ. Cristo, le Nojoch j-Kʼiin yéetel Reyoʼ, yaan u kʼubik tiʼ Jéeoba tuláakal le máaxoʼob tsʼoʼok u luʼsaʼal u kʼebanoʼoboʼ (xokaʼak 1 Corintoiloʼob 15:22-26). Teʼ kʼiin jeʼeloʼ le reyoʼob ku beetik u j-kʼiiniloʼob xanoʼ tsʼoʼok u beetkoʼob le meyaj tsʼaʼantiʼoboʼ.

18. Ken tsʼoʼokok u beetkoʼob u meyaj le reyoʼob ken u beet u j-kʼiiniloʼoboʼ, ¿baʼax meyajil kun tsʼaabil u beetoʼob tumen Jéeoba?

18 Ken tsʼoʼokkeʼ, ¿baʼax meyajil kun tsʼaabil u beet le máaxoʼob kun meyajoʼob yéetel Cristooʼ? Apocalipsis 22:5 ku yaʼalikeʼ «bíin u beet u jalaʼachiloʼob utiaʼal kʼiinoʼob minaʼan u xuul». ¿Máax túun ken u gobernartoʼob? Le Bibliaoʼ maʼatech u yaʼalik. Baʼaleʼ le kuxtal ken u kʼamoʼob yéetel le baʼaxoʼob ken u kanoʼob ken u yáantoʼob le máakoʼob ka lukʼuk u kʼebanoʼoboʼ, yaan u yáantkoʼob utiaʼal ka seguernak u meyajoʼob bey reyil ichil le baʼaxoʼob u tukultmaj u beetik Jéeobaoʼ.

19. ¿Baʼax unaj k-kʼaʼajsik ken xiʼikoʼon teʼ Kʼaʼajsajiloʼ?

19 Ken xiʼikoʼon tu kʼiinil u Kʼaʼajsaʼal kíimik Cristo kun beetbil 5 tiʼ abril tiʼ 2012, yaan k-tuukul tiʼ le baʼaxoʼob ku kaʼansik le Bibliaaʼ. Le u yalab le sukuʼunoʼob yéeyaʼanoʼob pʼaatloʼob way Luʼumaʼ yaan u jaantkoʼob le waaj yéetel yaan u yukʼikoʼob le vinooʼ, lelaʼ yaan u yeʼesikeʼ táakaʼanoʼob ichil le túumben núuptʼaanoʼ. Le waaj yéetel le vino chíikbesik u kuxtal Cristo tu kʼuboʼ yaan u kʼaʼajsik le jatsʼuts meyaj ken u beetoʼob utiaʼal u béeykuntik Dios le baʼax u tukultmoʼ. Ken xiʼikoʼon teʼ Kʼaʼajsajiloʼ, unaj k-tsʼáaik yaʼabkach nib óolal tiʼ Jéeoba Dios, tumen tsʼoʼok u tsʼáaik u páajtalil u yantal reyoʼob ken u beet u j-kʼiiniloʼob kun áantik tuláakal máak.

[U kʼáatchiʼiloʼob le xookoʼ]

[Foto yaan teʼ táan juʼun 29]

Le reyoʼob ken u beet u j-kʼiiniloʼoboʼ yaan u taaskoʼob yaʼab utsiloʼob tiʼ tuláakal máak utiaʼal mantatsʼ