Xeen tiʼ baʼax ku taasik

Xeen tu cuadroil baʼax ku taasik

Unaj k-eʼesik tsiikil tiʼ le máaxoʼob yaan u jaʼabiloʼoboʼ

Unaj k-eʼesik tsiikil tiʼ le máaxoʼob yaan u jaʼabiloʼoboʼ

«Waʼalen utiaʼal a tsikik juntúul nuxib.» (LEV. 19:32)

1. ¿Baʼax ku yúuchul tiʼ tuláakal máak bejlaʼeʼ?

JÉEOBAEʼ maʼ u kʼáat kaʼach ka muʼyajnak máak ken yanak u jaʼabiliʼ. Baʼax u kʼáat kaʼacheʼ ka kuxlak máak yéetel toj óolal tiʼ junpʼéel paraíso. Baʼaleʼ bejlaʼeʼ «tuláakal le baʼaloʼob beetaʼanoʼoboʼ táan u múul áakamoʼob yéetel táan u múul muʼyajoʼob» (Rom. 8:22). ¿Bix a tuklik u yuʼubikuba Dios ken u yil le baʼaxoʼob k-muʼyajtik yoʼolal le kʼebanoʼ? U tsʼookeʼ yaʼab máaxoʼob tsʼoʼok u chʼíijloʼobeʼ ku pʼáatloʼob tu juunaloʼob jach teʼ kʼiinoʼob maas kʼaʼabéet u yáantaʼaloʼoboʼ (Sal. 39:5; 2 Tim. 3:3).

2. Teʼ múuchʼuliloʼ, ¿baʼaxten kiʼimak k-óol k-múul antal yéetel le sukuʼunoʼob yaan u jaʼabiloʼoboʼ?

2 Teʼ múuchʼuliloʼ kiʼimak k-óol k-múul antal yéetel sukuʼunoʼob bey xan yéetel kiikoʼob yaan u jaʼabiloʼob. Ku yáantkoʼonoʼob yéetel le baʼaxoʼob u yojloʼoboʼ yéetel ku líikʼil k-óol ken k-il bix u yeʼesik u fejoʼob. Yaʼab tiʼ toʼoneʼ k-láakʼtsil le sukuʼunoʼobaʼ, yéetel kex k-láakʼtsiloʼob wa maʼeʼ k-tuukul tu yoʼolaloʼob (Gal. 6:10; 1 Ped. 1:22). Koʼoneʼex ilik bix u yilik Dios le máaxoʼob tsʼoʼok u chʼíijloʼoboʼ yéetel baʼax ku páaʼtaʼal ka u beet u láakʼtsiloʼob bey xan le múuchʼuliloʼ.

«MAʼ A KÚULPACHTIKEN»

3, 4. 1) ¿Baʼax tu kʼáataj tiʼ Jéeoba le máax tsʼíibt le Salmo 71? 2) ¿Baʼax jeʼel u páajtal u kʼáatkoʼob tiʼ Dios le máaxoʼob tsʼoʼok u chʼíijloʼoboʼ?

3 Salmo 71:9, ku yaʼalik: «Maʼ a kúulpachtiken le ken nuxibchajken, maʼ a xúumpʼattiken le ken lúubuk in muukʼoʼob». Maʼ xaaneʼ David tsʼíibt le tʼaanoʼobaʼ. Letiʼeʼ tu meyajtaj Dios tuláakal u kʼiiniloʼob u kuxtal yéetel yaʼab nukuch baʼaloʼob tu beetaj yéetel u yáantaj Jéeoba (1 Sam. 17:33-37, 50; 1 Rey. 2:1-3, 10). Kex beyoʼ tu yuʼubaj kʼaʼabéet u kʼáatik tiʼ Jéeoba maʼ u xuʼulul u kiʼikiʼtʼantaʼal yéetel u kanáantaʼal (xok Salmo 71:17, 18).

