Paní Michalová: Dobrý den, paní Slabá. Jsem ráda, že jsem vás zastihla.

Paní Slabá: Taky vás ráda vidím.

Paní Michalová: Když jsem tady byla minule, mluvily jsme o tom, co Bůh cítí, když trpíme. * Zmínila jste se, že o tom už dlouho přemýšlíte, zvlášť od té doby, co vaše maminka měla tu autonehodu. Mimochodem, jak se jí daří?

Paní Slabá: Někdy je to lepší, někdy horší. Dneska je jí dobře.

Paní Michalová: To jsem ráda. Musí to být opravdu náročné, udržet si v takové situaci optimismus.

Paní Slabá: To je. Někdy si říkám, jak dlouho ještě bude muset trpět.

Paní Michalová: Je přirozené, že to člověka napadá. Možná si vzpomenete, že když jsem tady byla posledně, slíbila jsem vám odpověď na otázku, proč Bůh připouští utrpení tak dlouho, když má moc ho ukončit.

Paní Slabá: Ano, vzpomínám si.

Paní Michalová: Než budeme uvažovat o tom, co k tomu říká Bible, mohly bychom se vrátit k několika myšlenkám, o kterých jsme mluvily minule.

Paní Slabá: Dobře.

Paní Michalová: Jednak jsme si ukázaly, že otázku, proč Bůh připouští utrpení, si kladl i jeden jeho věrný služebník v biblických dobách. A Bůh ho za to nepokáral ani mu neřekl, že potřebuje mít víc víry.

Paní Slabá: To byla pro mě nová myšlenka.

Paní Michalová: Také jsme mluvily o tom, že Jehovy se naše utrpení silně dotýká. Bible například říká, že když Boží lid zažíval těžkosti, bylo to „tísnivé“ i pro Boha. * Co říkáte, není útěchou vědět, že Bůh s námi soucítí, když trpíme?

Paní Slabá: Ano, to je.

Paní Michalová: A nakonec jsme se shodly, že vzhledem k tomu, jak obrovskou moc Stvořitel má, je určitě schopný kdykoli zasáhnout a utrpení ukončit.

Paní Slabá: To je to, čemu nerozumím. Když má Bůh moc špatným věcem zabránit, proč připouští, aby se děly?

Paní Michalová: Odpověď na tuto otázku můžeme zčásti najít v první knize Bible, 1. Mojžíšově. Znáte příběh o Adamovi a Evě a zakázaném ovoci?

Paní Slabá: Ano, znám. Bůh řekl, že nemají jíst ovoce z jednoho stromu, ale oni ho neposlechli a jedli.

 Paní Michalová: Správně. Zaměřme se teď na to, co hříchu Adama a Evy předcházelo. Tyto události přímo souvisí s otázkou, proč trpíme. Mohla byste prosím přečíst 1. Mojžíšovu, 3. kapitolu, verše 1 až 5?

Paní Slabá: Ano. „A had se prokázal být nejobezřetnější ze všech divokých polních zvířat, která Jehova Bůh udělal. Začal tedy ženě říkat: ‚Skutečně Bůh řekl, že nesmíte jíst z každého stromu zahrady?‘ Na to žena hadovi řekla: ‚Z ovoce stromů zahrady smíme jíst. Ale o jedení z ovoce stromu, který je uprostřed zahrady, Bůh řekl: „Nebudete z něho jíst, ani se ho nedotknete, abyste nezemřeli.“‘ Na to had řekl ženě: ‚Určitě nezemřete. Bůh totiž ví, že v ten den, kdy z něho pojíte, se vám zcela jistě otevřou oči a zcela jistě budete jako Bůh a budete znát dobré a špatné.‘“

Paní Michalová: Děkuju. Podívejme se na tyto verše blíž. Především si všimněte, že s Evou mluvil nějaký had. Z jiných částí Bible vyplývá, že ten, kdo s ní mluvil prostřednictvím hada, byl ve skutečnosti Satan neboli Ďábel. * Zeptal se Evy na Boží příkaz týkající se určitého stromu. Postřehla jste, co mělo být trestem za to, když z něj Adam s Evou budou jíst?

Paní Slabá: Měli zemřít.

Paní Michalová: Správně. A hned v následujících slovech Satan vznesl závažné obvinění proti Bohu. Všimněte si, že řekl: „Určitě nezemřete.“ Označil Boha za lháře.

Paní Slabá: Tuhle část příběhu jsem nikdy neslyšela.

