Xeen tiʼ baʼax ku taasik

Xeen tu cuadroil baʼax ku taasik

Maʼ k-sajaktal k-aktáant le talamiloʼoboʼ

Maʼ k-sajaktal k-aktáant le talamiloʼoboʼ

Maʼ k-sajaktal k-aktáant le talamiloʼoboʼ

«Yuumtsil k-taʼakbesajil, Yuumtsileʼ k-muukʼ, ku tsʼáaik tiʼ toʼon áantaj [...] ichil k-yaayaj óolal.» (SAL. 46:1)

¿BAʼAX JEʼEL A NÚUKIKEʼ?

¿Bix jeʼel k-aktáantik le talamiloʼob utiaʼal maʼ u jach lúuʼsik k-óoloʼ?

¿Baʼaxten maʼ unaj k-sajaktaliʼ?

¿Bix u yáantkoʼon Jéeoba utiaʼal k-aktáantik le talamiloʼoboʼ?

1, 2. ¿Baʼaxoʼob ku muʼyajtaʼal bejlaʼeʼ, yéetel baʼax unaj k-beetik toʼon k-meyajtik Dios?

TEʼ KʼIINOʼOBAʼ jach ku tíitkuba luʼum, ku yantal tsunamis, ku sen yelel kʼáaxoʼob, yaʼab tuʼux ku búulul, ku wáakʼal volcán, ku yantal nukuch mosonoʼob yéetel chak ikʼaloʼob. Tsʼoʼoleʼ yaan máak sajak yéetel ku lúubul u yóol, tumen yaʼab baʼax ku muʼyajtik letiʼ bey xan u familia. Jaaj u tʼaan le Biblia ken u yaʼal «u súutuk u jáan úuchul wa baʼax» tiʼ máakoʼ (Ecl. 9:11NM).

2 Toʼon k-meyajtik Dioseʼ suuk k-aktáantik yéetel x-maʼ saajkil le talamiloʼoboʼ. Baʼaleʼ jeʼex u bin u náatsʼal le xuʼulsajoʼ unaj k-líiʼsikba utiaʼal le baʼaxoʼob kun taaloʼ. ¿Bix jeʼel k-aktáantik le baʼaxoʼob k-muʼyajtik utiaʼal maʼ u jach lúuʼsik k-óoloʼ? ¿Baʼax ken u yáantoʼon k-aktáant yéetel x-maʼ saajkil?

UNAJ K-BEETIK JEʼEX LE MÁAXOʼOB MAʼ SAJAKCHAJOʼOBOʼ

3. Jeʼex u yaʼalik Romailoʼob 15:4, ¿baʼax jeʼel u yáantkoʼon ken muʼyajnakoʼoneʼ?

3 Kex bejlaʼa maas yaʼab máak ku muʼyajeʼ, u jaajileʼ desde úuchjeak yaan talamiloʼob beetik u muʼyaj máak. Koʼoneʼex ilik bix tu aktáantil jujuntúul máax meyajt Dios úuchjeakil (Rom. 15:4).

4. ¿Baʼax tu muʼyajtaj David, yéetel baʼax áante?

4 Koʼoneʼex ilik baʼax úuch tiʼ David. Letiʼeʼ pʼektaʼab tumen juntúul rey, baʼatelnaj u enemigoʼob tu contra, oklaʼab u yatanoʼob yéetel u paalal utiaʼal u bisaʼaloʼob táanxel kaaj, traicionartaʼab tumen máaxoʼob u kʼubmaj u yóol kaʼach tiʼ letiʼob yéetel uláakʼ baʼaloʼob tu sen muʼyajtaj (1 Sam. 18:8, 9; 30:1-5; 2 Sam. 17:1-3; 24:15, 17; Sal. 38:4-8). Le baʼaxoʼob tsʼíibtaʼan teʼ Bibliaoʼ ku yeʼesik jach muʼyajnaji. Baʼaleʼ maʼ xuʼul u meyajtik Diosiʼ. ¿Baʼax áante? Yéetel fe tu yaʼalaj: «Yuumtsil kanáantik in kuxtal; ¿máax jeʼel u beetik in kikilankileʼ?» (Sal. 27:1; xokaʼak Salmo 27:5, 10).

5. ¿Baʼax áant Abrahán yéetel Sara u aktáantoʼob le talamiloʼoboʼ?