4 Teʼ múuchʼuliloʼoboʼ yaʼab sukuʼunoʼob beyoʼob jeʼex Davideʼ. Kex tsʼoʼok u chʼíijloʼob yéetel táan u aktáantkoʼob «kʼiinoʼob talamoʼob[eʼ]», ku beetkoʼob tuláakal le ku páajtal utiaʼal u kiʼikiʼtʼantkoʼob Dios (Ecl. 12:1-7). Yaʼab tiʼ letiʼobeʼ maʼ tu páajtal u meyajtikoʼob Dios jeʼex u beetkoʼob kaʼacheʼ mix tu páajtal u beetkoʼob uláakʼ baʼaloʼob. Baʼaleʼ jeʼex Davideʼ jeʼel u páajtal u kʼáatkoʼob tiʼ Jéeoba maʼ u xuʼulul u kiʼikiʼtʼantaʼaloʼob yéetel u kanáantaʼaloʼobeʼ. Yaan u núukaʼal u payalchiʼob tumen le baʼax chiʼichnakkúuntikoʼoboʼ letiʼe baʼax xan chiʼichnakkúunt Davidoʼ.

5. ¿Bix u yilik Jéeoba le máaxoʼob chúukaʼan u yóoloʼob tsʼoʼok u yantal u jaʼabiloʼoboʼ?

5 Le Bibliaoʼ ku yeʼesikeʼ Jéeobaeʼ ku yilik koʼoj u tojol le máaxoʼob yaan u jaʼabiloʼoboʼ yéetel ku páaʼtik ka k-eʼes tsiikil tiʼob (Sal. 22:24-26; Pro. 16:31; 20:29). Levítico 19:32, ku yaʼalik: «Waʼalen utiaʼal a tsikik juntúul nuxib. Eʼes tsiikil tiʼ a [Dios]. Teneʼ Yuumtsilen». Ka tsʼíibtaʼab lelaʼ jach ku páaʼtaʼal ka eʼesaʼak tsiikil tiʼ le máaxoʼob tsʼoʼok u chʼíijloʼoboʼ, bejlaʼeʼ le ku páaʼtaʼal xan ka k-beet teʼ múuchʼuliloʼ. Baʼaleʼ ¿máax unaj u kanáantik yéetel u tsʼáaik baʼax kʼaʼabéet tiʼ le yaan u jaʼabiloʼoboʼ?

BAʼAX UNAJ U BEETIK U LÁAKʼTSILOʼOB

6. ¿Bix tu yeʼesil Jesús unaj u kanáantaʼal le taatatsiloʼoboʼ?

6 Le Bibliaoʼ ku yaʼalik: «Tsik a taata, tsik xan a maama» (Éxo. 20:12; Efe. 6:2). Jesuseʼ tu yeʼesaj bey unaj u beetaʼaloʼ tumen tu yaʼalaj maʼ maʼalob baʼax ku beetik le fariseoʼob yéetel le escribaʼob maʼatech u tsʼáaikoʼob baʼax kʼaʼabéet tiʼ u taataʼoboʼ (Mar. 7:5, 10-13). Jesuseʼ bey úuchik u beetkoʼ. Le taʼaytak u kíimil teʼ cheʼoʼ, letiʼeʼ tu kʼubéentaj ka kanáantaʼak u maama tumen Juan, le disipulo jach u yaabiltmoʼ, maʼ xaaneʼ teʼ kʼiinoʼoboʼ tsʼoʼok u kíimil u yíicham (Juan 19:26, 27).

7. 1) ¿Baʼax tu yaʼalaj Pablo yoʼolal le u tsʼaʼabal baʼax kʼaʼabéet tiʼ le taatatsiloʼoboʼ? 2) ¿Tiʼ baʼax táan u tʼaan kaʼach Pablo ka tu yaʼalaj?

