Xeen tiʼ baʼax ku taasik

Xeen tu cuadroil baʼax ku taasik

Kʼub a wóol a beet baʼaloʼob maʼalobtak

Kʼub a wóol a beet baʼaloʼob maʼalobtak

«Cristo Jesús [...] tu kʼububa t-oʼolal utiaʼal [...] u limpiokíint junpʼéel kaaj utiaʼal ka u tiaʼalint chéen letiʼ; lelaʼ máakoʼob jach u kʼubmaj u yóoloʼob u beetoʼob baʼaloʼob maʼalobtak.» (TITO 2:13, 14)

1, 2. ¿Baʼax privilegioil yaan tiʼ u j-jaajkunajoʼob Jéeoba, yéetel bix a wuʼuyikaba tu yoʼolal?

YAʼAB máakeʼ ku yilik junpʼéel nojoch privilegio u tsʼaʼabal wa baʼax tiʼ tu yoʼolal junpʼéel baʼax maʼalob tu beetaj. Yaneʼ bey u yuʼubikuba ken jach áantajnak utiaʼal u yantal jeetsʼelil ichil máaxoʼob ku baʼateʼel. Baʼaleʼ maas nojoch privilegio u tʼaan máak tu kʼaabaʼ Dios utiaʼal u yáantik le máakoʼob u bisubaʼob yéetel le Máax beetmiloʼoboʼ.

2 Toʼon u j-jaajkunajoʼon Jéeobaeʼ tsʼaʼantoʼon le nojoch privilegiooʼ: túuxtaʼanoʼon tumen Dios yéetel Cristo, le oʼolal k-kʼáat óoltik tiʼ le máakoʼob ka u bisubaʼob yéetel Diosoʼ (2 Cor. 5:20). Tiʼ Jéeobaeʼ ku meyaj le máaxoʼob adorartik utiaʼal u natsʼik le máakoʼob tu yiknaloʼ. Le oʼolal u millonesil máakoʼob ku taaloʼob tiʼ maas tiʼ 235 luʼumiloʼob yéetel kaajoʼobeʼ tsʼoʼok u natsʼkubaʼob yiknal Dios yéetel yaantiʼob u páajtalil u kuxtaloʼob utiaʼal minaʼan u xuul (Tito 2:11). Tumen ku síijil t-puksiʼikʼaleʼ, k-invitartik «jeʼel máaxak xan u kʼáateʼ, u yukʼ x-maʼ boʼolil u jaʼil le kuxtaloʼ» (Apo. 22:17). Tumen junpʼéel privilegio k-ilik le meyaj tsʼaʼantoʼon yéetel k-beetik tu jaajil k-óoleʼ, ku béeytal u yaʼalaʼaleʼ tiaʼanoʼon ichil junpʼéel kaaj tuʼux yaan «máakoʼob jach u kʼubmaj u yóoloʼob u beetoʼob baʼaloʼob maʼalobtak» (Tito 2:14). Beoraaʼ koʼoneʼex ilik bix u yáantaj utiaʼal u náatsʼal le máakoʼob tu yiknal Jéeoba, le ken u yiloʼob bix k-kʼubmil k-óol k-beet baʼaloʼob maʼalobtakoʼ. Junpʼéel bixeʼ letiʼe k-kʼaʼaytajoʼ.

KʼUB A WÓOL JEʼEX JÉEOBA YÉETEL JESUSEʼ

3. ¿Baʼax ku yeʼesiktoʼon le bix u kʼubik u yóol Jéeobaoʼ?

