Otázky čtenářů

Mohlo by se stát, že kvůli sledování pornografie bude křesťan vyloučen ze sboru?

▪ Ano, mohlo. Proto je tak důležité se veškeré pornografii důsledně vyhýbat, ať už má podobu psaného slova, obrázků v časopisech, filmů nebo klipů na internetu.

K pornografickému materiálu je možné se dostat kdekoli na světě. Internet přispěl k tomu, že je dnes pornografie dostupnější než kdykoli dříve a že výrazně stoupl počet těch, kdo se dostali pod její zhoubný vliv. Někteří pornografické stránky otevřou náhodou. Jiní je vyhledávají záměrně. Dívají se na ně v soukromí domova nebo kanceláře, kde mají pocit, že je nikdo nemůže přistihnout. Proč by se něčemu takovému křesťané měli vyhýbat?

Základní důvod vyplývá z Ježíšových varovných slov: „Každý, kdo se stále dívá na nějakou ženu tak, že k ní má vášeň, již s ní ve svém srdci zcizoložil.“ (Mat. 5:28) Na sexu mezi manželem a manželkou není nic špatného a je pro oba zdrojem potěšení. (Přísl. 5:15–19; 1. Kor. 7:2–5) Pornografie ale předává jiné poselství. Vyvolává nemravné myšlenky, před kterými Ježíš varoval. Čtení nebo sledování pornografie je v přímém rozporu s biblickým pokynem: „Umrtvujte . . . své tělesné údy, které jsou na zemi, pokud jde o smilstvo, nečistotu, pohlavní choutky, škodlivou touhu a chtivost, jež je modlářstvím.“ (Kol. 3:5)

 Co když se křesťan při několika málo příležitostech na pornografii díval? V určitém smyslu je možné to přirovnat k nebezpečné situaci, do které se dostal žalmista Asaf. Napsal: „Pokud jde o mne, mé nohy málem odbočily, mé kroky byly téměř přivedeny ke sklouznutí.“ Křesťan, který se díval na obrázky nahých mužů či žen nebo na scény zobrazující smilstvo, nemá čisté svědomí a narušil svůj pokojný vztah s Bohem. Možná se cítí podobně jako Asaf, který řekl: „Začal jsem být stíhán ranami po celý den, a každého jitra je mé napravování.“ (Žalm 73:2, 14)

Křesťan chycený do léčky pornografie by se měl vzpamatovat a uvědomit si, že potřebuje duchovní pomoc, která je k dispozici ve sboru. Pavel napsal: „I když člověk udělá nějaký chybný krok, dříve než si to uvědomí, pokuste se vy, kdo jste duchovně způsobilí, usměrnit takového člověka v duchu mírnosti, zatímco každý upíráš oči sám na sebe.“ (Gal. 6:1) Jeden nebo dva sboroví starší mu mohou poskytnout potřebnou pomoc. Patří k ní i to, že se s ním budou modlit. Jakub napsal, že „modlitba víry prospěje churavému“ a „když hřešil, bude mu odpuštěno“. (Jak. 5:13–15) Ti, kdo se dívali na pornografii a vyhledali pomoc, pocítili totéž co Asaf, který prohlásil: „Přiblížit se k Bohu je pro mne dobré.“ (Žalm 73:28)

Apoštol Pavel však napsal, že někteří z těch, kdo hřešili, nečinili pokání „ze své nečistoty ani smilstva a nevázaného chování, které prováděli“. * (2. Kor. 12:21) O řeckém slovu přeloženém jako „nečistota“ profesor Marvin R. Vincent napsal, že vyjadřuje „myšlenku odpuzující nečistoty“. Je smutnou skutečností, že odpuzující a zavrženíhodné formy pornografie zobrazují nejen nahotu nebo muže a ženu, kteří se dopouštějí smilstva, ale také homosexualitu, skupinový sex, sex se zvířaty, znásilňování, kruté zacházení se ženami, svazování nebo sadistické mučení. Do této kategorie patří i dětská pornografie. Někteří lidé v Pavlově době byli „myšlenkově ve tmě“, „nechali za sebou všechen mravní smysl [a] oddali se nevázanému chování, aby chamtivě páchali kdejakou nečistotu“. (Ef. 4:18, 19)

Slovo „nečistota“ Pavel použil i v Galaťanům 5:19. Jeden britský učenec poznamenal, že původní řecké slovo může v tomto verši „označovat především veškeré formy nepřirozeného chtíče“. Každý křesťan jistě uzná, že otřesné, sexuálně zvrácené formy pornografie, o nichž jsme se zmínili výše, je možné označit za nepřirozené a odpuzující. V Galaťanům 5:19–21 Pavel uvedl, že ti, kdo se takového nečistého jednání dopouštějí, „nezdědí Boží království“. Jestliže si tedy někdo navykl dívat se na otřesné, sexuálně zvrácené formy pornografie a možná to dělá i poměrně dlouhou dobu, pak pokud nečiní pokání a s takovým zvykem neskoncuje, nemůže zůstat v křesťanském sboru. Musí být vyloučen, aby byla zachována čistota a duch sboru. (1. Kor. 5:5, 11)

Je povzbuzující, že někteří z těch, kdo měli ve zvyku dívat se na takové otřesné formy pornografie, se obrátili na sborové starší a díky duchovní pomoci, kterou dostali, dokázali s takovým jednáním skoncovat. Některým křesťanům ve starověkých Sardech Ježíš adresoval slova: „Posilni to, co zbývá, co bylo blízko smrti . . . Měj . . . stále na mysli, jak jsi přijal a jak jsi slyšel, a dál to dodržuj a čiň pokání. Pokud se neprobudíš, . . . vůbec nebudeš vědět, v kterou hodinu na tebe přijdu.“ (Zjev. 3:2, 3) Činit pokání a obrazně řečeno být vychvácen z ohně je tedy možné. (Juda 22, 23)

Mnohem lepší ale je, když jsme už nyní odhodláni, že se do takové nebezpečné situace vůbec nedostaneme. Musíme být pevně rozhodnuti se všem formám pornografie úzkostlivě vyhýbat.

[Poznámka pod čarou]

[Praporek na straně 30]

Křesťan chycený do léčky pornografie by se měl vzpamatovat a uvědomit si, že potřebuje duchovní pomoc.