Yì hosọ lẹ ji

Yì todowhinnu hosọ lẹ tọn ji

Mẹjitọ lẹ po Ovi lẹ po Emi—Mì Nọ Dọhodopọ to Owanyi Mẹ

Mẹjitọ lẹ po Ovi lẹ po Emi—Mì Nọ Dọhodopọ to Owanyi Mẹ

Mẹjitọ lẹ po Ovi lẹ po Emi—Mì Nọ Dọhodopọ to Owanyi Mẹ

“Omẹ dopodopo dona nọ yawu nado sè, whleawu nado dọho, bo whleawu nado gblehomẹ.”—JAK. 1:19.

NAWẸ HIẸ NA NA GBLỌNDO GBỌN?

Naegbọn e do yin nujọnu nado nọ dín whenu na hodọdopọ?

Nawẹ mẹjitọ lẹ sọgan yí Jakọbu 1:19 do yizan mẹ gbọn?

Nawẹ ovi lẹ sọgan yí Jakọbu 1:19 do yizan mẹ gbọn?

1, 2. To paa mẹ, numọtolanmẹ tẹwẹ mẹjitọ lẹ po ovi lẹ po nọ tindo na ode awetọ, podọ nuhahun tẹwẹ yé nọ pehẹ to whedelẹnu?

 “EYIN mì yọnẹn to egbé dọ mẹjitọ mìtọn lẹ na kú to sọ̀, onú titengbe tẹwẹ mì na jlo nado dọna yé?” Kanbiọ enẹ yin kinkanse ovi kanweko susu lẹ to États-Unis. Kakati nado donù nuhahun kavi gbemanọpọ he tin to yewlẹ po mẹjitọ yetọn lẹ po ṣẹnṣẹn go, ovi 95 to kanweko mẹ dọ dọ emi na dọna mẹjitọ emitọn lẹ dọ, “E vẹna mi dọ n’ma setonuna mì dile e jẹ do” podọ “N’yiwanna mì taun.”—For Parents Only, gbọn Shaunti Feldhahn po Lisa Rice po dali.

2 To paa mẹ, ovi lẹ nọ yiwanna mẹjitọ yetọn lẹ podọ mẹjitọ lẹ lọsu nọ yiwanna ovi yetọn lẹ, titengbe to whẹndo Klistiani lẹ tọn mẹ. Dile etlẹ yindọ mẹjitọ lẹ po ovi lẹ po nọ jlo vẹkuvẹku nado dọnsẹpọ yede, hodọdopọ nọ vẹawuna yé to whedelẹnu. Naegbọn e do yinmọ? Etẹwutu e nọ vẹawuna mẹjitọ po ovi delẹ po nado dọho gando whẹho delẹ go? Etẹwẹ mẹjitọ lẹ po ovi lẹ po sọgan wà nado hẹn hodọdopọ yetọn pọnte?

MÌ NỌ DÍN WHENU NADO DỌHODOPỌ

3. (a) Naegbọn e nọ vẹawuna whẹndo susu to egbehe nado tindo hodọdopọ dagbe? (b) Naegbọn e do bọawuna whẹndo lẹ to Islaeli hohowhenu tọn nado nọ yí whenu zan dopọ?

3 E nọ vẹawuna whẹndo susu nado mọ whenu he pé na hodọdopọ dagbe. Ṣigba, e ma nọ saba yì domọ to hohowhenu. Di apajlẹ, Mose na anademẹ otọ́ lẹ to Islaeli dọmọ: “Hiẹ nasọ yí sọwhiwhe do plọn [ohó Jiwheyẹwhe tọn lẹ] ovi towe lẹ, bosọ dọho yetọn whenuena hiẹ sinai to owhé towe gbè, podọ whenuena hiẹ to zọnlinzin to aliho ji, podọ to whenuena hiẹ mlọnai, podọ to whenuena hiẹ fọ́n tite.” (Deut. 6:6, 7) To ojlẹ lọ mẹ, ovi lẹ nọ saba yí azán dopodopo zan hẹ onọ̀ yetọn to whégbè kavi hẹ otọ́ yetọn to glemẹ kavi azọ́nwatẹn. Mẹjitọ lẹ po ovi lẹ po nọ mọ whenu ganji nado nọpọ́ bosọ dọhodopọ. Taidi kọdetọn de, mẹjitọ lẹ nọ penugo nado yọ́n nuhudo, ojlo po jijọ ovi yetọn lẹ po tọn. Mọdopolọ, ovi lẹ lọsu nọ yí whenu po dotẹnmẹ enẹlẹ po zan nado yọ́n mẹjitọ yetọn lẹ ganji.