3 Yoʼolal le baʼax ken u beet u gobierno u Paal Dioseʼ, Isaías 9:7 ku yaʼalik: «Bíin béeyak tu yoʼolal u nojoch yaakunaj [«kʼub óolal», NM] Yuumtsil u yuumil tuláakal páajtalil». Le tekstoaʼ ku yeʼesikeʼ k-Taata yaan teʼ kaʼanoʼ jach u kʼáat ka u salvartuba wíinik. Le bix u kʼubik u yóol Diosoʼ ku yeʼesiktoʼoneʼ unaj xan k-tsʼáaik k-óol k-beet le meyaj u kʼubéentmajtoʼonoʼ: k-kʼaʼaytik u maʼalob péektsilil le Reinooʼ. Le bix k-tsʼáaik k-óol k-áant le máakoʼob u kʼaj óoltoʼob Diosoʼ ku yeʼesik bix u kʼubik u yóol xan Jéeoba. Le oʼolaleʼ, ¿yaan wa a tsʼáaik a wóol kʼaʼaytaj tuláakal le ku páajtaleʼ? (1 Cor. 3:9.)

4. ¿Bix tu kʼubil u yóol Jesús u kʼaʼayt le maʼalob péektsiloʼ?

4 Tuukulnakoʼon xan tiʼ bix tu kʼubil u yóol Jesús u kʼaʼayt le maʼalob péektsiloʼ. Kex jeʼel baʼaxak beetaʼabtiʼeʼ chúukpaj u yóol tak tu tsʼook u kʼiinil u kuxtal way Luʼumeʼ (Juan 18:36, 37). Le táan u náatsʼal u kʼiinil u kíimiloʼ tu maas kʼubaj u yóol u yáant le máakoʼob u kʼaj óoltoʼob Jéeobaoʼ.

5. ¿Baʼax tu beetaj Jesús jeʼex tu yaʼalil tu kettʼaanil le higueraoʼ?

5 Tu jaʼabil 32 tsʼoʼokok u taal Jesuseʼ, letiʼeʼ tʼaanaj tiʼ juntúul máak u pakʼmaj junkúul higuera tu kúuchil u pakʼal uva, baʼaleʼ le higueraoʼ tsʼoʼok óoxpʼéel jaʼab maʼ u tsʼáa u yichiʼ. Le oʼolal tu yaʼalaj ka kúulchʼaktaʼak, baʼaleʼ le máax ku meyaj teʼ kúuchiloʼ tu yaʼalaj ka tsʼaʼabak tiempo tiʼ utiaʼal u tsʼáaik u taʼ baʼalcheʼ tu chuun (xok Lucas 13:6-9). Tak teʼ jaʼab jeʼeloʼ chéen jujuntúul disipuloʼob u yich u kʼaʼaytaj Jesús. Baʼaleʼ jeʼex tu yaʼalil teʼ kettʼaanoʼ ichil le junpʼíit tiempo pʼaataltiʼoʼ, óoliʼ seis meses, maas tu kʼubaj u yóol kʼaʼaytaj Judea yéetel Perea. Jujunpʼéel kʼiin táanil tiʼ u kíimileʼ okʼolnaj tu yoʼolal le judíoʼoboʼ, tumen «u xiknoʼobeʼ maʼ u kʼáat u yuʼuboʼob mix baʼaliʼ» (Mat. 13:15; Luc. 19:41).

6. ¿Baʼaxten maas unaj k-kʼubik k-óol kʼaʼaytaj bejlaʼeʼ?

6 Tumen jach naatsʼ yanil le xuʼulsajoʼ, bejlaʼeʼ maas unaj k-kʼubik k-óol teʼ kʼaʼaytajoʼ (xok Daniel 2:41-45). ¡Jach junpʼéel nojoch privilegio k-beetikba u j-jaajkunajoʼon Jéeoba! Way Luʼumeʼ chéen toʼon k-kʼaʼaytik u jaajil tiʼ bix kun xuʼulsbil le talamiloʼob yaan tiʼ wíinikoʼ. Maʼ úucheʼ juntúul periodistaeʼ tu yaʼaleʼ mix máak jeʼel u páajtal u núukik le kʼáatchiʼaʼ: «¿Baʼaxten ku yúuchul baʼaloʼob kʼaas tiʼ le máaxoʼob utsoʼoboʼ?». Dioseʼ u tsʼaamajtoʼon u privilegioil k-núukik le kʼáatchiʼob beyaʼ yéetel unaj k-beetik. Jeʼex k-ilkoʼ jach unaj k-chuʼupul yéetel «kiliʼich muukʼ» ken k-beet le meyajaʼ (Rom. 12:11). Yéetel u yáantaj Dioseʼ wa k-kʼubik k-óol kʼaʼaytajeʼ yaan k-áantik yaʼab máakoʼob u kʼaj óoltoʼob yéetel u yaabiltoʼob Jéeoba.

