Přejít k článku

Přejít na obsah

Proč dát službu Jehovovi na první místo?

Proč dát službu Jehovovi na první místo?

Proč dát službu Jehovovi na první místo?

„Má vlastní ústa budou líčit tvou spravedlnost, po celý den tvou záchranu.“ (ŽALM 71:15)

JAK BYS ODPOVĚDĚL?

Co Noemovi, Mojžíšovi, Jeremjášovi a Pavlovi pomohlo, aby dali službu Jehovovi na první místo?

Co pomůže tobě, abys měl správný žebříček hodnot?

Proč chceš mít službu Jehovovi na prvním místě ve svém životě?

1., 2. (a) Co jsme dali najevo tím, že jsme se zasvětili Jehovovi? (b) K čemu nás může vést zamyšlení nad příkladem Noema, Mojžíše, Jeremjáše a Pavla?

ZASVĚTIT se Jehovovi, dát se pokřtít a tak se stát následovníkem Ježíše, je velmi závažný krok. Je to nejdůležitější rozhodnutí, které člověk může udělat. Vlastně tím říká: Jehovo, chci se ve všech oblastech života plně podřizovat tvé vůli. Chci ti sloužit a přeji si, abys rozhodoval, co by mělo být v mém životě na prvním místě a jak mám využívat svůj čas, prostředky a schopnosti.

2 Pokud ses Jehovovi zasvětil, něco takového jsi mu slíbil i ty. Bylo to správné a moudré rozhodnutí, kterého si velmi váží. Jak by ale tvé zasvěcení se Jehovovi mělo ovlivnit to, jakým způsobem využíváš svůj čas? Odpověď vyplyne z úvahy o příkladu Noema, Mojžíše, Jeremjáše a apoštola Pavla, kteří Jehovovi sloužili celou duší. Dnešní doba se v určitém smyslu podobá té jejich. Zamysleme se nad tím, co se ve svém životě rozhodli dávat na první místo, a v té souvislosti přemýšlejme o tom, jak svůj čas využíváme my. (Mat. 28:19, 20; 2. Tim. 3:1)

PŘED POTOPOU

3. V čem se naše doba podobá té Noemově?

3 Ježíš ukázal, že se naše doba bude podobat té Noemově. Řekl: „Právě jako byly Noemovy dny, taková bude přítomnost Syna člověka.“ Lidé „jedli a pili, muži se ženili a ženy se vdávaly, až do dne, kdy Noe vstoupil do archy, a nepovšimli si, dokud nepřišla potopa a všechny je nesmetla“. (Mat. 24:37–39) Většina lidí si dnes vůbec neuvědomuje, v jak závažné době žijeme. Varovné poselství, které Boží služebníci oznamují, zcela přehlížejí. A myšlence, že by měl Bůh do lidských záležitostí zasáhnout, se mnozí podobně jako v Noemově době dokonce posmívají. (2. Petra 3:3–7) Jak Noe v tak nepřátelském prostředí využíval svůj čas?

4. Čemu se Noe věnoval poté, co obdržel pokyny od Boha, a proč?

4 Jakmile Bůh Noema informoval o svém záměru a dal mu konkrétní pokyny, Noe začal stavět archu určenou k záchraně lidí i zvířat. (1. Mojž. 6:13, 14, 22) Také oznamoval blížící se Jehovův soud. Apoštol Petr ho označil za „kazatele spravedlnosti“ a ukázal tak, že se Noe snažil lidem ve svém okolí pomáhat, aby si uvědomili závažnost své situace. (Přečti 2. Petra 2:5.) Myslíš, že by bylo rozumné, kdyby se Noe s rodinou zaměřili na to, aby vybudovali úspěšnou firmu, prosadili se v tehdejší společnosti nebo si zařídili pohodlný život? Samozřejmě že ne. Věděli, co přinese budoucnost, a proto se takovými věcmi nenechali rozptýlit.

ROZHODNUTÍ EGYPTSKÉHO PRINCE

5., 6. (a) Na co mělo Mojžíše připravit vzdělání, které získal? (b) Proč Mojžíš odmítl využít možnosti, které se mu v Egyptě nabízely?