Paní Michalová: A když Satan označil Boha za lháře, otevřel tím spornou otázku, jejíž řešení vyžadovalo čas. Víte proč?

Paní Slabá: Hm, to nevím.

Paní Michalová: Mohly bychom si to znázornit takhle: Řekněme, že jednoho dne přijdu a budu tvrdit, že mám daleko větší sílu než vy. Jak byste mohla dokázat, že to tak není?

Paní Slabá: Předpokládám, že by se to dalo nějak ověřit.

Paní Michalová: Přesně tak. Možná bychom vybraly nějaký těžký předmět a pak zkusily, která z nás ho dokáže zvednout. Prokázat, že je někdo silnější, je v podstatě velmi jednoduché.

Paní Slabá: Chápu.

Paní Michalová: Co kdybych ale tvrdila, že jsem čestnější než vy? To už by bylo složitější, že?

Paní Slabá: Asi ano.

Paní Michalová: Čestnost totiž není něco, co se dá prokázat tak jednoduše jako síla.

Paní Slabá: To ne.

Paní Michalová: V podstatě jediný způsob, jak to vyřešit, by bylo nechat uplynout dostatek času, aby ostatní viděli, která z nás je skutečně čestnější.

Paní Slabá: To zní logicky.

Paní Michalová: Podívejme se teď zpátky do 1. Mojžíšovy. Tvrdil Satan, že je silnější než Bůh?

Paní Slabá: Ne.

Paní Michalová: To by Bůh snadno vyvrátil. Satan však tvrdil, že je čestnější než Bůh. Evě vlastně řekl: „Bůh vám lže, ale já vám říkám pravdu.“

Paní Slabá: Zajímavé.

Paní Michalová: Bůh je moudrý, a tak věděl, že nejlepší způsob, jak tuto otázku vyřešit, je nechat uplynout dostatek času. Nakonec bude jasné, kdo mluvil pravdu a kdo lhal.

Paní Slabá: Copak se ale to, že Bůh mluvil pravdu, neprokázalo, už když Eva zemřela?

Paní Michalová: V určitém smyslu ano. Se Satanovým obviněním však souvisely další otázky. Podívejme se opět do 5. verše. Všimla jste si, co ještě Satan Evě řekl?

 Paní Slabá: Řekl, že pokud sní ovoce, otevřou se jí oči.

Paní Michalová: Ano, a že bude „jako Bůh“ a bude „znát dobré a špatné“. Satan tedy tvrdil, že Bůh lidem upírá něco dobrého.

Paní Slabá: Aha.

Paní Michalová: A to bylo také závažné obvinění.

Paní Slabá: Jak to myslíte?

Paní Michalová: Satan svými slovy naznačil, že Evě – a v širším smyslu všem lidem – bude lépe, když nad nimi Bůh nebude panovat. Jehova věděl, že i v tomto případě bude nejlepší, když Satanovi dá možnost, aby to dokázal. Proto ho nechal, aby určitou dobu vládl světu. To je důvod, proč kolem sebe vidíme tolik utrpení. Skutečným panovníkem světa totiž není Bůh, ale Satan. * V Bibli však je i dobrá zpráva.

Paní Slabá: Jaká?

Paní Michalová: Dozvídáme se tam o Bohu dvě nádherné pravdy. Zaprvé, když trpíme, Jehova je nám nablízku. Uvažujme například o slovech krále Davida, která jsou zapsána v Žalmu 31:7. David zažil mnoho utrpení, ale všimněte si, co ve své modlitbě řekl Bohu. Mohla byste prosím tento verš přečíst?

Paní Slabá: Ano. Říká se tu: „Budu mít radost a radovat se z tvé milující laskavosti, z toho, že jsi uviděl mé trápení; věděl jsi o tísních mé duše.“

Paní Michalová: Takže i když David zažíval utrpení, bylo pro něj útěchou vědomí, že Jehova vidí všechno, čím prochází. Je pro vás povzbuzením, že Jehova ví o všem, dokonce i o citové bolesti, kterou jiní lidé plně nechápou?

Paní Slabá: Ano, určitě.

Paní Michalová: A druhou nádhernou pravdou je to, že Bůh nepřipustí, aby utrpení pokračovalo donekonečna. Bible říká, že brzy ukončí Satanovu ničemnou vládu a úplně napraví všechno špatné, co se stalo, včetně toho, co zažíváte vy a vaše maminka. Můžu se stavit příští týden a ukázat vám, proč si můžeme být jistí, že Bůh všechno utrpení brzy ukončí? *

Paní Slabá: To by šlo.