Miles Coverdale a první úplná tištěná Bible v angličtině

KDYŽ vyšla první úplná Bible v angličtině, nebylo v ní uvedeno jméno toho, kdo za jejím vydáním stál. Byl to Miles Coverdale a tento jeho překlad vyšel v roce 1535. Coverdalův přítel William Tyndale byl v tu dobu ve vězení, a to právě kvůli práci, která s překládáním Bible souvisela. Následující rok byl Tyndale popraven.

Část Coverdalova překladu Bible vycházela z Tyndalovy práce. Jak to, že Coverdale dokázal svůj překlad vydat tiskem a vyhnout se popravě, když ostatní překladatelé Bible v té době za své úsilí zaplatili životem? Co všechno se mu podařilo uskutečnit?

Semena jsou zaseta

Miles Coverdale se narodil v hrabství Yorkshire, pravděpodobně v roce 1488. Vystudoval Univerzitu v Cambridge a v roce 1514 byl vysvěcen na římskokatolického kněze. Jeho profesor Robert Barnes u něj vzbudil zájem o reformaci. Barnes pak v roce 1528 utekl na evropský kontinent a o dvanáct let později jej nechali církevní představitelé upálit.

V roce 1528 Coverdale začal kázat v kostele proti nebiblickým katolickým zvykům, jako je uctívání obrazů, zpověď a sloužení mše. Protože mu za to hrozila smrt, utekl z Anglie na kontinent, kde strávil asi sedm let.

V Hamburku se setkal s Williamem Tyndalem, se kterým ho spojovala touha vytvořit Bibli, kterou by mohli číst obyčejní lidé. Během jejich spolupráce se Coverdale od Tyndala hodně naučil o tom, jak Bibli překládat.

Nastávají změny

Mezitím se situace v Anglii začala měnit. V roce 1534 se král Jindřich VIII. otevřeně vzepřel katolickému papežovi v Římě. Byl také nakloněn myšlence zpřístupnit lidem Bibli v angličtině. Tohoto úkolu se časem ujal právě Coverdale. Měl vynikající vyjadřovací schopnosti, ale neměl takové jazykové znalosti jako jeho přítel a učitel Tyndale, který perfektně ovládal hebrejštinu a řečtinu. Coverdale revidoval Tyndalův překlad a vycházel při tom z latinského a německého textu.

Coverdalova Bible byla vytištěna na evropském kontinentu v roce 1535, tedy rok před Tyndalovou popravou. Obsahovala uctivé až lichotivé věnování králi Jindřichovi. Coverdale krále ujistil, že tato Bible nebude obsahovat Tyndalovy poznámky, které byly pokládány za kontroverzní, kromě jiného také proto, že upozorňovaly na nebiblické nauky katolické církve. Jindřich tedy s vydáním Bible souhlasil. Události se daly do pohybu.

V roce 1537 vyšla dvě další vydání Coverdalovy Bible a byla vytištěna v Anglii. Ve stejném roce král schválil vydání takzvané Matthewovy  Bible. Byla vytištěna v Antverpách a zakládala se na Tyndalově a Coverdalově překladu.

Králův hlavní rádce Thomas Cromwell a canterburský arcibiskup Cranmer si záhy uvědomili, že Matthewova Bible musí být revidována. Opět o to byl požádán Coverdale. Král Jindřich schválil jeho novou verzi v roce 1539 a nařídil, aby výtisk této Bible, které se kvůli její velikosti začalo říkat Velká Bible, byl v každém kostele a všichni měli možnost ji číst. Její vydání bylo v celé Anglii přijato s nadšením.

Coverdalův odkaz

Když po smrti Jindřicha VIII. nastoupil na trůn jeho syn Eduard VI., byl Coverdale v roce 1551 jmenován biskupem z Exeteru. Avšak když po Eduardově smrti nastoupila v roce 1553 na trůn katolická královna Marie, Coverdale byl nucen utéct do Dánska. Později odešel do Švýcarska, kde ve své práci pokračoval. Postupně uveřejnil také tři vydání Nového zákona v angličtině s latinským textem. Byla to studijní pomůcka pro kněze.

Překvapivým rysem Coverdalovy Bible je to, že v textu nepoužil Boží jméno Jehova. V Tyndalově překladu Hebrejských písem se totiž Boží jméno objevuje na více než dvaceti místech. J. F. Mozley ve své knize Coverdale and His Bibles píše: „V roce 1535 Coverdale zcela odmítl slovo [Jehova] používat.“ Nicméně ve Velké Bibli jej později použil třikrát.

Coverdalova Bible však byla první z anglických Biblí, kde se v záhlaví titulní strany objevilo tetragrammaton — čtyři hebrejská písmena tvořící Boží jméno. Stojí za povšimnutí, že v této Bibli byly všechny apokryfní knihy poprvé zařazeny do dodatku, a ne mezi ostatní knihy Hebrejských písem.

Pozdější překladatelé Bible použili mnoho z Coverdalových jedinečných slovních obratů a pojmů. Jedním příkladem je formulace „údolí stínu smrti“ ve 4. verši 23. žalmu. A slovní spojení „milující laskavost“, které se objevuje v 6. verši, je podle profesora S. L. Greenslada „výraz, který odlišuje hlubokou lásku Boha k jeho lidu od lásky v obecném smyslu a od milosrdenství“. Svaté Písmo — Překlad nového světa (se studijními poznámkami) používá tentýž výraz a k němu v poznámce pod čarou dodává: „Nebo ‚věrně oddaná láska‘.“

Kniha The Bibles of England uvádí, že Coverdalova Velká Bible „byla vyvrcholením úsilí přeložit Bibli do angličtiny . . ., které započalo, když Tyndale přeložil Nový zákon.“ V zásadě to byl právě Coverdalův překlad, díky kterému mohli anglicky mluvící lidé v jeho době číst Bibli.

[Obrázky na straně 11]

Vlevo: tetragrammaton na titulní straně, vydání z roku 1537; vpravo: vydání z roku 1535

[Podpisek obrázku na straně 10]

Z knihy Our English Bible: Its Translations and Translators

[Podpisek obrázku na straně 11]

Fotografie: The Holy Scriptures of the Olde and Newe Testamente With the Apocripha by Myles Coverdale