5 Beoraaʼ koʼoneʼex ilik baʼax úuch tiʼ Abrahán yéetel Sara. Letiʼobeʼ binoʼob táanxel luʼumil yéetel yaʼab jaʼaboʼob kajlajoʼob tiʼ pasel nookʼoʼob. Kex yaan kʼiin muʼyajnajoʼobeʼ, maʼ tu chʼaʼajoʼob saajkil u aktáantoʼob wiʼijil yéetel u baʼateʼel uláakʼ kaajoʼob tu contraʼobiʼ (Gén. 12:10; 14:14-16). ¿Baʼax áantoʼob? Le Bibliaoʼ ku yaʼalikeʼ Abrahaneʼ «táan u páaʼtik le kaaj maʼalob u chuun pakʼiloʼoboʼ, le kaaj tukultaʼan yéetel beetaʼan tumen Jajal Diosoʼ» (Heb. 11:8-10). Tu lugar u binoʼob tu paach le baʼaxoʼob yaan way yóokʼol kaabeʼ, tuukulnajoʼob tiʼ le baʼax ku páaʼtkoʼoboʼ.

6. ¿Baʼax tu beetaj Job unaj k-beetik xan?

6 Job xaneʼ tu muʼyajtaj nukuch talamiloʼob. Letiʼeʼ jach muʼyajnaj le ka tu yilaj baʼax ku yúuchultiʼoʼ (Job 3:3, 11). U maas kʼaasileʼ maʼ u yojel baʼaxten ku muʼyajiʼ. Baʼaleʼ maʼ xuʼul u tsʼáaik u fe tiʼ Diosiʼ mix tu tuklaj wa tsʼoʼok tiʼ beyoʼ (xokaʼak Job 27:5). ¡Chúukpaj u yóol u meyajt Dios!

7. ¿Baʼaxoʼob tu aktáantaj Pablo le táan u meyajtik Diosoʼ, yéetel baʼax áante?

7 Beoraaʼ koʼoneʼex ilik baʼax úuch tiʼ apóstol Pablo. Letiʼeʼ tu muʼyajtaj «sajbeʼentsiloʼob tiʼ kaaj», «tiʼ x-tokoy luʼum» yéetel «tiʼ kʼáaʼnáab». Tu máansaj xan «wiʼij yéetel ukʼaj», «keʼelil yéetel [u] pʼáatal minaʼan [u] nookʼ». Tu yaʼalaj xan u «máansmaj junpʼéel áakʼab yéetel junpʼéel kʼiin tu yóokʼol taamkach kʼáaʼnáab», maʼ xaaneʼ táan kaʼach u tʼaan tiʼ juntéen tiʼ le bukaʼaj u téenel máan u búululoʼ (2 Cor. 11:23-27). Baʼaleʼ mantatsʼ tuukulnaj maʼalob, juntéen ka máan u kíimil tu yoʼolal u meyajtik Dioseʼ, tu yaʼalaj: «Úucheʼ utiaʼal ka kaʼansaʼakoʼon utiaʼal k-alab óolt Jajal Dios le máax ku kaʼapúutkuxkíintik le kimenoʼoboʼ, maʼ k-alab óoltikba toʼoniʼ. Jajal Dioseʼ tu tokikoʼon yéetel [yaan] u tokikoʼon tiʼ le nojoch loolob kíimiloʼ» (2 Cor. 1:8-10). Maʼ yaʼab máax tsʼoʼok u máansik nojoch talamiloʼob jeʼex Pabloeʼ. Baʼaleʼ ku béeytal k-naʼatik bix tu yuʼubiluba, yéetel ku líikʼil k-óol k-ilik maʼ sajakchaj tiʼ le talamiloʼoboʼ.

MAʼ K-CHAʼIK U LÚUʼSIK K-ÓOL LE TALAMILOʼOBOʼ

8. ¿Baʼaxoʼob jeʼel k-muʼyajtik yaan kʼiineʼ? Aʼal junpʼéel baʼax uchaʼan.