KEN K-BEET TULÁAKAL YOʼOLAL JÉEOBAEʼ K-NOJBEʼENKÚUNTIK

7, 8. ¿Bix k-nojbeʼenkúuntik Jéeoba ken k-beet tuláakal utiaʼal k-meyajtik?

7 Jeʼex Pabloeʼ maʼ xaaneʼ jeʼel k-máansik «áakʼaboʼob x-maʼ weenlil[eʼ]» bey xan u «pʼáatal minaʼan baʼal k-jaant» yoʼolal k-meyajtik Dios (2 Cor. 6:5). Lelaʼ ku yeʼesik bix juntúul máak ku beetik tuláakal utiaʼal u meyajtik Dios. Maʼ xaaneʼ k-tuukul tiʼ le precursoroʼob ku tsʼáaikoʼob táanil u meyajtikoʼob Jéeoba kex ku meyajoʼob utiaʼal u yantaltiʼob baʼax kʼaʼabéet. Tuukulnakoʼon xan tiʼ le misioneroʼob u kʼubmaj u yóol u yáantoʼob le máakoʼob tiʼ uláakʼ luʼumiloʼoboʼ (Fili. 2:17). Le ancianoʼob xanoʼ yaan horaeʼ maʼ tu jaanloʼob mix tu weenloʼob utiaʼal u yáantkoʼob le máaxoʼob meyajtik Jéeobaoʼ. Tsʼoʼoleʼ yaan sukuʼunoʼob tsʼoʼok u yantal u jaʼabiloʼob wa kʼojaʼanoʼobeʼ, ku beetkoʼob tuláakal utiaʼal u binoʼob muchʼtáambal yéetel utiaʼal u jóokʼloʼob kʼaʼaytaj. Jach ku péek k-óol ken k-il baʼax ku beetik le sukuʼunoʼobaʼ. Le baʼax ku beetkoʼoboʼ ku beetik u yúuchul tʼaan maʼalob tiʼ le maʼalob péektsiloʼ.

8 Tiʼ junpʼéel carta túuxtaʼab tiʼ junpʼéel periódico yaan tu luʼumil Reino Unidoeʼ, juntúul máakeʼ tu yaʼalaj: «Bejlaʼeʼ le máakoʼoboʼ maʼ tu jach tsʼáaik u fejoʼob tiʼ u religionoʼob [...]. ¿Baʼax ku sen beetik u nuuktakil le Iglesiaʼoboʼ? Letiʼobeʼ maʼ tu bin u kaxtoʼob le máakoʼob jeʼex tu beetil Cristooʼ [...]. Bey chéen u j-jaajkunajoʼob Jéeoba taak u yáantkoʼob u yéet máakiloʼobeʼ, tumen ku jóokʼloʼob u kaxtoʼob máak yéetel ku tsʼáaik u yóoloʼob u kaʼansoʼob u jaajil». Ken k-beet tuláakal utiaʼal k-meyajtik Jéeobaeʼ k-nojbeʼenkúuntik teʼ yóokʼol kaab chéen chʼiikil tiʼ u tsʼíibolaloʼoboʼ (Rom. 12:1).

Tak chéen k-ilaʼal teʼ kʼaʼaytajoʼ jach jeʼel u yáantik le máakoʼoboʼ

9. ¿Baʼax kun péeksikoʼon u seguer k-kʼubik k-óol k-beet «baʼaloʼob maʼalobtak» teʼ kʼaʼaytajoʼ?