7 Yáanal u nuʼuktaj Jéeobaeʼ apóstol Pabloeʼ tu tsʼíibteʼ le máaxoʼob meyajtik Diosoʼ unaj u tsʼáaikoʼob baʼax kʼaʼabéet tiʼ u láakʼtsiloʼob (xok 1 Timoteo 5:4, 8, 16). Koʼoneʼex ilik tiʼ baʼax táan u tʼaan kaʼach Pablo. Letiʼeʼ táan kaʼach u yaʼalik tiʼ Timoteo máaxoʼob jeʼel u páajtal u tsʼaʼabal junpʼíit taakʼin tiʼob tumen le múuchʼuliloʼ yéetel tiʼ máaxoʼob maʼ unaj u tsʼaʼabaliʼ. Tu yaʼaleʼ le koʼoleloʼob kimen u yíichamoʼob tsʼoʼok u yantal u jaʼabiloʼoboʼ unaj u kanáantaʼaloʼob tumen u paalaloʼob, u yáabiloʼob yéetel u maasil u láakʼtsiloʼob meyajtik Dios. Beyoʼ maʼ kun tsʼaabil u kuuch le múuchʼulil tiʼ junpʼéel baʼax maʼ kʼaʼabéetoʼ. Bejlaʼa xaneʼ junpʼéel bix u yeʼesik le cristianoʼob «jach u kʼubmaj u yóoloʼob u meyajtoʼob Dio[soʼ]» letiʼe u yáantik u láakʼtsiloʼob tiʼ baʼax kʼaʼabéetoʼ.

8. ¿Baʼaxten le Bibliaoʼ maʼ tu jach aʼalik bix unaj u kanáantaʼal le taatatsiloʼob tsʼoʼok u chʼíijloʼoboʼ?

8 Le máaxoʼob meyajtik Diosoʼ unaj u tsʼáaikoʼob tuláakal baʼax kʼaʼabéet tiʼ u taataʼob. Kex táan u yaʼalik kaʼach Pablo bix unaj u kanáantaʼal le taatatsiloʼob meyajtik Diosoʼ, bey unaj xan u beetaʼal yéetel le taatatsiloʼob maʼ j-Jaajkunajoʼoboʼ. Baʼaleʼ unaj u kʼaʼajaltoʼoneʼ jejeláas bix jeʼel u páajtal u kanáantaʼaloʼobeʼ tumen cada familiaeʼ yaanal baʼax ku aktáantik. Le máaxoʼob tsʼoʼok u chʼíijloʼoboʼ jejeláas baʼax kʼaʼabéettiʼob, jejeláas bix u modosoʼob yéetel jejeláas kʼojaʼanil ku aktáantkoʼob. Yanoʼobeʼ yaʼab u paalaloʼob, baʼaleʼ yanoʼobeʼ chéen juntúul. Yaan xan tiʼ letiʼobeʼ ku kʼamkoʼob wa baʼax áantajil tiʼ le gobiernooʼ, baʼaleʼ yaneʼ maʼatech. Tsʼoʼoleʼ le máaxoʼob kʼaʼabéet áantajtiʼoboʼ jejeláas baʼax uts tu tʼaanoʼob ka beetaʼak. Le oʼolaleʼ wa yaan máaxoʼob ku chʼaʼtuklikoʼob bix maas maʼalob jeʼel u kanáantkoʼob u láakʼtsiloʼobeʼ, maʼ unaj k-tʼaan kʼaas tiʼ bix u beetkoʼobiʼ. Maʼ u tuʼubultoʼoneʼ jeʼex u beetik desde tu kʼiiniloʼob Moiseseʼ, Jéeobaeʼ jeʼel u kiʼikiʼtʼantik tuláakal baʼax ku chʼaʼtuklaʼal wa maʼ tu bin tu contra baʼax ku yaʼalikeʼ (Núm. 11:23).

9-11. 1) ¿Baʼax talamiloʼob jeʼel u aktáantik jujuntúul sukuʼunoʼobeʼ? (Ilawil le foto yaan tu káajbal le xookaʼ.) 2) ¿Baʼaxten maʼ unaj u jáan chʼaʼtuklik máak u pʼatik le meyaj tsʼaʼan u beet ichil u kaajal Jéeobaoʼ? Aʼal junpʼéel baʼax uchaʼan.

