Xeen tiʼ baʼax ku taasik

Xeen tu cuadroil baʼax ku taasik

Muchʼtáambal tuʼux aʼalaʼab táan múul meyaj yéetel aʼalaʼab baʼax kun beetbil

Muchʼtáambal tuʼux aʼalaʼab táan múul meyaj yéetel aʼalaʼab baʼax kun beetbil

Le baʼax aʼalaʼab teʼ muchʼtáambal ku beetaʼal cada jaʼaboʼ

Muchʼtáambal tuʼux aʼalaʼab táan múul meyaj yéetel aʼalaʼab baʼax kun beetbil

MANTATSʼ taak u yojéeltaʼal baʼax kun aʼalbil teʼ muchʼtáambal ku beetaʼal cada jaʼab tumen le Watch Tower Bible and Tract Society of Pennsylvaniaoʼ. Bey úuchik teʼ muchʼtáambal 127 beetaʼab tu kʼiinil sábado 1 tiʼ octubre tiʼ 2011 tu Najil Asambleaʼob Jersey City (Nueva Jersey, Estados Unidos), tuʼux bin sukuʼunoʼob ku taaloʼob tiʼ tuláakal yóokʼol kaab.

Gerrit Lösch, ku meyaj ichil le Cuerpo Gobernanteoʼ, letiʼ nuʼukt u káajbal yéetel tu kʼamaj le máaxoʼob ku taaloʼob tiʼ óoliʼ ochenticinco luʼumiloʼoboʼ. Tu kʼaʼajsajtiʼobeʼ u múul meyaj u kaajal Dios tiʼ tuláakal yóokʼol kaabeʼ ku beetik u yúuchul tʼaan maʼalob yéetel ku nojbeʼenkúuntik Jéeoba. Jach úuch tʼaan tiʼ le múul meyajoʼ.

LE MAʼALOB BAʼALOʼOB KU YÚUCHUL MEXICOOʼ

Le yáax jaats tiʼ le muchʼtáambaloʼ tu yeʼesaj bix u múul meyaj u kaajal Jéeoba. Baltasar Perla, ku meyaj tu Betelil Mexicoeʼ, tu kʼáataj tiʼ óoxtúul sukuʼun ku meyajoʼob tu Betelil México ka u yaʼaloʼob baʼax utsiloʼob tsʼoʼok u taasik le muʼuchʼik seis u najiloʼob Betel yaan Centroamérica yéetel u Betelil Mexicooʼ. Letiʼobeʼ tu yaʼaloʼobeʼ ku múul líiʼsik u yóoloʼob tumen jejeláas tuʼux u taaloʼob. ¡Bey ka u chʼaʼ Dios junpʼéel nojoch borrador utiaʼal u tupik le fronteraʼoboʼ!

Junpʼéel tiʼ le baʼaxoʼob maas talamoʼ, letiʼe maʼ u yuʼubikuba jach náach yanil tiʼ u kaajal Jéeoba le j-kʼaʼaytajoʼob yanoʼob teʼ luʼumoʼob tuʼux pʼáat minaʼan u najil Beteloʼ. Utiaʼal lelaʼ tsʼoʼok u tsʼaʼabal junpʼéel correo electrónico tiʼ le múuchʼuliloʼoboʼ. Beyoʼ tak le maas náach yaniloʼ jeʼel u páajtal u tʼaan tu najil Beteleʼ.

