1., 2. Jaký vztah bývá mezi rodiči a dětmi, ale s čím se někdy potýkají?

„KDYBYS zjistil, že tvoji rodiče zítra zemřou, co bys jim chtěl ještě říct?“ Takovou otázku dostaly stovky dětí ve Spojených státech. Z odpovědí vyplynulo, že by nemluvily o nějakých vzájemných sporech nebo problémech, ale 95 procent dětí by rodičům chtělo říct „promiň“ nebo „mám tě moc rád“. (For Parents Only, Vyhrazeno rodičům, napsaly Shaunti Feldhahnová a Lisa Riceová)

² Rodiče většinou milují své děti a děti své rodiče. A zvlášť to platí v křesťanských rodinách. I když rodiče a děti touží mít spolu blízký vztah, vzájemná komunikace někdy vázne. A i v rodinách, kde se o mnoha věcech dokážou bavit otevřeně a upřímně, jsou některá témata tabu. Co dobré komunikaci brání? A jak je možné tyto překážky překonat?

3. (a) S jakým problémem se mnoho rodin potýká? (b) Proč nebylo pro izraelské rodiče a děti obtížné spolu komunikovat?

³ Pro mnoho rodin je těžké najít si na smysluplnou komunikaci dostatek času. Tak tomu ale nebylo vždycky. Mojžíš dal izraelským otcům pokyn: „Budeš [Boží slova] vštěpovat svému synovi a mluvit o nich, když budeš sedět ve svém domě a když půjdeš po cestě a když budeš uléhat a když budeš vstávat.“ (5. Mojž. 6:6, 7) Děti bývaly celý den s maminkou doma nebo s tátou na poli nebo jinde. Trávili spolu spoustu času a mohli si povídat.  Pro rodiče tak bylo snadné dobře poznat potřeby, přání a vlastnosti svých dětí. A děti zase měly dost příležitostí a času, aby dobře poznaly své rodiče.

4. Proč je komunikace v mnoha rodinách problémem?

⁴ Dnes je to často jinak. V některých zemích děti začínají chodit do různých předškolních zařízení velmi brzy, někdy dokonce už ve dvou letech. Mnoho otců a matek musí do práce dojíždět. V tom krátkém čase, který rodiče a děti tráví doma, vítězí nad společnými rozhovory počítače, televize a jiné technické vymoženosti. Rodiče a děti si žijí svůj život a jsou si v podstatě cizí. Smysluplné rozhovory se z rodinného života téměř vytratily.

5., 6. Co někteří rodiče dělají pro to, aby mohli se svými dětmi trávit víc času?

⁵ Mohli byste nějak „vykoupit“ čas ve prospěch své rodiny? Co kdybyste ho některým činnostem věnovali méně? (Přečti Efezanům 5:15, 16.) V některých rodinách se dohodli, že omezí dobu trávenou před televizí nebo u počítače. Jinde se zase snaží, aby aspoň jednou denně jedli společně. A vynikající příležitostí, kdy se rodiče a děti mohou sblížit a v příjemné atmosféře mluvit o duchovních věcech, je rodinné uctívání. Vyhradit si na něj asi hodinu týdně je dobrý začátek, ale k otevřené komunikaci je zapotřebí něco víc. Je nutné, aby si rodiče a děti povídali pravidelně a často. Rodiče, než se vaše dítě vydá do školy, řekněte mu něco povzbudivého, rozeberte s ním denní text nebo se s ním pomodlete. Může to pro něj hodně znamenat.

⁶ Někteří rodiče zjistili, že pokud chtějí s dětmi trávit víc času, musí ve svém životě udělat zásadní změny. Například jedna sestra, která má dvě malé děti, přestala pracovat na plný úvazek.  Říká: „Ráno jsme všichni vylítli z domu, abychom se dostali včas do práce a do školy. Než jsem se večer vrátila, naše chůva už dala děti spát. Teď sice máme míň peněz, ale mám dobrý pocit z toho, že vím, o čem moje děti přemýšlí a co je trápí. Slyším, o co se modlí, a můžu je vést, povzbuzovat a učit.“

7. Na co si děti i rodiče často stěžují?

⁷ Z mnoha rozhovorů, které autorky knihy For Parents Only vedly s mladými lidmi, vyšla najevo další překážka dobré komunikace. V knize se píše: „Nejčastější stížností dětí bylo ‚když našim něco říkám, neposlouchají mě‘.“ Zajímavé je, že rodiče si stěžují přesně na totéž. Pokud rodiče a děti chtějí otevřeně komunikovat, musí si navzájem opravdu dobře naslouchat. (Přečti Jakuba 1:19.)