4. Naegbọn e nọ vẹawuna whẹndo susu lẹ to egbehe nado tindo hodọdopọ dagbe?

4 Ṣigba, ninọmẹ lọ gbọnvo taun to egbehe! To otò delẹ mẹ, ovi lẹ nọ bẹ wehọmẹ to whenue yé pò to ovu, etlẹ yin to whenue yé tindo owhe awe poun. Mẹjitọ susu wẹ nọ yí suhugan whenu yetọn tọn zan to azọ́nmẹ. Humọ, onú delẹ taidi ọdinatẹẹ, televiziọn po nuyizan lẹtliki tọn devo lẹ po nọ hò whenu vude he mẹjitọ lẹ tindo nado nọpọ́ hẹ ovi yetọn lẹ to whégbè yí sọn yé si. Enẹ nọ glọnalina yé nado dọhodopọ. To ninọmẹ susu lẹ mẹ, ovi lẹ po mẹjitọ lẹ po ma nọ wanu dopọ; yé nọ nọgbẹ̀ to owhé dopolọ gbè taidi jonọ. Podọ vlavo wẹ yé nọ tindo hodọdopọ dagbe.

5, 6. Etẹwẹ mẹjitọ delẹ wà nado mọ whenu dogọ nado yizan hẹ ovi yetọn lẹ?

5 Be hiẹ sọgan de whenu he a nọ yizan na nudevo lẹ pò nado sọgan mọ whenu dogọ na whẹndo towe ya? (Hia Efesunu lẹ 5:15, 16.) Whẹndo delẹ nọ kọngbedopọ nado de whenu he yé nọ yizan na ọdinatẹẹ po televiziọn po pò. Whẹndo devo lẹ nọ dovivẹnu nado dùnú dopọ e whè gbau whladopo to gbèdopo. Podọ sinsẹ̀n-bibasi whẹndo tọn yin dotẹnmẹ hundote dagbe de na mẹjitọ lẹ po ovi lẹ po nado dọnsẹpọ ode awetọ bo dọhodopọ do gbigbọnu lẹ ji to jijọho mẹ. Nado nọ yí nudi gànhiho dopo zan na tito mọnkọtọn to osẹ lẹpo mẹ ma ylan, ṣigba enẹ ma ko pé nado sọgan dọhodopọ ganji. Hodọdopọ gbọzangbọzan wẹ nọ hẹn ehe yọnbasi. Whẹpo ovi towe nado dedo wehọmẹ, naegbọn hiẹ ma na dọho tulinamẹ tọn de na ẹn, gbadopọnna wefọ egbesọegbesọ tọn hẹ ẹ kavi hodẹ̀ hẹ ẹ? Mọwiwà sọgan gọalọna ẹn taun to azán lọ ji.

6 Mẹjitọ delẹ ko penugo nado diọ tito yetọn lẹ nado sọgan nọ yí whenu zan dogọ hẹ ovi yetọn lẹ. Di apajlẹ, nuhe Laura a he tindo ovi awe wà niyẹn to whenue ewọ jo agbasazọ́n etọn do. Ewọ dọmọ: “To afọnnu lẹ, ovi ṣie lẹ nọ to plaplaji nado yì wehọmẹ podọ yẹnlọsu nọ to plaplaji nado yì azọ́nmẹ. Whẹpo n’na lẹkọwa whégbè to zánmẹ, ovi ṣie lẹ ko nọ damlọn na vigopọntọ ṣie ko nọ hò yé do họ̀ wutu. Na n’jo agbasazọ́n ṣie do wutu, mí dona nọ dowéna akuẹ pẹvide, ṣigba todin n’mọdọ n’dọnsẹpọ ovi ṣie lẹ ganji bo nọ yọ́n linlẹn po nuhahun yetọn lẹ po. N’nọ dotoaina nuhe yé nọ dọ to odẹ̀ mẹ lẹ, n’nọ penugo nado deanana yé, bo nọ na yé tuli bosọ nọ plọnnu yé.”