KA TU TÍITUBA U LUʼUMIL JAPÓN

James Linton, ku meyaj tu Betelil Japoneʼ, tʼaanaj tiʼ le baʼaxoʼob úuch le ka tu tíituba le luʼum yéetel le ka anchaj le tsunamiʼob tu mesil marzo tiʼ 2011. Yaʼab sukuʼunoʼobeʼ tu peʼertoʼob u láakʼtsiloʼob yéetel baʼaxoʼob yaantiʼob. Yaʼab j-Jaajkunajoʼob maʼ kajaʼanoʼob teʼ tuʼux úuch looboʼ, tu tsʼáajoʼob maas tiʼ 3,100 najoʼob yéetel yaʼab cocheʼob utiaʼal u meyaj tiʼ le máaxoʼob tu peʼertoʼob le baʼaxoʼob yaantiʼoboʼ. Le Comités Regionales tiʼ Construccionoʼ tu túuxtoʼob sukuʼunoʼob utiaʼal u yutskíintikoʼob u yotoch le sukuʼunoʼoboʼ, óoliʼ mix jeʼelel tu beetoʼob. Maas tiʼ 1,700 u túulal binoʼob áantaj tuʼux kʼaʼabéet. Anchaj xan 575 sukuʼunoʼob ku yutskíintikoʼob u Najiloʼob Reino, ichiloʼobeʼ yaan u jaats ku taal tu luʼumil Estados Unidosiʼ.

Baʼax yáax beetaʼab yéetel le sukuʼunoʼob tu peʼertoʼob baʼax yaantiʼoboʼ, u líiʼsaʼal u yóoloʼob yéetel le Bibliaoʼ. Utiaʼal lelaʼ maas tiʼ cuatrocientos ancianoʼobeʼ tu yaʼaloʼob jeʼel u binoʼob jeʼel tuʼuxakeʼ. Le Cuerpo Gobernante xanoʼ tu túuxtaj kaʼatúul superintendente tiʼ zona ku meyajoʼob tu Betelil Brooklyn (Nueva York). Tsʼoʼoleʼ jach líiʼsaʼab u yóoloʼob tumen le mensajeʼob tu túuxtaj le sukuʼunoʼob tiʼ tuláakal yóokʼol kaaboʼ.

JUICIOʼOB GANARTAʼABOʼOB

Le máaxoʼob yanoʼob teʼ muchʼtáambaloʼ tu jach chʼenxikintoʼob le baʼax tu yaʼalaj Stephen Hardy, ku meyaj tu Betelil Gran Bretaña, yéetel le baʼax tu yaʼalaj uláakʼ sukuʼunoʼob tu yoʼolal le juicioʼob ganartaʼaboʼ. U gobiernoil Franciaeʼ táan kaʼach u kʼáatik 58,000,000 euroʼob (82,000,000 dolaroʼob) utiaʼal u impuesto u j-jaajkunajoʼob Jéeoba. Baʼaleʼ t-ganartaj le juiciooʼ, tumen le Tribunal Europeo tiʼ Derechos Humanosoʼ tu yaʼaleʼ u gobiernoil Franciaeʼ maʼ táan u beetik le baʼax ku yaʼalik le Artículo 9 tiʼ le Convenio Europeo ku yaʼalik unaj u respetartaʼal u religión jeʼel máaxakeʼ. Le baʼax tsʼíibtaʼab tu contra u gobiernoil Franciaoʼ, ku yaʼalik: «Le maʼ u kʼaʼamal junpʼéel religión, u yilaʼal u xuʼulsaʼal yéetel u mixbaʼalkúuntaʼaleʼ ku bin tu contra le baʼax ku yaʼalik le Artículo 9 tiʼ le Conveniooʼ», leloʼ tu yeʼeseʼ maʼ jach letiʼe taakʼin u kʼáat kaʼachoʼ.

Le Tribunal Europeooʼ tu yaʼalaj xaneʼ maʼ maʼalob le baʼax ku beetaʼal tiʼ u j-jaajkunajoʼob Jéeoba tu luʼumil Armeniaoʼ. Desde tu jaʼabil 1965, le Tribunal Europeooʼ ku yaʼalik kaʼacheʼ le Convenio Europeooʼ ku yaʼalik kʼaʼabéet u beetik máak u servicio militar kex maʼ u kʼáatiʼ. Baʼaleʼ le Gran Sala, le maas yaan u páajtalil ichil le Tribunal Europeooʼ, tu yaʼaleʼ le Conveniooʼ ku kʼamik «le maʼ u yóotik máak u beet u servicio militar wa ku yuʼubik jach junpuliʼ maʼ tu béeytal tu yoʼolal u conciencia». Lelaʼ ku obligartik Armenia yéetel uláakʼ luʼumiloʼob jeʼex Azerbaiyán yéetel Turquía u kʼamoʼob le baʼax chʼaʼtuklaʼabaʼ.

