Opravdu se o nás Jehova zajímá, nebo je vůči trápení, které na zemi zažíváme, netečný? Biblická odpověď na tuto otázku vás určitě potěší. Bůh se skutečně o lidskou rodinu stará a chce, abychom se ze života radovali. Každý den dovoluje lidem, i těm největším nevděčníkům, aby měli užitek z jeho nezměrné dobroty. Zamysleme se nad slovy apoštola Pavla. (Přečtěte si Skutky 14:16, 17.)

Obyvatelům města Lystra, kteří Bohu nesloužili, Pavel řekl: „V minulých generacích [Bůh] dovolil všem národům, aby šly vlastní cestou, ačkoli se skutečně neponechal bez svědectví, že dělal dobro, když vám dával deště z nebe a plodná období a zcela naplňoval vaše srdce pokrmem a dobrou náladou.“ Co tato slova pro Pavlovy posluchače znamenala?

Lidé z Lystry nemuseli chodit daleko, aby si ověřili pravdivost Pavlových slov. Zabývali se zemědělstvím a žili v úrodné a dobře zavlažované oblasti. Pavel jim připomenul, že původcem deště a plodných období je Bůh. A tak při každé bohaté sklizni nebo vynikajícím jídle měli užitek z Boží dobroty.

Na tom, co Pavel řekl obyvatelům Lystry, si můžeme uvědomit několik důležitých skutečností o Jehovovi Bohu.

Jehova nám dává svobodnou vůli. Všimněte si, že Jehova dovolil všem národům, „aby šly vlastní cestou“. Podle jedné odborné publikace pro překladatele Bible toto vyjádření může znamenat „aby žily, jak se jim zlíbí“ nebo „aby dělaly, co je podle nich nejlepší“. Jehova nikoho nenutí, aby ho uctíval. Obdařil nás svobodnou vůlí, tedy schopností rozhodnout se sami. (5. Mojžíšova 30:19)

Jehova si přeje, abychom ho poznali. Pavel o něm řekl, že se „neponechal bez svědectví“. Již zmíněná odborná publikace uvádí, že tato myšlenka by se také dala vyjádřit slovy „dal lidem jasně najevo, jakým Bohem je“. Boží stvoření poskytuje výmluvné svědectví o jeho neviditelných vlastnostech včetně dobroty, moudrosti, moci a lásky. (Římanům 1:20) Ještě víc o sobě Jehova sdělil na stránkách Bible. (2. Timoteovi 3:16, 17) Není snad z toho jasně patrné, že si přeje, abychom ho poznali?

Jehova chce, abychom byli šťastní. Pavel řekl: „[Bůh] zcela naplňoval vaše srdce pokrmem a dobrou náladou.“ I hříšníci, kteří Jehovu neuznávají, se mohou těšit z dobrého jídla a být v životě do určité míry šťastní. Bůh si však přeje, abychom zažívali pravé a trvalé štěstí. To je možné pouze v případě, že o Bohu poznáme pravdu a budeme podle ní žít. (Žalm 144:15; Matouš 5:3)

Z Jehovovy dobroty máme všichni užitek každý den. Nestálo by za to dozvědět se víc o tom, jak dát najevo vděčnost Bohu, který naplňuje naše „srdce pokrmem a dobrou náladou“?