MÌ “NỌ YAWU NADO SÈ”

7. Etẹwẹ mẹjitọ lẹ po ovi lẹ po nọ saba dọ gando ode awetọ go?

7 To whenue mẹhe kàn owe lọ For Parents Only lẹ kanhose jọja susu lẹ godo, yé doayi nudevo he nọ glọnalina hodọdopọ go. Yé dọmọ: “Dopo to nuhe suhugan jọja lọ lẹ tọn dọ gando mẹjitọ yetọn lẹ go wẹ yindọ, ‘Yé ma nọ dotoaina mi.’” Ṣigba, e ma yin ovi lẹ kẹdẹ wẹ nọ tindo numọtolanmẹ enẹ. Mẹjitọ lẹ lọsu nọ saba dọ dọ ovi yetọn lẹ ma nọ dotoaina yé. Nado sọgan tindo hodọdopọ dagbe, hagbẹ whẹndo de tọn lẹ dona nọ dotoaina ode awetọ po sọwhiwhe po.—Hia Jakọbu 1:19.

8. Nawẹ mẹjitọ lẹ sọgan nọ dotoaina ovi yetọn lẹ gbọn?

8 Mẹjitọ lẹ emi, be mì nọ dotoaina ovi mìtọn lẹ ya? Enẹ sọgan vẹawu to whenue agbọ́ ko pé we kavi eyin nuhe dọna we ovi lọ te taidi numadinu de. Ṣigba, nuhe taidi numadinu na we sọgan yin nujọnu taun na ovi towe. Nado “nọ yawu nado sè” zẹẹmẹdo nado nọ na ayidonugo nuhe ovi lọ dọ po aliho he mẹ e dọ ẹ te po. Kọnugbè po awusọhia nukunta tọn ovi de tọn po sọgan do pọndohlan etọn hia. Nujọnu wẹ e sọ yin nado nọ kàn kanbiọ lẹ sè. Biblu dọmọ: “Linlẹn gbẹtọ de tọn lẹ taidi osin to dotọ̀ he siso de mẹ, ṣigba mẹhe tindo zinzin sọgan dọ̀n yé tọ́n.” (Howh. 20:5, Today’s English Version) Zinzin po wuntuntun po na gọalọna mẹjitọ lẹ nado nọ hẹn ovi yetọn lẹ voawu nado nọ dọho, titengbe to whenue yé to hodọdopọ gando whẹho sinsinyẹn delẹ go.

9. Naegbọn ovi lẹ dona nọ dotoaina mẹjitọ yetọn lẹ?

9 Ovi lẹ emi, be mì nọ setonuna mẹjitọ mìtọn lẹ ya? Ohó Jiwheyẹwhe tọn dọmọ: “Ovi ṣie, sè mẹplọngbe otọ́ towe tọn, a gbẹ́ osẹ́n onọ̀ towe tọn dai blo.” (Howh. 1:8) Flindọ mẹjitọ towe lẹ yiwanna we, podọ dagbemẹninọ towe nọ duahunmẹna yé taun, enẹwutu nuyọnẹnnu wẹ e yin nado nọ dotoai bo nọ setonuna yé. (Efe. 6:1) E nọ bọawu hugan nado setonu, eyin hodọdopọ dagbe nọ tin to hiẹ po mẹjitọ towe lẹ po ṣẹnṣẹn podọ eyin hiẹ yọnẹn dọ yé yiwanna we. Nọ dọ numọtolanmẹ he a tindo gando whẹho lẹ go na mẹjitọ towe lẹ. Enẹ na gọalọna yé nado yọ́n we ganji. Na nugbo tọn, hiẹ lọsu dona dovivẹnu nado yọ́n mẹjitọ towe lẹ ganji.

10. Etẹwẹ mí plọn sọn kandai he gando Lehoboami go mẹ?

10 Nujọnu wẹ e yin nado nọ aṣeji gando ayinamẹ hagbẹ towe lẹ tọn go. Yé sọgan dọ nuhe hiẹ jlo na sè lẹ na we, ṣigba ayinamẹ yetọn lẹ sọgan nọma gọalọna we. Na nugbo tọn, ayinamẹ yetọn tlẹ sọgan hẹn nuhahun wá na we. Na suhugan jọja lẹ tọn ma tindo nuyọnẹn po numimọ mẹhomẹ lẹ tọn po wutu, yé ma nọ lẹnnupọn sisosiso gando whẹho lẹ go podọ gando kọdetọn he nuyiwa yetọn na hẹnwa lẹ go. Flin apajlẹ Lehoboami tọn, yèdọ visunnu Ahọlu Sọlomọni tọn. To whenue ewọ lẹzun ahọlu to Islaeli, nuyọnẹnnu wẹ e na ko yin na ẹn nado hodo ayinamẹ mẹhomẹ lẹ tọn. Kakatimọ, e hodo ayinamẹ nulú tọn he jọja he whẹ́n po ewọ po lẹ na ẹn. Enẹ zọ́n bọ suhugan tòvi etọn lẹ tọn gbẹ́ ẹ dai. (1 Ahọ. 12:1-17) Kakati nado nọ basi nudide nulú tọn taidi Lehoboami, dovivẹnu nado hẹn hodọdopọ yọnbasi to hiẹ po mẹjitọ towe lẹ po ṣẹnṣẹn. Nọ dọ linlẹn towe lẹ na yé. Kẹalọyi ayinamẹ yetọn bo plọnnu sọn nuyọnẹn yetọn mẹ.—Howh. 13:20.