BAʼALOʼOB CHʼAʼTUKLAʼAN U BEETAʼAL

Ka tsʼoʼokeʼ le sukuʼun Guy Pierce, ku meyaj ichil le Cuerpo Gobernanteoʼ, tu máansaj junpʼéel tsoltʼaan. Tu yaʼaleʼ maʼ xaaneʼ tuláakal le muchʼukbaloʼoboʼ taak u yojéeltikoʼob bix u bin le meyajoʼob ku beetaʼal Nueva Yorkoʼ. Le oʼolal yéetel junpʼéel videoeʼ tu yeʼesaj baʼax táan u beetaʼal Wallkill yéetel Patterson, bey xan le ku beetaʼal teʼ terrenoʼob maʼ úuch maʼanakoʼob yaan Warwick yéetel Tuxedo (Nueva York). Tu kaajil Walkilleʼ táan u beetaʼal junpʼéel túumben edificio trescientos u cuartosil, ku tuklaʼal u tsʼoʼoksaʼal tu jaʼabil 2014.

Tsʼoʼoleʼ táan u tuklaʼal u beetaʼal tuláakal baʼax kʼaʼabéet utiaʼal u kajtal máak tiʼ junpʼéel terreno de 100 hectáreas (2,500 mecates), yaan Warwick. Le sukuʼun Pierceoʼ tu yaʼalaj: «Kex maʼ k-jach ojel baʼax u kʼáat Jéeoba ka beetaʼak Warwickeʼ, tsʼoʼok u káajal k-meyajtik le terreno utiaʼal k-máansik le meyaj ku beetaʼal tu Betelil Brooklyn, tuʼux ku nuʼuktaʼal u meyaj u j-jaajkunajoʼob Jéeobaoʼ». Táan xan u tuklaʼal u meyaj junpʼéel terreno de 20 hectáreas (500 mecates) utiaʼal u tsʼaʼabal le baʼaxoʼob kun meyajoʼ. Lelaʼ kaʼapʼéel leguas táanchumuk (10 kilómetros) yanil tu xaman Warwick. Le sukuʼun Pierceoʼ tu yaʼalaj xan: «K-páaʼtikeʼ ken tsʼaʼabaktoʼon u permisoileʼ, ka tsʼoʼokok ichil cuatro jaʼaboʼob. Ken tsʼoʼokkeʼ yaan u páajtal k-konik le baʼax yaan Brooklynoʼ».

Ka tsʼoʼokeʼ tu kʼáataj: «¿U kʼáat wa túun u yaʼaleʼ le Cuerpo Gobernanteoʼ tsʼoʼok u xuʼulul u tuklik naatsʼ yanil le nojoch yaayaj óolaloʼ?». Letiʼeʼ tu núukaj: «Jach junpuliʼ maʼatech. Wa táan k-beetik le meyaj ku taal le nojoch yaayaj óolaloʼ, ¡maas maʼalob!».

KANÁANTABA TIʼ LE LEÓN KU YÁAKAMOʼ

Tsʼoʼoleʼ le sukuʼun Stephen Lett, ku meyaj ichil le Cuerpo Gobernanteoʼ, tu tsolaj 1 Pedro 5:8 teʼeloʼ ku yaʼalik: «Ilawileʼex maʼalob baʼax ka beetkeʼex yéetel pʼil ichneneʼex; tumen a enemigoʼex le Kʼaasilbaʼaloʼ, táan u máan jeʼel bix león ku yáakameʼ, táan u kaxantik máax u lukʼe». Tu yaʼaleʼ jach maʼalob le kettʼaan tu beetaj Pedrooʼ.