8 Bejlaʼeʼ yaʼab máak ku lúubul u yóol yoʼolal le nukuch loobiloʼoboʼ, le talamiloʼoboʼ yéetel le uláakʼ baʼaloʼob ku yúuchloʼ. Yaan tak máaxoʼob meyajtik Dios bey u yúuchultiʼoboʼ. Lani, * jach u tsʼaamaj u yóol u meyajt Dios yéetel u yíicham tu luʼumil Australiaeʼ, tu yuʼubaj bey síischaj u wíinklil ka aʼalaʼab yaantiʼ cáncer de mama. Letiʼeʼ ku yaʼalik: «Le tsʼaakoʼob ku tsʼaʼabaltenoʼ tu jach kʼojaʼankunten, le oʼolal jach lúub in wóol». Tu tsʼookeʼ operartaʼab u tʼoʼolol u puʼuch u yíicham yéetel letiʼ anchaj u kanáantik. ¿Baʼax jeʼel u páajtal k-beetik wa ku yúuchultoʼon beyoʼ?

9, 10. 1) ¿Baʼax maʼ unaj k-chaʼik u beetik le Kʼaasilbaʼaloʼ? 2) ¿Bix unaj u yáantkoʼon Beetaʼanoʼob 14:22?

9 Maʼ u tuʼubultoʼoneʼ tiʼ Satanaseʼ ku meyaj le talamiloʼob utiaʼal u xuʼulsik k-fejoʼ. Maʼ unaj k-chaʼik u jach lúuʼsik k-óoliʼ. Proverbios 24:10, ku yaʼalik: «Wa ku lúubul a wóol le ken a wilaba ich talamileʼ, ku yúuchul tumen junpʼíit a muukʼ». Wa k-tuukul tiʼ le baʼaxoʼob tsʼoʼok k-ilkoʼ, maʼ ken k-sajaktal k-aktáant le talamiloʼoboʼ.

10 U jaajileʼ jeʼel baʼaxak kʼiineʼ yaan k-muʼyajtik wa baʼax (2 Tim. 3:12). Beetaʼanoʼob 14:22, ku yaʼalik: «Utiaʼal ka okok máak tu [reino] Jajal Dioseʼ kʼaʼabéet u máan tiʼ yaʼabkach muʼyajiloʼob». Ken muʼyajnakoʼoneʼ, tu lugar k-aʼalik maʼ t-tsaʼayal k-aktáanteʼ unaj k-eʼesik maʼ saajkoʼoniʼ yéetel k-kʼubik k-óol tiʼ Dios.

11. ¿Baʼax jeʼel u yáantkoʼon utiaʼal maʼ u lúuʼsik k-óol le baʼaxoʼob k-muʼyajtikoʼ?

11 Unaj k-tuukul tiʼ baʼaloʼob jeʼel u líiʼsik k-óoleʼ. Le Bibliaoʼ ku yaʼalik: «Puksiʼikʼal kiʼimak u yóoleʼ, maʼ mukulbeʼen tu yich yuumiliʼ; puksiʼikʼal kʼojaʼaneʼ, chíikbeʼen tu yich» máak (Pro. 15:13). Desde úucheʼ le cientificoʼoboʼ u yojloʼob ku taasik utsil tiʼ máak u tuukul tiʼ baʼaloʼob maʼalobtak. Yaʼab máakeʼ ku yuʼubikuba maʼalob ken tsʼaʼabaktiʼ junpʼéel placebo (wa junpʼéel baʼax ku tuklik máak jeʼel u beetik uts tiʼeʼ). Baʼaleʼ wa yaan máax aʼalik yaan u beetiktiʼ kʼaaseʼ ku maas kʼojaʼantal, lelaʼ ku yaʼalaʼaltiʼ nocebo. Wa k-sen tuukul tiʼ baʼaloʼob maʼ tu béeytal k-kʼexikeʼ, chéen yaan u maas lúubul k-óol. U maʼalobileʼ Jéeobaeʼ mix juntéen ku tsʼáaiktoʼon chéen «placeboʼob». Ken muʼyajnakoʼoneʼ ku líiʼsik k-óol yéetel le Bibliaoʼ, u kaajal yéetel u kiliʼich muukʼ. Yéetel le óoxpʼéel baʼaloʼobaʼ ku kaʼa yantal k-muukʼ. Le oʼolal tu lugar k-sen tuukul tiʼ baʼaloʼob jeʼel u lúuʼsik k-óoleʼ, unaj k-tuukul tiʼ baʼaloʼob jeʼel u líiʼsik óoleʼ yéetel k-ilik bix jeʼel k-aktáantik le talamiloʼ (Pro. 17:22).