9 Baʼaleʼ ¿baʼax unaj k-beetik wa k-ilik bey táan u xuʼulul k-kʼubik k-óol kʼaʼaytajeʼ? Maʼalob ka tuukulnakoʼon tiʼ le baʼax táan u béeykuntik Jéeoba yéetel le kʼaʼaytaj k-beetkoʼ (xok Romailoʼob 10:13-15). Utiaʼal u salvarkuba le máakoʼoboʼ unaj u chʼaʼchiʼitkoʼob u kʼaabaʼ Jéeoba yéetel fe, baʼaleʼ mix máak kun beetik wa maʼ t-kʼaʼaytaj. Wa k-naʼatik lelaʼ yaan u seguer k-kʼubik k-óol k-beet «baʼaloʼob maʼalobtak» yéetel yaan k-kʼubik k-óol k-kʼaʼayt u maʼalob péektsil le Reinooʼ.

LE BAʼALOʼOB MAʼALOBTAK K-BEETKOʼ KU NATSʼIK U MAASIL TIʼ DIOS

Wa ka tsʼáaik a wóol meyaj yéetel toj a kuxtaleʼ ku yilaʼal tumen u maasil

10. ¿Baʼaxten k-aʼalikeʼ le baʼaxoʼob k-beetkoʼ ku beetik u taaktal u náatsʼal le máakoʼob tiʼ Jéeobaoʼ?

10 Maʼ chéen unaj k-kʼubik k-óol kʼaʼaytaj utiaʼal u taaktal u náatsʼal le máakoʼob tiʼ Diosoʼ, baʼaxeʼ kʼaʼabéet xan k-beetik baʼaloʼob maʼalobtak. Pabloeʼ utiaʼal u yeʼesik jach kʼaʼabéet lelaʼ, tu yaʼalaj: «Jach junpuliʼ maʼ táan k-tsʼáaik baʼax oʼolal u tʼóochpajal máakiʼ, utiaʼal maʼ u yaʼalaʼal wa yaan baʼax kʼaas ichil le meyaj k-beetkoʼ» (2 Cor. 6:3). Le bix k-tʼaan yéetel le baʼaxoʼob k-beetkoʼ ku jatsʼutskíintikoʼob u kaʼansaj Dios, beyoʼ le máakoʼoboʼ ku taaktal xan u adorartikoʼob Jéeoba (Tito 2:10). Le oʼolal yaʼab u téenel k-ojéeltik le utsiloʼob ku taasik u yilik le máakoʼob bix k-kuxtaloʼ.

11. ¿Baʼaxten jach unaj k-tuklik bix u yilik u maasil le bix k-kuxtaloʼ?

11 K-ojleʼ jach jeʼel u taasik utsil k-beetik baʼax maʼalobeʼ, baʼaleʼ k-ojel xan jeʼel u taasik kʼaas wa k-beetik baʼax maʼ maʼalobeʼ. Le oʼolaleʼ wa tiaʼanoʼon tuʼux k-meyaj, t-otoch wa escuelaeʼ, unaj k-kanáantik maʼ u yúuchul tʼaan kʼaas tiʼ le meyaj k-beetkoʼ mix tiʼ le bix k-kuxtaloʼ. Wa t-óoliliʼ k-kʼebantaleʼ jach yaan u bintoʼon kʼaasil (Heb. 10:26, 27). K-ojéeltik lelaʼ unaj u péeksikoʼon k-jach tukult bix u yilik u maasil le bix k-kuxtaloʼ. Jeʼex u bin u maas kʼastal le yóokʼol kaabaʼ, le máaxoʼob uts u puksiʼikʼaloʼoboʼ maas yaan u yilkoʼob «u jelaʼanil máax uts tiʼ máax kʼasaʼan bey xan máax [adorartik] Yuumtsil tiʼ máax maʼ tu [adorartik]» (Mal. 3:18). Le baʼaxoʼob maʼalob k-beetkoʼ jach ku yáantaj utiaʼal u náatsʼal le máakoʼob tiʼ Diosoʼ.

12-14. Le bix u chúukpajal k-óol k-aktáant le talamiloʼoboʼ, ¿bix jeʼel u yáantik u maasileʼ? Aʼal junpʼéel baʼax uchaʼan.