11. Etẹwẹ na yin kọdetọn lọ eyin mẹjitọ lẹ ma yọ́n dọnsẹpọ?

11 Mẹjitọ lẹ emi, eyin mì ma jlo dọ ovi mìtọn lẹ ni yì dín ayinamẹ sọn hagbẹ yetọn lẹ dè, mì hẹn ẹn bọawuna yé nado nọ dọnsẹpọ mì bo nọ dọho hẹ mì. Mẹmẹyọnnu jọja aflanmẹ de wlan dọmọ: “Eyin n’to hodọ bo gbẹ́ ylọ yinkọ jọja sunnu de tọn, obu nọ jẹ mẹjitọ ṣie lẹ ji. Enẹ nọ zọ́n bọ obu nọ di yẹnlọsu bọ n’nọ whleawu nado zindonukọn to hodidọ mẹ.” Mẹmẹyọnnu jọja devo wlan dọmọ: “Jọja aflanmẹ susu nọ jlo dọ mẹjitọ emitọn lẹ ni na emi ayinamẹ, ṣigba eyin mẹjitọ yetọn lẹ ma nọ yí nukun nujọnu tọn do pọ́n nuhe dọ yé te, jọja lẹ na yì dín ayinamẹ sọn mẹhe jlo na sè ohó yetọn lẹ dè, eyin mẹlọ lẹ ma tlẹ tindo numimọ sọmọ.” Eyin mì nọ desọn ojlo mẹ nado yí awuvẹmẹ do dotoai mahopọnna nuhe ovi mìtọn lẹ jlo na dọ, e yọnbasi dọ yé na nọ dọ homẹ na mì bo kẹalọyi anademẹ mìtọn.

MÌ NỌ “WHLEAWU NADO DỌHO”

12. Nawẹ nuyiwa mẹjitọ lẹ tọn sọgan glọnalina hodọdopọ hẹ ovi yetọn lẹ gbọn?

12 To whedelẹnu, mẹjitọ lẹ nọ yinuwa to aliho agọ̀ mẹ gando nuhe ovi yetọn lẹ dọna na yé go. Enẹ sọ yin onú devo he nọ glọnalina hodọdopọ. Nugbo wẹ dọ ojlo mẹjitọ Klistiani lẹ tọn wẹ nado basi hihọ́na ovi yetọn lẹ. Podọ “azán godo tọn” ehelẹ bẹ owù susu hẹn to gbigbọ-liho podọ to aliho devo lẹ mẹ. (2 Tim. 3:1-5) Etomọṣo, nuhe mẹjitọ lẹ mọdọ e na basi hihọ́na ovi yetọn lẹ sọgan taidi nuhe nọ hò mẹdekannujẹ mẹtọn yí na ovi lọ lẹ.

13. Naegbọn mẹjitọ lẹ dona payi ma nado nọ yawu dọ pọndohlan yetọn?

13 Nuyọnẹnnu wẹ e yin na mẹjitọ lẹ ma nado nọ yawu dọ pọndohlan yetọn gando whẹho lẹ go. Nugbo wẹ dọ e ma nọ bọawu to whelẹponu nado nabọẹ eyin nuhe ovi towe lẹ dọna we gbàhundona we. Ṣigba, nujọnu wẹ e yin nado nọ dotoai ganji whẹpo do gblọnho. Ahọlu nuyọnẹntọ Sọlomọni wlan dọmọ: “Ewọ he gblọnho jẹnukọnna sisè, nululu po winyan po wẹ na ẹn.” (Howh. 18:13) Eyin hiẹ whesọ, a na sèhó susu dogọ dile ovi towe na zindonukọn nado to hodọ. Whẹpo hiẹ nido sọgan gọalọ, a dona mọnukunnujẹ whẹho lọ mẹ to gigọ́ mẹ. Ohó “whlẹndo tọn” he ovi towe dọ lẹ sọgan yin ohia lọ dọ ewọ ko jẹflumẹ pete. (Job 6:1-3) Taidi mẹjitọ owanyinọ lẹ, mì nọ dotoai ganji nado sọgan mọnukunnujẹnumẹ bo nọ dọho he na miọnhomẹnamẹ.

