Yì hosọ lẹ ji

Yì todowhinnu hosọ lẹ tọn ji

Yé “Ma Yin Apadewhe Aihọn lọ Tọn”

Yé “Ma Yin Apadewhe Aihọn lọ Tọn”

Yé “Ma Yin Apadewhe Aihọn lọ Tọn”

“Aihọn lọ ko gbẹwanna yé, na yé ma yin apadewhe aihọn lọ tọn wutu, kẹdẹdile yẹn ma yin apadewhe aihọn tọn do.”—JOHANU 17:14.

Nuhe E Zẹẹmẹdo: Na Jesu ma yin apadewhe aihọn tọn wutu, e nọ kada na gufinfọn po nudindọn tonudidọ tọn lẹ po. E dọmọ: “Eyin ahọluduta ṣie ko yin apadewhe aihọn ehe tọn wẹ, devizọnwatọ ṣie lẹ na ko hoavùn bọ yẹn ma na ko yin zizejo na Ju lẹ. Ṣigba, nalete, ahọluduta ṣie ma yin sọn aihọn ehe mẹ.” (Johanu 18:36) E sọ na tuli hodotọ etọn lẹ nado nọ dapana pọndohlan, hodidọ gọna walọ he Ohó Jiwheyẹwhe tọn jẹagọdo lẹ.—Matiu 20:25-27.

Lehe Klistiani Dowhenu Tọn lẹ Jẹ Nubiọtomẹsi Enẹ Kọ̀n Do: Jonathan Dymond he nọ kanwe do sinsẹ̀n ji wlan dọ, Klistiani dowhenu tọn lẹ “gbẹ́ nado doalọ to [awhàn] mẹ; mahopọnna kọdetọn lọ lẹ, vlavo vlẹko, gànpamẹninọ kavi okú.” Yé de nado jiya kakati nado hẹn kadaninọ yetọn gble. Yé sọ gbọnvo to walọyizan-liho. Apọsteli Pita dọna Klistiani lẹ dọmọ: “Na mì ma gbẹ́ pò to wezundo hẹ yé to aliho ehe ji jei abàbá walọ gblezọn tọn dopolọ mẹ, e nọ paṣa yé bọ yé nọ to mì zùn mapote.” (1 Pita 4:4) Whenuho-kantọ Will Durant wlan dọ Klistiani lẹ “to tuklado aihọn kosi tọn he ko hùnalẹ̀ do gbẹdudu zẹjlẹgo mẹ gbọn nugbonọ-yinyin po wiwenọ-yinyin yetọn po dali.”

Mẹnu lẹ Wẹ Jẹ Nubiọtomẹsi Enẹ Kọ̀n to Egbehe? Otànwe lọ New Catholic Encyclopedia wlan gando kadaninọ Klistiani lẹ tọn go dọmọ: “Whẹwhinwhẹ́n de ma tin he sọgan suwhẹna kadaninọ.” Hosọ de to linlinwe lọ Reformierte Presse mẹ dọ dọ Titobasinanu Jlọjẹ Aflikanu lẹ tọn, yèdọ ogbẹ́ he nọ penukundo jlọjẹ gbẹtọvi lẹ tọn go, na linlin dọ “gbọnvona Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ,” ṣọṣi lẹpo wẹ doalọ to akọ̀ vivasudo Rwanda tọn mẹ to 1994.

To whenue mẹplọntọ wehọmẹ daho tọn de to hodọdo Nuvasudo Pligidi Nazi tọn ji, e wule dọ “pipli kavi titobasinanu he bẹ tòvi dagbe lẹ hẹn depope ma jẹagọdo whẹsadokọnamẹ agọ̀ madosọha lẹ, kanyinylan po okà he mẹ onú ehelẹ wá dekọtọn do lẹ po.” To whenue mẹplọntọ enẹ basi dodinnanu to Nuhoho-bẹsẹdotẹn Nuvasudo Oflin tọn États-Unis tọn godo, e wlan dọmọ: “N’ko mọ gblọndo na kanbiọ he n’nọ to kinkanse dee todin.” E wá mọnukunnujẹemẹ dọ Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ tẹdo nuyise yetọn lẹ go gligli mahopọnna yasanamẹ sinsinyẹn lẹ.

Ṣigba, etẹwẹ dogbọn nujinọtedo walọ dagbe tọn yetọn lẹ dali? Linlinwe lọ U.S. Catholic wlan dọmọ: “Suhugan jọja Katoliki egbezangbe tọn lẹ tọn wẹ jẹagọdo nuplọnmẹ sinsẹ̀n tọn lẹ do whẹho delẹ ji taidi alọwiwle whẹpo do nọpọ́ [kavi] whẹpo do tindo kọndopọ zanhẹmẹ tọn.” Linlinwe lọ yihodọ sọn nuhe sinsẹ̀ngán de dọ mẹ dọmọ: “N’lẹndọ mẹsusu—yèdọ hugan gbẹtọ 50 to kanweko ji—ko nọ topọ whẹpo do nọ wlealọ.” Owe lọ The New Encyclopædia Britannica dohia dọ Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ “nọ tẹdo nujinọtedo walọ dagbe tọn lẹ go taun.”