12 Tiʼ junpʼéel carta tu túuxtaj Pablo tiʼ le sukuʼunoʼob yaan kaʼach tu kaajil Corintooʼ, tu yaʼaleʼ tu aktáantaj muʼyajiloʼob, talamiloʼob, jaʼajatsʼaʼabi yéetel kʼaʼal cárcel (xok 2 Corintoiloʼob 6:4, 5). Ken chúukpajak k-óol k-aktáant talamiloʼobeʼ le máaxoʼob ilkoʼonoʼ jeʼel u taaktal u kʼamkoʼob u jaajileʼ. Koʼoneʼex ilik baʼax úuch tiʼ junpʼéel kaaj tu luʼumil Angola. Maʼ sen úucheʼ chʼaʼtuklaʼab u xuʼulsaʼal u j-jaajkunajoʼob Jéeoba tumen le máaxoʼob pʼekmiloʼoboʼ. Le máakoʼobaʼ tu baʼpachtoʼob kaʼatúul j-Jaajkunajoʼob bey xan uláakʼ treinta máaxoʼob ku binoʼob muchʼtáambal. Tsʼoʼoleʼ tu muchʼoʼob u kajnáaliloʼob le kaajoʼ utiaʼal u yilkoʼob bix u jaʼajatsʼkoʼob tak ken jóokʼok u kʼiʼikʼeloʼob kex mix baʼal u beetmoʼob. Lelaʼ bey tu beetiloʼob tak tiʼ koʼoleloʼob yéetel tiʼ mejen paalaloʼob, tumen u kʼáat u sajakkúuntoʼob u kajnáaliloʼob le kaajoʼ utiaʼal maʼ u kʼamkoʼob u j-jaajkunajoʼob Jéeoba. Baʼaleʼ maʼ jóokʼoʼob yéetel baʼax u kʼáatoʼobiʼ, tumen yaʼab máax tu kʼáataj ka tsʼaʼabak xook tiʼob. Desde teʼ kʼiinoʼ maas tu kʼubaj u yóol le sukuʼunoʼob kʼaʼaytajoʼ, le oʼolal káaj u yaʼabtal le máaxoʼob tu natsʼubaʼob tiʼ Diosoʼ yéetel tu taasaj uláakʼ utsiloʼob.

13 Lelaʼ ku yeʼesikeʼ wa ku chúukpajal k-óol kex ka k-aktáant jeʼel baʼaxakeʼ jeʼel k-áantik uláakʼ máakoʼobeʼ. Maʼ k-ojel bukaʼaj máakoʼob tu natsʼubaʼob tiʼ Dios, tumen Pedro yéetel uláakʼ apostoloʼobeʼ chúukpaj u yóol u beetoʼob baʼax maʼalob (Bax. 5:17-29). Toʼon xaneʼ wa ku chúukpajal k-óol k-beet baʼax maʼalobeʼ jeʼel u kʼaʼamal u jaajil tumen k-éet meyajoʼob, k-éet xookoʼob wa k-láakʼtsiloʼob.

14 Sáamsamal yaan sukuʼunoʼob táan u chʼaʼpachtaʼaloʼob tuláakʼ tuʼuxoʼob. Jeʼex tu luʼumil Armeniaeʼ kex cuarenta u túulaleʼ kʼalaʼanoʼob cárcel tumen maʼ tu yóotik u beet u soldadoiloʼob, yéetel maʼ xaaneʼ maʼ kun xáantaleʼ yaan u kʼaʼalal u maasil. Tu luʼumil Eritreaeʼ kʼalaʼan 55 sukuʼunoʼob, jujuntúuleʼ yaan maas tiʼ 60 jaʼaboʼob tiʼob. Tu luʼumil Corea del Sureʼ yaan kex setecientos sukuʼunoʼob kʼalaʼanoʼob tu yoʼolal baʼax ku creertikoʼob. Teʼ luʼumilaʼ tsʼoʼok sesenta jaʼaboʼob káajak le talamilaʼ. Koʼoneʼex kʼáatik tiʼ Jéeoba ka nojbeʼenkúuntaʼak u kʼaabaʼ yéetel ka kʼaʼamak u jaajil tumen le máaxoʼob uts u puksiʼikʼaloʼob ikil u chúukpajal u yóol le sukuʼunoʼob yanoʼob jejeláas luʼumil ku aktáantkoʼob chʼaʼpachtajiloʼ (Sal. 76:8-10).