12, 13. 1) ¿Baʼax áantik le cristianoʼob utiaʼal u jóokʼloʼob táanil ken yanak nojoch loobiloʼ? Aʼal baʼax uchaʼan. 2) ¿Bix u chíikpajal baʼax maas kʼaʼabéet ken úuchuk junpʼéel nojoch loob?

12 Teʼ tu tsʼook jaʼaboʼobaʼ tsʼoʼok u yúuchul nojoch loob tiʼ yaʼab luʼumiloʼob, baʼaleʼ le cristianoʼob kajaʼanoʼob teʼeloʼ tsʼoʼok u chúukpajal u yóoloʼob. Tu káajbal u jaʼabil 2010, tu tíituba u luʼumil Chile yéetel anchaj junpʼéel tsunami tu kʼaskúuntaj u yotoch yaʼab sukuʼunoʼob. Yaʼabeʼ tu peʼertoʼob tuláakal baʼax yaantiʼob. Baʼaleʼ maʼ xuʼul u meyajtikoʼob Diosiʼ. Samuel, juntúul sukuʼun tu peʼertaj u yotocheʼ, tu yaʼalaj: «Kex beyoʼ teen yéetel in wataneʼ maʼ xuʼul k-kʼaʼaytaj yéetel k-bin muchʼtáambaliʼ. In waʼalikeʼ letiʼe baʼax áantoʼon utiaʼal maʼ k-sen chiʼichnaktaloʼ». Letiʼob yéetel uláakʼ sukuʼunoʼobeʼ tu tsʼáaj u yóol u meyajtoʼob Jéeoba.

13 Tu mesil septiembre tiʼ 2009, le kʼaʼamkach cháakoʼoboʼ tu bulaj maas tiʼ 80% u kaajil Manila, u noj kaajil Filipinas. Juntúul máak ayikʼal tu peʼertaj yaʼab baʼaleʼ, tu yaʼalaj: «Le úuchik u búulul óoliʼ tuláakal tuʼuxoʼ tu beetaj u muʼyaj tuláakal máak, kex ayikʼal wa maʼ». Lelaʼ ku kʼaʼajsiktoʼon le baʼax tu yaʼalaj Jesusaʼ: «Muchʼkíinteʼex ayikʼaliloʼob teʼ kaʼanoʼ, tuʼux maʼ tu kʼaskúunaj kʼamas mix ku kuuxumtal mix baʼal, mix xan tu paʼabal najoʼob tumen j-ookoloʼob utiaʼal u yookoloʼob» (Mat. 6:20). Le máaxoʼob ku chʼíikil u kaxtoʼob ayikʼaliloʼ ken máanak kʼiineʼ ku yilkoʼob chéen kunel, tumen séeb u saʼatal. Maas maʼalob ka k-il maʼ u xuʼulul k-bisikba yéetel Jéeoba, tumen lelaʼ maʼ tu kʼaskúuntaʼal tumen le baʼaxoʼob ku yúuchloʼ (xokaʼak Hebreob 13:5, 6).

YAAN BAʼAX OʼOLAL MAʼ UNAJ K-SAJAKTALIʼ

14. ¿Baʼaxten maʼ unaj k-sajaktaliʼ?

14 Ka tsʼoʼok u yaʼalik Jesús tiʼ u disipuloʼob yaan u yantal talamiloʼob tu tsʼook kʼiinoʼobeʼ, tu yaʼalaj: «Maʼ u jaʼakʼal a wóoleʼex» (Luc. 21:9). Jeʼex k-ilkoʼ minaʼan baʼax oʼolal k-sajaktal, tumen t-tséeleʼ tiaʼan Jesús bey Reyeʼ bey xan le Máax beet tuláakal baʼaloʼ. Pabloeʼ utiaʼal u líiʼsik u yóol Timoteoeʼ, tu yaʼalaj: «Le kiliʼich muukʼ tu tsʼáajtoʼon Diosoʼ maʼ utiaʼal k-chʼaʼik saajkiliʼ, baʼaxeʼ utiaʼal ka yanaktoʼon páajtalil, yaabilaj yéetel maʼalob tuukul» (2 Tim. 1:7NM).

15. ¿Máaxoʼob eʼes u kʼubmaj u yóoloʼob tiʼ Dios, yéetel bix jeʼel k-beetik beyoʼ?