9 Wa náach kajaʼan le paalal tiʼ u taataʼoboʼ jeʼel u talamtal u tsʼáaikoʼob le áantaj kʼaʼabéettiʼoboʼ. Wa ku maas talamtal bix yanil juntúul tiʼ le taatatsiloʼob tumen ku lúubul, ku yúuchul loob tiʼ wa yoʼolal uláakʼ wa baʼaxeʼ, maʼ xaaneʼ yaan u kʼaʼabéettal u séeb bin ilbiloʼob. Tsʼoʼoleʼ maʼ xaaneʼ yaan u kʼaʼabéettal u yáantaʼaloʼob tsʼeʼetsʼek kʼiinoʼob wa yaʼab tiempo. *

10 Le máaxoʼob u tsʼaamaj u yóol u meyajtoʼob Jéeoba náach yaniloʼob tiʼ u láakʼtsiloʼoboʼ maʼ xaaneʼ yaan u talamtal u chʼaʼtuklikoʼob baʼax ken u beetoʼob. Le betelitaʼob, le misioneroʼob yéetel le superintendente viajanteʼoboʼ kiʼimak u yóoloʼob yoʼolal le meyaj tsʼaʼantiʼob tumen Jéeobaoʼ. Baʼaleʼ ken kʼojaʼanchajak u taataʼobeʼ maʼ xaaneʼ ku jáan tuklikoʼob: «Kʼaʼabéet k-pʼatik le meyajaʼ utiaʼal k-kanáantik k-taataʼob». Táanil tiʼ u beetik máak lelaʼ unaj u payalchiʼ tiʼ Jéeoba, u yilik wa jach tu jaajil kʼaʼabéet áantajtiʼob yéetel wa letiʼe baʼax u kʼáatoʼoboʼ. Mix juntéen unaj u jáan chʼaʼtuklik máak u pʼatik le meyaj ku beetkoʼ, tumen yaan kʼiineʼ maʼ tun kʼaʼabéettal. Maʼ xaaneʼ le kʼojaʼaniloʼ maʼ kun xáantal yéetel jeʼel u kanáantaʼal tumen jujuntúul sukuʼunoʼob tiʼ le múuchʼuliloʼ (Pro. 21:5).

11 Koʼoneʼex ilik baʼax úuch tiʼ kaʼatúul sukuʼuntsiloʼob ku meyajtikoʼob Jéeoba náach tiʼ u yotochoʼob. Juntúuleʼ táan u beetik kaʼach u misioneroil Sudamérica, yéetel uláakʼ juntúuleʼ tiʼ ku meyaj kaʼach tu Betelil Brooklyneʼ (Nueva York). Ka kʼaʼabéetchaj áantaj tiʼ u taataʼobeʼ, letiʼob yéetel u yatanoʼobeʼ binoʼob Japón utiaʼal u yilkoʼob baʼax jeʼel u páajtal u beetkoʼob tu yoʼolaloʼobeʼ. Le ku beetik u misioneroil Sudaméricaoʼ táan kaʼach u tuklik u pʼatik le meyajaʼ utiaʼal u suut tu yotoch. Baʼaleʼ tʼaʼan tumen le coordinador tiʼ le múuchʼ ancianoʼob yaan tu múuchʼulil u taataʼoboʼ. Le ancianoʼoboʼ tsʼoʼok kaʼach u tsikbaloʼob yoʼolal le baʼax ku yúuchlaʼ yéetel u kʼáatoʼob ka seguernak u beetik u misioneroil. Kiʼimak u yóoloʼob yoʼolal le meyaj ku beetik le sukuʼun yéetel u yatanoʼ, le oʼolal u kʼáat u beetoʼob tuláakal le ku páajtal tu yoʼolal u taata yéetel u maama le sukuʼunoʼ. Tuláakloʼob jach kiʼimakchaj u yóoloʼob yoʼolal le baʼax tu beetaj le ancianoʼoboʼ.

12. ¿Baʼax unaj u yilik le máaxoʼob meyajtik Dios ken u chʼaʼtukloʼob bix ken u kanáant u taataʼoboʼ?

12 Kex jeʼel baʼalak ka u beet máak utiaʼal u kanáantik u taataʼobeʼ unaj u yilik maʼ u yúuchul tʼaan kʼaas tiʼ Jéeoba. Mix juntéen unaj k-beetik jeʼex le fariseoʼob yéetel le escribaʼob anchaj tu kʼiinil Jesusoʼ (Mat. 15:3-6). Toʼoneʼ k-kʼáat ka úuchuk tʼaan maʼalob tiʼ Dios yéetel tiʼ le múuchʼuliloʼ (2 Cor. 6:3).

