1. (a) Shrň podobenství o pšenici a plevelu. (b) Jak Ježíš toto podobenství vysvětlil?

V JEDNOM ze svých podobenství o Království Ježíš mluvil o hospodáři, který zasel pšenici, a o nepříteli, který mezi toto znamenité semeno zasel plevel. Přestože se plevel rozrostl, hospodář svým otrokům nařídil, aby nechali pšenici i plevel růst „spolu až do žně“. Během žně pak měl být plevel zničen a pšenice shromážděna do zásobárny. Ježíš svá slova vzápětí vysvětlil. (Přečti Matouše 13:24–30, 37–43.) Co se z tohoto podobenství dozvídáme? (Viz nákres „Pšenice a plevel“.)

2. (a) Co znázorňují události, které se odehrávaly na hospodářově poli? (b) Na kterou část Ježíšova podobenství se zaměříme?

² Události, které se na hospodářově poli odehrávaly, ukazují, kdy a jak má Ježíš shromáždit symbolickou pšenici – pomazané křesťany, kteří s ním budou vládnout v jeho Království. Setí začalo o Letnicích roku 33 n. l. Shromažďování pšenice skončí tehdy, když všichni pomazaní, kteří budou v závěru tohoto systému věcí žít na zemi, budou s konečnou platností zapečetěni a následně vzati do nebe. (Mat. 24:31; Zjev. 7:1–4) Toto podobenství můžeme přirovnat k rozhledně na vrcholku nějaké hory. Z rozhledny má člověk vynikající výhled do okolí. A podobně Ježíšova slova o pšenici a plevelu nám zprostředkovávají celkový pohled na události, k nimž má docházet v průběhu přibližně dvou tisíc let. Které události to jsou? Ve svém podobenství se Ježíš zmínil o období setí, růstu a žně. V tomto článku se zaměříme především na dobu žně. *

3. (a) K čemu došlo po skončení prvního století? (b) Jaká otázka podle Matouše 13:28 zazněla a kdo ji položil? (Viz také poznámku.)

³ Počátkem druhého století se ve světě „objevil . . . plevel“, tedy zdánliví křesťané. (Mat. 13:26) Ve čtvrtém století už těchto křesťanů podobných plevelu bylo mnohem víc než pomazaných. Vzpomeň si, že otroci v podobenství žádali svého pána o svolení plevel vytrhat. * (Mat. 13:28) Co jim pán řekl?

4. (a) Co můžeme vyvodit z pokynu, který dal Ježíš? (b) Kdy začala být obrazná pšenice viditelná?

⁴ Ježíš dal následující pokyn: „Ať obojí roste spolu až do žně.“ Z tohoto příkazu vyplývá, že od prvního století až dosud na zemi vždy žili nějací pomazaní křesťané podobní pšenici. Tento závěr potvrzují i Ježíšova slova, která řekl svým učedníkům: „Já jsem s vámi po všechny dny až do závěru systému věcí.“ (Mat. 28:20) Nad pomazanými křesťany měl tedy Ježíš bdít po všechny dny až do času konce. Protože ale byla pšenice zarostlá plevelem, nemůžeme s jistotou říct, kdo k ní během tohoto dlouhého období patřil. Několik desetiletí před začátkem žně však obrazná pšenice začala být viditelná. Díky čemu?

5. Jak se Malachiášovo proroctví splnilo v prvním století?

 ⁵ Několik staletí předtím než Ježíš pronesl podobenství o pšenici a plevelu, Jehova inspiroval proroka Malachiáše, aby předpověděl události, které s Ježíšovým podobenstvím úzce souvisejí.  (Přečti Malachiáše 3:1–4.) Poslem, který pročistil cestu, byl Jan Křtitel. (Mat. 11:10, 11) Když v roce 29 n. l. přišel, blížil se čas soudu nad izraelským národem. Druhým poslem byl Ježíš, který dvakrát očistil jeruzalémský chrám – poprvé na začátku své služby a podruhé krátce před jejím koncem. (Mat. 21:12, 13; Jan 2:14–17) Úlohu přečišťovače tedy plnil po určitou dobu.

6. (a) Jak se Malachiášovo proroctví splnilo ve větším měřítku? (b) Kdy Ježíš zkoumal duchovní chrám? (Viz také poznámku.)