Yáaxeʼ le leonoʼoboʼ maas yaan u muukʼoʼob yéetel maas chich u yáalkaboʼob tiʼ toʼon, Satanaseʼ bey xan yanil t-éeteloʼ. Le oʼolal maʼ tu páajtal k-aktáantik mix k-púutsʼul tiʼ letiʼ chéen t-juunaliʼ. Kʼaʼabéet u yáantkoʼon Jéeoba (Isa. 40:31). Tsʼoʼoleʼ le leonoʼoboʼ chaambelil u náatsʼloʼob utiaʼal u chukikoʼob wa baʼax, le oʼolal maʼ unaj k-búuyul teʼ yóokʼol kaab ku keʼetel yéetel éeʼjochʼeʼenil tuʼux ku chʼúuktik máak Satanasoʼ. Jeʼex juntúul león séeb u kíimsik juntúul antílope wa juntúul chan cebra táan u weenleʼ, le Kʼaasilbaʼaloʼ jach kʼasaʼan yéetel jach taak u xuʼulsiktoʼon. Tsʼoʼoleʼ jeʼex u pʼáatal le baʼalcheʼ ku jaantaʼal tumen juntúul leonoʼ, u suukileʼ le máaxoʼob ku lúubloʼob tu kʼab Satanaseʼ maas «kʼaas u pʼáatloʼob tiʼ le yaniloʼob kaʼach[oʼ]» (2 Ped. 2:20). Le oʼolaleʼ unaj k-aktáantik yéetel u yáantaj le Bibliaoʼ (1 Ped. 5:9).

UNAJ K-YAABILTIK YANILOʼON TU YOTOCH JÉEOBA

Samuel Herd, ku meyaj ichil le Cuerpo Gobernanteoʼ, teʼ tsoltʼaan tu máansoʼ tu yaʼalaj: «Tuláakloʼon jeʼel u páajtal k-antal tu yotoch Jéeobaeʼ». Jach beyoʼ tuláakal máax meyajtik Dioseʼ yaan tuʼux u yantal tu «yotoch», wa u kaajal béeychaj u yantal úuchik u kʼubik u kuxtal Jesusoʼ. Le oʼolal jach unaj u kiʼimaktal k-óol k-antaliʼ. Jeʼex Davideʼ k-jach kʼáat «[antal] tu [yotoch] Yuumtsil tuláakal u kʼiinil [k-]kuxtal» (Sal. 27:4).

Le sukuʼun Herdoʼ tu xokaj Salmo 92:12 tak 14, ka tsʼoʼokeʼ tu kʼáataj: «¿Bix u beetik ‹k-loolankil› Jéeoba?». Ka tsʼoʼokeʼ tu yaʼalaj: «Ichil u kaajal Jéeoba ku keʼetel yéetel junpʼéel paraísoeʼ, k-yaabiltaʼal, k-kanáantaʼal yéetel ku tsʼaʼabaltoʼon kaʼansaj ku keʼetel yéetel síis jaʼ. Unaj k-tsʼáaik nib óolal yéetel u kiʼimaktal k-óol yanikoʼon tu yotoch Jéeoba, maʼ chéen junpʼíit kʼiiniʼ, baʼaxeʼ utiaʼal mantatsʼ».