BAʼAX UNAJ U BEETIK LE MÚUCHʼULILOʼ

13, 14. Le Bibliaoʼ, ¿bix u yeʼesik unaj u kanáantaʼal le máaxoʼob tsʼoʼok u chʼíijloʼob tumen le múuchʼuliloʼ?

13 Maʼ tuláakal le múuchʼuliloʼob jeʼel u páajtal u yáantajoʼob jeʼex tsʼoʼok k-ilkoʼ. Baʼaleʼ junpʼéel baʼax úuch teʼ yáax siglooʼ ku yeʼesikeʼ le múuchʼuliloʼoboʼ unaj u yáantkoʼob le sukuʼunoʼob chúukaʼan u yóoloʼob tsʼoʼok u chʼíijloʼoboʼ. Le Bibliaoʼ ku yaʼalikeʼ teʼ múuchʼulil yaan Jerusalenoʼ «mix máak ichiloʼob ku bineltik kaʼach wa baʼax tiʼ». Baʼaleʼ maʼ wa tumen tuláakloʼob ayikʼaloʼobiʼ. Yaneʼ óotsiloʼob, chéen baʼaleʼ yaan baʼax «ku tʼoʼoxol tiʼ cada juntúul jeʼel bix ku kʼaʼabéettaleʼ» (Bax. 4:34, 35). Ka máan kʼiineʼ anchaj junpʼéel talamil. Ojéeltaʼabeʼ yaan tiʼ le koʼoleloʼob kimen u yíichamoʼoboʼ «maʼatech u tsʼaʼabal kaʼach tiʼob le janal ku tʼoʼoxol sáamsamaloʼ». Le oʼolal le apostoloʼoboʼ tu yéeyoʼob jujuntúul sukuʼunoʼob utiaʼal u yilkoʼob u tsʼaʼabal baʼax kʼaʼabéet tiʼ tuláakal le koʼoleloʼob kimen u yíichamoʼoboʼ (Bax. 6:1-5). U jaajileʼ «le janal ku tʼoʼoxol sáamsamaloʼ» maʼ mantatsʼ beetaʼabiʼ. Beetaʼab kaʼach utiaʼal u yáantaʼal le máaxoʼob tu beetubaʼob cristianoʼob teʼ Pentecostés tu jaʼabil 33, yéetel pʼáatoʼob tsʼeʼetsʼek kʼiinoʼob Jerusalén utiaʼal u maas muʼukʼaʼantal u fejoʼob. Le baʼax tu chʼaʼtuklaj le apostoloʼoboʼ ku yeʼesikeʼ le múuchʼuliloʼ jeʼel u páajtal u yáantajoʼob utiaʼal u kanáantaʼal le sukuʼunoʼob kʼaʼabéet áantajtiʼoboʼ.

14 Jeʼex tsʼoʼok k-ilkoʼ Pabloeʼ tu yaʼalaj tiʼ Timoteo tiʼ baʼax súutukil jeʼel u páajtal u yáantaʼal le koʼoleloʼob kimen u yíichamoʼob tumen le múuchʼuliloʼ (1 Tim. 5:3-16). Santiago xaneʼ tu yaʼalaj jach kʼaʼanaʼan u kanáantaʼal le paalaloʼob kimen u taataʼoboʼ, le koʼoleloʼob kimen u yíichamoʼoboʼ bey xan uláakʼ máaxoʼob kʼaʼabéet áantajtiʼob (Sant. 1:27; 2:15-17). Apóstol Juaneʼ tu yaʼalaj xan: «Jeʼel máaxak u tiaʼalintmaj le baʼaloʼob ku tsʼáaik le yóokʼol kaabaʼ yéetel ku yilik u máansik óotsilil u sukuʼun, baʼaleʼ maʼ tu chʼaʼik óotsilil tiʼeʼ, ¿bix jeʼel u páajtal u yaʼalik u yaabiltmaj Dioseʼ?» (1 Juan 3:17). Wa letiʼe baʼax ku páaʼtaʼal ka u beet tuláakal máax meyajtik Diosoʼ, ¿maʼ wa bey xan unaj u beetik le múuchʼuliloʼ?