 ⁶ Malachiášovo proroctví se však splnilo i ve větším měřítku. Jak? V desetiletích, která předcházela roku 1914, C. T. Russell a jeho blízcí společníci vykonávali podobnou práci jako Jan Křtitel. Tito badatelé Bible upřímně pátrali po biblických pravdách. Poukazovali na skutečný význam Kristovy výkupní oběti, odhalovali lživou nauku o pekle a ohlašovali blížící se konec časů pohanů. Náboženských skupin, které se označovaly za Kristovy následovníky, ale byla celá řada. Vyvstala tedy důležitá otázka: Členové které z těchto skupin jsou obraznou pšenicí? Odpověď poskytl Ježíš. V roce 1914 totiž přišel prozkoumat duchovní chrám. Tomuto zkoumání a přečišťování se věnoval po určitou dobu – od roku 1914 do začátku roku 1919. *

7. Co Ježíš zjistil v roce 1914, když zahájil svou prohlídku?

⁷ Co Ježíš na začátku své prohlídky zjistil? Našel malou skupinu horlivých badatelů Bible, kteří už víc než 30 let  vynakládali své síly i prostředky na to, aby kázali dobrou zprávu. * Umíš si představit, jakou měl Ježíš se svými anděly radost, když našel tato relativně nepočetná, ale silná obilná stébla, která Satanův plevel nedokázal zadusit? Přesto bylo nezbytné „syny Leviho“ neboli pomazané křesťany očistit. (Mal. 3:2, 3; 1. Petra 4:17) Proč?

8. K jakým událostem došlo po roce 1914?

⁸ Koncem roku 1914 byli někteří badatelé Bible zklamaní, protože se nenaplnilo jejich očekávání, že půjdou do nebe. V letech 1915 a 1916 se v důsledku odporu zvnějšku zpomalila kazatelská činnost. A co bylo ještě horší, když v říjnu 1916 zemřel bratr Russell, vzedmul se odpor i uvnitř organizace. Čtyři ze sedmi členů správní rady Watch Tower Bible and Tract Society se vzbouřili proti rozhodnutí, aby se vedení organizace ujal bratr Rutherford. Snažili se mezi bratry zasít nejednotu, ale v srpnu 1917 z betelu odešli. Bylo to skutečně období přečišťování. Někteří badatelé Bible také podlehli strachu z člověka. Jako celek však na Ježíšovo přečišťování ochotně reagovali a dělali potřebné změny. Ježíš je proto posoudil jako pravé křesťany, tedy jako obraznou pšenici. Naproti tomu všechny zdánlivé křesťany, včetně členů církví křesťanstva, Ježíš zavrhl. (Mal. 3:5; 2. Tim. 2:19) Co se stalo potom? Zaměřme znovu svou pozornost na podobenství o pšenici a plevelu.

9., 10. (a) O čem budeme v souvislosti se žní uvažovat? (b) Co se během žně stalo nejprve?

⁹ Ježíš prohlásil: „Žeň je závěr systému věcí.“ (Mat. 13:39) Období žně začalo v roce 1914. Uvažujme teď o pěti událostech, o kterých Ježíš řekl, že mají v té době nastat.

¹⁰ Za prvé, je vybírán plevel. Ježíš uvedl: „V období žně povím žencům: Nejdříve vyberte plevel a svažte jej do otýpek.“ Po roce 1914 začali andělé „vybírat“ křesťany podobné plevelu tím, že je oddělovali od pomazaných „synů království“. (Mat. 13:30, 38, 41)

11. Čím se až dodnes praví křesťané liší od těch zdánlivých?

¹¹ Jak vybírání plevele pokračovalo, rozdíl mezi oběma skupinami byl stále zjevnější. (Zjev. 18:1, 4) V roce 1919 bylo jasně patrné, že Velký Babylón padl. Zejména čím se praví křesťané lišili od těch zdánlivých? Kazatelskou činností. Ti, kteří mezi badateli Bible poskytovali vedení, začali zdůrazňovat, jak je důležité, aby se kázání účastnil úplně každý. Například v brožuře To Whom the Work Is Entrusted (Komu je svěřeno dílo), která byla uveřejněna v roce 1919, byli všichni pomazaní křesťané naléhavě vybídnuti, aby kázali dům od domu. Bylo tam uvedeno: „Dílo to zdá se ohromné, ale je to dílo Pánovo a v síle od něj ho vykonáme. Máte tu čest se ho účastnit.“ Jaká byla odezva? Podle Strážné věže z roku 1922 badatelé Bible od té doby své kazatelské úsilí zintenzivnili. Kázání dům od domu se zanedlouho stalo charakteristickým rysem těchto věrných křesťanů – a je jím až dodnes.

12. Odkdy je shromažďována pšenice?

¹² Za druhé, je shromažďována pšenice. Ježíš svým andělům přikázal: „Jděte a shromažďte pšenici do mé zásobárny.“ (Mat. 13:30) Od roku 1919 jsou pomazaní shromažďováni do očištěného křesťanského sboru. Ti pomazaní, kteří budou v závěru tohoto systému věcí žít na  zemi, budou s konečnou platností shromážděni ve chvíli, kdy získají svou nebeskou odměnu. (Dan. 7:18, 22, 27)

13. Jaký postoj má dnes podle Zjevení 18:7 nevěstka neboli Velký Babylón, včetně křesťanstva?

¹³ Za třetí, ozývá se pláč a skřípání zubů. Co se stane, až andělé svážou plevel do otýpek? O těch, kdo jsou označeni jako plevel, Ježíš řekl: „Tam bude jejich pláč a skřípání zubů.“ (Mat. 13:42) Splňují se tato slova už v dnešní době? Ne. Křesťanstvo, které je součástí obrazné nevěstky, o sobě stále říká: „Sedím jako královna a nejsem vdova a nikdy neuvidím truchlení.“ (Zjev. 18:7) Ano, křesťanstvo se domnívá, že má vše pod kontrolou, a že je dokonce jako „královna“, která ovládá politiky. Ti, kdo jsou představováni plevelem, tedy v současné době nepláčou, ale vychloubají se. To se však má změnit.