8. Jak mohou dát rodiče najevo, že svým dětem opravdu naslouchají?

⁸ Rodiče, opravdu svým dětem nasloucháte? Může to být náročné zvlášť tehdy, když jste unavení nebo když vám téma rozhovoru připadá banální. Ale to, co nepovažujete za zásadní vy, může být hodně důležité pro vaše dítě. Rodič, který je „rychlý k slyšení“, nejen poslouchá, co dítě říká, ale také si všímá toho, jak to říká. Z tónu hlasu a řeči těla se dá dobře vyčíst, co si mladý člověk myslí. Velkou pomocí jsou také otázky. „Myšlenky člověka jsou jako voda v hluboké studni, ale ten, kdo má pochopení, ji dokáže načerpat,“ říká Bible. (Přísl. 20:5, Today’s English Version) Bez pochopení a rozlišovací schopnosti se rodiče neobejdou zejména tehdy, když chtějí s dítětem zavést rozhovor na nějaké citlivé téma.

9. Proč by děti měly poslouchat své rodiče?

⁹ Dětem Boží Slovo říká: „Naslouchej, můj synu, ukázňování od svého otce a neopouštěj zákon své matky.“ (Přísl. 1:8) Posloucháš své rodiče? Milují tě a záleží jim na tobě, proto je správné je poslouchat. (Ef. 6:1) Bude to pro tebe snazší, když si s nimi budeš povídat a když si budeš připomínat, že tě mají rádi. Mluv s nimi o svých názorech a pocitech. Pomůže jim to, aby tě chápali. Samozřejmě i ty se snaž chápat je.

10. Co se dozvídáme z biblické zprávy o Rechoboamovi?

¹⁰ Uděláš někdy to, co ti radí tvoji vrstevníci? Je dobré být opatrný. Možná ti řeknou, co chceš slyšet, ale jejich rada vůbec nemusí být dobrá. Dokonce ti může uškodit. Většina mladých lidí nemá tolik zkušeností a chybí jim nadhled, a proto nemusí vidět, jaké následky bude určité jednání mít. Vzpomeň si na Šalomounova syna Rechoboama. Když se stal izraelským králem, odvrátila se od něj většina poddaných. Proč? Poslechl nerozumnou radu, kterou dostal od svých vrstevníků, místo aby se řídil tím, co mu poradili starší muži. (1. Král. 12:1–17) Nebuď tedy jako Rechoboam, ale upřímně se snaž s rodiči komunikovat. Říkej jim, co si myslíš, naslouchej jejich radám a čerpej z jejich zkušeností. (Přísl. 13:20)

11. K čemu to vede, když rodiče nejsou přístupní?

¹¹ Rodiče, pokud nechcete, aby vaše děti hledaly pomoc u svých vrstevníků, buďte přístupní. Chovejte se tak, aby bylo snadné si s vámi povídat. Jedna  dospívající sestra napsala: „Stačí jenom vyslovit jméno nějakého kluka a naši si hned myslí kdoví co. Už pak nemám chuť pokračovat.“ Jiná sestra vysvětlila: „Mladí si většinou chtějí nechat poradit od rodičů. Když je ale rodiče neberou vážně, najdou si někoho jiného, kdo je vážně brát bude, i když možná nemá tolik zkušeností.“ Pokud jste ochotní bavit se s dítětem o čemkoli a s pochopením mu nasloucháte, pravděpodobně se vám pak bude svěřovat a vašimi radami se bude chtít řídit.

12. Čím mohou rodiče dobré komunikaci nevědomky bránit?

¹² Ještě jinou překážkou v komunikaci je to, když rodiče reagují nepřiměřeně a rozzlobeně. Křesťanští rodiče pochopitelně chtějí své děti chránit. V těchto „posledních dnech“ číhají duchovní i jiná nebezpečí téměř na každém rohu. (2. Tim. 3:1–5) Dětem ale někdy může připadat, že to rodiče se starostlivostí přehánějí.

13. Proč by rodiče neměli reagovat ukvapeně?

¹³ Rodiče, co uděláte, když vám vaše dítě řekne něco znepokojujícího? Je moudré nereagovat ukvapeně, i když to pro vás nemusí být jednoduché. V takové chvíli je důležité pozorně naslouchat. Moudrý král Šalomoun napsal: „Odpovídá-li někdo na nějakou záležitost dříve, než ji vyslechne, je to z jeho strany pošetilost a pokoření.“ (Přísl. 18:13) Když zůstanete v klidu, vaše dítě bude mluvit dál a vy se toho dozvíte víc. Pokud mu chcete opravdu pomoci, musíte získat celkový obraz. Jeho „neuvážené povídání“ totiž může vycházet ze srdce zmítaného rozporuplnými pocity. (Job 6:1–3) Svou lásku dejte dítěti najevo tak, že si ho vyslechnete, budete se ho snažit pochopit a řeknete mu něco, co mu opravdu pomůže.