15 Úuchjeakeʼ yaʼab máaxoʼob tu yeʼesaj u kʼubmaj u yóoloʼob tiʼ Dios. Jeʼex Davideʼ tu yaʼalaj: «Yuumtsileʼ letiʼ tsʼáaikten muukʼ yéetel ku yáantken; tiʼ letiʼ tin chúukaʼan kʼubaj in wóol; letiʼ túuneʼ ka tu yáanten. In puksiʼikʼaleʼ kiʼimak u yóol» (Sal. 28:7). Pabloeʼ tu yaʼalaj: «Tiʼ tuláakal le baʼaloʼobaʼ k-jóokʼol yéetel máan tipʼaʼanil uts tu yoʼolal le máax tu yaabiltoʼonoʼ» (Rom. 8:37). Jesús xaneʼ le ka tu aktáantaj junpʼéel nojoch talamileʼ, tu yaʼalaj: «Maʼ tin juunal in waniliʼ, tumen le Taataoʼ tiʼ yaan tin wéeteleʼ», bey tu yeʼesil jach maʼalob u biskuba yéetel Diosoʼ (Juan 16:32). Yéetel le baʼax tu yaʼaloʼoboʼ tu yeʼesoʼob u kʼubmaj u yóoloʼob tiʼ Jéeoba. Wa bey xan k-tuukuloʼ maʼ ken k-chʼaʼ saajkil k-aktáant jeʼel baʼaxak talamileʼ (xokaʼak Salmo 46:1-3).

JÉEOBA ÁANTKOʼON UTIAʼAL MAʼ K-SAJAKTAL

16. ¿Baʼaxten jach unaj k-xakʼalxoktik le Bibliaoʼ?

16 Toʼoneʼ maʼ saajkoʼoniʼ, baʼaleʼ maʼ chéen tumen k-kʼubik óol tiʼ toʼoniʼ, baʼaxeʼ tumen k-kʼaj óol Dios yéetel k-ojel yaan u yáantkoʼon. Utiaʼal lelaʼ unaj k-xakʼalxoktik le Bibliaoʼ. Juntúul kiik yaantiʼ depresioneʼ ku yaʼalik baʼax áantik: «Mantatsʼ kin xokik le tekstoʼob jach ku líiʼsik in wóoloʼ». ¿Táan wa k-jóoʼsik tiempo utiaʼal k-adorartik Dios ich familia jeʼex u yaʼalaʼaltoʼon ka k-beetoʼ? Wa beyoʼ yaan k-aʼalik jeʼex le salmistaaʼ: «¡Bukaʼaj in yaakuntmail a kaʼansaj! ¡Bul kʼiin in tsʼaamaj in tuukul tiʼ letiʼ!» (Sal. 119:97).

17. 1) ¿Baʼax jeʼel u yáantkoʼon utiaʼal maʼ u lúubul k-óoleʼ? 2) Aʼal junpʼéel u tsikbalil u kuxtal sukuʼunoʼob tsʼoʼok u yáantkech.

17 Yaan xan jóoʼsaʼaniloʼob ku yáantkoʼon utiaʼal k-maas kʼubik k-óol tiʼ Jéeoba. Yaʼab sukuʼunoʼobeʼ jach tsʼoʼok u yáantaʼaloʼob tumen u tsikbalil u kuxtal sukuʼunoʼob ku jóokʼol teʼ revistaʼoboʼ. Jeʼex juntúul kiik kajaʼan Asia yaantiʼ trastorno bipolareʼ tu xokaj bix u kuxtal juntúul sukuʼun u beetmaj u misioneroil yéetel táan u jóokʼol táanil kex yaantiʼ xan le kʼojaʼanilaʼ. Le kiikoʼ tu yaʼalaj: «Tu yáanten in aktáant le kʼojaʼaniloʼ yéetel tu tsʼáajten esperanza».

18. ¿Baʼaxten jach unaj k-payalchiʼ?