14. (a) Kdy a proč budou zdánliví křesťané skřípat zuby? (b) Proč můžeme říct, že naše nové porozumění slovům v Matoušovi 13:42 je v souladu s myšlenkou vyjádřenou v Žalmu 112:10? (Viz poznámku.)

¹⁴ Až bude na začátku velkého soužení veškeré falešné náboženství zničeno, jeho dřívější přívrženci se budou chtít schovat, ale nebude kam. (Luk. 23:30; Zjev. 6:15–17) Když si uvědomí, že nemohou uniknout, budou zoufale plakat a hněvivě skřípat zuby. A jak Ježíš předpověděl v proroctví o velkém soužení, budou se v té bezútěšné chvíli „bít v nářku“. * (Mat. 24:30; Zjev. 1:7)

15. Co se stane s plevelem a kdy k tomu dojde?

¹⁵ Za čtvrté, plevel je vhozen do pece. Co se stane s otýpkami plevele? Andělé je „vhodí . . . do ohnivé pece“. (Mat. 13:42) To znamená úplné zničení. V závěrečné fázi velkého soužení, tedy v Armagedonu, budou dřívější stoupenci falešného náboženství odstraněni. (Mal. 4:1)

16., 17. (a) O které události se Ježíš zmínil v závěru svého podobenství? (b) Z čeho usuzujeme, že se tato slova splní až v budoucnosti?

¹⁶ Za páté, spravedliví jasně září. Ježíš uzavřel své proroctví slovy: „V tom čase budou spravedliví zářit jasně jako slunce v království svého Otce.“ (Mat. 13:43) Kdy a kde k tomu má dojít? Tato slova se zatím nesplnila. Ježíš předpověděl událost, která se neodehrává v současné době na zemi, ale ke které v budoucnosti dojde v nebi. * Uvažujme o dvou důkazech pro toto tvrzení.

¹⁷ Prvním důkazem je časové hledisko. Ježíš řekl: „V tom čase budou  spravedliví zářit.“ Spojení „v tom čase“ se očividně vztahuje na událost, kterou Ježíš právě zmínil – tedy na to, že plevel bude vhozen do ohnivé pece. To se stane v závěrečné fázi velkého soužení. Slova, že pomazaní budou jasně zářit, se tedy také musí splnit v budoucnosti. Druhý důkaz spočívá v tom, kde má k této události dojít. Ježíš uvedl, že spravedliví budou zářit v království. Co to znamená? Všichni věrní pomazaní křesťané, kteří budou na zemi po skončení první fáze velkého soužení, už v té době budou s konečnou platností zapečetěni. Potom, jak ukázal Ježíš ve svém proroctví o velkém soužení, budou shromážděni do nebe. (Mat. 24:31) Tam budou zářit „v království svého Otce“ a krátce po armagedonské bitvě se v úloze nevěsty zúčastní Beránkovy svatby. (Zjev. 19:6–9)

18., 19. Jaký prospěch máme z toho, že rozumíme podobenství o pšenici a plevelu?

¹⁸ Jaký prospěch můžeme z tohoto podobenství mít? Přinejmenším trojí. Za prvé, toto podobenství prohlubuje naše pochopení. Ukazuje, z jakého významného důvodu Jehova připouští špatnost. Bůh trpělivě snáší „nádoby zloby“, aby shromáždil „nádoby milosrdenství“, tedy ty, kdo patří k obrazné pšenici. * (Řím. 9:22–24) Za druhé, posiluje naši důvěru v Jehovu. S blížícím se koncem proti nám budou naši nepřátelé bojovat stále zuřivěji, „ale nezískají . . . převahu“. (Přečti Jeremjáše 1:19.) Podobně jako Jehova po celá staletí chránil symbolickou pšenici, bude prostřednictvím Ježíše a andělů s námi „po všechny dny“, které přijdou. (Mat. 28:20)

¹⁹ Za třetí, Ježíšovo podobenství nám pomáhá rozpoznat ty, kdo patří k obrazné pšenici. Proč je to tak důležité? Protože jen tehdy můžeme najít odpověď na otázku, kterou vznesl Ježíš ve svém rozsáhlém proroctví o posledních dnech. Zeptal se: „Kdo je skutečně ten věrný a rozvážný otrok?“ (Mat. 24:45) Odpověď najdeme v dalších dvou článcích.