LE CRISTIANOʼOBOʼ KU YEʼESKOʼOB TSIIKIL TIʼ U TʼAAN DIOS

David Splane, ku meyaj ichil le Cuerpo Gobernanteoʼ, tu yaʼaleʼ le cristianoʼoboʼ desde úuchjeak ku yeʼeskoʼob tsiikil tiʼ le Bibliaoʼ. Teʼ yáax siglooʼ, meyajnaj utiaʼal u chʼaʼtuklikoʼob baʼax kun beetbil yoʼolal le súutkʼuptajoʼ (Hch. 15:16, 17). Baʼaleʼ teʼ tu kaʼapʼéel siglo tsʼoʼokok u taal Jesusoʼ, jujuntúul máaxoʼob ku yaʼalikubaʼob cristianoʼob u xokmoʼob le baʼaloʼob ku kaʼansik le griegoʼoboʼ, maʼ tu beetoʼob le baʼax ku yaʼalik le Kiliʼich Tsʼíiboʼoboʼ, baʼaxeʼ maas tu beetoʼob le baʼax tu kanoʼob tiʼ le griegoʼoboʼ. Ka máan kʼiin xaneʼ yaʼab máakoʼobeʼ maas tu beetoʼob baʼax ku yaʼalik u nuuktakil le Iglesia yéetel le emperador romanoʼoboʼ, le oʼolal joʼopʼ u kaʼansaʼal yaʼab baʼaloʼob maʼ jaajtakiʼ.

Le sukuʼun Splaneoʼ tu yaʼaleʼ tiʼ junpʼéel tsikbalil tu beetaj Jesuseʼ, tu yaʼaleʼ mantatsʼ yaan u yantal sukuʼunoʼob yéeyaʼanoʼob ken u defendertoʼob u jaajil way Luʼumeʼ (Mat. 13:24-30). Kex maʼ tu páajtal k-aʼalik máaxoʼobeʼ, baʼaleʼ desde úuchjeak yaan máakoʼob ku yaʼalikoʼob maʼ teʼ Biblia u taal yaʼab tiʼ le baʼaloʼob ku creertaʼal yéetel ku beetaʼaloʼ. Jeʼex le arzobispo Agobardo de Lyon kuxlaj teʼ siglo IX; Pedro de Bruys, Enrique de Lausana yéetel Valdès (wa Valdo) kuxlajoʼob teʼ siglo XII; John Wyclef kuxlaj teʼ siglo XIV; William Tyndale kuxlaj teʼ siglo XVI, Henry Grew yéetel George Storrs kuxlajoʼob teʼ siglo XIX. Bejlaʼa xaneʼ u j-jaajkunajoʼob Jéeobaeʼ ku tsʼáaikoʼob ichil u kuxtaloʼob le baʼax ku yaʼalik le Bibliaoʼ yéetel tiʼ ku chʼaʼakoʼob le baʼaxoʼob ku kaʼanskoʼoboʼ. Le oʼolal le Cuerpo Gobernanteoʼ tu yéeyaj tu jaʼabil 2012 u tekstoil Juan 17:17NM: «A tʼaaneʼ letiʼ u jaajil».

LE BAʼAXOʼOB KʼEXPAJ TEʼ ESCUELAʼOBOʼ

Anthony Morris, ku meyaj ichil le Cuerpo Gobernanteoʼ, ka tʼaanaj tiʼ le misioneroʼob yéetel le precursor especialoʼoboʼ tu yaʼalaj jujunpʼéel baʼax kun kʼexpajal. Le Escuela Bíblica utiaʼal le Máaxoʼob Tsʼokaʼan u Beeloʼoboʼ yaan u káajal u beetaʼal tu mesil septiembre tiʼ 2012 tiʼ jujunpʼéel luʼumiloʼob. Yaan xan junpʼéel baʼal tsʼoʼok u kʼexpajal teʼ Escuela tiʼ Galaadoʼ. Desde tu mesil octubre tiʼ le jaʼab máanikoʼ, le máaxoʼob ku binoʼob Galaadoʼ sukuʼunoʼob jach u tsʼaamaj u yóoloʼob u meyajtoʼob Dios, jeʼex le misioneroʼob maʼ bijaʼanoʼob xook Galaadoʼ, precursor especialoʼob, superintendenteʼob viajanteʼob yéetel betelitaʼob. Le máaxoʼob kun binoʼob teʼ xookoʼobaʼ yaan u yáantik yéetel yaan u líiʼsik u yóol u kaajal Dios jeʼex teʼ tu najiloʼob Betel, tu meeyjil circuito wa distrito, wa teʼ tuʼuxoʼob yaʼab máakoʼob kajaʼan utiaʼal u líiʼsik u yóol le sukuʼunoʼob kʼaʼaytajoʼ.