5 Teď se zamysleme nad příkladem Mojžíše. Byl vychováván v paláci jako adoptivní syn faraonovy dcery a byl poučován o „veškeré moudrosti Egypťanů“. (Sk. 7:22; 2. Mojž. 2:9, 10) Takové vzdělání ho zřejmě mělo připravit na život u faraonova dvora. V nejmocnější říši tehdejšího světa mohl získat významné postavení a s ním spojený luxus, výhody a požitky. Jaký postoj měl ale Mojžíš? Bylo získání toho všeho cílem, na který se zaměřil?

6 Díky výchově, kterou Mojžíš v útlém věku získal od svých skutečných rodičů, pravděpodobně věděl, co Jehova slíbil jeho předkům, Abrahamovi, Izákovi a Jákobovi. Těmto slibům pevně věřil. O své budoucnosti a vztahu k Jehovovi určitě důkladně přemýšlel. Jak se rozhodl, když si musel vybrat, zda bude egyptským princem, nebo izraelským otrokem? „Zvolil si, aby s ním bylo špatně zacházeno spolu s Božím lidem, spíše než aby měl dočasné potěšení z hříchu.“ (Přečti Hebrejcům 11:24–26.) Později, když mu Jehova řekl, co má být jeho životním posláním, plně se tomu podřídil. (2. Mojž. 3:2, 6–10) Proč se tak rozhodl? Protože měl víru v Boží sliby. Dospěl k závěru, že cokoli, čeho může v Egyptě dosáhnout, je pomíjivé. A to se potvrdilo, když na egyptský národ krátce poté těžce dolehlo deset ran od Boha. Pokud jsi zasvěceným služebníkem Jehovy, chápeš, jak se z Mojžíšova příběhu můžeš poučit? Místo na kariéru a požitky, které tento svět nabízí, by se každý z nás měl zaměřovat na službu Jehovovi.

JEREMJÁŠ VĚDĚL, CO PŘIJDE

7. V čem se Jeremjášova doba podobala té naší?

7 Dalším mužem, který dával službu Jehovovi na první místo ve svém životě, byl prorok Jeremjáš. Jehova ho pověřil, aby obyvatelům odpadlého Jeruzaléma a Judy kázal poselství soudu. V určitém smyslu se dá říct, že Jeremjáš žil „v konečné části dnů“. (Jer. 23:19, 20) Velmi dobře si uvědomoval, že se tehdejší systém chýlí ke svému konci.

8., 9. (a) Proč bylo nutné, aby Baruk změnil své uvažování? (b) Co bychom při svých plánech do budoucnosti měli brát v úvahu my?

8 K jakému logickému závěru dovedlo Jeremjáše jeho přesvědčení? Svou budoucnost nechtěl spojit se systémem, který byl odsouzený k zániku. Vždyť by to nemělo žádný smysl! Naproti tomu Jeremjášův tajemník Baruk to v určitém období svého života tak jasně neviděl. Bůh proto Jeremjáše pověřil, aby mu řekl: „Pohleď, co jsem postavil, to strhávám, a co jsem zasadil, vykořeňuji, dokonce celou zemi. Ale pokud jde o tebe, ty pro sebe stále hledáš velké věci. Dále nehledej. Hle, přivádím totiž neštěstí na všechno tělo . . . a dám ti tvou duši jako kořist na všech místech, kam bys šel.“ (Jer. 45:4, 5)

9 Co byly ty „velké věci“, které Baruk hledal? * S jistotou to nevíme, ale v každém případě to byly věci, které neměly žádnou budoucnost. Zanikly totiž při dobytí Jeruzaléma Babylóňany v roce 607 př. n. l. Chápeš, jaké z toho plyne poučení? Máme-li si zajistit to, co k životu nezbytně potřebujeme, určité plány do budoucnosti dělat musíme. (Přísl. 6:6–11) Bylo by ale moudré investovat spoustu času a energie do něčeho, co nemá trvalou hodnotu? Je pravda, že Jehovova organizace neustále plánuje výstavbu nových sálů Království a odboček a připravuje další teokratické projekty. Toto úsilí však nepřijde vniveč, protože jeho cílem je podporovat zájmy Království. A stejný cíl by měl mít při plánování svých záležitostí každý Jehovův zasvěcený služebník. Ježíš řekl: „Hledejte nejprve království a [Jehovovu] spravedlnost.“ (Mat. 6:33) Opravdu o sobě můžeš říct, že se touto vybídkou řídíš?