18 Tsʼoʼoleʼ ku béeytal k-payalchiʼ jeʼel baʼaxak horaeʼ. Apóstol Pabloeʼ tu yaʼalaj: «Maʼ a sen sen tuukuleʼex tu yoʼolal mix baʼal, baʼaleʼ tuláakal baʼax kʼaʼabéetteʼexeʼ aʼaleʼex mantatsʼ tiʼ Jajal Dios ich payalchiʼ, kʼáat óolneneʼex tiʼ yéetel tsʼáaʼex gracias tiʼ xan. Jajal Dios túuneʼ bíin u tsʼáateʼex u jeetsʼel óolal, lelaʼ maas nojoch tiʼ le ku páajtal u naʼatik máakoʼ; le jeetsʼel óolal bíin u kanáant a puksiʼikʼaleʼex yéetel a tuukuleʼex tiʼ Cristo Jesús» (Fili. 4:6, 7). ¿K-payalchiʼ wa ken k-aktáant junpʼéel talamil? Alex, juntúul táankelem úuch yanaktiʼ depresión yéetel kajaʼan Gran Bretañaeʼ, ku yaʼalik: «Ken tʼaanaken yéetel Jéeoba bey xan ken in wil baʼax ku yaʼalik le Bibliaoʼ kin wuʼuyik kin kaʼa kuxtal».

19. ¿Bix unaj k-ilik le muchʼtáambaloʼoboʼ?

19 Uláakʼ baʼax ku yáantkoʼoneʼ letiʼe muchʼtáambaloʼoboʼ. Juntúul salmistaeʼ tu yaʼalaj: «¡Bukaʼaj in yanyantik yéetel in tsʼíiboltik in wantal tu [...] táankabiloʼob a templo [Jéeoba]!» (Sal. 84:2). ¿Bey wa k-tuukul xanoʼ? Lani, le máax tiʼ tsʼoʼok k-yáax tʼaanoʼ, ku yaʼalik bix u yilik le muchʼtáambaloʼoboʼ: «Teneʼ jeʼel bixakeʼ yaan in bin. In wojel wa in kʼáat ka u yáanten Jéeobaeʼ kʼaʼabéet in biniʼ».

20. ¿Bix u yáantkoʼon le kʼaʼaytajoʼ?

20 K-kʼaʼaytik le Reinooʼ ku yáantkoʼon xan utiaʼal maʼ k-chʼaʼik saajkil (1 Tim. 4:16). Juntúul kiik kajaʼan Australia yaʼab baʼax tsʼoʼok u muʼyajtikeʼ, ku yaʼalik: «Invitartaʼaben tumen juntúul anciano ka jóokʼken kʼaʼaytaj, kex teʼ súutukil letiʼe baʼax maas maʼ taak in beetkoʼ, tin wóotaj. In waʼalikeʼ jach tu yáanten Jéeoba, tumen cada ken jóokʼkeneʼ jach ku kiʼimaktal in wóol» (Pro. 16:20). Yaʼab sukuʼunoʼobeʼ tsʼoʼok u yilkoʼobeʼ ken u yáantoʼob u maasileʼ ku muʼukʼaʼantal xan u fejoʼob. Tsʼoʼoleʼ ku xuʼulul u tuukuloʼob tiʼ le talamiloʼoboʼ yéetel ku beetkoʼob le baʼaxoʼob maas kʼaʼanaʼantakoʼ (Fili. 1:10, 11).

21. ¿Baʼax k-jach ojel?

21 Jéeobaeʼ yaʼab bix u yáantkoʼon k-aktáant le talamiloʼoboʼ. Wa k-jóoʼsik u yutsil, tsʼoʼoleʼ k-tuukul tiʼ le baʼaxoʼob tu beetaj le máaxoʼob meyajt Dios úuchjeak yéetel k-beetik jeʼex letiʼoboʼ, yaan k-jóokʼol táanil. Le táan u náatsʼal le xuʼulsajoʼ maʼ xaaneʼ yaan k-aktáantik talamiloʼob, baʼaleʼ jeʼel u béeytal k-aʼalik jeʼex Pabloeʼ: «Kex k-lúuʼsaʼal luʼumeʼ, maʼ táan k-xuʼulsaʼal. [...] Le oʼolaleʼ, mix juntéen ku lúubul k-óol» (2 Cor. 4:9, 16). Tumen tiaʼan Jéeoba t-éeteleʼ maʼ ken k-sajaktal k-aktáant le talamiloʼoboʼ (xokaʼak 2 Corintoiloʼob 4:17, 18).

[Tsolajil]

^ xóot’ol 8 Kʼexaʼan jujunpʼéel tiʼ le kʼaabaʼoboʼ.

[U kʼáatchiʼiloʼob le xookoʼ]

[Foto yaan teʼ táan juʼun 10]

Ken a aktáant talamileʼ jóoʼs u yutsil le jejeláas áantaj ku tsʼáaik Jéeobaoʼ