14. Naegbọn ovi lẹ dona nọ whleawu nado dọho?

14 Ovi lẹ emi, mìlọsu dona nọ “whleawu nado dọho,” bo ma nọ yawu jẹagọdo nuhe dọ mẹjitọ mìtọn lẹ te, na yewlẹ wẹ Jiwheyẹwhe ze azọngban do alọmẹ na nado plọn mì wutu. (Howh. 22:6) Yé sọgan ko jugbọn ninọmẹ he a to pipehẹ todin lẹ mẹ. Humọ, nuhe yé ṣiwà to whenue yé yin jọja lẹ nọ vẹna yé podọ ojlo vẹkuvẹku yetọn wẹ nado basi hihọ́na we ma nado wà nudopolọ. Enẹwutu, nọ pọ́n mẹjitọ towe lẹ taidi họntọn, e ma yin kẹntọ podọ taidi ayinamẹtọ, e ma yin agọjẹdomẹtọ. (Hia Howhinwhẹn lẹ 1:5.) “Gbògbéna otọ́ towe po onọ̀ towe po,” bo dohia yé dọ emi yiwanna yé dile yé yiwanna emi do. Eyin a wàmọ, e na bọawuna yé dogọ nado ‘pọ́n gowe whẹ́n to mẹplọnlọ po anademẹ Jehovah tọn po mẹ.’—Efe. 6:2, 4.

MÌ NỌ “WHLEAWU NADO GBLEHOMẸ”

15. Etẹwẹ na gọalọna mí ma nado nọ gblehomẹ do mẹyiwanna mítọn lẹ go?

15 E ma yin whelẹponu wẹ mí nọ fahomẹ hẹ mẹhe mí yiwanna lẹ. Apọsteli Paulu “[kanwehlan] omẹ wiwe lẹ po mẹmẹsunnu nugbonọ he to kọndopọ mẹ hẹ Klisti to Kọlọsi lẹ po” dọmọ: “Mì asu lẹ emi, mì nọ yiwanna asi mìtọn lẹ bo ma nọ gblehomẹ sinsinyẹn do yé go blo. Mì otọ́ lẹ emi, mì ma nọ hẹn homẹgble ovi mìtọn lẹ blo, na yé nikaa gbọjọ.” (Kọl. 1:1, 2; 3:19, 21) Paulu dotuhomẹna Efesunu lẹ dọmọ: “Mì gbọ adi sinsinyẹn, homẹgble, adánjijẹ, awhá po mẹzunzun po ni dẹn do mì.” (Efe. 4:31) Awuwiwlena linsinsinyẹn, walọmimiọn, po mawazẹjlẹgo po he yin delẹ to adà sinsẹ́n gbigbọ Jiwheyẹwhe tọn mẹ, na gọalọna mí nado nọ duto míde ji to whenue mí tin to ninọmẹ sinsinyẹn mẹ.—Gal. 5:22, 23.

16. Nawẹ Jesu vọ́ pọndohlan devi etọn lẹ tọn jlado gbọn, podọ naegbọn ehe do jẹna ayidego taun?

16 Mẹjitọ lẹ emi, mì lẹnnupọndo apajlẹ Jesu tọn ji. Mì yí nukun homẹ tọn do pọ́n ayimajai sinsinyẹn he mẹ e na ko tin te to tenu-núdùdù godo tọn he ewọ dù hẹ apọsteli etọn lẹ whenu. Jesu yọnẹn dọ to ojlẹ vude godo emi na kú okú awufiẹsa tọn. Nugbonọ-yinyin etọn wẹ na zọ́n bọ yinkọ Otọ́ etọn tọn nado yin kinklandowiwe bọ gbẹtọvi lẹ nado mọ whlẹngán. Etomọṣo, to núdùdù enẹ lọ tẹnmẹ wẹ “nudindọn sinsinyẹn de fọ́n to [apọsteli lẹ] ṣẹnṣẹn gando mẹhe klohugan to yé mẹ go.” Jesu ma dawhá do yé ji kavi dọhona yé po homẹgble po. Kakatimọ, e yí homẹfa do yihojlẹdohogo hẹ yé. Jesu flinnu yé dọ yewlẹ wẹ gbọṣi emi dè to whlepọn emitọn lẹ mẹ. Dile etlẹ yindọ Satani ko biọgbè nado jàn yé di likun, Jesu dohia dọ emi deji dọ yé na hẹn nugbonọ-yinyin yetọn go. E tlẹ basi alẹnu de hẹ yé.—Luku 22:24-32.