14. Proč by ani děti neměly s mluvením spěchat?

¹⁴ S mluvením by neměl spěchat ani mladý člověk. Bůh rodičům svěřil odpovědnost tě vychovávat, a proto hned neoponuj, když ti něco řeknou. (Přísl. 22:6) Možná si prošli podobnými situacemi, jaké teď řešíš ty. Navíc možná litují chyb, které v mládí udělali, a upřímně si přejí tě před něčím podobným chránit. Považuj proto rodiče za spojence, ne za protivníky. (Přečti Přísloví 1:5.) „Cti svého otce a svou matku“ a dávej jim najevo, že i ty je máš rád. Bude pro ně snazší vychovávat tě způsobem, který se Jehovovi líbí. (Ef. 6:2, 4)

15. Díky čemu nebudeme s našimi blízkými ztrácet trpělivost?

¹⁵ Pravda je taková, že s našimi nejbližšími ztrácíme trpělivost snadněji než s kýmkoli jiným. „Svatým a věrným bratrům ve spojení s Kristem v Kolosech“ apoštol Pavel napsal: „Manželé, neustále milujte své manželky a nebuďte na ně hořce rozhněvaní. Otcové, nepopouzejte své děti, aby nepodléhaly sklíčenosti.“ (Kol. 1:1, 2; 3:19, 21) A Efezany Pavel vybídl: „Ať je od vás odňata všechna zlomyslná hořkost a hněv a zloba a jekot a utrhačná řeč spolu s veškerou špatností.“ (Ef. 4:31) Co nám pomůže, abychom se ani ve stresové  situaci nerozčílili? Vlastnosti, které patří k ovoci ducha, například trpělivost, mírnost a sebeovládání. (Gal. 5:22, 23)

16. Jak Ježíš usměrnil apoštoly a proč je to tak obdivuhodné?

¹⁶ Rodiče, zamyslete se nad příkladem Ježíše. Představte si, pod jakým tlakem se ocitl poslední noc, kdy večeřel se svými apoštoly. Věděl, že za několik hodin bude pomalu a bolestivě umírat. Uvědomoval si, že na tom, zda zůstane věrný, závisí posvěcení Jehovova jména a záchrana celého lidstva. A právě ten večer mezi apoštoly vyvstal „prudký spor o to, který z nich se zdá být největší“. Ježíš na ně nezačal křičet ani je rozhořčeně nenapomenul. V klidu jim začal vysvětlovat, jaký postoj by měli mít. Také jim připomněl, že ho v obtížných chvílích věrně podporovali. Vyjádřil důvěru, že ve zkouškách, které jim Satan připraví, určitě obstojí. A dokonce s nimi uzavřel smlouvu o Království. (Luk. 22:24–32)

17. Co k zachování klidu pomůže dětem?

¹⁷ Zachovat klid se musí naučit i děti. Zvlášť v období dospívání se ti nemusí líbit, co po tobě rodiče chtějí. Může ti připadat, že ti málo důvěřují. Připomínej si ale, že rodiče to dělají z lásky k tobě. Když si je v klidu vyslechneš a budeš s nimi spolupracovat, získáš si jejich úctu a budou tě považovat za zodpovědného. Díky tomu ti pak možná dají víc volnosti. Bible navíc ukazuje, že sebeovládání je známkou moudrosti. „Hlupák se neudrží a vybuchne,“ uvádí se v jednom přísloví, „ale moudrý se vždycky ovládne.“ (Přísl. 29:11, Slovo na cestu)

18. Jak láska přispívá k dobré komunikaci?

¹⁸ Milí rodiče a děti, nenechte se sklíčit, pokud spolu nedokážete komunikovat tak, jak byste si přáli. Stále na tom pracujte a snažte se uplatňovat rady z Božího Slova. (3. Jana 4) V novém světě budeme schopní komunikovat dokonale, bez nedorozumění a neshod. Prozatím ale všichni občas uděláme něco, čeho litujeme. Neváhejte se tedy omluvit. Ochotně si odpouštějte a buďte „spolu harmonicky spojeni v lásce“. (Kol. 2:2) Láska má velkou moc. „Je trpělivá a laskavá. . . . Nedá se vyprovokovat. Nevypočítává urážky. . . . Všechno snáší, všemu věří, ve vše doufá, ve všem vytrvává.“ (1. Kor. 13:4–7) Pokud si lásku budete projevovat, komunikace ve vaší rodině bude čím dál lepší. Bude pro vás zdrojem radosti a bude přinášet chválu Jehovovi.