Yaan xan u túuxtaʼal yaʼab precursor especialoʼob kʼaʼaytaj teʼ kaajoʼob jach náachtakoʼ. Desde 1 tiʼ enero tiʼ 2012, jujuntúul tiʼ le máaxoʼob ku binoʼob teʼ Escuela Bíblica utiaʼal Sukuʼunoʼob maʼ Tsʼokaʼan u Beeloʼob yéetel teʼ Escuela Bíblica utiaʼal le Máaxoʼob Tsʼokaʼan u Beeloʼoboʼ ku túuxtaʼaloʼob bey precursor especial, ichil junpʼéel wa tak óoxpʼéel jaʼab, utiaʼal u káajsikoʼob wa utiaʼal u maas yúuchul kʼaʼaytaj teʼ kaajoʼob náach yaniloʼoboʼ. Wa ku beetkoʼob maʼalob le meyajaʼ, jeʼel u chaʼabal u seguer u beetkoʼobeʼ.

Le muchʼtáambal beetaʼab tu jaʼabil 2011 ku beetaʼal cada jaʼaboʼ, tu taasaj yaʼab kiʼimak óolal. K-jach kʼáatik tiʼ Jéeoba, le Máax u kʼáat ka maas kʼaʼaytaʼak le maʼalob péektsil yéetel ka múuchʼ meyajnakoʼonoʼ, ka u kiʼikiʼtʼant le baʼaxoʼob tsʼoʼok u tuklaʼal u beetaʼal utiaʼal u nojbeʼenkúuntaʼal u kʼaabaʼoʼ.

[Fotoʼob yéetel cuadroʼob yaan teʼ táan juʼun 18 yéetel 19]

KIIKOʼOB CHÚUKAʼAN U YÓOLOʼOB TIʼ DIOS

Entrevistartaʼab cinco tiʼ le nueve kiikoʼob tsʼokaʼan u beeloʼob kaʼach yéetel sukuʼunoʼob meyajnajoʼob ichil le Cuerpo Gobernante, le sukuʼunoʼobaʼ tsʼoʼok u kíimloʼob. Le kiik Marina Sydlik, Edith Suiter, Melita Jaracz, Melba Barry yéetel Sydney Barberoʼ, tu tsikbaltoʼob bix tu kaniloʼob u jaajil yéetel bix tu tsʼáa u yóoloʼob u meyajtoʼob Diosoʼ. Tu tsikbaltoʼob xan le jatsʼuts baʼaloʼob maʼ tu tuʼubskoʼob yoʼolal u yíichamoʼoboʼ yéetel le utsiloʼob tu kʼamoʼoboʼ. Le ka tsʼoʼokeʼ yéetel kiʼimak óolal kʼaʼay le kʼaay 86, ku kʼaabaʼtik «Fieles siervas de Dios».

[Fotoʼob]

(Kaʼanal) Daniel yéetel Marina Sydlik; Grant yéetel Edith Suiter; Theodore yéetel Melita Jaracz

(Kabal) Lloyd yéetel Melba Barry; Carey yéetel Sydney Barber

[Mapa yaan teʼ táan juʼun 16]

(Utiaʼal a wilik bix jokʼaʼanileʼ ilawil le jóoʼsaʼaniloʼ)

Tsʼoʼok u muʼuchʼul seis u najiloʼob Betel yéetel u Betelil México

MÉXICO

GUATEMALA

HONDURAS

EL SALVADOR

NICARAGUA

COSTA RICA

PANAMÁ

[Foto yaan teʼ táan juʼun 17]

Le bix ku tuklaʼal kun pʼáatal u najil Betel tu kaajil Warwick (Nueva York), tuʼux kun nuʼuktbil u meyaj u j-jaajkunajoʼob Jéeoba