15. Aʼal junpʼéel baʼax uchaʼan ku yeʼesikeʼ le toj kuxtaloʼ ku beetik u kʼaʼamal u jaajil.

15 K-bisik junpʼéel toj kuxtaleʼ jeʼel u beetik xan u kʼaʼamal u jaajileʼ (xok 2 Corintoiloʼob 6:4, 7). Koʼoneʼex ilik junpʼéel baʼax uchaʼan. Juntúul kiikeʼ táan kaʼach u boʼotik u pasaje utiaʼal u viajar tiʼ junpʼéel autobús, baʼaleʼ aʼalaʼabtiʼ tumen juntúul máax kʼaj óoltmil maʼ u boʼotik tumen naatsʼ tuʼux ku bin. Le kiikoʼ tu yaʼalajtiʼeʼ unaj u boʼotik kex naatsʼ tuʼux ku bin. Ka tsʼoʼokeʼ le koʼolelaʼ kʼuch tuʼux ku bineʼ ka éemi. Ka tsʼoʼokeʼ le choferoʼ tu kʼáataj tiʼ le kiikoʼ: «¿U j-jaajkunajech Jéeoba wa?». Le kiikoʼ tu núukaj: «Jaaj letiʼ. ¿Baʼaxten?». Le choferoʼ tu yaʼalaj: «Tin wuʼuyaj le baʼax ta waʼalaj maʼ sáamoʼ, yéetel in wojleʼ óoliʼ chéen le j-Jaajkunajoʼob maʼatech u tuusoʼob yéetel ku beetkoʼob baʼax unajoʼ». Ka máan kʼiineʼ tiʼ junpʼéel muchʼtáambaleʼ náatsʼ juntúul máak tu yiknal le kiikoʼ, ka aʼalaʼabtiʼ: «¿A wojel wa máaxeniʼ? Teen le chofer tsikbalnaj ta wéeteleʼ. Yoʼolal le baʼax ta beetoʼ tin chʼaʼtuklaj in xokik le Biblia yéetel le j-Jaajkunajoʼoboʼ». Lelaʼ ku yeʼesikeʼ ken u yil le máakoʼob toj k-kuxtaloʼ maas ku kʼamkoʼob le maʼalob péektsiloʼ.

EʼES JATSʼUTS MODOS KU NOJBEʼENKÚUNTIK DIOS

16. 1) ¿Baʼax utsil ku taasik ken k-eʼes chowak óolal, yaabilaj yéetel utsil? 2) Aʼal junpʼéel baʼax ku beetik u nuuktakil le religionoʼoboʼ.