17. Etẹwẹ na gọalọna ovi lẹ nado nọ duto yede ji?

17 Mì ovi lẹ lọsu dona nọ duto mìde ji. To whenue ovi de biọ owhe aflanmẹ tọn mẹ wẹ e nọ saba tindo numọtolanmẹ dọ anademẹ mẹjitọ emitọn lẹ tọn nọ dohia dọ yé ma dejido emi go. E sọgan nọ taidi mọ to whedelẹnu, ṣigba yọnẹn dọ mẹjitọ towe lẹ yiwanna we wẹ zọ́n bọ onú towe do nọ duahunmẹna yé sọmọ. Eyin a nọ dotoaina yé po sọwhiwhe po bo nọ kọngbedopọ hẹ yé, mẹjitọ towe lẹ na nọ yí nukun nujọnu tọn do pọ́n we bosọ nọ dejido gowe. Podọ enẹ na zọ́n bọ yé na nọ na we mẹdekannujẹ jẹ obá de mẹ. Nuyọnẹnnu wẹ e yin nado nọ do mawazẹjlẹgo hia. Howhinwhẹn nuyọnẹn tọn de dọmọ: “Nulunọ nọ dọ linlẹn etọn lẹpo jẹgbonu: ṣigba gbẹtọ nuyọnẹntọ nọ yí i whla kaka jẹ godo whenu.”—Howh. 29:11.

18. Nawẹ owanyi nọ gọalọna whẹndo lẹ nado nọ tindo hodọdopọ dagbe gbọn?

18 Enẹwutu, mẹjitọ vivẹ́ po ovi vivẹ́ lẹ po emi, mì ma gbọjọ blo eyin hodọdopọ ma nọ yì ganji to whẹndo mìtọn mẹ dile mì nọ jlo do. Mì wà nuhe go mì pé lẹpo nado hẹn hodọdopọ mìtọn pọnte dogọ bo to zọnlinzin to nugbo lọ mẹ zọnmii. (3 Joh. 4) To aihọn yọyọ lọ mẹ, gbẹtọ pipé lẹ na penugo nado yinuwa hẹ ode awetọ to aliho pipé mẹ matin nukunnumamọjẹ mẹnọzo go po nudindọn po. Ṣigba todin whẹ́, mímẹpo wẹ nọ wà nuhe nọ wá vẹna mí lẹ. Enẹwutu, mì ma nọ whleawu nado biọ jona blo. Mì nọ jonamẹ sọn ojlo mẹ wá. Mì “yin kinkọndopọ pẹkipẹki to owanyi mẹ.” (Kọl. 2:2) Owanyi tindo huhlọn. ‘Owanyi nọ sinyẹnlin bo yin homẹdagbenọ. E ma nọ gblehomẹ aplà. E ma nọ basi kandai nuṣiwa tọn. E nọ ṣinyọnnudo onú lẹpo, nọ yí onú lẹpo sè, nọ do todido to onú lẹpo mẹ, nọ doakọnna onú lẹpo.’ (1 Kọl. 13:4-7) Mì zindonukọn nado nọ wleawuna owanyi, enẹ na zọ́n bọ hodọdopọ mìtọn na nọ yì ganji, bo nọ hẹn ayajẹ wá whẹndo mìtọn mẹ podọ pipà wá na Jehovah.

[Nudọnamẹ odò tọn]

a Yinkọ lọ ko yin didiọ.

[Kanbiọ Oplọn tọn lẹ]

[Yẹdide to weda 20]

Mì ma dike ayidedai po mìde kinklandovo po ni glọnalina hodọdopọ to whẹndo mìtọn mẹ blo

[Yẹdide to weda 23]

Be hiẹ nọ dotoaina ovi towe lẹ po sọwhiwhe po ya?