„POVAŽUJI TO ZA MNOŽSTVÍ SMETÍ“

10., 11. (a) Na co se Pavel zaměřoval před tím, než se stal křesťanem? (b) Proč Pavel změnil názor na to, co je důležité?

10 Nakonec uvažujme o příkladu apoštola Pavla. Než se stal křesťanem, zdálo se, že má před sebou slibnou budoucnost. Studoval židovský zákon u jednoho z nejproslulejších učitelů tehdejší doby. Také dostal důležitý úkol od velekněze. A v židovském náboženství dělal větší pokroky než mnozí jeho vrstevníci. (Sk. 9:1, 2; 22:3; 26:10; Gal. 1:13, 14) To všechno se ale změnilo, když pochopil, že Jehova už židovskému národu nežehná.

11 Pavel si uvědomil, že kariéra spojená s židovským systémem nemá v Jehovových očích žádnou cenu, a tedy žádnou budoucnost. (Mat. 24:2) Tento bývalý farizeus dokonce řekl, že to, co dřív považoval za důležité, je ve srovnání s jeho novým pochopením Božího záměru a s výsadou křesťanské služby pouhé „množství smetí“. Opustil židovské náboženství a zbytek svého života na zemi věnoval kázání dobré zprávy. (Přečti Filipanům 3:4–8, 15; Sk. 9:15)

A CO TVŮJ ŽEBŘÍČEK HODNOT?

12. Na co se Ježíš zaměřil po svém křtu?

12 Noe, Mojžíš, Jeremjáš, Pavel a mnozí jim podobní věnovali většinu svého času a energie službě Jehovovi. Jsou pro nás dobrým příkladem. Největším příkladem pro zasvěcené služebníky Jehovy je však Ježíš. (1. Petra 2:21) Po křtu se hlavní náplní jeho života na zemi stalo to, že kázal dobrou zprávu a chválil Jehovu. Z toho logicky vyplývá, že každý Ježíšův následovník, který se chce plně podřizovat Boží vůli, by měl mít svatou službu na prvním místě ve svém životě. Dá se to říct i o tobě? A jak je možné skloubit teokratické cíle s jinými činnostmi, kterým se musíme věnovat? (Přečti Žalm 71:15; 145:2.)

13., 14. (a) Co by měl zvážit každý křesťan? (b) Co přináší Božím služebníkům hluboké uspokojení?

13 Už dlouhá léta Jehovova organizace křesťany vybízí, aby s modlitbami uvažovali o tom, zda by mohli vstoupit do průkopnické služby. Jestliže však věrnému křesťanovi jeho okolnosti neumožňují trávit ve službě průměrně 70 hodin měsíčně, nemusí kvůli tomu mít výčitky svědomí. (1. Tim. 5:8) Jaké jsou ale tvoje životní okolnosti? Opravdu je průkopnická služba nad tvé možnosti?

14 Vzpomeňme si na radost, jakou mnozí křesťané zažili v období Památné slavnosti v tomto roce. V březnu si pomocní průkopníci mohli vybrat, zda ve službě stráví 30 nebo 50 hodin. (Žalm 110:3) Do pomocné průkopnické služby se přihlásily miliony bratrů a sester a ze sborů v té době vyzařovalo mimořádné nadšení a radost. Můžeš si své záležitosti zařídit tak, abys podobnou radost mohl zažívat častěji? Když může křesťan na konci každého dne říct: „Jehovo, dnes jsem pro tebe udělal všechno, co bylo v mých silách“, cítí velké uspokojení.