¿Bix jeʼel u yáantaj le múuchʼulil wa ku yúuchul looboʼ? (Ilawil xóotʼol 15 yéetel 16)

15. ¿Baʼax unaj u chʼaʼabal en cuenta utiaʼal u yilaʼal bix kun áantbil le sukuʼunoʼob tsʼoʼok u chʼíijloʼoboʼ?

15 Yaan tuʼuxoʼobeʼ ku pensionartaʼal le máaxoʼob tsʼoʼok u chʼíijloʼoboʼ, yaan programaʼob utiaʼal u yáantaʼaloʼob, wa ku boʼotaʼal máax kanáantkoʼob tu yotochoʼob (Rom. 13:6). Baʼaleʼ yaan tuʼuxoʼobeʼ minaʼan le áantajoʼobaʼ. Le oʼolal maʼ junpʼéeliliʼ bix kun kʼaʼabéettal u yáantaʼaloʼob tumen le múuchʼulil wa tumen u láakʼtsiloʼoboʼ. Yaʼab máaxoʼob meyajtik Dioseʼ náach yaniloʼob tiʼ u taataʼob, le oʼolal maʼ tu páajtal u yáantajoʼob jeʼex u kʼáatoʼobeʼ. Ken úuchuk beyaʼ le sukuʼunoʼoboʼ jeʼel u páajtal u tsikbaltikoʼob tiʼ le ancianoʼob yaan tu múuchʼulil u taataʼoboʼ, beyoʼ jeʼel u yojéeltaʼal baʼax talamil yaantiʼobeʼ. Le ancianoʼoboʼ jeʼel u páajtal u yáantkoʼob le taatatsiloʼob utiaʼal u kʼamkoʼob le áantaj ku tsʼaʼabal teʼ tuʼux kajaʼanoʼoboʼ. Maʼ xaaneʼ ken joʼopʼok u yáantkoʼob le sukuʼunoʼoboʼ yaan u tsʼáaikoʼob cuentaeʼ yaan baʼaxoʼob jeʼel u páajtal u tsʼáaikoʼob u yojéelt le paalaloʼoboʼ, jeʼex wa kʼaʼabéet u boʼotkoʼob wa baʼax bey xan wa maʼ táan u yukʼikoʼob u tsʼaakoʼobiʼ. Wa ku tsikbal le ancianoʼob yéetel le paalaloʼoboʼ jeʼel u yáantaj utiaʼal maʼ u nojochtal le talamiloʼ yéetel jeʼel u yilaʼal baʼax unaj u beetaʼaleʼ. Le sukuʼunoʼoboʼ maʼ kun sen chiʼichnaktaloʼob tumen yaan máax yiknal u taataʼob, u yojloʼobeʼ táan u yáantaʼaloʼob yéetel jeʼel u tʼaʼanloʼob wa ku yúuchul wa baʼaxeʼ.

16. ¿Baʼax ku beetik jujuntúul sukuʼunoʼob utiaʼal u yáantkoʼob le sukuʼunoʼob tsʼoʼok u chʼíijloʼoboʼ?

16 Yaan sukuʼunoʼobeʼ tumen u yaabiltmoʼob le sukuʼunoʼob tsʼoʼok u chʼíijloʼoboʼ tu juunaloʼob ku chʼaʼtuklikoʼob u beetkoʼob tuláakal le ku páajtal utiaʼal u kanáantkoʼob. Utiaʼal lelaʼ ku jatskoʼob le meyaj unaj u beetaʼaloʼ yéetel ku turnartikubaʼob utiaʼal u kanáantkoʼob. Tumen maʼ tu páajtal u beetkoʼob le meyaj ku beetik u paalal le sukuʼunoʼob tsʼoʼok u chʼíijloʼoboʼ, kiʼimak u yóol u yáantajoʼob utiaʼal maʼ u pʼatik le paalaloʼob le meyaj tsʼaʼantiʼob ichil u kaajal Jéeobaoʼ. ¡Jach maʼalob baʼax ku beetkoʼob! Baʼaleʼ kex beyoʼ le paalaloʼoboʼ unaj u kanáantik u taataʼob.