16 Ken k-eʼes xan jatsʼuts modos jeʼex chowak óolal, yaabilaj yéetel utsileʼ ku taaktal u náatsʼal le máakoʼob tiʼ Diosoʼ. Maʼ xaaneʼ ichil le máaxoʼob ilkoʼonoʼ yaan taak u natsʼkuba tiʼ Jéeoba, tiʼ u kaajal wa taak u yojéeltikoʼob baʼax u tukultmaj u beetik Dios. Le jatsʼuts modos ku yeʼesik u jaajil cristianoʼob yéetel le bix kuxlikoʼoboʼ ku nojbeʼenkúuntik Dios, baʼaleʼ u nuuktakil le religionoʼoboʼ chéen ku yeʼeskoʼob bey yaantiʼob jatsʼuts modos yéetel ku beetkoʼob baʼax maʼalobeʼ. Letiʼobeʼ ku tuskoʼob le máakoʼoboʼ utiaʼal u chʼaʼikoʼob u taakʼinoʼob tsʼoʼoleʼ ku meyajtiʼob utiaʼal u beetkoʼob nojoch najoʼob yéetel u manikoʼob koʼokoj cocheʼob. Yaan tak juntúul tiʼ letiʼobeʼ tu beetaj u yotoch u yalakʼ peekʼ yaan u aire acondicionadoil. U jaajileʼ yaʼab tiʼ le máaxoʼob aʼalik ku tsaypachtik Cristooʼ jach junpuliʼ maʼ tu tsʼíiboltkoʼob u síikoʼob mix baʼal (Mat. 10:8). Jeʼex le sacerdoteʼob tu kʼiinil Israeloʼ, pʼiis u «boʼotaʼaloʼob[eʼ]» ku kaʼansajoʼob, tsʼoʼoleʼ yaʼab tiʼ le baʼaloʼob ku kaʼanskoʼoboʼ minaʼan teʼ Bibliaoʼ (Miq. 3:11). Tumen kaʼapʼéel ichoʼobeʼ maʼ tu yáantkoʼob mix máak u natsʼuba tiʼ Dios.

17, 18. 1) ¿Bix k-nojbeʼenkúuntik Jéeoba ken k-eʼes u jatsʼuts modos? 2) ¿Baʼax péeksikoʼon utiaʼal u seguer k-beetik baʼaloʼob maʼalobtak?

17 Baʼaleʼ le maʼalob kaʼansaj yéetel le jatsʼuts modosoʼ ku kʼuchul tu puksiʼikʼal le máakoʼoboʼ. Juntúul precursor táan u kʼaʼaytajeʼ tojolchʼintaʼab tumen juntúul koʼolel yaan u jaʼabil yéetel kimen u yíicham. Le koʼoleloʼ tu yaʼalaj tiʼ le sukuʼunoʼ le ka tu tsʼáankʼabtaj le timbreoʼ, naʼakaʼan tiʼ junpʼéel escalera utiaʼal u kʼexik u focoil u kʼooben. Le sukuʼunoʼ tu yaʼalaj: «Leloʼ maʼ unaj a beetik chéen ta chan juunaliʼ». Le precursor túunoʼ tu kʼexaj le focooʼ ka lukʼiʼ. Le ka tu yojéeltaj u hijo le koʼolel le baʼax úuchoʼ jóokʼ u kaxt le sukuʼun utiaʼal u tsʼáaik u diosboʼotikil tiʼoʼ, ka máan kʼiineʼ káaj tak u xook.

18 ¿Baʼaxten tsʼoʼok a chʼaʼtuklik u seguer a beetik baʼaloʼob maʼalobtak? Maʼ xaaneʼ tumen a wojel wa ka kʼubik a wóol a kʼaʼayt le maʼalob péektsil yéetel ka beetik baʼax maʼalobeʼ, ka nojbeʼenkúuntik Jéeoba yéetel ka wáantik uláakʼ máakoʼob u salvartubaʼob (xok 1 Corintoiloʼob 10:31-33). Tumen ku síijil t-puksiʼikʼal k-eʼesik yaabilaj tiʼ Dios yéetel tiʼ k-éet máakileʼ k-kʼubik k-óol k-beet baʼaloʼob maʼalobtak: k-kʼaʼaytik le maʼalob péektsiloʼ yéetel k-kuxtal jeʼex juntúul jaajil cristianoeʼ (Mat. 22:37-39). Wa k-kʼubik k-óol k-beet baʼaloʼob maʼalobtakeʼ desde bejlaʼeʼ yaan u kiʼimaktal k-óol yéetel yaan k-uʼuyikba maʼalobil. Tsʼoʼoleʼ yaan k-tsʼíiboltik u kʼuchul u kʼiinil k-ilik tuláakal máakeʼ yaan u kʼubik u yóol tiʼ u jaajil utiaʼal u nojbeʼenil Jéeoba, le Máax beetmiloʼonoʼ.