15. Co by měl mít mladý křesťan za cíl, pokud jde o světské vzdělání?

15 Pokud jsi ve věku, kdy ukončuješ školní docházku, zřejmě máš dobré zdraví a málo povinností. Už ses vážně zamyslel nad tím, zda můžeš vstoupit do průkopnické služby? Školní poradci nepochybně upřímně věří, že je ve tvém nejlepším zájmu, abys ve vzdělávání dál pokračoval a zaměřil se na kariéru v tomto světě. Oni však spoléhají na sociální a finanční systém, který nebude mít dlouhé trvání. Pokud ale hlavní náplní tvého života bude služba Jehovovi, moudře tím využiješ čas a zajistíš si trvalou budoucnost. Také ukážeš, že se řídíš dokonalým vzorem Ježíše Krista. Takové rozhodnutí ti přinese hluboké uspokojení a bude tě chránit. Dáš tak najevo, že jsi rozhodnutý žít v souladu s tím, že ses zasvětil Jehovovi. (Mat. 6:19–21; 1. Tim. 6:9–12)

16., 17. Jaké otázky bychom si v souvislosti se zaměstnáním a jinými zájmy měli položit?

16 Mnozí křesťané pracují dlouhé hodiny, jen aby se postarali o základní potřeby své rodiny. Někteří by však tolik hodin pracovat nemuseli. (1. Tim. 6:8) Obchodníci se nás snaží všemožně přesvědčit, že bez jejich produktů a nejnovějších modelů se prostě nedá žít. Ale praví křesťané nechtějí, aby jim žebříček hodnot určoval Satanův svět. (1. Jana 2:15–17) A co křesťané, kteří už jsou v důchodu? Existuje snad lepší způsob, jak využít čas, než se stát průkopníkem a službu Jehovovi tak dát na první místo?

17 Každý Bohu zasvěcený křesťan by se měl sám sebe zeptat: Co je hlavním cílem mého života? Dávám na první místo zájmy Království? Napodobuji Ježíšův obětavý postoj? Řídím se jeho vybídkou, že ho mám neustále následovat? Mohu si své záležitosti upravit tak, abych kázání a jiným teokratickým činnostem věnoval víc času? I když teď nemohu dělat víc, snažím se stále hledat způsoby, jak svůj čas a energii věnovat Jehovovi?

„PŮSOBÍ, ABYSTE CHTĚLI I JEDNALI“

18., 19. O co se můžeme modlit a co dáme takovými prosbami najevo?

18 Horlivost, s jakou křesťané slouží Jehovovi, je nádherné pozorovat. Někteří, kdo by se průkopníky mohli stát, se ale do této služby příliš nehrnou nebo mají pocit, že jim chybí nezbytné schopnosti. (2. Mojž. 4:10; Jer. 1:6) Co mohou dělat? Určitě se o to mohou modlit. Pavel svým spoluvěřícím napsal: „Bůh . . . ve vás působí, abyste chtěli i jednali.“ (Fil. 2:13) Pokud se tedy zdráháš vstoupit do průkopnické služby, pros Jehovu, aby ti pomohl získat potřebnou motivaci i schopnosti. (2. Petra 3:9, 11)

19 Noe, Mojžíš, Jeremjáš, Pavel i Ježíš věrně sloužili Jehovovi a svůj čas a energii využívali k tomu, aby ohlašovali jeho varovné poselství. Od tohoto důležitého úkolu se nenechali ničím odvést. Konec současného systému se rychle blíží, a proto by se každý z nás měl ze všech sil snažit tyto vynikající biblické příklady napodobovat. (Mat. 24:42; 2. Tim. 2:15) Jehovovi tím budeme dělat radost a získáme bohaté požehnání. (Přečti Malachiáše 3:10.)

[Poznámka pod čarou]

^ 9. odst. Viz knihu Bůh k nám mluví prostřednictvím Jeremjáše, strany 104–106.

[Studijní otázky]

[Obrázek na straně 21]

Lidé přehlíželi Noemovo varování

[Obrázek na straně 24]

Už ses vážně zamyslel nad tím, zda můžeš vstoupit do průkopnické služby?