UNAJ K-EʼESIK TSIIKIL TIʼOB YÉETEL UNAJ K-LÍIʼSIK U YÓOLOʼOB

17, 18. ¿Baʼaxten unaj u yeʼesik jatsʼuts modos le sukuʼunoʼob tsʼoʼok u chʼíijloʼob bey xan le máaxoʼob kanáantkoʼoboʼ?

17 Le táan u kanáantaʼal le máaxoʼob tsʼoʼok u chʼíijloʼoboʼ, letiʼob bey xan le máaxoʼob kanáantkoʼoboʼ unaj u beetkoʼob tuláakal le ku páajtal utiaʼal maʼ u sen chiʼichnaktaloʼob. Le baʼax ku yaʼalik wa ku beetik máakoʼ jach jeʼel u yáantajeʼ. Yaan kʼiineʼ ken chʼíijik máakeʼ ku lúubul u yóol. Le oʼolaleʼ maʼ xaaneʼ ken tsikbalnakech yéetel le máaxoʼob tsʼoʼok u chʼíijloʼoboʼ unaj a wilik a weʼesik tsiikil tiʼob yéetel a líiʼsik u yóoloʼob. Le sukuʼunoʼob tsʼoʼok u chʼíijloʼoboʼ ku náajaltikoʼob ka aʼalaʼak maʼalob baʼax ku beetkoʼob. Jéeobaeʼ maʼatech u tuʼubsik le meyaj u beetmoʼoboʼ, bey xan toʼon (xok Malaquías 3:16 yéetel Hebreoʼob 6:10).

18 Wa ku báaxal tʼaan máak kex táan u aktáantik talamileʼ maʼ tu sen lúubul u yóol (Ecl. 3:1, 4). Yaʼab sukuʼunoʼob tsʼoʼok u chʼíijloʼobeʼ ku yilik maʼ u kʼáatkoʼob yaʼab baʼaloʼob. U yojloʼobeʼ wa ku yeʼeskoʼob jatsʼuts modoseʼ yaan u kanáantaʼaloʼob tubeel yéetel yaʼab máax kun bin xíimbaltikoʼob. Ken xiʼik xíimbaltbil juntúul sukuʼun tsʼoʼok u chʼíijleʼ suuk k-uʼuyik u yaʼalaʼal: «Binen kaʼach in líiʼs u yóol, baʼaleʼ letiʼ líiʼs in wóol» (Pro. 15:13; 17:22).

19. ¿Baʼax jeʼel u yáantik le táankelmoʼob yéetel le tsʼoʼok u chʼíijloʼob tu kʼiinil talamiloʼoboʼ?

19 Táan k-tsʼíiboltik u kʼuchul u kʼiinil u xuʼulul u muʼyaj máak yoʼolal le kʼebanoʼ. Baʼaleʼ le maʼ kʼuchuk le kʼiin jeʼeloʼ unaj k-tuukul tiʼ le utsiloʼob ken u tsʼáatoʼon Diosoʼ. Le fe yaantoʼon tiʼ le baʼaxoʼob u yaʼalmaj u beetik Diosoʼ yaan u yáantkoʼon k-aktáant le talamiloʼoboʼ. Yoʼolal k-fejeʼ, maʼ tu «lúubul k-óol; tumen kex k-wíinklil táan u bin u xuʼupuleʼ, le bixoʼon ichil k-puksiʼikʼaloʼ sáamsamal táan u bin u túumbenchajal» (2 Cor. 4:16-18; Heb. 6:18, 19). Kex ku yáantkoʼon le fejoʼ, ¿baʼax uláakʼ jeʼel u yáantkoʼon utiaʼal u chúukpajal k-óol k-kanáant le máaxoʼob tsʼoʼok u chʼíijloʼoboʼ? Teʼ tuláakʼ xookoʼ yaan k-ilik baʼaxoʼob jeʼel u páajtal u beetaʼaleʼ.

^ xóot’ol 9 Teʼ tuláakʼ xookoʼ yaan u yilaʼal jujunpʼéel baʼaxoʼob jeʼel u páajtal u beetaʼal yoʼolal le máaxoʼob tsʼoʼok u chʼíijloʼoboʼ.